Detail programu/oboru

Učitelství ruského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Cílem studijního programu je poskytnout jeho absolventům ucelené magisterské vzdělání, které je připraví pro profesi učitele ruského jazyka na 2. stupni základní školy, v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií a na všech typech středních škol. Studijní program respektuje vyváženost kognitivní, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy, přičemž v souladu se standardy učitelské přípravy MŠMT bezprostředně navazuje na bakalářský studijní program Ruský jazyk se zaměřením na vzdělávání ve všech lingvistických, literárněvědných i lingvodidaktických disciplínách. Student je veden ke komplexnímu chápání ruského jazykového systému na všech jeho úrovních, přičemž pozornost je věnována zejména stylistické a pragmatické rovině. Literárněvědná složka studia rozšiřuje již získané poznatky a vede k rozvoji dovednosti recepce různých druhů textů. Studenti jsou v průběhu studia vedeni k reflexi jednotlivých aspektů cizojazyčné výuky se zřetelem k češtině jako mateřskému jazyku žáků, jsou seznamováni s moderními trendy ve výuce. Výuka všech lingvodidaktických předmětů je úzce propojena s jednotlivými druhy praxí.

Studijní program v plánu maior respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT. Pedagogicko-psychologická příprava zahrnuje předměty pedagogiky, psychologie a speciální pedagogiky, včetně pedagogicko-psychologické praxe. Součástí  je zpracování diplomové práce.

Učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Studijní program navazuje na bakalářský studijní program Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání.  

Cílem navazujícího magisterského studia je navázat na předchozí bakalářský program a dále prohlubovat lingvistické, literárněvědné, didaktické a pedagogicko-psychologické vědomosti a kultivovat relevantní dovednosti, včetně dovedností prakticko-formulačních a didaktických. Je třeba podtrhnout, že soubor disciplín lingvistických, literárněvědných a disciplín oborové didaktiky je podán v jejich maximální vzájemné propojenosti, směřující k dosažení stanoveného profilu absolventa. Všechny kurzy jsou vedeny výhradně v anglickém jazyce a stěžejní profilující disciplíny mají status povinných předmětů. Studium usiluje o to, vychovat odborníky anglisty se zaměřením na didaktickou praxi. Z tohoto důvodu je koncipováno jako velmi komplexní, klade si za cíl u absolventů docílit optimální rovnováhy různých složek, a sice patřičné úrovně prakticko-formulační, kterou postuluje na vysoce pokročilé úrovni (C2), kvalitní odbornou, tj. lingvistickou a literárněvědnou erudicí a schopnost kreativní moderní didaktické aplikace.

Absolvent je vybaven po stránce odborné na vysoké úrovni, vyznačuje se fundovaností, všeobecným přehledem a odborným ovládáním lingvistických a literárněvědných disciplín, své myšlenky dokáže formulovat kultivovaně a stylisticky vytříbeně s ohledem na proměňující se parametry situace, a je schopen své odborné vědomosti nejen demonstrovat teoreticky, ale též vyložit a efektivně předat ve výuce různým žákům a studentům na všech typech škol.

Studijní program v plánu minor respektuje vyváženost oborové a didaktické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT.

Přijímací zkouška má 3 části:

1)   Zkouška z 1. studijního programu, plán maior, max. 30 b.

2)   Zkouška z 2. studijního programu, plán minor, max. 30 b.

3)   Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy (maior), max. 30 b.

Celkem max. 90 b.

1) Učitelství ruského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy 

Přijímací zkouška vychází z tzv. profilujících (povinných) předmětů bakalářského studia Ruský jazyk se zaměřením na vzdělávání. Přijímací zkouška má písemnou formu. Zkouška ověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti z ruské fonetiky, morfologie, syntaxe, lexikologie, geografie, literatury, kultury a reálií v česko-ruském a evropském kontextu a dovednost čtení s porozuměním na úrovni B2 podle Společného evropského referenčního rámce Rady Evropy. Test se skládá z těchto částí: a) analýzy textu z hlediska literárního, kulturologického a jazykového, b) testu z gramatiky, lexikologie a fonetiky ruského jazyka, jehož součástí je i překlad z ruštiny do češtiny a z češtiny do ruštiny. Délka testu je 60 min.

2) Učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška je písemná – je ve formě testu a sestává se z lingvistické, literární a didaktické části. Lingvistická část (languové disciplíny): analýza textu z hlediska fonetického, fonologického, morfologického, lexikologického a syntaktického. Uchazeč musí prokázat všestranné zvládnutí všech základních disciplín okruhu anglického jazykového systému (fonetika, fonologie, lexikologie, morfologie a syntax). Lingvistický test ověřuje zvládnutí příslušné terminologie, schopnost rozmanité systémové jevy fundovaně vyložit, usouvztažnit a demonstrovat na konkrétním jazykovém materiálu. Literární část testu ověřuje literárně-historický přehled v oblastech anglická literatura a americká literatura (vývojové tendence, klíčoví představitelé a díla, historické souvislosti, atd.) od jejich počátků až do současnosti. Didaktická část testu ověřuje orientaci v základních oblastech didaktiky anglického jako cizího jazyka a případných souvislostech s didaktikou obecnou v rozsahu doporučené literatury. Předpokladem je znalost základní terminologie a porozumění oborově didaktickým konceptům včetně jejich vztahů. Všechny otázky jsou s výběrem odpovědi („multiple choice“).

Přijímací zkouška z anglického jazyka je stejná u programu s plány maior/minor i plného studijního plánu. Pokud se uchazeč přihlásí na maior/minor i plný studijní plán, koná přijímací zkoušku jen jednou.

3) Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy

Maximální počet bodů 30 b. Test trvá 30 minut.

Didaktický test prověřuje znalosti z povinných předmětů pedagogicko-psychologické přípravy  (pedagogika,  psychologie, speciální pedagogika, základy didaktiky) zařazených do tzv. společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku na úrovni výstupních požadavků pro bakalářské studium se zaměřením na vzdělávání. Kromě základních znalostí (terminologie, poznatky) jde i o schopnost aplikovat teoretické znalosti do řešení modelových situací v pedagogické praxi.

Studijní plán společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku v aktuálním akademickém roce je dostupný na http://studium.pedf.cuni.cz/karolinka/).

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Základní podmínkou přijetí ke studiu je ukončené bakalářské studium stejného nebo příbuzného studijního programu. Ve shodě s koncepcí dvoustupňové učitelské přípravy dle Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků (MŠMT), bude posuzováno splnění minimálních požadavků na bakalářské programy se zaměřením na vzdělávání dle příslušných složek učitelské přípravy, na základě posouzení doložených dokumentů. Toto posouzení se ve stejném rozsahu týká jak absolventů bakalářských studijních programů se zaměřením na vzdělávání, tak absolventů ostatních bakalářských studijních programů.

Uchazeč doloží výpis předmětů absolvovaných v předchozím bakalářském studiu, včetně jejich výsledků, spolu s dokladem o dosaženém vzdělání, popřípadě potvrzením o studiu, pokud ještě nebylo studium zakončeno, do 28. 02. 2022.

Posuzovány jsou složky učitelské přípravy: 1a) pedagogicko-psychologická příprava, 1b) oborová didaktika, 2) obor, 3) praxe. Vyžadované kredity pro jednotlivé složky:

I.          Učitelské studijní programy s plnými studijními plány - dříve tzv. jednoobor

•                  1a) pedagogicko-psychologická příprava 6 kreditů

•                  1b) oborová didaktika 4 kredity,

•                  2) obor 60 kreditů,

•                  3) praxe 2 kredity

II.        Učitelské studijní programy ve sdruženém studiu, se studijními plány maior (hlavní studijní plán) a minor (přidružený studijní plán) – dříve tzv. dvouobor

Za studijní program „maior“ i za studijní program „minor“ ve sdruženém studiu, do kterého se uchazeč hlásí, se vyžadují kredity pro jednotlivé složky učitelské přípravy za oba programy takto:

•                  1b) oborová didaktika 4 kredity,

•                  2) obor 60 kreditů,

•                  3) praxe 2 kredity.

Pro program „maior“ se navíc vyžaduje složka 1a) pedagogicko-psychologická příprava v rozsahu 6 kreditů.

Uchazeči z ostatních bakalářských studijních oborů/programů mohou být přijati při posouzení příbuznosti navazujícího magisterského studijního programu s absolvovaným bakalářským studiem z hlediska složek učitelské přípravy dle Rámcových požadavků MŠMT (viz výše) a složení přijímacích zkoušek zahrnujících jednotlivé složky učitelské přípravy.

Příbuznost absolvovaného studia posuzují na základě podkladů dodaných s přihláškou (do 28. 02. 2022) po přijetí přihlášky garanti příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty, nejpozději k 30. 4. 2022, uchazeči budou vyrozuměni do 31. 5. 2022. Ten, kdo splní podmínku příbuznosti programu, bude pozván k přijímací zkoušce. Při nesplnění podmínky příbuznosti programu nemůže být uchazeč ke studiu přijat, a proto nebude dále pozván k přijímací zkoušce.

Učitelství ruského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

ADAMEC, P. a kol. Morfologie ruštiny I, II. Brno: MU, 1996, 1997.

KASACK, W. Slovník ruské literatury 20. století. Olomouc: Votobia, 2000.
Krátky slovník ruských spisovateľov. Bratislava: UK, 2003.

KONEČNÝ, J. Praktická fonetika ruského jazyka pro budoucí učitele. Praha: UK v Praze – PedF, 2015.

FLÍDROVÁ, H., ŽAŽA, S. Sintaksis russkogo jazyka v sopostavlenii s češskim. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005.

KUPCEVIČOVÁ, J. Russkaja orfografija v pravilach, upražněnijach i tablicach. Ostrava: Repronis, 2005.

MISTROVÁ, V., OGANESJANOVÁ, D., TREGUBOVÁ, J. Cvičebnice ruské gramatiky. Praha: Polyglot, 2004.

PAROLEK, R., HONZÍK, J. Ruská klasická literatura. Praha: Svoboda, 1977.

PUTNA, M. C. Rusko mimo Rusko: dějiny a kultura ruské emigrace I, II. Brno: Petrov, 1993-1994.
Russkaja grammatika. Red. N. J. Švedova a V. V. Lopatina. Moskva: Russkij jazyk, 1990.
Russkaja literatura XX veka I, II. Moskva: Akademija, 2003.

SKOKAN, L. Reálie Ruska. Praha: Fortuna, 2009.
Sovremennaja russkaja literatura I, II. Moskva: Akademija, 2003.

ŠVANKMAJER, M. a kol. Dějiny Ruska. Praha: Lidové noviny, 2004.

VAVREČKA, M. Lexikologie ruského jazyka. Ostrava: Pedagogická fakulta, 1989.

ZADRAŽILOVÁ, M. Ruská literatura přelomu 19. a 20. stol. Praha: UK, 1995.

ŽOFKOVÁ, H. Cvičení a úkoly z lexikologie ruského jazyka. Praha: UK PedF, 1993.

Učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Lingvistika

DUŠKOVÁ, L. et al. (2003 [1988]). Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny. Praha: Academia.

DUŠKOVÁ, L. (2002) Syntax současné angličtiny. Sbírka textů a příkladů k syntaktickému rozboru. Praha, UK v Praze – nakladatelství Karolinum.

DUŠKOVÁ et al. (2001). Morfologie současné angličtiny. Sbírka cvičení, příkladů a textů k morfologickému rozboru. Praha, UK v Praze – nakladatelství Karolinum.

GREENBAUM, S., QUIRK, R. (1990). A Student ́s Grammar of the English Language. London: Longman.

QUIRK, R. et al. (1985) A Comprehensive Grammar of the English Language. WF Appendix, Longman.

ROACH, P.(1983). English Phonetics and Phonology. Cambridge: CUP.

Literatura

BRADBURY, M., Ruland, R. (1991). From Puritanism to Postmodernism. Penguin Books.

BRADBURY, M (1994). The Modern British Novel. Penguin Books.

HEAD, D. (2002). Modern British Fiction, 1950-2000. Cambridge University Press.

PROCHÁZKA, M. et al. (2011). Lectures on American Literature. UK v Praze, Karolinum.

ROGERS, P. (1994). The Oxford Illustrated History of English Literature. Oxford University Press.

SANDERS, A. (2004). The Short Oxford History of English Literature. Oxford University Press

Didaktika

HARMER, J. (2001). The Practice of English Language Teachig. Harlow: Longman, Pearson Education.
SCRIVENER, J. (2005). Learning Teaching. Macmillan: 2005.

Učitelství ruského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Absolvent navazujícího magisterského studia se uplatní jako učitel ruského jazyka na 2. stupni ZŠ a všech typech SŠ a také v jazykových školách. Vzhledem k dosažené úrovni komunikační kompetence minimálně na úrovni C1 podle Společného evropského referenčního rámce může najít uplatnění i mimo sféru vzdělávání v různých domácích a mezinárodních institucích a organizacích, médiích a tiskových agenturách.

Učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Vzhledem ke komplexnímu oborovému a důkladnému didaktickému proškolení se počítá zejména s uplatněním absolventů v široce pojaté pedagogické praxi. Pokud se absolvent neuplatní ve školství jako učitel na 2. st. ZŠ a středních školách a příbuzných sférách (např. zájmové kroužky, individuální výuka, vychovatelství, podnikové kurzy, metodická činnost, autorství učebnic, aj.), vzhledem ke komplexnosti průpravy a širokému spektru vzdělávacích předmětů se dá očekávat uplatnění v pestré škále dalších sektorů a oblastí, např. v neziskovém sektoru, ve sféře státní správy, v široce koncipovaných kulturních institucích, v médiích, v nakladatelstvích a různých redakčních radách, v cestovním ruchu, v orgánech EU, v komerční sféře, atp. Absolvent může pracovat například jako jazykový korektor, tiskový mluvčí, průvodce, aj. Současně je absolvent natolik kvalitně vzdělán, že v případě zájmu může pokračovat v dalším vzdělávání v rámci doktorského studia.