Detail programu/oboru

Učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Studijní program navazuje na bakalářský studijní program Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání.  

Cílem navazujícího magisterského studia je navázat na předchozí bakalářský program a dále prohlubovat lingvistické, literárněvědné, didaktické a pedagogicko-psychologické vědomosti a kultivovat relevantní dovednosti, včetně dovedností prakticko-formulačních a didaktických. Je třeba podtrhnout, že soubor disciplín lingvistických, literárněvědných a disciplín oborové didaktiky je podán v jejich maximální vzájemné propojenosti, směřující k dosažení stanoveného profilu absolventa. Všechny kurzy jsou vedeny výhradně v anglickém jazyce a stěžejní profilující disciplíny mají status povinných předmětů. Studium usiluje o to, vychovat odborníky anglisty se zaměřením na didaktickou praxi. Z tohoto důvodu je koncipováno jako velmi komplexní, klade si za cíl u absolventů docílit optimální rovnováhy různých složek, a sice patřičné úrovně prakticko-formulační, kterou postuluje na vysoce pokročilé úrovni (C2), kvalitní odbornou, tj. lingvistickou a literárněvědnou erudicí a schopnost kreativní moderní didaktické aplikace.

Absolvent je vybaven po stránce odborné na vysoké úrovni, vyznačuje se fundovaností, všeobecným přehledem a odborným ovládáním lingvistických a literárněvědných disciplín, své myšlenky dokáže formulovat kultivovaně a stylisticky vytříbeně s ohledem na proměňující se parametry situace, a je schopen své odborné vědomosti nejen demonstrovat teoreticky, ale též vyložit a efektivně předat ve výuce různým žákům a studentům na všech typech škol.

Studijní program v plánu maior respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT. Pedagogicko-psychologická příprava zahrnuje předměty pedagogiky, psychologie a speciální pedagogiky, včetně pedagogicko-psychologické praxe. Součástí  je zpracování diplomové práce.

Učitelství francouzského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Studijní program navazuje na bakalářský studijní program Francouzský jazyk se zaměřením na vzdělávání.

Navazující magisterský studijní program zaměřený na francouzský jazyk, literaturu a didaktiku FJ rozvíjí a prohlubuje odbornost, jejíž základy byly získány v bakalářském studijním programu. Lingvistické a literárněvědné disciplíny, provázené obecně i oborově didaktickými předměty, doplňují jazykové a literárněvědné kompetence i studentův historický vhled v oboru románských studií. Didaktika tohoto programu směřuje k integraci oborové teorie a praxe, což se projevuje v komplexním přístupu a pohledu na výuku cizího jazyka obecně a francouzštiny zvláště. Přednášky i semináře, jejichž součástí jsou aktivizující výukové metody, sebereflexe a reflexe odborných i didaktických kompetencí, zejména schopnosti transformovat potřebné podoblasti a stupně odbornosti do výuky, probíhají zásadně ve francouzském jazyce. Studijní kurikulum magisterského studia vyžaduje větší míru autonomie a samostudia a směřuje k vyšší specializaci studenta – budoucího učitele, eventuálně umožní jeho další orientaci na doktorská studia. Nová akreditace v souladu s kreditovým systémem a s využitím asynchronních forem studia posiluje význam nepřímé výuky a samostudia, tedy studentovu osobní zodpovědnost za péči o evropské duchovní dědictví a za vlastní intelektuální a osobnostní, etický vklad do procesu jeho odborného i lidského zrání.

Studijní program v plánu minor respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT.

Přijímací zkouška má 3 části:

1)   Zkouška z 1. studijního programu, plán maior, max. 30 b.

2)   Zkouška z 2. studijního programu, plán minor, max. 30 b.

3)   Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy (maior), max. 30 b.

Celkem max. 90 b.

1) Učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška je písemná – je ve formě testu a sestává se z lingvistické, literární a didaktické části. Lingvistická část (languové disciplíny): analýza textu z hlediska fonetického, fonologického, morfologického, lexikologického a syntaktického. Uchazeč musí prokázat všestranné zvládnutí všech základních disciplín okruhu anglického jazykového systému (fonetika, fonologie, lexikologie, morfologie a syntax). Lingvistický test ověřuje zvládnutí příslušné terminologie, schopnost rozmanité systémové jevy fundovaně vyložit, usouvztažnit a demonstrovat na konkrétním jazykovém materiálu. Literární část testu ověřuje literárně-historický přehled v oblastech anglická literatura a americká literatura (vývojové tendence, klíčoví představitelé a díla, historické souvislosti, atd.) od jejich počátků až do současnosti. Didaktická část testu ověřuje orientaci v základních oblastech didaktiky anglického jako cizího jazyka a případných souvislostech s didaktikou obecnou v rozsahu doporučené literatury. Předpokladem je znalost základní terminologie a porozumění oborově didaktickým konceptům včetně jejich vztahů. Všechny otázky jsou s výběrem odpovědi („multiple choice“).

Přijímací zkouška z anglického jazyka je stejná u programu s plány maior/minor i plného studijního plánu. Pokud se uchazeč přihlásí na maior/minor i plný studijní plán, koná přijímací zkoušku jen jednou.

2) Učitelství francouzského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Zkouška z oboru maximálně 30 bodů

Přijímací zkouška je písemná a vychází z tzv. profilujících (povinných) předmětů bakalářského studia příslušného programu. Sestává z překladu z češtiny do francouzštiny a z písemné produkce na literární nebo obecně kulturní téma z oblasti francouzské literatury a kultury. 

Překlad z češtiny do francouzštiny prověřuje zvládnutí všech lingvistických disciplín včetně bohatosti slovní zásoby v rozsahu bakalářského studijního programu, tedy na úrovni požadavků ke státní závěrečné zkoušce. Písemná produkce na zadané téma ověřuje znalost dějin francouzské literatury a orientaci v jejích vývojových tendencích od 16. století do roku 1930. Zároveň testuje úroveň odborného písemného projevu uchazeče, znalost adekvátní literárněvědné terminologie a schopnost formulovat vlastní pohled na dané téma, a to i na základě příkladů z četby.

Délka písemné zkoušky je 60 minut.

3) Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy

Maximální počet bodů 30 b. Test trvá 30 minut.

Didaktický test prověřuje znalosti z povinných předmětů pedagogicko-psychologické přípravy  (pedagogika,  psychologie, speciální pedagogika, základy didaktiky) zařazených do tzv. společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku na úrovni výstupních požadavků pro bakalářské studium se zaměřením na vzdělávání. Kromě základních znalostí (terminologie, poznatky) jde i o schopnost aplikovat teoretické znalosti do řešení modelových situací v pedagogické praxi.

Studijní plán společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku v aktuálním akademickém roce je dostupný na http://studium.pedf.cuni.cz/karolinka/).

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Základní podmínkou přijetí ke studiu je ukončené bakalářské studium stejného nebo příbuzného studijního programu. Ve shodě s koncepcí dvoustupňové učitelské přípravy dle Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků (MŠMT), bude posuzováno splnění minimálních požadavků na bakalářské programy se zaměřením na vzdělávání dle příslušných složek učitelské přípravy, na základě posouzení doložených dokumentů. Toto posouzení se ve stejném rozsahu týká jak absolventů bakalářských studijních programů se zaměřením na vzdělávání, tak absolventů ostatních bakalářských studijních programů.

Uchazeč doloží výpis předmětů absolvovaných v předchozím bakalářském studiu, včetně jejich výsledků, spolu s dokladem o dosaženém vzdělání, popřípadě potvrzením o studiu, pokud ještě nebylo studium zakončeno, do 28. 02. 2022.

Posuzovány jsou složky učitelské přípravy: 1a) pedagogicko-psychologická příprava, 1b) oborová didaktika, 2) obor, 3) praxe. Vyžadované kredity pro jednotlivé složky:

I.          Učitelské studijní programy s plnými studijními plány - dříve tzv. jednoobor

•                  1a) pedagogicko-psychologická příprava 6 kreditů

•                  1b) oborová didaktika 4 kredity,

•                  2) obor 60 kreditů,

•                  3) praxe 2 kredity

II.        Učitelské studijní programy ve sdruženém studiu, se studijními plány maior (hlavní studijní plán) a minor (přidružený studijní plán) – dříve tzv. dvouobor

Za studijní program „maior“ i za studijní program „minor“ ve sdruženém studiu, do kterého se uchazeč hlásí, se vyžadují kredity pro jednotlivé složky učitelské přípravy za oba programy takto:

•                  1b) oborová didaktika 4 kredity,

•                  2) obor 60 kreditů,

•                  3) praxe 2 kredity.

Pro program „maior“ se navíc vyžaduje složka 1a) pedagogicko-psychologická příprava v rozsahu 6 kreditů.

Uchazeči z ostatních bakalářských studijních oborů/programů mohou být přijati při posouzení příbuznosti navazujícího magisterského studijního programu s absolvovaným bakalářským studiem z hlediska složek učitelské přípravy dle Rámcových požadavků MŠMT (viz výše) a složení přijímacích zkoušek zahrnujících jednotlivé složky učitelské přípravy.

Příbuznost absolvovaného studia posuzují na základě podkladů dodaných s přihláškou (do 28. 02. 2022) po přijetí přihlášky garanti příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty, nejpozději k 30. 4. 2022, uchazeči budou vyrozuměni do 31. 5. 2022. Ten, kdo splní podmínku příbuznosti programu, bude pozván k přijímací zkoušce. Při nesplnění podmínky příbuznosti programu nemůže být uchazeč ke studiu přijat, a proto nebude dále pozván k přijímací zkoušce.

Učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Lingvistika

DUŠKOVÁ, L. et al. (2003 [1988]). Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny. Praha: Academia.

DUŠKOVÁ, L. (2002) Syntax současné angličtiny. Sbírka textů a příkladů k syntaktickému rozboru. Praha, UK v Praze – nakladatelství Karolinum.

DUŠKOVÁ et al. (2001). Morfologie současné angličtiny. Sbírka cvičení, příkladů a textů k morfologickému rozboru. Praha, UK v Praze – nakladatelství Karolinum.

GREENBAUM, S., QUIRK, R. (1990). A Student ́s Grammar of the English Language. London: Longman.

QUIRK, R. et al. (1985) A Comprehensive Grammar of the English Language. WF Appendix, Longman.

ROACH, P.(1983). English Phonetics and Phonology. Cambridge: CUP.

Literatura

BRADBURY, M., Ruland, R. (1991). From Puritanism to Postmodernism. Penguin Books.

BRADBURY, M (1994). The Modern British Novel. Penguin Books.

HEAD, D. (2002). Modern British Fiction, 1950-2000. Cambridge University Press.

PROCHÁZKA, M. et al. (2011). Lectures on American Literature. UK v Praze, Karolinum.

ROGERS, P. (1994). The Oxford Illustrated History of English Literature. Oxford University Press.

SANDERS, A. (2004). The Short Oxford History of English Literature. Oxford University Press

Didaktika

HARMER, J. (2001). The Practice of English Language Teachig. Harlow: Longman, Pearson Education.
SCRIVENER, J. (2005). Learning Teaching. Macmillan: 2005.

Učitelství francouzského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

HENDRICH, RADINA, TLÁSKAL. Francouzská mluvnice. Plzeň : Fraus, 2001

GRÉGOIRE, M. Grammaire progressive du français. Paris : CLE, 1997

ČERNÝ, J. Malé dějiny lingvistiky. Praha : Portál, 2005

WALTER, H. Le français dans tous les sens. Paris : Robert Lafont, 1988, 1993

DOHALSKÁ, M.; SCHULZOVÁ, O. Fonetika francouzštiny. Praha : Karolinum, 2010

LEHMAN, A.; MARTIN-BERTHET, F. Introduction à la lexicologie, sémantique et morphologie. Paris : Nathan, 2002

LAGARDE, A.; MICHARD L. Littérature française. Les grands auteurs français du programme - 16e, 17e,18e, 19e, 20e siècles. Paris, 1990 a další vydání

ŠRÁMEK, J. Panorama francouzské literatury od počátků po současnost. Brno : Host, 2012

MITTERAND, H. Dictionnaire des oeuvres du XXe siècle. Paris : Dictionnaires le Robert, 1995

FONTANNIER, P. Les figures du discours. Paris : Flammarion, 1977

WELLEK, R.; WARREN, A. Teorie literatury. Olomouc : Votobia, 1966

Dále studijní literatura dílčích disciplín, které tvoří studijní plán bakalářského studijního oboru Francouzský jazyk.

Studijní literatura k testu z pedagogicko-psychologické přípravy je dostupná na webových stránkách:

- katedry pedagogiky, viz http://pages.pedf.cuni.cz/kssp/pro-uchazece/

- katedry psychologie, viz http://kpsold.pedf.cuni.cz/index.php?p=5

- katedry speciální pedagogiky, https://pages.pedf.cuni.cz/ksppg/prijimaci-rizeni

Učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Vzhledem ke komplexnímu oborovému a důkladnému didaktickému proškolení se počítá zejména s uplatněním absolventů v široce pojaté pedagogické praxi. Pokud se absolvent neuplatní ve školství jako učitel na 2. st. ZŠ a středních školách a příbuzných sférách (např. zájmové kroužky, individuální výuka, vychovatelství, podnikové kurzy, metodická činnost, autorství učebnic, aj.), vzhledem ke komplexnosti průpravy a širokému spektru vzdělávacích předmětů se dá očekávat uplatnění v pestré škále dalších sektorů a oblastí, např. v neziskovém sektoru, ve sféře státní správy, v široce koncipovaných kulturních institucích, v médiích, v nakladatelstvích a různých redakčních radách, v cestovním ruchu, v orgánech EU, v komerční sféře, atp. Absolvent může pracovat například jako jazykový korektor, tiskový mluvčí, průvodce, aj. Současně je absolvent natolik kvalitně vzdělán, že v případě zájmu může pokračovat v dalším vzdělávání v rámci doktorského studia.

Učitelství francouzského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Absolvent je kvalifikován jako učitel francouzského jazyka, literatury a reálií na druhém stupni ZŠ a na všech typech SŠ. Je vybaven teoretickými vědomostmi v diachronním i synchronním pohledu na francouzskou lingvistiku, literaturu a didaktiku, jazykovými kompetencemi včetně schopnosti hodnotového rozlišování a předpokladů pro další vědeckou a jinou tvůrčí činnost. Dovede se pohybovat v širších liniích evropských kulturních dějin a umí rovněž zacházet se znalostními i výkladovými nástroji, jež otevírají přístup k chápání symbolických forem evropské kultury nesoucích její zakládající principy a ideály. Je si vědom hodnot (autonomie a autotelie) vzdělanosti a jejího ukotvení v humanitates. Je proto připraven tyto hodnoty prostředkovat, šířit a chránit, a tak vyvažovat současnou zejména do školství, umění a kultury zasahující pragmatizaci duchovního dědictví evropské civilizace. Nehodlá-li se absolvent věnovat učitelskému povolání, lze, vzhledem k jeho vědomostem, jazykové úrovni a obecně kulturnímu rozhledu, předpokládat jeho široké uplatnění ve veřejné, soukromé i mediální sféře, jako například: ediční a redaktorská činnost, průvodcovská činnost, kulturní instituce, zastupitelské úřady MZV, vládní instituce a úřady státní správy, orgány a instituce Evropské unie a česká kulturní centra ve frankofonní oblasti, mezinárodní humanitární instituce; zahraniční firmy a veřejně prospěšné organizace, cestovní ruch, banky a pojišťovny; veřejnoprávní i soukromé TV a další média.