Volba jazyka
  • čeština
  • english
Uživatel
  • Anonym

    Detail programu/oboru

    Strategická komunikace (0414TA180003)

    Fakulta: Fakulta sociálních věd
    Studijní program: Strategická komunikace (N0414A180003)
    Forma studia: prezenční
    Druh studia: navazující magisterské
    Jazyk výuky: čeština
    Standardní doba studia: 2 roky
    Forma přihlášky: Elektronická, Listinná
    Možnost upuštění od přijímací zkoušky: ano

    Poměr přijatých a přihlášených v minulém akad. roce

    51 / 202

    • Na tento program/obor nyní nelze podat elektronickou přihlášku.

    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Termín podání přihlášky: 28.02.2022
      Poznámka k termínu: Studijní program bez specializace.
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)

      Strategická komunikace ve velmi zjednodušené definici pomáhá organizacím dosahovat svých cílů. Teoreticky vychází z komunikačních studií, ale zahrnuje celou řadu dalších sociálních věd, zejména psychologie, behaviorální ekonomie, politologie či mediálních studií ad. V současné době, kdy je převážná většina mezilidské a sociální komunikace mediovaná (zprostředkovaná za pomoci technologií, ať již tradičních či digitálních médií), se výrazně rozvinul také prostor pro analýzu a teoretickou reflexi komunikace. Zároveň se s technologickými možnostmi objevuje celá řada naléhavých společenskovědních otázek, které vybízejí k hlubší filosofické reflexi a aktualizaci etických i legislativních norem ve společnosti (zejména v otázkách ochrany spotřebitele, ochrany osobních údajů, vlivu organizací jako politických stran, komerčních firem či aktivistických skupin apod. na svobodné rozhodování jednotlivců apod.)

      Strategickou komunikaci praktikují jak komerční firmy, tak nekomerční instituce - neziskové organizace, církve, sportovní, umělecké, vládní, zdravotnické, vědecké, charitativní a další organizace. Strategická komunikace se tak uplatňuje i tam, kde nevzniká přímý marketingový vztah nabídky a poptávky, ale kde je záměrem organizace komunikovat a ovlivňovat cílové skupiny v mnohem širším rámci působení. Příkladem je komunikace různých zdravotních kampaní, jejichž cílem je zvýšit ochranu veřejného zdraví, komunikování vládních reforem, propagace sportu a zdravého životního stylu, komunikace církví, vzdělávacích a vědeckých institucí apod. Ve strategické komunikaci se uplatňují poznatky z dalších souvisejících vědních disciplín, zejména sociálních a humanitních věd, např. sociologie, psychologie a sociální psychologie, ekonomie (zejména behaviorální ekonomie), filosofie, kulturní antropologie apod. Strategická komunikace zároveň odráží aktuální vývoj digitální komunikace a technologie nových médií, který proměňuje celou oblast sociální a mediální komunikace.

      Studenti jsou motivováni k tomu, aby tyto poznatky aplikovali do konkrétních oblastí, jichž se komunikace týká. Zároveň musejí načerpat znalosti z persvazivní komunikace a přesvědčování, řízení důvěry (trust managementu), segmentace stakeholderů a cílových skupin a metodiku a management strategického řízení. Důležitou a nedílnou součástí strategické komunikace je důraz na etiku, etické rozhodování a sociální odpovědnost ve všech oblastech komunikace.

      Magisterský obor Strategická komunikace logicky navazuje na již zavedený a velmi úspěšný bakalářský obor Marketingová komunikace a public relations. Bakalářský obor marketingová komunikace je dlouhodobě nejžádanějším oborem na FSV UK, seznamuje studenty se základní teorií komunikace, vztahů s veřejností, společenskými souvislostmi oboru a základní metodologií, avšak není s to pokrýt poptávku po specializovaném a vědecky náročnějším typu vzdělání v oboru. Strategická komunikace reaguje na přímou poptávku ze strany absolventů bakalářského stupně marketingové komunikace a PR, a je i vhodným typem studia pro absolventy dalších oborů (zejména sociologie, politologie, mezinárodních vztahů apod.).

    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)

      1) Přijímací zkouška

      Přijímací zkouška je dvoukolová, založená na (1) písemném testu a (2) ústním pohovoru před přijímací komisí.

      První kolo:

      Uchazeč se individuálně přihlašuje k NSZ, a to přímo u společnosti Scio.

      O postupu do druhého kola rozhodují výsledky NSZ, (obecné podmínky přijímacího řízení - varianta c), a v jejich rámci konkrétně (1) test Obecných studijních předpokladů (OSP) a (2) test Anglický jazyk (ANG). Uchazeč může tyto testy skládat jak jedenkrát, tak vícekrát. Z hlediska přijímacího řízení na FSV se uchazeči započítává vždy nejlepší výsledek z absolvovaných testů.

      Všem uchazečům, kteří budou mít k 31. 1. 2022 řádně podanou přihlášku, tzn. podanou přihlášku a platbu odeslanou nejpozději 31. 1. 2022, fakulta na vlastní náklady zajistí jeden test dle výběru uchazeče v rámci Národních srovnávacích zkoušek společnosti Scio – Obecné studijní předpoklady (OSP), Anglický jazyk (AJ) nebo Matematika (MAT) – pořádaný v termínu 5. 3. 2022. Takovému uchazeči budou na e-mailovou adresu zadanou ve fakultní přihlášce zaslány informace s detailními pokyny postupu vyzvednutí slevového poukazu. Tento poukaz je nepřenosný a lze ho použít nejvýše jednou v uvedeném termínu.

      Účast na NSZ v jiných termínech než 5. 3. 2022 a při nedodržení výše stanovených podmínek si uchazeč hradí individuálně, fakulta ostatní náklady spojené s účastí na NSZ neproplácí.

      FSV akceptuje pro letošní přijímací řízení tyto termíny NSZ SCIO:

      NSZ OSP: 12. 12. 2020, 6. 2. 2021, 6. 3. 2021, 28. 3. 2021, 17. 4. 2021, 22. 5. 2021, 21. 8. 2021, 11. 12. 2021, 4. 2. 2022, 5. 3. 2022, 2. 4. 2022, 30. 4. 2022.

      NSZ Anglický jazyk: 6. 3. 2021, 28. 3. 2021, 17. 4. 2021, 5. 3. 2022, 2. 4. 2022, 30. 4. 2022.

      Informace o Národních srovnávacích zkouškách na www.scio.cz/nsz, telefonicky na čís. +420 234 705 555 nebo e-mailem na scio@scio.cz. Každý uchazeč však musí společnosti Scio poskytnout k předání výsledků svůj souhlas (uchazeč tak učiní v rámci přihlášky k NSZ).

      Pro určení pořadí uchazečů po prvním kole budou jejich výsledky ve formě percentilu z testu OSP násobeny koeficientem 0,8, výsledky testu z Anglický jazyk 0,2. Takto přepočtené výsledky budou sečteny. Uchazeči budou seřazeni od nejvyššího percentilu k nejnižšímu a do 2. kola postoupí nejlepších 120 uchazečů (a všichni, kteří dosáhnou stejného výsledku jako 120. uchazeč).

      Druhé kolo (ústní část):

      1. část ústní zkoušky se týká orientace v oboru a motivace ke studiu

      Uchazeč přinese motivační dopis a představí vlastní motivaci ke studiu, znalosti oboru a představy o případném uplatnění v oboru. Za tuto část lze získat až 20 bodů.

      2. část ústní zkoušky je rozhovorem nad seznamem literatury a dalších děl

      Uchazeč přinese seznam odborné literatury, příp. literatury vztahující se k oboru. Jeho rozsah není omezen. O vybraných titulech bude veden poučený rozhovor. Hodnocen je rozsah seznamu, relevance k oboru a schopnost vybraná díla představit v kontextu oboru.  Za tuto část lze získat až 10 bodů.

      3. část ústní zkoušky se týká předchozích zkušeností a jiných aktivit v oboru

      Uchazeč předloží CV a případně další doklady či reference prokazující jeho dosavadní zkušenosti v oboru či s oborem související (brigády, pracovní stáže v oboru, výstupy projektů, na jejichž organizaci se uchazeč podílel apod.). Hodnocen je rozsah, relevance k oboru a schopnost zkušenosti představit v kontextu oboru. Za tuto část lze získat až 10 bodů.

      Za tento blok 1. – 3. částí může uchazeč získat 0-40 bodů.

      4. část ústní zkoušky je rozpravou nad aktuálními otázkami české a mezinárodní politiky, moderní historie, společenských věd, komunikačních technologií, společenského a kulturního dění

      Uchazeč si před komisí vylosuje jednu otázku a přímo odpovídá. Hodnocena je faktografická správnost, strukturovanost odpovědi, zasazení problematiky do širšího kontextu a domýšlení souvislostí, zejména ve vztahu k oboru. Za tuto část uchazeč může získat 0-20 bodů.

      Body z obou částí se sčítají, v tomto kole lze tedy dosáhnout maximálního počtu 60 bodů. 

      Celkový výsledek: výsledek z 1. kola se do 2. kola nezapočítává. Uchazeč se musí zúčastnit všech částí přijímací zkoušky.

      Přijati jsou uchazeči s nejvyšším dosaženým počtem bodů ve druhém kole. Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkanka s přihlédnutím k počtu uchazečů skládajících přijímací zkoušku a kapacitním možnostem fakulty.

      2) Pro absolventy CŽV

      Podmínkou přijetí je absolvování minimálně dvou navazujících semestrů programu CŽV uskutečňovaného na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy dle Opatření děkanky č. 4/2021 článek 1, odstavec 1, bezprostředně předcházejících akademickému roku, do kterého si uchazeč podal přihlášku ke studiu,  v případě, že uchazeč o studium řádně do pátku 24. 6. 2022 včetně splní všechny studijní povinnosti, dosáhne minimálně 60 kreditů a studijního průměru do 1,50 včetně, přičemž všechny zkoušky a klasifikované zápočty splní v prvních řádných termínech s hodnocením A, B nebo C a za předpokladu, že podá přihlášku ke studiu pro akademický rok 2022/2023. Studijní průměr je počítán dle Studijního a zkušebního řádu UK. Studijní průměr se nezaokrouhluje.

    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)

      Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.



      Způsob ověření: přijímací zkouška, SCIO test
      Datum ověření (přijímací zkoušky) od: 01.06.2022 Do: 17.06.2022
      Náhradní termín (přijímací zkoušky): 20.06.2022 Do: 30.06.2022
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)

      Podávání přihlášek od 1. 6. 2022 do 10. 8. 2022.

      V rámci tohoto přijímacího řízení musí uchazeč prokázat, že je držitelem dočasné ochrany v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině (doloží vízum strpění D/VS/U nebo vízum dočasné ochrany D/DO/xxx).

      V rámci tohoto přijímacího řízení jsou uchazeči osvobozeni od poplatku za úkony spojené s přijímacím řízením v souladu s Opatřením rektorky č. 16/2022.

      Přihlášení do studijního programu probíhá ve dvou krocích:

      1. krok: registrace - https://is.cuni.cz/studium/prijimacky/index.php?do=detail_kurz&cid=8376

      2. krok: podání elektronické přihlášky

      Datum ústní části zkoušky: od 25. 8. 2022 do 9. 9. 2022.

      Náhradní termín ústní části zkoušky: od 12. 9. 2022 do 16. 9. 2022.


      Popis přijímací zkoušky a kritéria hodnocení:

      Povinné přílohy přihlášky:

      a) doložení kopie diplomu prokazujícího ukončené bakalářské nebo magisterské studium (pokud nelze, stačí čestné prohlášení);

      b) transkript známek a studijních výsledků z předchozího vysokoškolského studia (stačí dodat i bez oficiálního potvrzení univerzity nebo formou čestného prohlášení). Zasílat s neoficiálním překladem do angličtiny.

      c) CV (v českém nebo anglickém jazyce);

      d) motivační dopis (v českém nebo anglickém jazyce);

      e) doložení účasti na jazykových kurzech ÚJOP, nebo podobných kurzech ČJ;

      f) Doklad ověřující znalost angličtiny cca na úrovni B2 – Absolvování zkoušky, návštěva kurzu v angličtině, diplom maturitní zkoušky či čestné prohlášení.

       

      Kritéria hodnocení:

      Přijímací zkouška je dvoukolová.

      1. kolo:

      Přijímací komise posoudí předložené dokumenty a ohodnotí je 0-100 body. Struktura bodů je následující: 

      a) výsledky předchozího studia (0-30 bodů); 

      b) uvedená motivace k dalšímu studiu (0-40 bodů); 

      c) jazykové znalosti (0-30 bodů).

      Na základě výsledků z prvního kola stanoví děkan hranici pro postup do druhého kola. Úspěšní uchazeči z prvního kola budou pozváni do kola druhého, které probíhá formou pohovoru.

      2. kolo:

      Ústní část zkoušky -  rozprava o seznamu odborné literatury předloženém uchazečem (seznam literatury uchazeč přinese s sebou k pohovoru) a rozprava o aktuálních vývojových tendencích světových médií. Pohovor bude veden v angličtině a češtině. V druhém kole je možné získat 0-50 bodů.

      Za obě kola může uchazeč obdržet max. 150 bodů. Přijati budou uchazeči s nejvyšším počtem bodů (součet za obě kola). Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkan s přihlédnutím k počtu uchazečů skládajících přijímací zkoušku a kapacitním možnostem fakulty. 

       

    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)

      Podmínky pro přijetí na základě předešlého přijímacího řízení

      Na základě žádosti upustí děkanka od přijímací zkoušky u uchazeče, který by byl do studia tohoto studijního programu přijat na základě přijímacího řízení pro studium v akademickém roce 2021/2022, pokud by v období pro ověřování podmínek k přijetí doložil požadované ukončené bakalářské nebo vyšší vzdělání. V takovém případě nemohl uchazeč včas doložit ukončené bakalářské nebo vyšší vzdělání proto, že je absolvoval až po skončení období pro ověřování podmínek k přijetí do studia v akademickém roce 2021/2022. Listinnou nebo  elektronickou žádost je možné podat do 20. 4. 2022. Výše uvedený postup je možné uplatnit pouze jednou.

       

    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)

      Magisterský obor Strategická komunikace představuje nejmodernější vývoj jak v teorii, tak v praxi komunikace, který v zahraničí reprezentují například Columbia University v New Yorku, Georgetown University, Annenberg School při University of Southern Carolina či Univerzita v Lipsku.  Absolventi oboru budou připraveni na vlastní vědeckou dráhu na doktorském stupni, zejména Mediální a komunikační studia, nebo na praxi ve vedoucích pozicích komunikačních odborníků a samostatných manažerů v oblasti strategické komunikace, marketingové komunikace či public relations. Na rozdíl od absolventů bakalářského studia jsou studenti připravování na profesní dráhu ve vyšších manažerských pozicích, samostatnou práci a řízení týmů.

      Strategická komunikace vychází vstříc poptávce po kvalifikovaných středních a vyšších manažerech komunikace a vedoucích komunikačních odborů, ať již ve firmách, státních či neziskových organizacích apod. (pozn.: veškeré uvedené pozice uvádíme pro přehlednost v mužském rodě, ale platí samozřejmě bez rozdílů i v ženském rodě. Naopak, ženy tvoří významnou část profesionálek z praxe).

      Komunikace se v dnešní době výrazně proměnila a využívá stále sofistikovanější nástroje, proto se povaha této činnosti profesionalizovala a vyžaduje neustále podrobnější znalosti a dovednosti. Mezi typické pracovní pozice, které mohou absolventi zastávat, patří například:

      ●     manažer v oblasti komunikace,

      ●     vedoucí komunikačního či tiskového odboru,

      ●     odborník na digitální komunikaci a sociální média,

      ●     odborník na veřejnou diplomacii a propagaci státu,

      ●     vedoucí pracovník v oblasti politické či vládní komunikace,

      ●     profesionál v oblasti public affairs a zastupování zájmů, manažer komunikace se zaměřením na mezinárodní vztahy či obchod, apod.