Detail programu/oboru

V jádru programu Orální historie - soudobé dějiny stojí spojení individuálních a kolektivních aspektů poznávání nedávné minulosti. Středobodem zájmu je člověk ve vztahu ke společnosti, vnímaný jako jednající subjekt v minulosti a přítomnosti. Ideálním prostředkem pro takové uchopení dané problematiky je orální historie, mapující především tzv. malé dějiny, „dějiny viděné zdola“, dějiny každodennosti, všedního dne a historického zkoumání paměti s důrazem na individuální aspekt prožívání a vnímání dějin. Cílem studijního programu je tak jednak poskytnout vzdělání v oblasti metodologie orální historie a dalších metod historického výzkumu, jednak si studenti osvojí nezbytné kontextuální znalosti soudobých dějin, které jednotlivé lidské příběhy a historické perspektivy rámují.
Základ programu spočívá v Historických vědách a jejich metodologii, stejně jako v důrazu na znalost historického kontextu československých, českých a světových soudobých dějin. Z hlediska metodologického jsou proto ve studiu - vedle orální historie - reflektovány i další metodické přístupy, jejich kritická reflexe a vzájemná komparace. Jedná se zde především o archivní výzkum, využívání statistických informací (např. demografické či ekonomické povahy, výzkumy veřejného mínění), práci s produkty populární kultury (rozhlasové nahrávky, film), využívání informací z médií, krásné literatury apod. Z hlediska oborového je na problematiku soudobých dějin nahlíženo i optikou dalších disciplín – například dějin politických teorií a mezinárodních vztahů, dějin historického (a politického) myšlení, hospodářských a sociálních dějin, kulturních dějin, historických pamětních studií apod.

Předpokladem studia v tomto magisterském studijním programu je schopnost samostatně pracovat s odbornými texty v angličtině.

Studijní program je uskutečňován bez specializace.

Přijímací zkouška je jednokolová a spočívá v písemném testu, který obsahuje pět otázek. První tři uzavřené otázky ověřují obecnou orientaci v problematice československých a euroatlantických soudobých dějin a uchazeči vybírají jednu správnou odpověď ze čtyř možností (a, b, c, d). Další dvě otevřené otázky vycházejí z vybraného orálně historického odborného textu v českém jazyce o délce cca jedné normostrany. Otázky se zaměřují na pochopení textu a porozumění hlavním použitým konceptům.

Za správné zodpovězení uzavřené otázky mohou uchazeči získat 1 bod, za správné zodpovězení otevřené otázky pak max. 3 body. Celkem tedy lze získat max. 9 bodů.
Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkanka s přihlédnutím k počtu uchazečů skládajících přijímací zkoušku a kapacitním možnostem fakulty.

Požadovaná literatura není předepsána, na přípravu je vhodná jakákoli odborná literatura z oblasti orální historie a soudobých dějin. Na vypracování přijímací zkoušky je vymezeno 60 minut. Elektronické pomůcky nejsou povoleny.

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Způsob ověření:	přijímací zkouška
Datum ověření (přijímací zkoušky) od:	03.06.2024	Do:	14.06.2024
Náhradní termín (přijímací zkoušky):	17.06.2024	Do:	28.06.2024

Další informace o programu a kontakty naleznete zde: http://fhs.cuni.cz/FHS-2136.html

Absolventi programu Orální historie – soudobé dějiny se uplatní v celém spektru povolání, pro které je klíčové pochopení a výborné zvládnutí mezilidské komunikace v kontextu znalosti soudobých českých, československých i světových dějin. Absolventi jsou tedy schopni najít své uplatnění jednak v akademické sféře jakožto výzkumní pracovníci pohybující se v oblastech orální historie, soudobých dějin, kvalitativního výzkumu, paměťových studií a příbuzných disciplínách. Zároveň jsou díky získaným znalostem, dovednostem a zkušenostem plně kompetentní působit na odborných pozicích v paměťových institucích jako například archiváři či muzejníci či jako lektoři, produkční, metodici či koordinátoři mimo jiné v neziskových organizacích.
Díky důrazu na práci s metodou kvalitativního rozhovoru a na jeho kritické zpracování jsou absolventi schopni působit dále na pozicích, které jsou na těchto dovednostech postaveny, zejména jako tazatelé, tiskoví mluvčí, redaktoři a moderátoři. V souvislosti s výukou zvládnutí souboru analyticko-interpretačních postupů a také vlastního výzkumného projektu pak mohou působit též jako analytici, projektoví manažeři, administrátoři apod. nejen ve veřejné, ale též soukromé sféře, a to jak v domácích, tak i mezinárodních institucích. Detailní znalost a zkušenost v oblasti eticky správné a legislativně korektně vedené (a případně i uchovávané a odborně analyzované) komunikace v reálném dobovém kontextu pak může být velmi vhodným rozšířením kompetencí pro pracovníky v oblasti managementu, personalistiky, public relations nebo u bezpečnostních sborů.