Detail programu/oboru

Strategická komunikace ve velmi zjednodušené definici pomáhá organizacím dosahovat svých cílů. Teoreticky vychází z komunikačních studií, ale zahrnuje celou řadu dalších sociálních věd, zejména psychologie, behaviorální ekonomie, politologie či mediálních studií ad. V současné době, kdy je převážná většina mezilidské a sociální komunikace mediovaná (zprostředkovaná za pomoci technologií, ať již tradičních či digitálních médií), se výrazně rozvinul také prostor pro analýzu a teoretickou reflexi komunikace. Zároveň se s technologickými možnostmi objevuje celá řada naléhavých společenskovědních otázek, které vybízejí k hlubší filosofické reflexi a aktualizaci etických i legislativních norem ve společnosti (zejména v otázkách ochrany spotřebitele, ochrany osobních údajů, vlivu organizací jako politických stran, komerčních firem či aktivistických skupin apod. na svobodné rozhodování jednotlivců apod.)

Strategickou komunikaci praktikují jak komerční firmy, tak nekomerční instituce - neziskové organizace, církve, sportovní, umělecké, vládní, zdravotnické, vědecké, charitativní a další organizace. Strategická komunikace se tak uplatňuje i tam, kde nevzniká přímý marketingový vztah nabídky a poptávky, ale kde je záměrem organizace komunikovat a ovlivňovat cílové skupiny v mnohem širším rámci působení. Příkladem je komunikace různých zdravotních kampaní, jejichž cílem je zvýšit ochranu veřejného zdraví, komunikování vládních reforem, propagace sportu a zdravého životního stylu, komunikace církví, vzdělávacích a vědeckých institucí apod. Ve strategické komunikaci se uplatňují poznatky z dalších souvisejících vědních disciplín, zejména sociálních a humanitních věd, např. sociologie, psychologie a sociální psychologie, ekonomie (zejména behaviorální ekonomie), filosofie, kulturní antropologie apod. Strategická komunikace zároveň odráží aktuální vývoj digitální komunikace a technologie nových médií, který proměňuje celou oblast sociální a mediální komunikace.

Studenti jsou motivováni k tomu, aby tyto poznatky aplikovali do konkrétních oblastí, jichž se komunikace týká. Zároveň musejí načerpat znalosti z persvazivní komunikace a přesvědčování, řízení důvěry (trust managementu), segmentace stakeholderů a cílových skupin a metodiku a management strategického řízení. Důležitou a nedílnou součástí strategické komunikace je důraz na etiku, etické rozhodování a sociální odpovědnost ve všech oblastech komunikace.

Magisterský obor Strategická komunikace logicky navazuje na již zavedený a velmi úspěšný bakalářský obor Marketingová komunikace a public relations. Bakalářský obor marketingová komunikace je dlouhodobě nejžádanějším oborem na FSV UK, seznamuje studenty se základní teorií komunikace, vztahů s veřejností, společenskými souvislostmi oboru a základní metodologií, avšak není s to pokrýt poptávku po specializovaném a vědecky náročnějším typu vzdělání v oboru. Strategická komunikace reaguje na přímou poptávku ze strany absolventů bakalářského stupně marketingové komunikace a PR, a je i vhodným typem studia pro absolventy dalších oborů (zejména sociologie, politologie, mezinárodních vztahů apod.).

1)    Přijímací zkouška

Přijímací zkouška je dvoukolová, založená na (1) posouzení zaslaného motivačního dopisu a (2) ústní rozpravě nad přečtenou literaturou před komisí.

První kolo:

Uchazeč/ka zašle motivační dopis ke studiu, v němž představuje:

- svoji motivaci ke studiu zvoleného oboru;

- své představy o budoucím uplatnění po absolvování oboru;

- konkrétní potenciální přínos oborových znalostí pro řešení vybrané společenské problematiky.

Maximální délka dopisu je 1000 slov.

Motivační dopis odevzdává uchazeč/ka v elektronické podobě prostřednictvím SISu jako přílohu přihlášky nejpozději do 16. 4. 2023.

Motivační dopis musí splňovat podmínky kladené na tento typ písemnosti.

Při hodnocení se posuzuje:

a. formální a jazyková stránka (dodržení jazykové normy, rozsahu, formálních náležitostí dopisu), v případě nedodržení těchto požadavků lze ztratit až 5 bodů, to znamená od součtu za části b–d se pak může odečíst až 5 bodů při nedodržení jazykové a formální stránky;

b. motivace ke studiu (srozumitelnost, přesvědčivost, zájem nad rámec studia), lze získat 0 až 4 body;

c. orientace v oboru (výběr vhodné problematiky, povědomí o možnostech aplikace oborových znalostí a jejich zasazení do souvislostí), lze získat 0 až 4 body;

d. vize budoucího uplatnění (srozumitelnost, realističnost, souvislost s oborem), 0 až 2 body.

Motivační dopis posuzují nezávisle na sobě dva členové katedry MKPR. Pokud se hodnocení v kterékoliv části a) až d) liší o více než jeden bod, je stanoven třetí pracovník katedry MKPR, který také provede nezávislé hodnocení. Konečné bodové hodnocení je vypočteno jako aritmetický průměr všech udělených hodnocení. Celkem lze získat až 10 bodů.

Do druhého kola postoupí uchazeči, kteří získají alespoň 6 bodů. S výsledky prvního kola budou uchazeči seznámeni nejpozději do začátku měsíce května, tj. do 1. 5. 2023.

Druhé kolo (ústní část):

Uchazeč/ka nastuduje předem známý seznam literatury, který bude zveřejněn na webu Institutu komunikačních studií a žurnalistiky od 1.12. 2022: Informace k přijímacímu řízení | IKSŽ - Institut komunikačních studií a žurnalistiky (cuni.cz), a jednu libovolně zvolenou knihu vztahující se k oboru. V rámci přijímacího pohovoru pak uchazeč/ka vede s komisí rozpravu nad alespoň třemi vybranými publikacemi včetně knihy zvolené uchazečem/kou.

Hodnocena je schopnost vybraná díla představit v kontextu oboru, kriticky nad nimi uvažovat a vést o nich poučenou rozpravu se členy komise.

V tomto kole lze dosáhnout maximálního počtu 10 bodů.

Body z obou kol přijímacího řízení se sčítají. Uchazeč/ka se musí zúčastnit všech částí přijímací zkoušky.

Přijati jsou uchazečky a uchazeči s nejvyšším celkovým dosaženým počtem bodů. Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkan s přihlédnutím k počtu uchazeček a uchazečů skládajících přijímací zkoušku a kapacitním možnostem fakulty.

2) Pro absolventy CŽV

Podmínkou přijetí je absolvování minimálně dvou navazujících semestrů programu CŽV uskutečňovaného na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy dle Opatření děkana č. 10/2017 článek 1, odstavec 1, bezprostředně předcházejících akademickému roku, do kterého si uchazeč podal přihlášku ke studiu,  v případě, že uchazeč o studium řádně do pátku 23. 6. 2023 včetně splní všechny studijní povinnosti, dosáhne minimálně 60 kreditů a studijního průměru do 1,50 včetně, přičemž všechny zkoušky a klasifikované zápočty splní v prvních řádných termínech s hodnocením A, B nebo C a za předpokladu, že podá přihlášku ke studiu pro akademický rok 2023/2024. Studijní průměr je počítán dle Studijního a zkušebního řádu UK. Studijní průměr se nezaokrouhluje.

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Podmínky přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky podle čl. 5 odstavce 3 Řádu přijímacího řízení pro uchazeče

Podmínky pro přijetí na základě předešlého přijímacího řízení

Na základě žádosti upustí děkan od přijímací zkoušky u uchazeče, který by byl do studia tohoto studijního programu přijat na základě přijímacího řízení pro studium v akademickém roce 2022/2023, pokud by v období pro ověřování podmínek k přijetí doložil požadované ukončené bakalářské nebo vyšší vzdělání. V takovém případě nemohl uchazeč včas doložit ukončené bakalářské nebo vyšší vzdělání proto, že je absolvoval až po skončení období pro ověřování podmínek k přijetí do studia v akademickém roce 2022/2023. Listinnou nebo elektronickou žádost je možné podat do 20. 4. 2023. Výše uvedený postup je možné uplatnit pouze jednou.

Magisterský obor Strategická komunikace představuje nejmodernější vývoj jak v teorii, tak v praxi komunikace, který v zahraničí reprezentují například Columbia University v New Yorku, Georgetown University, Annenberg School při University of Southern Carolina či Univerzita v Lipsku.  Absolventi oboru budou připraveni na vlastní vědeckou dráhu na doktorském stupni, zejména Mediální a komunikační studia, nebo na praxi ve vedoucích pozicích komunikačních odborníků a samostatných manažerů v oblasti strategické komunikace, marketingové komunikace či public relations. Na rozdíl od absolventů bakalářského studia jsou studenti připravování na profesní dráhu ve vyšších manažerských pozicích, samostatnou práci a řízení týmů.

Strategická komunikace vychází vstříc poptávce po kvalifikovaných středních a vyšších manažerech komunikace a vedoucích komunikačních odborů, ať již ve firmách, státních či neziskových organizacích apod. (pozn.: veškeré uvedené pozice uvádíme pro přehlednost v mužském rodě, ale platí samozřejmě bez rozdílů i v ženském rodě. Naopak, ženy tvoří významnou část profesionálek z praxe).

Komunikace se v dnešní době výrazně proměnila a využívá stále sofistikovanější nástroje, proto se povaha této činnosti profesionalizovala a vyžaduje neustále podrobnější znalosti a dovednosti. Mezi typické pracovní pozice, které mohou absolventi zastávat, patří například:

●     manažer v oblasti komunikace,

●     vedoucí komunikačního či tiskového odboru,

●     odborník na digitální komunikaci a sociální média,

●     odborník na veřejnou diplomacii a propagaci státu,

●     vedoucí pracovník v oblasti politické či vládní komunikace,

●     profesionál v oblasti public affairs a zastupování zájmů, manažer komunikace se zaměřením na mezinárodní vztahy či obchod, apod.