Detail programu/oboru

Biochemie a patobiochemie se zabývají především biochemickou a molekulárně biologickou
problematikou biomakromolekul, tj. bílkovin a enzymů, polysacharidů, lipidů a nukleových
kyselin , jakož i jejich stavebních jednotek a dalších významných nízkomolekulárních látek
v živých soustavách (aminokyselin, peptidů, cukrů, mastných kyselin, steroidů). Cílem oboru
je i objasňování jejich vzájemné látkové přeměny a jejich úlohy v regulaci životních pochodů
jako hormonů, neurotransmiterů, růstových faktorů, receptorů, protilátek, signálních molekul
apod. (steroidní látky, deriváty aminokyselin, peptidy a bílkoviny). Velmi důležitou oblastí je
též výzkum biologických membrán, membránových přenašečů, podbuněčných součástí
(organel), energetických přeměn, mezibuněčné hmoty a úlohy tzv. druhých poslů
v buněčných regulacích (cyklický AMP, NO, kalcium, diacylglycerol, inositoltrisfosfát).
Výzkum se soustřeďuje i na úlohu volných radikálů z hlediska jejich působení jako mutagenů,
na výzkum dalších toxických agens pro nukleové kyseliny a biomembrány a na výzkum
kancerogeneze a atherogeneze. Metodicky obor vyžaduje zvládnutí základních technik a
separace a funkční charakterizace biomakromolekul i nízkomolekulárních biochemických
komponent buňky a tělních tekutin, případně technik molekulární biologie, event. buněčné a
tkáňové kultivace. Obor se zaměřuje i na sledování a stanovení substrátů a produktů
normálního a patologického metabolismu, dědičných a získaných metabolických poruch a na
problematiku udržování stálého vnitřního prostředí organismu (metabolické a iontové
rovnováhy) a s tím spojených patologických odchylek. Biochemie a patobiochemie tvoří
plynulé přechody k molekulární biologii a genetice i k řadě základních a klinických oborů,
zejména ke klinické biochemii, s níž do značné míry splývá.
Ve smyslu čl. 3 odst. 1 věta druhá Řádu přijímacího řízení pro uchazeče Univerzity Karlovy
jde o studijní program bez specializace.

1. vhodnost, kvalita a úspěšnost pregraduálního studia, případně odborné pracovní zkušenosti uchazeče a jeho publikační činnost. Max.15 bodů.
2. schopnost uchazeče anglicky samostatně v 5 až 10 minutách popsat navrhovaný projekt své práce a pak o něm diskutovat. Max 15 bodů
3. hloubku znalostí souvisejících s tématem projektu a pohotovost v odpovědích na obecné i odborné otázky v této oblasti oboru (obvykle vzneseno 3 – 5 otázek) Max. 30 bodů
4. vztah tématu k zaměření zamýšleného školitele a jeho výzkumným projektů. Max 20 bodů
5. vyjádření potenciálního školitele k vybavenosti školícího pracoviště a k finančnímu zajištění studentova výzkumu. Max 20 bodů.

Minimální počet bodů pro přijetí: 65 bodů.

Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu.

Způsob ověření:	přijímací zkouška
Datum ověření (přijímací zkoušky) od:	01.06.2022	Do:	30.06.2022
Náhradní termín (přijímací zkoušky):	01.07.2022	Do:	10.07.2022

Literatura je doporučována jednotlivými potencionálními školiteli. Vychází se přitom ze zaměření předpokládané disertace a oboru, ve kterém bude práce realizována. Jedná se zejména o monografie a renomované IF časopisy. Doporučená literatura je zveřejněna u profilů jednotlivých školitelů.

bližší informace viz webové stránky AV ČR : www.dspb.avcr.cz
a na webových stránkách 3.LF UK:
www.lf3.cuni.cz