Detail programu/oboru

přijímací zkouška: jednokolová, ústní

Přijímací zkouška se pro všechny uchazeče uskuteční distančně formou videokonference.

obsah, předmět přijímací zkoušky:
1. odborná rozprava nad předloženým projektem disertační práce: 0–30 bodů
2. posouzení dosavadní odborné činnosti uchazeče: 0–15 bodů
3. prokázání znalostí ze studia odborné literatury: 0–15 bodů

tematické okruhy projektu připravované disertační práce:
Stavba a fungování jazyků a diskurzů ze synchronního i diachronního pohledu.

Disertační projekt musí být rozpracován s přiměřenou detailností, jeho doporučený rozsah je 3 000 až 4 000 slov, včetně seznamu použité/citované odborné literatury.

Předpokládá se, že uchazeči v dostatečném předstihu před podáním přihlášky kontaktují předsedu oborové rady a svého potenciálního školitele, aby s nimi zkonzultovali téma disertačního projektu. Předsedou oborové rady je doc. PhDr. Jiří Nekvapil, CSc., e-mail: jiri.nekvapil@ff.cuni.cz.

------
Přijat ke studiu může být uchazeč, který u přijímací zkoušky dosáhl minimálně 30 bodů a zároveň se podle počtu dosažených bodů umístil v pořadí odpovídajícím předem stanovenému předpokládanému počtu přijímaných pro konkrétní studijní program (viz požadavky ke studiu jednotlivých programů), přičemž tuto podmínku splní i všichni ti uchazeči, kteří dosáhnou stejného počtu bodů jako uchazeč, který se umístil na posledním místě v pořadí určeném k přijetí. Předpokládaný počet přijímaných je stanoven zvlášť pro prezenční a zvlášť pro kombinovanou formu studia. Přijat ke studiu může být jen ten uchazeč, který nejpozději při zápisu do studia předloží doklad o svém předchozím vzdělání (viz PPŘ, 5.4).

Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu.

Způsob ověření:	přijímací zkouška
Datum ověření (přijímací zkoušky) od:	14.06.2022	Do:	16.06.2022
Náhradní termín (přijímací zkoušky):	22.06.2022	Do:	22.06.2022

Absolvent doktorského studia oboru Obecná lingvistika je schopen detailně analyzovat variabilní a konstantní prvky ve struktuře a fungování jazyků, a to jak z hlediska synchronního, tak diachronního. Rozumí stavbě lingvistických teorií a vztahům mezi nimi a tomu, jak lze tyto teorie empiricky potvrzovat nebo vyvracet. Má přehled o pragmatických a společenských souvislostech jazykové komunikace. Je připraven k působení na specializovaných vědeckých, výzkumných, vývojových a vysokoškolských pracovištích. Může se uplatnit ve všech oblastech společenského života, v nichž hraje významnou roli jazyk a jazyková komunikace.