Doporučená literatura, model. otázky
sbalit
Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
Doporučená literatura pro studijní program Husitská teologie:
Bible (Český ekumenický překlad s deuterokanonickými knihami a s úvody k jednotlivým knihám)
Beneš, J.: Desítka: Desatero, aneb, deset slov o Bohu a člověku, Praha, Návrat domů, 2008.
Kučera, Z.: Zarůst do kmene : teologické a etické úvahy naší doby pro duchovní a sociální pracovníky, L. Marek, 2013.
Kučera, Z.: Hoře a milost, Brno, nakl. L. Marka 2001.
Lane, T.: Dějiny křesťanského myšlení, Praha, Návrat domů, 1996.
Lohse, B.: Epochy dějin dogmatu, Jihlava, Mlýn, 2003.
Lochman, J. M.: Kredo, Praha, Kalich 1996 nebo 2013.
Pokorný, P., Heckel, U.: Úvod do Nového zákona: přehled literatury a teologie, Praha, Vyšehrad, 2013.
Tillich, P.: Odvaha být, Brno, CDK, 2004.
Modelové otázky pro studijní program Husitská teologie:
1. Desatero - původ, členění, význam v životě Izraele.
2. Izajáš, Jeremjáš, Ezechiel - struktura a nejvýznamnější narativy velkých proroků.
3. Janovo evangelium - rozdělení, obsah a teologická koncepce.
4. Charakteristika souvislosti mezi existenciálním tázáním a teologickou výpovědí.
5. Formování trinitárních a christologických výpovědí v Bibli a raném křesťanství.
6. Teologie ekumenických koncilů 325-451.
7. Augustin a jeho význam pro západní teologickou tradici.
8. Eklesiologie Jana Husa.
9. Katolický modernismus, katolická moderna, vznik a formování CČSH.
10. Dialogický personalismus v díle Emila Brunnera a Paula Tillicha.
Doporučená literatura pro studijní program Filozofie v kontextu židovské a křesťanské tradice:
Anzenbacher, A. Úvod do filozofie. Praha: SPN, 1990
Armstrong, A. H. Filosofie pozdní antiky. Praha: Oikúmené, 2002
Deleuze, G. Nietzsche a filosofie. Hermann & synové, 2017
Floss, P. Architekti křesťanského středověkého vědění. Praha: Vyšehrad, 2004
Foucault, M. Myšlení vnějšku. Hermann & synové, 2003
Graeser, A.: Řecká filosofie klasického období. Praha: Oikúmené, 2001
Heinzmann, R. Středověká filosofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2000
Hussey, E.: Presokratici. Praha: Petr Rezek, 1997
Popper, K. R. Logika vědeckého bádání. Praha: Oikúmené, 1997
Scruton, R. Krátké dějiny novověké filosofie: od Descarta k Wittgensteinovi. Brno: Barrister & Principal, 2005.
Sobotka, M. – Znoj, M. – Moural, J. Dějiny novověké filosofie od Descarta po Hegela, Praha: Filosofia, 1994.
Modelové otázky pro studijní program Filozofie v kontextu židovské a křesťanské tradice:
1. Charakterizujte hlavní ontologické a gnozeologické systémy antiky (Parmenidés, Platón, Aristotelés, Démokritos).
2. Postihněte základní rysy myšlení patristiky (Órigenés, Kappadočené, Augustinus, Boëthius).
3. Postihněte základní rysy myšlení scholastiky (Anselm z Canterbury, Petr Abélard, Tomáš Akvinský).
4. Charakterizujte mystickou filozofii DionýsiaAreopagity, Bernarda z Clairvaux a Mistra Eckharta.
5. Vysvětlete teze hlavních představitelů novověkého racionalismu (Descartes, Spinoza, Leibniz).
6. Charakterizujte novověký empirismus (Locke, Hume, Berkley).
7. Vysvětlete hlavní teze představitelů německé klasické filozofie (Kant, Fichte, Schelling, Hegel).
8. Charakterizujte fenomenologii Edmunda Husserla.
9. Charakterizujte pozitivistické a novopozitivistické myšlení.
10. Vysvětlete východiska a znaky postmoderního myšlení.
Informace o uplatnění absolventů
sbalit
Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
Absolvent studijního programu Husitská teologie nalézá uplatnění primárně na pracovištích zabývajících se problematikou teologie, náboženství nebo příbuznými tématy. Může se uplatnit v následujících oblastech: (1) v rámci duchovní a pastorační služby CČSH, (2) v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, (3) v kulturních institucích a médiích, a (4) ve státní správě a diplomatické sféře.
Absolvent studijního programu Filozofie v kontextu židovské a křesťanské tradice nalézá uplatnění primárně na pracovištích zabývajících se problematikou filozofie nebo příbuznými tématy. Může se uplatnit v následujících oblastech: (1) v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, (2)v kulturních institucích a médiích, (3) ve státní správě a diplomatické sféře, a (4) jinde ve veřejné a privátní sféře, kde je vyžadováno rychlé porozumění a interpretace textu, kritické myšlení, formulační dovednosti, systematičnost a kreativita nebo schopnost rychle se učit novým věcem a flexibilně rozhodovat.