Volba jazyka
  • čeština
  • english
Uživatel
  • Anonym

    Detail programu/oboru

    Historie – evropská studia (0222RA120018)

    Fakulta: Filozofická fakulta
    Studijní program: Historie – evropská studia (B0222A120018)
    Forma studia: prezenční
    Druh studia: bakalářské
    Jazyk výuky: čeština
    Předpokládaný počet přijímaných: 30
    Standardní doba studia: 3 roky
    Forma přihlášky: Elektronická

    Poměr přijatých a přihlášených v minulém akad. roce

    36 / 85

    • Na tento program/obor nyní nelze podat elektronickou přihlášku.

    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Termín podání přihlášky: 28.02.2021
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      kombinovatelnost: samostatné a sdružené studium; kombinovatelnost se všemi programy bakalářského studia, které to nevylučují; nelze kombinovat s programem Historie

      požadavky studia programu: Studium programu Historie – evropská studia je náročné na zrak, studenti pracují s velkým množstvím odborných textů v několika evropských jazycích.

    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      přijímací zkouška: dvoukolová (písemná, ústní)

      popis přijímací zkoušky:
      1. kolo – písemná část (doba trvání: 60 minut)
      1) evropské dějiny od raného středověku do současnosti – v rozsahu gymnaziálního středoškolského učiva (max. 20 bodů)
      2) evropské kulturní dějiny – v rozsahu gymnaziálního středoškolského učiva (max. 20 bodů)
      3) všeobecný rozhled (max. 10 bodů)

      2. kolo – ústní část
      1) rozprava vycházející ze seznamu prostudované odborné literatury (max. 20 bodů)
      2) rozprava nad konkrétním tématem zvoleným uchazečem (max. 20 bodů)
      3) rozprava, jejímž cílem je zjistit hlubší zájem uchazeče o obor (max. 10 bodů)

      další požadavky ke zkoušce:
      Podepsaný seznam prostudované odborné a populárně naučné literatury, případně seminární a ročníkové práce a ocenění prokazující zájem o obor. Seznam je předmětem bodového hodnocení, a proto se odevzdává. Případné seminární, ročníkové práce a ocenění prokazující zájem o obor, resp. další materiály nejsou předmětem bodového hodnocení, tj. jsou jen podkladem k vedení přijímacího pohovoru, a proto se předkládají pouze k nahlédnutí a neodevzdávají se.

      ----

      Přijat ke studiu může být uchazeč, který u jednokolové nebo dvoukolové přijímací zkoušky dosáhl minimálně 50 bodů a zároveň se podle počtu dosažených bodů umístil v pořadí odpovídajícím předem stanovenému předpokládanému počtu přijímaných pro konkrétní studijní program či dvouspecializaci (viz požadavky přijímacího řízení na jednotlivé programy), přičemž tuto podmínku splní i všichni ti uchazeči, kteří dosáhnou stejného počtu bodů jako uchazeč, který se umístil na posledním místě v pořadí určeném k přijetí. Pokud lze daný program či dvouspecializaci studovat v prezenční i kombinované formě, je předpokládaný počet přijímaných stanoven pro každou formu studia zvlášť. Ke studiu programu či dvouspecializace neumožňující samostatné studium může být přijat pouze ten uchazeč, který splní uvedené podmínky pro přijetí na minimálně dva vzájemně kombinovatelné studijní programy či dvouspecializace (více viz PPŘ, 2.2 a 2.5). Do předpokládaného počtu přijímaných se u programů a dvouspecializací neumožňujících samostatné studium započítávají i uchazeči, kteří se umístili v příslušném pořadí, byť neuspěli u přijímací zkoušky na alespoň jeden další kombinovatelný studijní program či dvouspecializaci, a předpokládaný počet přijímaných tedy nemusí být naplněn. K mezifakultnímu studiu může být přijat uchazeč, který v přijímací zkoušce získal alespoň tolik bodů jako poslední uchazeč, který uspěl u přijímací zkoušky na daný program v běžném přijímacím řízení, a který zároveň uspěl také v přijímací zkoušce na příslušný program na druhé fakultě. Uchazeči přijatí k mezifakultnímu studiu se nezapočítávají do předpokládaného počtu přijímaných. Přijat ke studiu může být jen ten uchazeč, který nejpozději v den zápisu do studia předloží doklad o svém předchozím vzdělání (viz PPŘ, 5.4 a 5.5).
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou.

      Způsob ověření: přijímací zkouška
      Datum ověření (přijímací zkoušky) od: 15.05.2021 Do: 11.06.2021
      Náhradní termín (přijímací zkoušky): 16.06.2021 Do: 17.06.2021
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      termíny přijímacích zkoušek: 1. 6. – 25. 7. 2021
      náhradní termín všech přijímacích zkoušek: 6. 6. – 30. 7. 2021

      přijímací zkouška: jednokolová (ústní)

      popis přijímací zkoušky:
      ústní zkouška
      1) rozprava vycházející ze seznamu prostudované odborné literatury (max. 40 bodů)
      2) rozprava nad konkrétním tématem zvoleným uchazečem (max. 40 bodů)
      3) rozprava, jejímž cílem je zjistit hlubší zájem uchazeče o obor (max. 20 bodů)

      další požadavky ke zkoušce:
      Podepsaný seznam prostudované odborné a populárně naučné literatury, případně seminární a ročníkové práce a ocenění prokazující zájem o obor. Seznam je předmětem bodového hodnocení, a proto se odevzdává. Případné seminární, ročníkové práce a ocenění prokazující zájem o obor, resp. další materiály nejsou předmětem bodového hodnocení, tj. jsou jen podkladem k vedení přijímacího pohovoru, a proto se předkládají pouze k nahlédnutí a neodevzdávají se.


    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      další informace: na webu usd.ff.cuni.cz (Ústav světových dějin)
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Absolvent programu je vybaven základními znalostmi o politickém, sociálním, hospodářském a kulturním vývoji evropské společnosti od období středověku do současnosti. Má též základní heuristické a historicko-kritické dovednosti a vědomosti (včetně elektronického získávání informací), jež může přímo využít nejen při dalším studiu v navazujícím magisterském stupni ale i v praxi, zejména v oblasti kultury (knihovny, muzea, galerie atd.), v různých stupních státní správy (ministerstva zahraničních věcí, kultury, školství atd.), v osvětových a neziskových institucích i v širší kulturní oblasti, jako jsou například cestovní ruch, žurnalistika, redakční a nakladatelská práce.