Popis ověření a kritéria hodnocení
sbalit
Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
přijímací zkouška: dvoukolová (písemná, ústní)
popis přijímací zkoušky:
1. kolo – písemná část (doba trvání: 70 minut)
1) test znalostí základů společenských věd nebo test znalostí z biologie*; test znalostí z psychologie; test obecných studijních předpokladů (pojmové, konfigurační a numerické vztahy, porozumění textu) (max. 50 bodů)
2) krátká esej na zadané téma (uchazeč si může zvolit jedno ze tří témat)**
* konkrétní test si volí uchazeč přímo při přijímací zkoušce
** esej je součást hodnocení ústní části přijímací zkoušky (podčást A, bod 1)
Test obecných studijních předpokladů je odlišný od společných testů obecných studijních předpokladů, které jsou součástí přijímacích zkoušek na jiné programy na FF UK.
Algoritmus výpočtu bodového zisku za písemnou část:
Počet správných odpovědí v každém testu je transformován na standardní z-skór, který vyjadřuje individuální výkon (umístění) uchazeče v rámci referenčního souboru všech uchazečů. Vážený součet těchto z-skórů je převeden na celočíselnou škálu 1–50 bodů. Z toho vyplývá, že bodový zisk nelze určit pouze z počtu správných odpovědí bez znalosti výsledků ostatních uchazečů.
Výpočet probíhá takto:
Písemná část se skládá ze tří testů. Každý test má odlišnou relativní váhu, danou významem a délkou testu: biologie nebo základy společenských věd – 20 %, psychologie – 35 %, test studijních předpokladů – 45 %. Počet správných odpovědí (tzv. hrubý skór) v jednotlivých testech označíme T1, T2, T3. V prvním kroku se hrubé skóry jednotlivých testů přepočítají na z-skóry (z1, z2, z3) podle vzorce z = (T – průměr T) / směrodatná odchylka T. Průměr a směrodatná odchylka jsou vyčíslené pro soubor všech zúčastněných uchazečů. Ve druhém kroku se získané z-skóry vynásobí výše uvedenými vahami, čímž získáme celkový skór (dále zSUM) s nulovým průměrem. Jelikož se pro hodnocení písemné části užívá celočíselná škála (1–50), ve třetím, závěrečném kroku převedeme zSUM na celkové body pomocí lineární transformace, která vždy zachovává pořadové umístění uchazečů.
2. kolo (ústní část) se skládá z podčástí A a B. Obě podčásti se konají ve stejném termínu. K podčásti B postupují pouze uchazeči, kteří v součtu za 1. kolo a podčást A 2. kola získají alespoň 55 bodů.
2. kolo – ústní část, podčást A (max. 30 bodů)
1) rozhovor o eseji, uchazečových odborných aktivitách, zájmech, motivaci a předpokladech ke studiu (schopnost orientovat se v základních psychologických otázkách a problémech, úroveň verbálního vyjadřování) (max. 15 bodů)
2) diskuse o odborných otázkách na základě předloženého seznamu prostudované literatury (nehodnotí se pouze seznam jako takový, ale především schopnost uchazeče porozumět textu a samostatně formulovat a vysvětlit jeho hlavní myšlenky a argumenty) (max. 15 bodů)
2. kolo – ústní část, podčást B (max. 20 bodů)
1) samostatná ústní prezentace zaměřená na uchazečovu motivaci ke studiu psychologie (2–4 minuty); po prezentaci komise uchazeči dle individuálního posouzení položí otázky z okruhů stanovených pro podčást A; může, ale nemusí se přitom jednat o totožné otázky jako v podčásti A
další požadavky ke zkoušce:
• uchazeč předkládá u ústní části přijímací zkoušky seznam odborných aktivit (účast ve studentské vědecké/odborné činnosti, písemné práce na psychologická témata, účast ve výzkumných studiích, na konferencích, přednáškách apod., praxe či stáže doložené adekvátními potvrzeními či osvědčeními) – doklady o odborných aktivitách je třeba přinést v papírové formě (tj. vytištěné, nikoli v elektronické podobě);
• uchazeč u této části zkoušky odevzdá seznam prostudované odborné literatury v oboru psychologie, citace musejí být ve formátu APA (7. vyd.) (American Psychological Association, 2020);
• uchazeč u ústní části přijímací zkoušky předkládá strukturovaný životopis.
-----
Přijat ke studiu může být uchazeč, který u jednokolové nebo dvoukolové přijímací zkoušky dosáhl minimálně 50 bodů a zároveň se podle počtu dosažených bodů umístil v pořadí odpovídajícím předem stanovenému předpokládanému počtu přijímaných pro konkrétní studijní program či dvouspecializaci (viz požadavky přijímacího řízení na jednotlivé studijní programy), přičemž tuto podmínku splní i všichni uchazeči, kteří dosáhnou stejného počtu bodů jako uchazeč, který se umístil na posledním místě v pořadí určeném k přijetí. Pokud lze daný studijní program či dvouspecializaci studovat v prezenční i kombinované formě, je předpokládaný počet přijímaných stanoven pro každou formu studia zvlášť. Ke studiu studijního programu či dvouspecializace neumožňující samostatné studium může být přijat pouze ten uchazeč, který splní uvedené podmínky pro přijetí na minimálně dva vzájemně kombinovatelné studijní programy či dvouspecializace (více viz PPŘ, 2.2 a 2.5). Do předpokládaného počtu přijímaných se u studijních programů a dvouspecializací neumožňujících samostatné studium započítávají i uchazeči, kteří se umístili v příslušném pořadí, byť neuspěli u přijímací zkoušky na alespoň jeden další kombinovatelný studijní program či dvouspecializaci, a předpokládaný počet přijímaných tedy nemusí být naplněn. K mezifakultnímu studiu může být přijat uchazeč, který v přijímací zkoušce získal alespoň tolik bodů jako poslední uchazeč, který uspěl u přijímací zkoušky na daný studijní program v běžném přijímacím řízení, a který zároveň uspěl také v přijímací zkoušce na příslušný studijní program na druhé fakultě. Pro uchazeče přijaté k mezifakultnímu studiu platí samostatně stanovený předpokládaný počet přijímaných. Přijat ke studiu může být jen ten uchazeč, který nejpozději v den zápisu do studia předloží doklad o svém předchozím vzdělání (viz PPŘ, 5.4–5.5).
Informace o uplatnění absolventů
sbalit
Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
Absolventi se mohou uplatnit například v těchto oblastech:
• ve sdělovacích prostředcích, public relations, reklamních agenturách, redakcích, vydavatelstvích,
• střední management v podnicích, v orgánech státní správy,
• asistent ve školství a výzkumných odděleních,
• v oblasti sociálních služeb, jako pracovník humanitárních a neziskových organizací,
• ve vězeňství a bezpečnostních složkách.
Poznámka: absolvent bakalářského studia psychologie není připraven pro výkon profese psychologa v jakékoli oblasti psychologické praxe.
Přijímací řízení> Vyhledání oborů/programů> Detail programu/oboru