Detail programu/oboru

Navazující magisterský studijní program Judaistika (program je bez specializace) je zaměřen na získání základních znalostí v oboru judaistika, tedy bádání o judaismu jako náboženském systému, jehož hodnoty jsou vedle křesťanských jedním z duchovních základů Evropy. Navazující magisterské studium vybaví absolventy pokročilými znalostmi pramenných jazyků (hebrejština, aramejština) a moderní hebrejštiny (ivrit), rabínské literatury, židovské mystiky a židovské filozofie. Tematicky je studijní program zaměřen na rabínskou literaturu, židovskou mystiky a židovskou filozofii, tyto znalosti jsou ověřovány státní závěrečnou zkouškou. Cílem navazujícího magisterského studia je připravit absolventy pro uplatnění získaných znalostí v praxi, případně pro další studium judaistiky a dalších oborů v doktorských studijních programech, v nichž je možno zhodnotit získané znalosti o judaismu a znalost jazyků.
Navazující magisterský studijní program Filozofie v kontextu židovské a křesťanské tradice (program je bez specializace) má za cíl poskytnout odborné znalosti v oblasti filozofie a filozofické etiky se zřetelem k interakcím mezi filozofickým myšlením, judaismem a křesťanstvím a rozvíjet analytické a interpretační dovednosti a kritické myšlení. Studijní program Filozofie v kontextu židovské a křesťanské tradice připravuje studenty na uplatnění v kulturních institucích, v médiích, ve státní správě a na dalších pozicích, kde je vyžadováno rychlé porozumění a interpretace textu, kritické myšlení, formulační dovednost, systematičnost a kreativita nebo schopnost rychle se učit novým věcem a flexibilně rozhodovat.

Přijímací zkouška probíhá ve formě ústního pohovoru. Každému uchazeči budou položeny dvě otázky z předepsané literatury. Každý studijní program vypisuje vlastní studijní literaturu i otázky. Za každou otázku lze získat maximálně 20 bodů. Celkem lze získat maximálně 40 bodů. Ke studiu bude přijat každý uchazeč, který v přijímací zkoušce získá alespoň 20 bodů.

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Způsob ověření:	přijímací zkouška
Datum ověření (přijímací zkoušky) od:	08.09.2022	Do:	08.09.2022
Náhradní termín (přijímací zkoušky):	15.09.2022	Do:	15.09.2022

S upuštěním od přijímací zkoušky budou přijati uchazeči, kteří absolvovali obdobný nebo stejný bakalářský nebo magisterský studijní program, jehož součástí byly níže uvedené předměty s příslušným typem atestace: Biblická hebrejština - zkouška, Antická filozofie - zkouška, Středověká filozofie- zkouška, Novověká filozofie - zkouška, a současně z těchto předmětů byli hodnoceni klasifikací výborně (1) nebo velmi dobře (2). Děkan rozhodne o upuštění od přijímací zkoušky na základě žádosti o upuštění od přijímací zkoušky podané uchazečem v rámci přijímacího řízení.

Doporučená literatura pro studijní program Judaistika:

Fishbane, M. A.: Zjevení a tradice. Praha, Prostor, 1996.
Newman, J. - Sivan G.: Judaismus od A - Z. Praha, Sefer, 1992.
Nosek B. – Damohorská , P.: Úvod do synagogální liturgie. Praha, Karolinum, 2005.

Modelové otázky pro studijní program Judaistika:

1. Prameny a literatura; Judaismus jako náboženský systém
2. Počátky židovství; období TaNaChu; období Mišny a Talmudu; středověk; novověk
3. Rabínský judaismus
4. Tóra Písemná a Tóra Ústní
5. Halacha a agada
6. Židovská liturgie
7. Židovská filosofie
8. Židovská mystika
9. Názorové směry uvnitř judaismu
10. Současné židovství – halacha, praxe, identita, kultura atd.

Doporučená literatura pro studijní program Filozofie v kontextu židovské a křesťanské tradice:

Anzenbacher, A. Úvod do filozofie. Praha: SPN, 1990
Armstrong, A. H. Filosofie pozdní antiky. Praha: Oikúmené, 2002
Deleuze, G. Nietzsche a filosofie. Hermann & synové, 2017
Floss, P. Architekti křesťanského středověkého vědění. Praha: Vyšehrad, 2004
Foucault, M. Myšlení vnějšku. Hermann & synové, 2003
Graeser, A.: Řecká filosofie klasického období. Praha: Oikúmené, 2001
Heinzmann, R. Středověká filosofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2000
Hussey, E.: Presokratici. Praha: Petr Rezek, 1997
Popper, K. R. Logika vědeckého bádání. Praha: Oikúmené, 1997
Scruton, R. Krátké dějiny novověké filosofie: od Descarta k Wittgensteinovi. Brno: Barrister & Principal, 2005.
Sobotka, M. – Znoj, M. – Moural, J. Dějiny novověké filosofie od Descarta po Hegela, Praha: Filosofia, 1994.

Modelové otázky pro studijní program Filozofie v kontextu židovské a křesťanské tradice:

1. Charakterizujte hlavní ontologické a gnozeologické systémy antiky (Parmenidés, Platón, Aristotelés, Démokritos).
2. Postihněte základní rysy myšlení patristiky (Órigenés, Kappadočené, Augustinus, Boëthius).
3. Postihněte základní rysy myšlení scholastiky (Anselm z Canterbury, Petr Abélard, Tomáš Akvinský).
4. Charakterizujte mystickou filozofii DionýsiaAreopagity, Bernarda z Clairvaux a Mistra Eckharta.
5. Vysvětlete teze hlavních představitelů novověkého racionalismu (Descartes, Spinoza, Leibniz).
6. Charakterizujte novověký empirismus (Locke, Hume, Berkley).
7. Vysvětlete hlavní teze představitelů německé klasické filozofie (Kant, Fichte, Schelling, Hegel).
8. Charakterizujte fenomenologii Edmunda Husserla.
9. Charakterizujte pozitivistické a novopozitivistické myšlení.
10. Vysvětlete východiska a znaky postmoderního myšlení.

Absolvent studijního programu Judaistika nalézá uplatnění primárně na pracovištích zabývajících se problematikou judaismu nebo příbuznými tématy. Může se uplatnit v následujících oblastech: (1) v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, (2) v kulturních institucích, (3) ve vzdělávacích institucích, (4) v diplomatické sféře, a (5) v oblasti médií a sdělovacích prostředků zabývajících se příbuznou problematikou.
Absolvent studijního programu Filozofie v kontextu židovské a křesťanské tradice nalézá uplatnění primárně na pracovištích zabývajících se problematikou filozofie nebo příbuznými tématy. Může se uplatnit v následujících oblastech: (1) v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, (2)v kulturních institucích a médiích, (3) ve státní správě a diplomatické sféře, a (4) jinde ve veřejné a privátní sféře, kde je vyžadováno rychlé porozumění a interpretace textu, kritické myšlení, formulační dovednosti, systematičnost a kreativita nebo schopnost rychle se učit novým věcem a flexibilně rozhodovat.