Detail programu/oboru

Jádrem tohoto studijního programu je široce založené (obecně) antropologické studium povahy lidského chování, jednání a kognice jak v jejich biologickém (genetickém) rozměru, tak v evolučně, kulturně, sociálně či enviromentálně podmíněné variabilitě. Obecně-antropologický přístup je založen předpokladem, že (a) pouze tato mnohost a variabilita způsobů chování, jednání a kognice může vypovídat o povaze lidské existence, a z předpokladu, že (b) o této existenci je zapotřebí vypovídat prostřednictvím syntetizujícího propojení biologicko-empirických, kulturně-interpretativních k a reflexivně-filosofických metod. Východiskem je (anglosaská) koncepce integrální, obecné antropologie coby oboru studujícího jak biologickou, tak socio-kulturní stránku života lidí jakožto komplexních organismů, nadaných jazykem, myšlením a kulturou (nadaných schopností sémiotické, symbolické reprezentace). Toto východisko je pak rozšířeno některými prvky (německé a francouzské) filosofické a historické antropologie. Takto pojatá (obecná) antropologie má na zřeteli jak diverzitu lidských kultur, tak obecné znaky lidství (jak parciální vývojové procesy, tak obecné rysy biologické a kulturní evoluce člověka). Doktorand si volí jednu ze čtyř profilací tohoto studijního programu: buď (a) filosofickou antropoogii, nebo (b) historickou antropologii, neo (c) psychologickou antropologii a etologii člověka, nebo (d) socio-kulturní antropoloogii. Studijní program obecné antroploogie je tak jak svým způsobem syntetická (propojuje různé, relativně svébytné přístupy) a komparativní, tak analyticky kritická a reflexivní. V rámci takto koncipované (obecné) antropologie jsou (v závislosti na příslušné, doktorandem volené profilaci) uplatňovány jak empirické (popř. statistické) metody věd o životě (popř. biomedicínských věd, empirické psychologie či demografie), tak interpretativní postupy socio-kulturní antropologie (popř. etnografie) a historické, či konečně analyticko-reflexivní postupy filosofické a hermeneutické antropologie. Výrazným interpretačním svorníkem studijního programu při tom je teorie kultury (coby sociálním učením přenášeného, sémiotického systému) ať již je jí využíváno při převážně kulturně konstruktivistických výkladech, ať při výkladech spoléhajících na koevoluci genů a kultury, či při studiu kulturní podmíněnosti frekvence biologických či neuropsychologických projevů.

Ústní přijímací zkouška se skládá z rozpravy nad projektem výzkumného záměru disertační práce a z ověření základních předpokladů pro studium oboru. (max. 15 bodů). Otázky přijímacího pohovoru ověřují způsobilost uchazeče pro řešení projektu disertační práce a soustřeďují se zejména na zvolené téma výzkumného projektu (max. 10 bodů) a ověření znalosti jazykové způsobilosti (max. 5 bodů).

Součástí přihlášky ke studiu jsou následující přílohy:
- projekt disertační práce, tj. stručná anotace výzkumného projektu, který by měl být vypracován společně s oprávněným školitelem ze seznamu školitelů schválených oborovou radou studia;
- stručný odborný životopis;
- dokument potvrzující úspěšné složení státní nebo mezinárodní jazykové zkoušky alespoň na úrovni B2;
- seznam odborné antropologické literatury, kterou uchazeč prostudoval s ohledem na svůj individuální zájem a zvolené téma projektu disertace.
- ostatní doklady hodné zřetele (např. přehled dosavadních publikací uchazeče, doklad o vědecké praxi doma či v zahraničí apod.)

Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu.

Způsob ověření:	přijímací zkouška
Datum ověření (přijímací zkoušky) od:	07.06.2021	Do:	18.06.2021
Náhradní termín (přijímací zkoušky):	21.06.2021	Do:	25.06.2021

Absolvent oboru se bude moci vykázat znalostí metod i praxe vědecké práce v obecně antropologických oborech, tj. filosofické, kulturní, sociální, historické a biologické antropologii, s těžištěm v oblasti vlastní specializace. Dále pak znalostí antropologické práce v terénu za rozmanitých podmínek, dodržování její etiky, schopností precizně formulovat výstupní poznatky vědecké práce a zdárně je i v konkurenci umisťovat v prestižních časopisech. Uplatnění lze získat zejména při výuce na univerzitách a jiných typech vysokých škol, při výzkumu v rámci vědeckých ústavů a nadací, nevládních organizací či jednotlivých vládních resortů (zejména v oblasti práce a sociálních věcí, zdravotnictví, vnitra zahraničí), a dále v médiích v souvislosti s popularizací poznatků antropologie a vědy obecně.