Detail programu/oboru

Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy - maior

Studijní program navazuje na bakalářský studijní program Český jazyk se zaměřením na vzdělávání.

Studijní program připravuje pro praxi plně kvalifikované učitele českého jazyka a literatury na základních a středních školách, příp. absolventy s předpoklady pro další lingvistickou a literárněvědnou práci na vědeckých a vědecko-pedagogických bohemistických pracovištích a na všech takových místech, kde se předpokládá důkladná znalost českého jazyka a literatury.
V jazykové části jsou oborové kompetence získané v bakalářském studiu dále obohacovány o zastřešující filologické předměty orientované přímo k učitelské praxi. Prohloubené poznání pomezních lingvistických disciplín je zabezpečeno soustavou povinně volitelných předmětů. Dosavadní oborové znalosti jsou transformovány v didaktickou znalost obsahu a za zohlednění nejnovějších psychodidaktických poznatků využity k předávání kompetencí oborovědidaktických.
Literární část studia rozvíjí a upevňuje kompetence nabyté v bakalářském bohemistickém studiu, zejména schopnost odborně všestranně poučené a kreativní interpretace literárních děl, a propojuje je s didaktickými a vzdělávacími aspekty. Oborové znalosti studenta jsou rozšiřovány povinným předmětem Světová literatura, povinný předmět Didaktika literatury se soustředí na všestranný rozbor textů s cílem vychovat žáky k uvažování o významech a smyslu literárních děl, k rozvoji čtenářství, k hlubokému a fundovanému uvažování o (literárním) umění a textu a o budování jeho významu při četbě. Povinné předměty jsou doplněny povinně volitelnými předměty.
Ústřední pozornost studijního programu je zacílena k oborové didaktice, posílené jednak Integrovanou náslechovou praxí z českého jazyka, jednak souvislými reflektivními oborovými praxemi. Program je provázen doporučenými volitelnými předměty, které se orientují mimo jiné na aktuální otázky současné didaktiky.

Studijní program v plánu maior respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT. Pedagogicko-psychologická příprava zahrnuje předměty pedagogiky, psychologie a speciální pedagogiky, včetně pedagogicko-psychologické praxe. Součástí je zpracování diplomové práce.

Speciální pedagogika pro učitele 2. stupně základních škol a střední školy - minor

Studium navazujícího magisterského studijního programu Speciální pedagogika pro učitele 2. stupně základních škol a střední školy vybaví speciální pedagogy schopnostmi snižovat selektivitu ve vzdělávání na 2. a 3. stupni škol a poskytovat adekvátní podporu ve vzdělávání všem žákům s respektem k jejich individuálním vzdělávacím potřebám. Pedagog s odbornou magisterskou profilací Speciální pedagogika pro učitele 2. stupně základních škol a střední školy zajistí řízení vzdělávacího procesu v podmínkách heterogenních tříd a žákovských skupin a přispěje svými kvalifikovanými metodickými postupy k zavádění inovací do výuky. Jako odborník v oblasti speciálněpedagogické diagnostiky reflektuje celé spektrum speciálních vzdělávacích potřeb žáků vznikajících v souvislosti s jejich zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním, jazykovou, etnickou či národnostní odlišností nebo s mimořádným nadáním.  Magisterský studijní program vychází ze syntetizace speciálně pedagogického poznání, sjednocujícího dříve striktně oddělované podobory speciální pedagogiky do ucelené vědní disciplíny. Program zaměřený na vzdělávání je charakteristický posílením interdisciplinárních vazeb speciální pedagogiky jako celku s obecnou pedagogikou, s didaktikou a metodikou výchovně vzdělávacích předmětů na 2. stupni základních škol a na středních školách. Program je koncipován s respektem ke kontinuu podpory speciálních vzdělávacích potřeb žáka  ze strany pedagoga v průběhu jeho školního vzdělávání i v období přechodů mezi stupni vzdělávání, při jeho přípravě na povolání a při vstupu do samostatného života. V předmětové skladbě programu je věnována rovnocenná pozornost aspektům výchovy a aspektům vzdělávání ve školním prostředí. Program plně reflektuje inkluzivní trend ve vzdělávání i neopomenutelné tradice českého školství. Je koncipován s důrazem na propojení forem teoretické a praktické přípravy budoucích učitelů. Zaměřuje se na jejich připravenost aplikovat teoretické poznatky do školní praxe a rozvíjet pedagogické postupy v heterogenních třídách s využitím evidence-based přístupu.

S ohledem na metodický pokyn MŠMT „Rámcové požadavky na studijní programy“ musí být uchazeč absolventem bakalářského studia Speciální pedagogiky se zaměřením na vzdělávání, jehož absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků.

Přijímací zkouška má 3 části:

1)   Zkouška z 1. studijního programu, plán maior, max. 30 b.

2)   Zkouška z 2. studijního programu, plán minor, max. 30 b.

3)   Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy (maior), max. 30 b.

Celkem max. 90 b.

1) Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška prověřuje jak dosažené znalosti a dovednosti z bakalářského studia Český jazyk se zaměřením na vzdělávání, tak jazykovou kompetenci uchazeče/uchazečky. Očekává se také znalost aktuálních témat bohemistiky, která jsou řešena současnými bohemistickými časopisy.

Zkouška vychází z obsahu dílčích disciplín, které tvoří studijní plán bakalářského studijního programu Český jazyk se zaměřením na vzdělávání v aktuálním akademickém roce (viz Studijní informační systém).

Přijímací zkouška má charakter písemného testu.

Písemný test sestává ze dvou částí, a to z
(1) části jazykové a
(2) z části literární.
Z celkového počtu 30 bodů může uchazeč získat 16 bodů z (1) jazykové části a 14 bodů z (2) části literární. Délka trvání písemného testu je 40 min.

Přijímací zkouška z českého jazyka je stejná u programů s plány maior/minor i plného studijního plánu. Pokud se uchazeč přihlásí na maior/minor i plný studijní plán, koná přijímací zkoušku jen jednou.

2) Speciální pedagogika pro učitele 2. stupně základních škol a střední školy

Písemný test ze speciální pedagogiky v rozsahu vědomostí bakalářského studijního programu Speciální pedagogika na PedF UK (viz http://pages.pedf.cuni.cz/ksppg/szz-bakalarske). Maximální počet bodů z testu 30. Délka testu 15 - 20 minut, přesný časový limit bude oznámen před konáním testu.

3) Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy

Maximální počet bodů 30 b. Test trvá 30 minut.

Didaktický test prověřuje znalosti z povinných předmětů pedagogicko-psychologické přípravy  (pedagogika,  psychologie, speciální pedagogika, základy didaktiky) zařazených do tzv. společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku na úrovni výstupních požadavků pro bakalářské studium se zaměřením na vzdělávání. Kromě základních znalostí (terminologie, poznatky) jde i o schopnost aplikovat teoretické znalosti do řešení modelových situací v pedagogické praxi.

Studijní plán společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku v aktuálním akademickém roce je dostupný na http://studium.pedf.cuni.cz/karolinka/.

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Základní podmínkou přijetí ke studiu je ukončené bakalářské studium stejného nebo příbuzného studijního programu.

Ve shodě s koncepcí dvoustupňové učitelské přípravy dle Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků (MŠMT), bude na základě dodaných dokumentů posuzováno splnění minimálních požadavků na bakalářské programy se zaměřením na vzdělávání v oborové složce a oborově didaktické složce učitelské přípravy. Toto posouzení se ve stejném rozsahu týká jak absolventů bakalářských studijních programů se zaměřením na vzdělávání, tak absolventů ostatních bakalářských studijních programů. Požadavek na oborovou složku a oborově didaktickou složku učitelské přípravy v předchozím bakalářském studiu je stanoven v součtu na 62 kreditů za každý studijní program, do kterého se uchazeč hlásí ve sdruženém studiu. Počet požadovaných kreditů platí i pro studium s tzv. plným plánem (tzv. jednooborové studium).

Všichni uchazeči, kteří splňují podmínku stejného nebo příbuzného studijního oboru/programu, včetně uchazečů z oborů/programů se zaměřením na vzdělávání vykonají přijímací zkoušku z pedagogicko-psychologické přípravy (tj. pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, didaktika) k prověření příslušných kompetencí pro přijetí do navazujícího magisterského studia v učitelských studijních programech. 

Uchazeč doloží výpis předmětů absolvovaných v předchozím bakalářském studiu, včetně jejich výsledků, spolu s dokladem o dosaženém vzdělání, popřípadě potvrzením o studiu, pokud ještě nebylo studium zakončeno, do 28. 02. 2023.

Příbuznost absolvovaného studia posuzují na základě podkladů dodaných s přihláškou (do 28. 02. 2023) po přijetí přihlášky garanti příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty, nejpozději k 30. 04. 2023, uchazeči budou vyrozuměni do 31. 05. 2023.

Při nesplnění podmínky příbuznosti programu nemůže být uchazeč ke studiu přijat, a proto nebude dále pozván k přijímací zkoušce.

Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Základní literatura pro morfematiku a terminologii:

ADAM, R. – BENEŠ, M. – BOZDĚCHOVÁ, I. – MARTÍNEK, F. – PROKŠOVÁ, H. – SYNKOVÁ, P. Gramatické rozbory češtiny (výklad a cvičení s řešeními). Praha: Karolinum, 2017.

pro morfologii:

ADAM, R. Příručka k morfologii češtiny (výklad a cvičení s řešeními). 2. vyd. Praha: Karolinum, 2019.

ČECHOVÁ, M. a kol. Čeština – řeč a jazyk. Praha: SPN, 2011 (morfologie, tvoření slov).

SOJKA, P. Učebnice české morfologie s cvičebnicí pro studující bohemistiky a příbuzných oborů. Praha: Karolinum, 2022.

zejm. pro morfologii a pravopis:

PRAVDOVÁ, M. – SVOBODOVÁ, I. (eds.). Akademická příručka českého jazyka. 2., upravené a rozšířené vydání. Praha: Academia, 2019.

pro lexikologii:

MALIŠ, O. – MACHOVÁ, S. – SUK, J. Současný český jazyk. Lexikologie (Nauka o tvoření slov, lexikografie, slang). Praha: Karolinum, 1997.

pro stylistiku:

HOFFMANNOVÁ, J. a kol. Stylistika mluvené a psané češtiny. Praha: Academia, 2016.

ČECHOVÁ, M. a kol. Současná česká stylistika. Praha: ISV, 2003 (příp. ČECHOVÁ, M. a kol. Stylistika současné češtiny. Praha: ISV, 1997; příp. ČECHOVÁ, M. – KRČMOVÁ, M. – MINÁŘOVÁ, E. Současná stylistika. Praha: NLN, 2008).

ČMEJRKOVÁ, S. Čeština v síti: Psanost či mluvenost? NŘ 80, 1997, s. 225–247.

pro syntax:

GREPL, M. – KARLÍK, P. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia, 1998.

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, © Masarykova univerzita, Brno, 2012–2020, příslušná hesla.

pro vývoj jazyka:

LAMPRECHT, A. – ŠLOSAR, D. – BAUER, J. Historická mluvnice češtiny. Praha: SPN, 1986.

pro syntetizující pohled:

KOL. Příruční mluvnice češtiny. Praha: NLN, 2012.

Základní literatura pro dějiny literatury a literární vědu:

HRUŠKA, P. (ed.) a kol. V souřadnicích volnosti: česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích. Praha: Academia, 2008.

JANOUŠEK, P. – ČORNEJ, P. (eds.). Dějiny české literatury 1945–1989. Praha: Academia, 2007– 2008. 4 sv.

MOCNÁ, D. – PETERKA, J. a kol. Encyklopedie literárních žánrů. Praha: Paseka, 2004.

ŠIDÁKOVÁ FIALOVÁ, A. (ed.). V souřadnicích mnohosti: česká literatura první dekády jednadvacátého století v souvislostech a interpretacích. Praha: Academia, 2014.

Všeobecně:

Dále se vyžaduje znalost studijní literatury dílčích disciplín, které tvoří studijní plán bakalářského studijního programu Český jazyk se zaměřením na vzdělávání (viz SIS), a znalost současných bohemistických časopisů.

Speciální pedagogika pro učitele 2. stupně základních škol a střední školy

BARTOŇOVÁ, Miroslava, PIPEKOVÁ, Jarmila, a VÍTKOVÁ, Marie (eds.) Strategie ve vzdělávání žáků v základní škole speciální: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido, 2016. ISBN 978-80-7315-256-7.

BAZALOVÁ, Barbora. Autismus v edukační praxi. Praha: Portál, 2017. ISBN 978-80-262-1195-2.

BENEŠ, Pavel a VRUBEL, Martin. Oftalmologie pro speciální pedagogy. Brno: Paido, 2017. ISBN 978-80-7315-264-2.

ČERNÁ, Marie a kol. Česká psychopedie: speciální pedagogika osob s mentálním postižením. Vydání druhé. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-3071-7.

FIALOVÁ, Ilona, OPATŘILOVÁ, Dagmar a PROCHÁZKOVÁ, Lucie. Somatopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido, 2012. ISBN 978-80-7315-233-8.

FISCHER, Slavomil, ŠKODA, Jiří, SVOBODA, Zdeněk a ZILCHER, Ladislav. Speciální pedagogika. Edukace a rozvoj osob se specifickými potřebami v oblasti somatické, psychické a sociální. Praha: Triton, 2014. ISBN 978-80-7387-792-7.

FISCHER, Slavomil a ŠKODA, Jiří. Sociální patologie: závažné sociálně patologické jevy, příčiny, prevence, možnosti řešení. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-5046-0.

HÁDKOVÁ, Kateřina. Člověk se sluchovým postižením. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2016. ISBN 978-80-7290-619-2.

HAMADOVÁ, Petra, KVĚTOŇOVÁ, Lea a NOVÁKOVÁ, Zita. Oftalmopedie: texty k distančnímu vzdělávání. 2. vyd. Brno: Paido, 2007. 125 s. ISBN 978-80-7315-159-1.

HRUBÝ, Jaroslav. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených, 1999. 2 sv. ISBN 80-7216-096-6.

KALEJA, Martin. Etopedická propedeutika v inkluzivní speciální pedagogice. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7464-396-5.

KLENKOVÁ, Jiřina, BOČKOVÁ, Barbora a BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. Kapitoly pro studenty logopedie: text k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido, 2012. ISBN 978-80-7315-229-1.

KLENKOVÁ, Jiřina. Logopedie: narušení komunikační schopnosti, logopedická prevence, logopedická intervence v ČR, příklady z praxe. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1110-9

KOČOVÁ, Helena a kol. Spinální svalová atrofie v souvislostech. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2017. ISBN 978-80-247-5705-6.

KVĚTOŇOVÁ, Lea, ed. Edukace dětí se speciálními potřebami v raném a předškolním věku. Brno: Paido, 2004. 126 s. ISBN 80-7315-063-8.

LECHTA, Viktor, ed. Základy inkluzivní pedagogiky: dítě s postižením, narušením a ohrožením ve škole. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-679-7.

MATOUŠEK, Oldřich a Hana PAZLAROVÁ. Státní orgány sociálněprávní ochrany dětí. Dobrá praxe z pohledu rodin a pracovníků. Praha: Karolinum, 2016. ISBN 978-80-246-3336-7.

MUŽÁKOVÁ, Monika. Odsunuti stranou: koexistence solidarity a nesvobody v životě člověka s mentálním postižením v totalitárním Československu. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2020. ISBN 978-80-7603-170-8.

OPATŘILOVÁ, Dagmar. Edukace osob s těžkým postižením a souběžným postižením více vadami = Education of persons with severe disability and multiple disability. Brno: Masarykova univerzita, 2013. ISBN 978-80-210-6221-4.

POKORNÁ, Věra. Vývojové poruchy učení v dětství a v dospělosti. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-773-2.

SLOWÍK, Josef. Speciální pedagogika. 2., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada, 2016. Pedagogika. ISBN 978-80-271-0095-8.

SLOWÍK, Josef. Komunikace s lidmi s postižením. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-691-9.

ŠIŠKA, Jan. Mimořádná dospělost: edukace člověka s mentálním postižením v období dospělosti. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0992-4.

ŠOTOLOVÁ, Eva. Vzdělávání Romů. Vyd. 4., V nakl. Karolinum 2., rozš. a upr. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1909-5.

VÁGNEROVÁ, Marie. Současná psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 1. Praha: Portál, 2014. 815 s. ISBN 978-80-262-0696-5.

VALENTA, Milan et al. Psychopedie: [teoretické základy a metodika]. 5., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Parta, 2013. 495 s. ISBN 978-80-7320-187-6.

Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění platném k 1. lednu kalendářního roku přijímací zkoušky.

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění platném k 1. lednu kalendářního roku přijímací zkoušky.

Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, ve znění platném k 1. lednu kalendářního roku přijímací zkoušky.

Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění platném k 1. lednu kalendářního roku přijímací zkoušky.

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění platném k 1. lednu kalendářního roku přijímací zkoušky.

Studijní literatura k testu z pedagogicko-psychologické přípravy je dostupná na webových stránkách:

- katedry pedagogiky, viz http://pages.pedf.cuni.cz/kssp/pro-uchazece/

- katedry psychologie, viz http://kpsold.pedf.cuni.cz/index.php?p=5

Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Absolvent se především uplatní jako učitel českého jazyka a literatury na základních a středních školách. Rovněž se může uplatnit jako učitel vyšší odborné školy nebo učitel v jazykových školách. Volba učitelské profese je jeho prioritou.
Má rovněž předpoklady a kvalifikaci pro lingvistickou a literárněvědnou práci na vědeckých bohemistických pracovištích a na místech, kde se předpokládá důkladná znalost českého jazyka a literatury (redaktor, editor, publicista, tiskový mluvčí apod.).
Díky svému širokému historicko-kulturnímu rozhledu a rozvinutým komunikačním dovednostem se může flexibilně uplatnit i v jiných příbuzných humanitně orientovaných zaměstnáních.

Speciální pedagogika pro učitele 2. stupně základních škol a střední školy

Absolvent navazujícího magisterského studijního programu Speciální pedagogika pro učitele 2. stupně základních škol a střední školy je připraven pro práci učitele na 2. a 3. stupni škol, kde inkluzivní vzdělávání přináší vyšší nároky na odborné zajištění vyučovacího procesu. Požadavky školské praxe na kvalifikované odborníky – speciální pedagogy na školách aktuálně narůstají s rostoucím počtem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří vyžadují podpůrná opatření při svém vzdělávání, i s rostoucím zájmem samotných škol o kvalitní personální zajištění inkluzivního vzdělávání. Stejný trend je v evropském školství, kde mohou absolventi Univerzity Karlovy také najít pracovní uplatnění (zejména ve Velké Británii, Finsku, na Slovensku, v Polsku aj.).