přijímací zkouška: jednokolová (ústní)
popis přijímací zkoušky:
ústní zkouška
1) vyhodnocení bakalářské práce či jiného významnějšího písemného výstupu (max. 40 bodů)
2) metody a dějiny religionistiky (max. 20 bodů)
3) uchazečem zvolený náboženský okruh (max. 10 bodů)
4) pohovor nad projektem magisterského studia (max. 30 bodů)
další požadavky ke zkoušce:
Pro okruhy 2–3 je předepsán přesný seznam témat a učebních textů, jejichž znalost je u zkoušek vyžadována (viz níže).
Při pohovoru nad projektem magisterského studia má uchazeč za úkol ústně prezentovat, na co by se chtěl v magisterském studiu odborně zaměřit, přičemž by měl předvést zejména schopnost dobrého teoreticko-metodologického uchopení svých plánovaných témat, ale stejně tak i schopnost pracovat s primárními i sekundárními prameny na úrovni potřebné pro kvalitní zpracování zvolených témat. Při hodnocení tohoto předmětu bude vzata v potaz též bakalářská práce (tj. komise bude hodnotit, nakolik již tato práce svým zpracováním potvrzuje příslib při zkoušce ústně prezentovaný uchazečem). Uchazeč má případně možnost společně s bakalářskou prací předložit jakékoli další materiály dokládající jeho akademické schopnosti (další studentské práce, anotace přednesených konferenčních příspěvků apod.).
Uchazeč je povinen do 1. 6. 2021 zaslat e-mailem na adresu ufar@ff.cuni.cz bakalářskou práci s posudky, popř. jiný významnější písemný výstup. Práce bude komisí vyhodnocena podle následujících kritérií:
1) Struktura argumentace: Je výklad srozumitelný? Je na každém místě zřejmé, co chce autor říci a proč to říká právě nyní? Je práce přehledně členěna a splňuje cíl, který si autor vytknul?
2) Formální úroveň: Pracuje autor koherentně se zkratkami, syntaxí bibliografických odkazů, přepisy cizích slov apod.? Užívá správně poznámek pod čarou? Nedopouští se pravopisných chyb a jazykových neobratností?
3) Práce s prameny: Pracuje autor průhledným způsobem se sekundárními prameny? Využívá primární prameny a pracuje s pramennými jazyky všude tam, kde je to na místě?
4) Vlastní přínos: Je práce pouze mechanickým kompilátem, nebo autor své primární i sekundární prameny přetavuje v nějaký nový, organický celek a vnáší do tématu nějaký vlastní pohled?
5) Obecný přesah práce: Je práce způsobem zpracování tématu zajímavá i pro toho, kdo se sám danou problematikou nezabývá?
Bodování: Každé z těchto hledisek je hodnoceno v rozsahu 0–8 bodů.
Při zkoušce je uchazeč povinen předložit též index nebo výpis zkoušek z bakalářského studia.
seznam okruhů a učebních textů:
Metody a dějiny religionistiky
Prameny studia:
Peter Berger, Vzdálená sláva: Hledání víry ve věku lehkověrnosti, Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1997
Mary Douglas, Čistota a nebezpečí: analýza konceptu znečištění a tabu, Praha: Malvern, 2014
Mircea Eliade (ed.), The Encyclopedia of Religion, New York: Macmillan, 1987 (= EOR)
E. E. Evans-Pritchard, Theories of Primitive Religion, Oxford: Oxford University Press, 1965
Břetislav Horyna – Helena Pavlincová (eds.), Dějiny religionistiky, Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2001
Robin Horton – Ruth Finnegan, Modes of Thought, Cambridge: Cambridge University Press, 1987
Adam Kuper, (ed.), The Social Anthropology of Radcliffe-Brown, London: Routledge & Kegan Paul, 1977
Michael Lambek (ed.), A Reader in the Anthropology of Religion, Oxford: Blackwell Publishers, 2002
Dušan Lužný, Náboženství a moderní společnost, Brno: Masarykova univerzita, 1999
Brian Morris, Anthropological Studies of Religion. An Introductory Text, Cambridge: Cambridge University Press, 1987
Rudolf Otto, Posvátno, Praha: Vyšehrad, 1998
Daniel L. Pals, Osm teorií náboženství, přel. Lucie Valentinová, ExOriente: Praha, 2015
Roland Robertson (ed.), Sociology of Religion, Harmondsworth: Penguin, 1969
Eric J. Sharpe, Comparative Religion. A History, London: Duckworth, 19862
Karel Skalický, Po stopách neznámého boha: Náboženství a bůh v novodobém religionistickém bádání, Praha: Aula – Křesťanská akademie, 1994
Arnold van Gennep, Přechodové rituály, Praha: Nakladatelství LN, 1997
Jacques Waardenburg (ed.), Classical Approaches to the Study of Religion, New York – Berlin: Walter de Gruyter, 19992 (19731)
Margit Warburg, „William Robertson Smith and the Study of Religion“, Religion 19 (1989): 41–61
David M. Wulff, Psychology of Religion, New York: John Wiley & Sons, 19972
Zkoušení autoři (v chronologickém pořadí dle dat narození):
F. Max Müller (1823–1900) – EOR; Waardenburg 85–95
Edward Tylor (1832–1917) a James G. Frazer (1854–1941) – Pals 35–75
William James (1842–1910) – Wulff 472–505
W. Robertson Smith (1846–1894) – Warburg 41–61; Douglas 53–58; Waardenburg 150–9
Sigmund Freud (1856–1939) – Pals 78–115
Lucien Lévy-Bruhl (1857–1939) – Horton 250–8; Waardenburg 334–44; Evans-Pritchard 78–92
Émile Durkheim (1858–1917) – Pals 119–158
Max Weber (1864–1920) – Pals 200–252
N. Söderblom (1866–1931) – Sharpe 154–61; Waardenburg 382–388; Horyna 390–396
Rudolf Otto (1869–1937) – EOR; Posvátno 17–40; 110–113; 128–132
Arnold van Gennep (1873–1957) – EOR; Přechodové rituály 11–31; Waardenburg 293–300
Carl Gustav Jung (1875–1961) – Wulff 414–53
A. R. Radcliffe-Brown (1881–1955) – EOR; Morris 123–131; Kuper 73–88, 97–102
Bronislaw Malinowski (1884–1942) – Morris 144–51; Lambek 176–84
Gerardus van der Leeuw (1890–1950) – Sharpe 229–35; Waardenburg 399–412; 419–425; Horyna 265–271
Joachim Wach (1898–1955) – EOR; Horyna 436–441; Waardenburg 498–504; 509–519 (+ poznámky 519–523)
Edward E. Evans-Pritchard (1902–1973) – Pals 301–340
Mircea Eliade (1907–1986) – Pals 256–299
Peter Berger (1929–) – Skalický 117–136; Berger 27–37
Vybraný náboženský okruh
Judaismus
1. Klein, Guide to Jewish Religious Practice
2. Finkelstein, Jews: Their History
3. Kugel, Bible as it Was
4. Bokser, The Talmud: Selected writings
5. Pirkej avot
Křesťanství
1. McGrath, Christian Theology, německá verze Der Weg der christlichen Theologie
2. Pokorný, Literární a teologický úvod do NZ
3. Filipi, Křesťanstvo
4. Brown, Ježíš v pohledu NZ
5. Franzen, Malé církevní dějiny
6. Nový zákon
Islám
1. Kropáček, Duchovní cesty islámu
2. Kropáček, Islámský fundamentalismus
3. Křikavová et al., Islám: ideál a skutečnost
4. Cook, Muhammad
5. Korán (Hrbkův úvod a vybrané súry)
Súry pro zkoušku z islámu – v závorce pořadové číslo (podle Vulgáty); celkem 17 súr (cca 151 stran):
(2) Kráva, (4) Ženy, (17) Noční cesta, (18) Jeskyně, (19) Marie, (20) Tá há, (22) Pouť, (24) Světlo, (30) Byzantinci, (36) Já sín, (37) Stojící v řadách, (40) Odpouštějící, (53) Hvězda, (55) Milosrdný, (76) Člověk, (84) Rozštěpení, (90) Město.
Buddhismus
1. Williams, Buddhistické myšlení: úplné uvedení do indické tradice
2. Harvey, An Introduction to Buddhism: Teachings, History and Practices
3. Lopez, Příběh buddhismu
4. Fišer, Filosofická koncepce nejstaršího buddhismu
5. Carrithers, Buddha
Indická náboženství
1. Flood, Introduction to Hinduism
2. Fuller, Camphor Flame
3. Zbavitel et al., Bohové s lotosovýma očima
4. Fišer, Filosofická koncepce nejstaršího buddhismu
5. Carrithers, Buddha
6. Gaur-Singh, Sikhismus
7.
Náboženství Řecka
BS: Louise Bruit-Zaidman - Pauline Schmitt-Pantel, Religion in the Ancient Greek City, Cambridge: Cambridge University Press, 1992.
WB: Walter Burkert, Greek Religion, Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 1985
Hvězdičkou jsou označeny kapitoly z W. Burkerta, které daná témata probírají velmi podrobně, a u nichž se tudíž neočekává znalost obsahu do posledních detailů.
Okruhy:
1. Mínójsko-mykénské náboženství (WB I 3-4*)
2. Oběť, úlitba, modlitba (BS 27-45, WB II 1-3*)
3. Očista, hlavní typy znečištění, farmakos, rituální čistota, smrt, nemoc, šílenství (WB II 4)
4. Svatyně, chrám, posvátný okrsek, kněží (BS 46-62, WB II 5-6)
5. Slavnosti, typy obřadů, základní náboženské svátky (BS 102-111, WB II 7 a V 2)
6. Věštění (BS 121-128, WB II 8)
7. Rity přechodu (BS 63-79, WB V 3.4, V 2.2 [část o Arrhéforiích])
8. Kult mrtvých, héróové, chthonická božstva (WB IV*)
9. Mystéria, orfismus (WB VI*).
10. Filosofické náboženství (WB VII*).
Náboženství Říma
1. Beard et al., Religions of Rome, 2 vols.
2. Dumézil, Archaic Roman Religion, 2 vols.
Náboženství Keltů, Germánů a Slovanů
1. Edda (přel. L. Heger)
2. Sturlusson, Edda – Sága o Ynglinzích, s. 7-133
3. Váňa, Svět slovanských bohů a démonů
i) Anglická varianta
4. Gantz, Early Irish Myths and Sagas
5. Mac Cana, Celtic Mythology
6. Green, Exploring the World of the Druids
7. Turville-Petre, Myths and Religion of the North
ii) Francouzská varianta
4. Guyonvarc’h, Textes mythologiques irlandais
5. Vries, La religion des Celtes
6. Derolez, Les dieux et la religion des Germains
iii) Německá varianta
4. Vries, Keltische Religion
5. Derolez, Götter und Mythen der Germanen
Náboženství Syropalestiny a Mezopotámie
1. Mýty staré Mezopotámie
2. Epos o Gilgamešovi
3. Ringgren, Religions of the Ancient Near East
4. Bottéro, Nejstarší náboženství: Mezopotámie
5. Ugaritic Narrative Poetry
6. Popko, Religions of Asia Minor
Náboženství starého Egypta
EB: Hornung, Erik. The Ancient Egyptian Books of the Afterlife. Ithaca, N.Y: Cornell University Press, 1999.
GM: Dunand, Françoise. Gods and Men in Egypt: 3000 BCE to 395 CE. Ithaca: Cornell University Press, 2004.
King: Frankfort, Henri. Kingship and the Gods. Chicago: University of Chicago Press, 1948.
Ox.: Bonhême, Marie-Ange. “Kingship.” In The Oxford Encyclopedia of Ancient Egypt. Vol. 2, edited by Donald B. Redford, 238–245. Oxford: Oxford University Press, 2001.
Queen: Roth, Silke. “Queen.” UCLA Encyclopedia of Egyptology 1, no. 1 (July 3, 2009).
http://escholarship.org/uc/item/3416c82m#page-1.
SN I: Janák, Jiří. Staroegyptské Náboženství I Bohové Na Zemi a v Nebesích. Vyd. 1. Oikúmené, sv. 151. Praha: OIKOYMENH, 2009.
SN II: Janák, Jiří. Staroegyptské Náboženství II Život a Úděl Člověka. 1. vyd. Oikúmené, sv. 171. Praha: OIKOYMENH, 2012.
Temple: Wilkinson, Richard H. The Complete Temples of Ancient Egypt. New York: Thames & Hudson, 2000.
Taylor: Taylor, John H. Death and the Afterlife in Ancient Egypt. Chicago: University of Chicago Press, 2001.
Okruhy:
1) Kosmologie a kosmogonické tradice [SN I: s. 73–113]
2) Egyptští bohové [SN I: s. 157–206]
3) Král a královna [King: s. 36–88; Queen; Ox.]
4) Chrámy a kněží [Temple: s. 16–100]
5) Antropologie [SN II: s. 64–154]
6) Zádušní architektura a hrobová výbava [Taylor: s. ]
7) Smrt a představy o zásvětí [SN II: s. 171–234]
8) Zádušní texty [EB: s. 1–53]
----
Přijat ke studiu může být uchazeč, který u jednokolové nebo dvoukolové přijímací zkoušky dosáhl minimálně 50 bodů a zároveň se podle počtu dosažených bodů umístil v pořadí odpovídajícím předem stanovenému předpokládanému počtu přijímaných pro konkrétní studijní program či dvouspecializaci (viz požadavky přijímacího řízení na jednotlivé programy), přičemž tuto podmínku splní i všichni ti uchazeči, kteří dosáhnou stejného počtu bodů jako uchazeč, který se umístil na posledním místě v pořadí určeném k přijetí. Pokud lze daný program či dvouspecializaci studovat v prezenční i kombinované formě, je předpokládaný počet přijímaných stanoven pro každou formu studia zvlášť. Ke studiu programu či dvouspecializace neumožňující samostatné studium může být přijat pouze ten uchazeč, který splní uvedené podmínky pro přijetí na minimálně dva vzájemně kombinovatelné studijní programy či dvouspecializace (více viz PPŘ, 2.2 a 2.5). Do předpokládaného počtu přijímaných se u programů a dvouspecializací neumožňujících samostatné studium započítávají i uchazeči, kteří se umístili v příslušném pořadí, byť neuspěli u přijímací zkoušky na alespoň jeden další kombinovatelný studijní program či dvouspecializaci, a předpokládaný počet přijímaných tedy nemusí být naplněn. K mezifakultnímu studiu může být přijat uchazeč, který v přijímací zkoušce získal alespoň tolik bodů jako poslední uchazeč, který uspěl u přijímací zkoušky na daný program v běžném přijímacím řízení, a který zároveň uspěl také v přijímací zkoušce na příslušný program na druhé fakultě. Uchazeči přijatí k mezifakultnímu studiu se nezapočítávají do předpokládaného počtu přijímaných. Přijat ke studiu může být jen ten uchazeč, který nejpozději v den zápisu do studia předloží doklad o svém předchozím vzdělání (viz PPŘ, 5.4 a 5.5).
Přijímací řízení> Programy/Obory> Detail programu/oboru