Detail programu/oboru

Učitelství ruského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Cílem studijního programu je poskytnout jeho absolventům ucelené magisterské vzdělání, které je připraví pro profesi učitele ruského jazyka na 2. stupni základní školy, v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií a na všech typech středních škol. Studijní program respektuje vyváženost kognitivní, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy, přičemž v souladu se standardy učitelské přípravy MŠMT bezprostředně navazuje na bakalářský studijní program Ruský jazyk se zaměřením na vzdělávání ve všech lingvistických, literárněvědných i lingvodidaktických disciplínách. Student je veden ke komplexnímu chápání ruského jazykového systému na všech jeho úrovních, přičemž pozornost je věnována zejména stylistické a pragmatické rovině. Literárněvědná složka studia rozšiřuje již získané poznatky a vede k rozvoji dovednosti recepce různých druhů textů. Studenti jsou v průběhu studia vedeni k reflexi jednotlivých aspektů cizojazyčné výuky se zřetelem k češtině jako mateřskému jazyku žáků, jsou seznamováni s moderními trendy ve výuce. Výuka všech lingvodidaktických předmětů je úzce propojena s jednotlivými druhy praxí.

Studijní program v plánu maior respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT. Pedagogicko-psychologická příprava zahrnuje předměty pedagogiky, psychologie a speciální pedagogiky, včetně pedagogicko-psychologické praxe. Součástí  je zpracování diplomové práce.

Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Studijní program navazuje na bakalářský studijní program Český jazyk se zaměřením na vzdělávání.

Studijní program připravuje pro praxi plně kvalifikované učitele českého jazyka a literatury na základních a středních školách, příp. absolventy s předpoklady pro další lingvistickou a literárněvědnou práci na vědeckých a vědecko-pedagogických bohemistických pracovištích a na všech takových místech, kde se předpokládá důkladná znalost českého jazyka a literatury.
V jazykové části jsou oborové kompetence získané v bakalářském studiu dále obohacovány o zastřešující filologické předměty orientované přímo k učitelské praxi. Prohloubené poznání pomezních lingvistických disciplín je zabezpečeno soustavou povinně volitelných předmětů. Dosavadní oborové znalosti jsou transformovány v didaktickou znalost obsahu a za zohlednění nejnovějších psychodidaktických poznatků využity k předávání kompetencí oborovědidaktických.
Literární část studia rozvíjí a upevňuje kompetence nabyté v bakalářském bohemistickém studiu, zejména schopnost odborně všestranně poučené a kreativní interpretace literárních děl, a propojuje je s didaktickými a vzdělávacími aspekty. Oborové znalosti studenta jsou rozšiřovány povinným předmětem Světová literatura, povinný předmět Didaktika literatury se soustředí na všestranný rozbor textů s cílem vychovat žáky k uvažování o významech a smyslu literárních děl, k rozvoji čtenářství, k hlubokému a fundovanému uvažování o (literárním) umění a textu a o budování jeho významu při četbě. Povinné předměty jsou doplněny povinně volitelnými předměty.
Ústřední pozornost studijního programu je zacílena k oborové didaktice, posílené jednak Integrovanou náslechovou praxí z českého jazyka, jednak souvislými reflektivními oborovými praxemi. Program je provázen doporučenými volitelnými předměty, které se orientují mimo jiné na aktuální otázky současné didaktiky.

Studijní program v plánu minor respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT.

Přijímací zkouška má 3 části:

1)   Zkouška z 1. studijního programu, plán maior, max. 30 b.

2)   Zkouška z 2. studijního programu, plán minor, max. 30 b.

3)   Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy (maior), max. 30 b.

Celkem max. 90 b.

1) Učitelství ruského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy 

Přijímací zkouška vychází z tzv. profilujících (povinných) předmětů bakalářského studia Ruský jazyk se zaměřením na vzdělávání. Přijímací zkouška má písemnou formu. Zkouška ověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti z ruské fonetiky, morfologie, syntaxe, lexikologie, geografie, literatury, kultury a reálií v česko-ruském a evropském kontextu a dovednost čtení s porozuměním na úrovni B2 podle Společného evropského referenčního rámce Rady Evropy. Test se skládá z těchto částí: a) analýzy textu z hlediska literárního, kulturologického a jazykového, b) testu z gramatiky, lexikologie a fonetiky ruského jazyka, jehož součástí je i překlad z ruštiny do češtiny a z češtiny do ruštiny. Délka testu je 60 min.

2) Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška prověřuje jak dosažené znalosti a dovednosti z bakalářského studia Český jazyk se zaměřením na vzdělávání, tak jazykovou kompetenci uchazeče/uchazečky. Očekává se také znalost aktuálních témat bohemistiky, která jsou řešena současnými bohemistickými časopisy.

Zkouška vychází z obsahu dílčích disciplín, které tvoří studijní plán bakalářského studijního programu Český jazyk se zaměřením na vzdělávání v aktuálním akademickém roce (viz Studijní informační systém), a to zejména z obsahu tzv. profilujících (povinných) předmětů bakalářského studia Český jazyk se zaměřením na vzdělávání.

Přijímací zkouška má charakter písemného testu.

Písemný test sestává ze dvou částí, a to z
(1) části jazykové a
(2) z části literární.
Z celkového počtu 30 bodů může uchazeč získat 16 bodů z (1) jazykové části a 14 bodů z (2) části literární. Délka trvání písemného testu je 40 min.

3) Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy

Maximální počet bodů 30 b. Test trvá 30 minut.

Didaktický test prověřuje znalosti z povinných předmětů pedagogicko-psychologické přípravy  (pedagogika,  psychologie, speciální pedagogika, základy didaktiky) zařazených do tzv. společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku na úrovni výstupních požadavků pro bakalářské studium se zaměřením na vzdělávání. Kromě základních znalostí (terminologie, poznatky) jde i o schopnost aplikovat teoretické znalosti do řešení modelových situací v pedagogické praxi.

Studijní plán společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku v aktuálním akademickém roce je dostupný na http://studium.pedf.cuni.cz/karolinka/).

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Základní podmínkou přijetí ke studiu je ukončené bakalářské studium stejného nebo příbuzného studijního programu. Ve shodě s koncepcí dvoustupňové učitelské přípravy dle Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků (MŠMT), bude posuzováno splnění minimálních požadavků na bakalářské programy se zaměřením na vzdělávání dle příslušných složek učitelské přípravy, na základě posouzení doložených dokumentů. Toto posouzení se ve stejném rozsahu týká jak absolventů bakalářských studijních programů se zaměřením na vzdělávání, tak absolventů ostatních bakalářských studijních programů.

Uchazeč doloží výpis předmětů absolvovaných v předchozím bakalářském studiu, včetně jejich výsledků, spolu s dokladem o dosaženém vzdělání, popřípadě potvrzením o studiu, pokud ještě nebylo studium zakončeno, do 28. 02. 2022.

Posuzovány jsou složky učitelské přípravy: 1a) pedagogicko-psychologická příprava, 1b) oborová didaktika, 2) obor, 3) praxe. Vyžadované kredity pro jednotlivé složky:

I.          Učitelské studijní programy s plnými studijními plány - dříve tzv. jednoobor

•                  1a) pedagogicko-psychologická příprava 6 kreditů

•                  1b) oborová didaktika 4 kredity,

•                  2) obor 60 kreditů,

•                  3) praxe 2 kredity

II.        Učitelské studijní programy ve sdruženém studiu, se studijními plány maior (hlavní studijní plán) a minor (přidružený studijní plán) – dříve tzv. dvouobor

Za studijní program „maior“ i za studijní program „minor“ ve sdruženém studiu, do kterého se uchazeč hlásí, se vyžadují kredity pro jednotlivé složky učitelské přípravy za oba programy takto:

•                  1b) oborová didaktika 4 kredity,

•                  2) obor 60 kreditů,

•                  3) praxe 2 kredity.

Pro program „maior“ se navíc vyžaduje složka 1a) pedagogicko-psychologická příprava v rozsahu 6 kreditů.

Uchazeči z ostatních bakalářských studijních oborů/programů mohou být přijati při posouzení příbuznosti navazujícího magisterského studijního programu s absolvovaným bakalářským studiem z hlediska složek učitelské přípravy dle Rámcových požadavků MŠMT (viz výše) a složení přijímacích zkoušek zahrnujících jednotlivé složky učitelské přípravy.

Příbuznost absolvovaného studia posuzují na základě podkladů dodaných s přihláškou (do 28. 02. 2022) po přijetí přihlášky garanti příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty, nejpozději k 30. 4. 2022, uchazeči budou vyrozuměni do 31. 5. 2022. Ten, kdo splní podmínku příbuznosti programu, bude pozván k přijímací zkoušce. Při nesplnění podmínky příbuznosti programu nemůže být uchazeč ke studiu přijat, a proto nebude dále pozván k přijímací zkoušce.

Učitelství ruského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

ADAMEC, P. a kol. Morfologie ruštiny I, II. Brno: MU, 1996, 1997.

KASACK, W. Slovník ruské literatury 20. století. Olomouc: Votobia, 2000.
Krátky slovník ruských spisovateľov. Bratislava: UK, 2003.

KONEČNÝ, J. Praktická fonetika ruského jazyka pro budoucí učitele. Praha: UK v Praze – PedF, 2015.

FLÍDROVÁ, H., ŽAŽA, S. Sintaksis russkogo jazyka v sopostavlenii s češskim. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005.

KUPCEVIČOVÁ, J. Russkaja orfografija v pravilach, upražněnijach i tablicach. Ostrava: Repronis, 2005.

MISTROVÁ, V., OGANESJANOVÁ, D., TREGUBOVÁ, J. Cvičebnice ruské gramatiky. Praha: Polyglot, 2004.

PAROLEK, R., HONZÍK, J. Ruská klasická literatura. Praha: Svoboda, 1977.

PUTNA, M. C. Rusko mimo Rusko: dějiny a kultura ruské emigrace I, II. Brno: Petrov, 1993-1994.
Russkaja grammatika. Red. N. J. Švedova a V. V. Lopatina. Moskva: Russkij jazyk, 1990.
Russkaja literatura XX veka I, II. Moskva: Akademija, 2003.

SKOKAN, L. Reálie Ruska. Praha: Fortuna, 2009.
Sovremennaja russkaja literatura I, II. Moskva: Akademija, 2003.

ŠVANKMAJER, M. a kol. Dějiny Ruska. Praha: Lidové noviny, 2004.

VAVREČKA, M. Lexikologie ruského jazyka. Ostrava: Pedagogická fakulta, 1989.

ZADRAŽILOVÁ, M. Ruská literatura přelomu 19. a 20. stol. Praha: UK, 1995.

ŽOFKOVÁ, H. Cvičení a úkoly z lexikologie ruského jazyka. Praha: UK PedF, 1993.

Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Základní literatura

pro morfematiku a terminologii:

ADAM, R. – BENEŠ, M. – BOZDĚCHOVÁ, I. – MARTÍNEK, F. – PROKŠOVÁ, H. – SYNKOVÁ, P. Gramatické rozbory češtiny (výklad a cvičení s řešeními). Praha: Karolinum, 2017.

pro morfologii:

ADAM, R. Příručka k morfologii češtiny (výklad a cvičení s řešeními). 2. vyd. Praha: Karolinum, 2019.

ČECHOVÁ, M. a kol. Čeština – řeč a jazyk. Praha: SPN, 2011 (morfologie, tvoření slov).

zejm. pro morfologii a pravopis:

PRAVDOVÁ, M. – SVOBODOVÁ, I. (eds.). Akademická příručka českého jazyka. 2., upravené a rozšířené vydání. Praha: Academia, 2019.

pro lexikologii:

MALIŠ, O. – MACHOVÁ, S. – SUK, J. Současný český jazyk. Lexikologie (Nauka o tvoření slov, lexikografie, slang). Praha: Karolinum, 1997.

pro stylistiku:

ČECHOVÁ, M. a kol. Současná česká stylistika. Praha: ISV, 2003 (příp. ČECHOVÁ, M. a kol. Stylistika současné češtiny. Praha: ISV, 1997; příp. ČECHOVÁ, M. – KRČMOVÁ, M. – MINÁŘOVÁ, E. Současná stylistika. Praha: NLN, 2008).

ČMEJRKOVÁ, S. Čeština v síti: Psanost či mluvenost? NŘ 80, 1997, s. 225–247.

pro syntax:

GREPL, M. – KARLÍK, P. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia, 1998.

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, © Masarykova univerzita, Brno, 2012–2020, příslušná hesla.

pro vývoj jazyka:

LAMPRECHT, A. – ŠLOSAR, D. – BAUER, J. Historická mluvnice češtiny. Praha: SPN, 1986.

pro syntetizující pohled:

KOL. Příruční mluvnice češtiny. Praha: NLN, 2012.

Dále studijní literatura dílčích disciplín, které tvoří studijní plán bakalářského studijního oboru Český jazyk se zaměřením na vzdělávání, a současné bohemistické časopisy.

Studijní literatura k testu z pedagogicko-psychologické přípravy je dostupná na webových stránkách:

- katedry pedagogiky, viz http://pages.pedf.cuni.cz/kssp/pro-uchazece/

- katedry psychologie, viz http://kpsold.pedf.cuni.cz/index.php?p=5

- katedry speciální pedagogiky, https://pages.pedf.cuni.cz/ksppg/prijimaci-rizeni

Učitelství ruského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Absolvent navazujícího magisterského studia se uplatní jako učitel ruského jazyka na 2. stupni ZŠ a všech typech SŠ a také v jazykových školách. Vzhledem k dosažené úrovni komunikační kompetence minimálně na úrovni C1 podle Společného evropského referenčního rámce může najít uplatnění i mimo sféru vzdělávání v různých domácích a mezinárodních institucích a organizacích, médiích a tiskových agenturách.

Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Absolvent se především uplatní jako učitel českého jazyka a literatury na základních a středních školách. Rovněž se může uplatnit jako učitel vyšší odborné školy nebo učitel v jazykových školách. Volba učitelské profese je jeho prioritou.
Má rovněž předpoklady a kvalifikaci pro lingvistickou a literárněvědnou práci na vědeckých bohemistických pracovištích a na místech, kde se předpokládá důkladná znalost českého jazyka a literatury (redaktor, editor, publicista, tiskový mluvčí apod.).
Díky svému širokému historicko-kulturnímu rozhledu a rozvinutým komunikačním dovednostem se může flexibilně uplatnit i v jiných příbuzných humanitně orientovaných zaměstnáních.