Detail programu/oboru

Učitelství biologie pro 2. stupeň základní školy a střední školy - maior

Studijní program navazuje na bakalářský studijní program Biologie, geologie a environmentalistika se zaměřením na vzdělávání.  V bakalářském programu byli studenti připravováni ve všech relevantních biologických disciplínách, které pokrývají obsahy učiva základních a středních škol, a rovněž v těch biologických, geologických a environmentálních oborech, které pro výuku přírodopisu a biologie na ZŠ a SŠ představují nutné vzdělanostní zázemí a minimum. Obsah jednotlivých předmětů navazujícího magisterského studijního programu, a zejména metodiky jejich vedení pedagogem, je koncipován nejen s důrazem na jejich odborný věcný obsah, ale také na pedagogický, psychologický a speciálně pedagogický a didaktický rozměr každé disciplíny. Systém povinně volitelných a volitelných předmětů současně umožňuje rozvíjet individuální a profesní zájmy studentů a prohlubuje jejich odborné a oborově didaktické znalosti. Studijní program je koncipován tak, aby zvýraznil především syntetické a obecně integrující pojetí biologického vzdělávání. Důležitou součástí magisterského studia jsou i pečlivě monitorované, vedené a reflektované souvislé oborové pedagogické praxe na ZŠ a SŠ.

Studijní program v plánu maior respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT. Pedagogicko-psychologická příprava zahrnuje předměty pedagogiky, psychologie a speciální pedagogiky, včetně pedagogicko-psychologické praxe. Součástí  je zpracování diplomové práce.

Učitelství chemie pro 2. stupeň základní školy a střední školy - minor

Studijní program navazuje na bakalářský studijní program Chemie se zaměřením na vzdělávání.  

Navazující magisterský studijní program Učitelství chemie připravuje učitele chemie pro základní školy a pro ty střední školy, v nichž je chemie všeobecně vzdělávacím předmětem. Během studia si studenti prohlubují své odborné chemické znalosti a dovednosti ve vybraných chemických disciplínách rozšiřujících základní poznatky z bakalářského studia. Především ale získávají průpravu v didaktice chemie a obecných pedagogicko-psychologických disciplínách. Významnou složku tvoří jak náslechové, tak souvislé pedagogické praxe.

Studijní program v plánu maior respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT.

Přijímací zkouška má 3 části:

1)   Zkouška z 1. studijního programu, plán maior, max. 30 b.

2)   Zkouška z 2. studijního programu, plán minor, max. 30 b.

3)   Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy (maior), max. 30 b.

Celkem max. 90 b.

1) Učitelství biologie pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška je pouze písemná, a to formou testu. Test ověřuje oborové znalosti z povinných předmětů studijního programu Biologie, geologie a environmentalistika se zaměřením na vzdělávání a obsahuje otázky z okruhu biologických, geologických a environmentálních disciplín. Maximální bodový zisk z testu je 30 bodů. Délka testu je max. 45 minut.

2) Učitelství chemie pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška je ústní. Při přijímací zkoušce jsou ověřovány teoretické i praktické znalosti z chemie a základů didaktiky chemie. Z chemie jde o znalosti z obecné a anorganické chemie a z organické chemie a biochemie v rozsahu učiva bakalářského studijního programu Specializace v pedagogice, studijního oboru Chemie se zaměřením na vzdělávání.

V rámci obecné a anorganické chemie se vyžaduje znalost a praktické aplikace základních pojmů z tematických okruhů jako např. stavba atomu, molekul, chemická vazba, teorie kyselin a zásad, termodynamika a reakční kinetika, vlastnosti prvků a jejich sloučenin ve vztahu k jejich umístění v periodické soustavě chemických prvků, včetně prvků přechodných.

V rámci organické chemie a  biochemie se vyžaduje schopnost odvozovat chemické a fyzikální vlastnosti ze struktury jednotlivých tříd sloučenin (uhlovodíků, halogenderivátů uhlovodíků, alkoholů a fenolů, aldehydů a ketonů, karboxylových kyselin a jejich funkčních i substitučních derivátů, organických sloučenin dusíku a síry, přírodních látek (např. sacharidů) a heterocyklických sloučenin. Vyžaduje se rovněž vyjadřování jejich struktury konstitučními, konformačními a konfiguračními vzorci a znalost mechanismů základních typů reakcí.

Část zaměřená na didaktiku chemie se týká znalostí základních kategorií a principů obecné didaktiky a didaktiky chemie včetně základní orientace v otázkách přírodovědného vzdělávání  v ČR i v zahraničí. Uchazeči dále prezentují své dosavadní aktivity v oblasti školního a mimoškolního přírodovědného/chemického vzdělávání (praxe, zájmová činnost, výukové materiály apod.).

Bodové hodnocení:

1)      Část chemická            20 bodů
2)      Část didakticko-chemická      10 bodů

Celkem max. 30 b.

3) Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy

Maximální počet bodů 30 b. Test trvá 30 minut.

Didaktický test prověřuje znalosti z povinných předmětů pedagogicko-psychologické přípravy  (pedagogika,  psychologie, speciální pedagogika, základy didaktiky) zařazených do tzv. společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku na úrovni výstupních požadavků pro bakalářské studium se zaměřením na vzdělávání. Kromě základních znalostí (terminologie, poznatky) jde i o schopnost aplikovat teoretické znalosti do řešení modelových situací v pedagogické praxi.

Studijní plán společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku v aktuálním akademickém roce je dostupný na http://studium.pedf.cuni.cz/karolinka/.

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Základní podmínkou přijetí ke studiu je ukončené bakalářské studium stejného nebo příbuzného studijního programu.

Ve shodě s koncepcí dvoustupňové učitelské přípravy dle Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků (MŠMT), bude na základě dodaných dokumentů posuzováno splnění minimálních požadavků na bakalářské programy se zaměřením na vzdělávání v oborové složce a oborově didaktické složce učitelské přípravy. Toto posouzení se ve stejném rozsahu týká jak absolventů bakalářských studijních programů se zaměřením na vzdělávání, tak absolventů ostatních bakalářských studijních programů. Požadavek na oborovou složku a oborově didaktickou složku učitelské přípravy v předchozím bakalářském studiu je stanoven v součtu na 62 kreditů za každý studijní program, do kterého se uchazeč hlásí ve sdruženém studiu. Počet požadovaných kreditů platí i pro studium s tzv. plným plánem (tzv. jednooborové studium).

Všichni uchazeči, kteří splňují podmínku stejného nebo příbuzného studijního oboru/programu, včetně uchazečů z oborů/programů se zaměřením na vzdělávání vykonají přijímací zkoušku z pedagogicko-psychologické přípravy (tj. pedagogika, psychologie, speciální pedagogika, didaktika) k prověření příslušných kompetencí pro přijetí do navazujícího magisterského studia v učitelských studijních programech. 

Uchazeč doloží výpis předmětů absolvovaných v předchozím bakalářském studiu, včetně jejich výsledků, spolu s dokladem o dosaženém vzdělání, popřípadě potvrzením o studiu, pokud ještě nebylo studium zakončeno, do 28. 02. 2023.

Příbuznost absolvovaného studia posuzují na základě podkladů dodaných s přihláškou (do 28. 02. 2023) po přijetí přihlášky garanti příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty, nejpozději k 30. 04. 2023, uchazeči budou vyrozuměni do 31. 05. 2023.

Při nesplnění podmínky příbuznosti programu nemůže být uchazeč ke studiu přijat, a proto nebude dále pozván k přijímací zkoušce.

Učitelství biologie pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Obecná biologie, genetika, mikrobiologie

ALBERTS, B. a kol. Základy buněčné biologie. Úvod do molekulární biologie buňky. Ústí nad Labem: Espero Publishing, 1998.

SNUSTAD, P., SIMMONS, M. J. Genetika. Brno: Masarykova Univerzita, 2009.

VOET, D., VOETOVÁ, J. Biochemie. Praha: Victoria Publishing, 1995.

PAVLASOVÁ, L. Mikrobiologie pro učitele přírodopisu a biologie. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2009.

Botanika

SKÝBOVÁ, J. Vybrané kapitoly ze systému a ekologie vyšších semenných rostlin. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2007.

DOSTÁL, P. Evoluce a systém stélkatých organismů a cévnatých výtrusných rostlin. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2005.

DOSTÁL, P. Anatomie a morfologie rostlin v pojmech a nákresech. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2003.

PROCHÁZKA, S. a kol. Fyziologie rostlin. Praha: Academia, 1998.

Zoologie

BUCHAR, J. a kol. Klíč k určování bezobratlých. Praha: Scientia, 1995.

DUNGEL, J., GAISLER, J. Atlas savců České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2002.

DUNGEL, J., ŘEHÁK, Z. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2005.

GAISLER, J., ZIMA, J. Zoologie obratlovců. Praha: Academia, 2007. 

HANEL, L., LUSK, S. Ryby a mihule České republiky. Rozšíření a ochrana. ČSOP Vlašim, 2005.

HUDEC, K. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. 

HUDEC, K. a kol. Příroda České republiky. Průvodce faunou. Praha:  Academia, 2007.

HANEL, L., LIŠKOVÁ, E. Stručný obrazový klíč k určování hlavních skupin vodních bezobratlých. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2003.

KOVAŘÍK, F. a kol. Hmyz. Chov, morfologie. Jihlava: Madagaskar, 2000.

MACEK, J. Bezobratlí 2. Praha: Albatros, 2001.

MOTYČKA, V., ROLLER, Z. Bezobratlí 1. Praha: Albatros, 2001.

Ekologie a environmentalistika

ANDRESKA, J., HANEL, L. Vybrané kapitoly z autekologie a demekologie živočichů. Praha: Univerzita Karlova, 2009.

JENÍK, J. Ekosystémy. Úvod do organizace zonálních a azonálních biomů. Praha: Univerzita Karlova, 1995. 

MÍCHAL, I. Ekologická stabilita. Praha: Ministerstvo životního prostředí České republiky, 1992.  

STORCH, D., MIHULKA, S. Úvod do současné ekologie. Praha: Portál, 2000.  

WILSON, E. O. Rozmanitost života. Praha: Lidové noviny, 1992.

BRANIŠ, M. Základy ekologie a životního prostředí. Informatorium, Praha, 1997.

MOLDAN, B. Příroda a civilizace. SPN, Praha, 1997.

MOLDAN, B. (Ne)udržitelný rozvoj? Ekologie, hrozba i naděje. Karolinum, Praha, 2001.

Antropologie

ROKYTA, R. a kol. Fyziologie (druhé přepracované vydání). Praha: Nakladatelství ISV, 2008.

ČIHÁK, R. Anatomie 1, 2, 3 (druhé přepracované vydání). Praha: Grada, 2002.

DYLEVSKÝ, I. Základy anatomie a fyziologie člověka. Olomouc: Epava, 1995.

DYLEVSKÝ, I., DRUGA, R., Mrázková, O. Funkční anatomie člověka. Praha: Grada, 2000.

Geologie

CHLUPÁČ, I. Geologická minulost České republiky. Praha:  Academia, 2002.

Učitelství chemie pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Chemie

BANÝR, J. Chemie kovových prvků. Praha: PedF UK, 2002

BLAŽEK, J. a kol. Přehled chemického názvosloví. Praha: SPN, 2006

ČERVINKA, O. a kol. Mechanismy organických reakcí. Praha: VŠCHT, 1981

ČERVINKA, O., DĚDEK, V., FERLES, M. Organická chemie. Praha: SNTL, 1982

GREENWOOD, N., N., EARNSHAW, A. Chemie prvků. Praha: Informatorium 1992

HOLZBECHER, Z. a kol. Analytická chemie. Praha: SNTL, 1987

HOUSECROFT, C., E., SHARPE, A.,G. Anorganická chemie. Praha: VŠCHT, 2014

KLIKORKA, J., HÁJEK, B., VOTINSKÝ, J. Obecná a  anorganická chemie. Praha: SNTL, 1985

LIŠKA, F. Konstituce, konformace, konfigurace v názvech organických sloučenin. Praha: VŠCHT, 2008

McMURRY, J., E. Organická chemie. Brno-Praha: VUT-VŠCHT, 2007

VACÍK, J. Obecná chemie. Praha: PřF UK, 2017

VULTERIN, J., ŠVECOVÁ, J. Příručka analytické chemie. Praha: PedF UK, 2002

Didaktika chemie

BLAŽEK, R., JANOTOVÁ, Z., POTUŽNÍKOVÁ, E. a BASL, J. Výsledky českých žáků v PISA 2018: Národní zpráva. Praha: ČŠI, 2019.

ČTRNÁCTOVÁ, H. a BÍLEK, M. Didaktika chemie. In STUCHLÍKOVÁ, I a T JANÍK. Oborové didaktiky: vývoj - stav - perspektivy. Brno: Masarykova univerzita, 2015, s. 189-224.

LIN, T.-J., LIN, T.-C., POTVIN, P. a TSAI, C.-C. Research trends in science education from 2013 to 2017: a systematic content analysis of publications in selected journals. International Journal of Science Education. 2018, s. 1-21.

PACHMANN, E., HOFMANN, V. Obecná didaktika chemie. Praha: SPN, 1981

PACHMANN, E., a kol. Speciální didaktika chemie. Praha: SPN, 1986

TEO, T. W., GOH, M. T. a YEO, L. W. Chemistry education research trends: 2004-2013. Chemistry Education Research and Practice. 2014, roč. 15, č. 4, s. 470-487.

Studijní literatura k testu z pedagogicko-psychologické přípravy je dostupná na webových stránkách:
- katedry pedagogiky, viz http://pages.pedf.cuni.cz/kssp/pro-uchazece/
- katedry psychologie, viz http://userweb.pedf.cuni.cz/kpsp/index.php?p=5

Učitelství biologie pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Absolvent navazujícího magisterského studia je plně kvalifikován jako učitel přírodopisu/biologie pro 2. stupeň základních škol a střední školy. Absolvent je teoreticky připraven k doktorskému studiu didaktiky biologie a geologie, případně příbuznému doktorskému studiu v ČR a zahraničí.

Učitelství chemie pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Absolvent  studijního programu Učitelství chemie je plně kvalifikovaným učitelem chemie pro 2. stupeň základní školy, odpovídající ročníky víceletých gymnázií a všechny typy středních škol. Jeho široké chemické, společenskovědní a pedagogicko-psychologické vzdělání vytváří předpoklady pro samostatnou volbu profesní orientace. Je učitelem, který dokáže tvořivě reagovat na potřeby výuky na různých stupních a typech škol. Může se uplatnit i mimo školství, například ve státní správě nebo v zařízeních pro zájmovou činnost mládeže, kde mohou působit jako pedagogové volného času. Absolventi se zájmem o výzkum v pedagogických disciplínách mohou dále pokračovat v doktorském studiu se zaměřením na didaktiku chemie a příbuzné obory.