Volba jazyka
  • čeština
  • english
Uživatel
  • Anonym

    Detail programu/oboru

    Applied Geology (0532VD330017)

    Fakulta: Přírodovědecká fakulta
    Studijní program: Applied Geology (P0532D330017)
    Forma studia: kombinovaná
    Druh studia: doktorské
    Jazyk výuky: angličtina
    Standardní doba studia: 4 roky
    Forma přihlášky: Elektronická
    Možnost upuštění od přijímací zkoušky: ano

    • Na tento program/obor nyní nelze podat elektronickou přihlášku.

    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Termín podání přihlášky: 30.04.2022
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Program je uskutečňován bez specializace.

      Aplikovaná geologie se zaměřením na ložiskovou geologii, inženýrskou geologii, hydrogeologii, užitou geofyziku, geologii a geochemii životního prostředí se zabývá problematikou studia a využití horninového prostředí a ochranou životního prostředí.

      LOŽISKOVÁ GEOLOGIE
      Ložisková geologie je obor, jenž využívá poznatků všech základních i aplikovaných geovědních disciplín při vyhledávání, průzkumu, oceňování a využití ložisek nerostných surovin. Dále se zabývá ekonomikou nerostných surovin a technologií jejich zpracování. Ložisková geologie se podílí na řešení problémů životního prostředí spojených s vyhledáváním a využíváním ložisek nerostných surovin. Aspekt průmyslového využití je zkoumán nejen z pohledu současných aplikací, ale rovněž s výhledem do budoucnosti a s ohledem na využívání netradičních surovin. Hraničním disciplínou je výzkum složení, původu, technologie zpracování a způsobu degradace anorganických materiálů (přírodního kamene, malt, stavební keramiky) architektonických a sochařských výtvarných děl.

      INŽENÝRSKÁ GEOLOGIE
      Inženýrská geologie aplikuje poznatky získané geologickými metodami pro řešení praktických technických problémů. Jedná se například o ražbu tunelů, zakládání budov a dopravních staveb, stavbu zemních konstrukcí (hrází a násypů), řešení technických problémů spojených s těžbou nerostných surovin, rekultivací a revitalizací krajiny, problémů spojených s ukládáním odpadu a jeho dopadem na okolní prostředí apod. Úkolem inženýrské geologie je jak interpretace geologických údajů a identifikace mechanických a hydraulických vlastností geologického prostředí, tak analýza geotechnického problému (např. stability horninového masivu), při níž jsou využívány matematické metody.

      HYDROGEOLOGIE
      Hydrogeologie je obor, zabývající se podzemními vodami, jejich původem, podmínkami výskytu, zákony pohybu, jejich režimem, fyzikálními a chemickými vlastnostmi, jejich interakcí s horninami, povrchovými vodami a atmosférou. Moderní hydrogeologie má charakter hraničního vědního oboru na pomezí geologie, hydrauliky, hydrologie, chemie, ale i některých technických disciplín (vodárenství, stavební inženýrství, chemické technologie úpravy vod apod.). Nezbytnou metodou dnešní hydrogeologie je vytváření a užívání matematických modelů, simulujících přírodní procesy i umělé zásahy do režimu vod v saturované i nesaturované zóně. Nezastupitelnou roli má hydrogeologie v oblasti zajišťování vodních zdrojů, v ochraně životního prostředí, při průzkumu a sanaci kontaminovaných půd, hornin a podzemní vody. Stupňující se globální nedostatek kvalitní pitné vody zvyšuje v celém světě význam výzkumu podzemních vod.

      UŽITÁ GEOFYZIKA
      Studijní obor užitá geofyzika je mezní disciplínou - na pomezí geologie a aplikované fyziky. Zabývá se studiem fyzikálních polí Země (přirozených nebo uměle vybuzených) a jejich využitím při řešení geologických problémů. Předmětem jejího zájmu jsou svrchní partie zemské kůry v hloubkách od prvních metrů do prvních kilometrů. Je to část zemské kůry, kde jsou uloženy dostupné zásoby nerostných surovin a vody, kde se odehrávají stavební, zemědělské a jiné aktivity, které souvisí s tvorbou a ochranou životního prostředí. Mezi základní metody užité geofyziky patří gravimetrie, magnetometrie, seismika, geoelektrika, radiometrie, geotermika a karotáž. Tyto metody se opírají o terénní měření fyzikálních veličin nebo polí, jejich následné zpracování a geologickou interpretaci. Jedním ze základních přístupů je i matematické modelování fyzikálních polí nebo odezvy geologického prostředí na uměle buzená pole. Součástí užité geofyziky je i laboratorní studium fyzikálních vlastností hornin.

      GEOLOGIE A GEOCHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
      Interdisciplinární komplex oborů zabývajících se projevy vlivů člověka na geologické prostředí, na jejich podstatu, příčiny a zákonitosti, zejména však na jejich prevenci a minimalizaci, popř. na jejich sanaci. Jde zejména o hydrogeologické a inženýrskogeologické problémy optimálního a racionálního využívání přírodních zdrojů včetně podzemních vod ve vztahu k ostatním složkám životního prostředí, studium geneze geodynamických procesů přirozených i antropogenních ve vztahu k technologické činnosti člověka (sesuvy, poddolování, sedání, podmáčení apod.). Studium geochemie je soustředěno zejména na sledování vlivů člověka na narušení biogeochemických cyklů mezi atmosférou, hydrosférou a litosférou. Jsou řešeny geochemické problémy spjaté s nejaktuálnějšími ekologickými otázkami, tj. znečištěním atmosféry, podzemních a povrchových vod, kontaminací půd, odlesněním atd. Je sledován vliv těchto antropogenních faktorů na stav ekosystémů.
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Přijímací zkouška je jednokolová formou pohovoru, který se bude týkat především problematiky plánované disertační práce a znalostí uchazeče v rámci odbornosti daného studijního programu. Pro usnadnění a urychlení přijímací zkoušky k doktorskému studiu si uchazeči připraví krátké resumé jejich dosavadní odborné činnosti, eventuálně předloží svou diplomovou práci, publikace nebo abstrakta z konferencí, kterých se zúčastnili. Uchazeči krátce informují komisi o jejich dosavadních vědeckých výstupech. V druhé části pohovoru krátce přednesou vědecký záměr jejich doktorského projektu. Komise bude hodnotit motivaci uchazeče, dosavadní studijní a vědecké výsledky, kvalitu a realizovatelnost projektu.
      Při přijímací zkoušce musí uchazeč prokázat odborné a jazykové schopnosti studovat příslušný program a předpoklady k samostatné vědecké práci.

      Zkouška je hodnocena maximálně 100 body. Z toho 30 bodů může být uděleno formou bonifikace za uvedení představy o doktorském studiu a plánované disertační práci v nepovinné příloze přihlášky. Ta by měla obsahovat téma a stručnou anotaci disertační práce, předpokládané školící pracoviště a souhlas konkrétního školitele s vedením plánovaného doktorského projektu.

      Ze závažných a doložených důvodů, zejména zdravotních nebo studia v zahraničí, může děkan na základě žádosti podané v elektronickém informačním systému univerzity zpravidla spolu s přihláškou, nejpozději však do 12. května 2022, povolit vykonání přijímací zkoušky prostřednictvím informačních a komunikačních technologií.
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu.

      Způsob ověření: přijímací zkouška
      Datum ověření (přijímací zkoušky) od: 13.06.2022 Do: 24.06.2022
      Náhradní termín (přijímací zkoušky): 07.07.2022 Do: 15.07.2022
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Od přijímací zkoušky bude upuštěno na základě žádosti uchazeče, pokud bude úspěšným žadatelem o projekt STARS v daném akademickém roce.

      Žádost je třeba podat elektronicky do 12. května 2022.
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Absolvent získal hluboké teoretické znalosti a praktické dovednosti v oblasti aplikovaných geovědních disciplín (zaměření na geologii životního prostředí, ložiskovou geologii, technickou mineralogii a petrologii, inženýrskou geologii, mechaniku hornin, hydrogeologii, užitou geofyziku) a technických oborů. Odborné znalosti a speciální dovednosti hlubšího charakteru se odvíjejí od zvoleného tématu disertační práce a jejího oborového zaměření; často jde o řešení problémů na pomezí několika vědních oborů. Ovládá metodické a experimentální postupy umožňující samostatné tvořivé vědecké myšlení. Pro řešený problém je absolvent schopen navrhnout optimální řešení. Dosažené výsledky je schopen kriticky vyhodnotit a patřičně presentovat.