Detail programu/oboru

Komunikační studia jsou průnikem základních společenskovědních disciplín jako sociologie, politologie, psychologie nebo kulturologie, ale zároveň i tvůrčích disciplín z oblasti literatury, filmu, televize a nových médií. Přičemž média ve všech svých současných i minulých podobách (jako komunikační prostředek nebo nástroj) jsou středobodem těchto průsečíků. Analyzovat média (ať už vznik obsahů či jejich přenos či jejich percepci a vliv) znamená pronikat i do oblasti psychologie, veřejné i komerční sféry, politiky, soukromé sféry a intimity, proniknout mechanismy mediální logiky a působení mediálních, kulturních a kreativních průmyslů. Program díky svým třem specializacím umožňuje uchazeči/studentovi si vybrat, kterou z cest se do světa médií vydá – zda bude chtít se angažovaně podílet na objevování světa nástroji žurnalistiky, nebo na budování a konstrukce světa nástroji marketingu a PR, či na analýze světa nástroji mediálních studií.

1) Přijímací zkouška

Přijímací zkoušky jsou dvoukolové

První kolo:

O postupu do druhého kola rozhodují výsledky NSZ,  (obecné podmínky přijímacího řízení - varianta c), a v jejich rámci konkrétně (1) test Obecných studijních předpokladů a (2) test Anglický jazyk (ANG). Uchazeč může tyto testy skládat jak jedenkrát, tak vícekrát. Z hlediska přijímacího řízení na FSV se uchazeči započítává vždy nejlepší výsledek z absolvovaných testů.

FSV akceptuje pro letošní přijímací řízení tyto termíny NSZ SCIO:

NSZ OSP: 8.12.2018, 1.2.2019, 9.3.2019, 30.3.2019, 1.5.2019, 25.5.2019,

7. 12 .2019, 8. 2. 2020, 7. 3. 2020, 4. 4. 2020, 1. 5. 2020

NSZ Anglický jazyk: 30. 3. 2019, 1. 5. 2019, 7. 3. 2020, 4. 4. 2020, 1. 5. 2020

Informace o Národních srovnávacích zkouškách na www.scio.cz/nsz, telefonicky na čís. +420 234 705 555 nebo e-mailem na scio@scio.cz.

Pro určení pořadí uchazečů po prvním kole budou jejich výsledky ve formě percentilu z testu OSP násobeny koeficientem 0,7, výsledky testu z Anglický jazyk 0,3. Takto přepočtené výsledky budou sečteny. Uchazeči budou seřazeni od nejvyššího percentilu  k nejnižšímu a do 2.kola postoupí 160 nejlepších uchazečů (a všichni, kteří dosáhnou stejného výsledku jako 160. uchazeč).

Druhé kolo (Ústní část):

1. část ústní zkoušky se týká orientace v oboru a motivace ke studiu.
Na této specializaci jde o představení vlastní motivace ke studiu a představy případného vlastního uplatnění v oboru.

2. část ústní zkoušky je rozhovorem nad seznamem literatury a dalších děl

Uchazeč přinese seznam beletristické literatury dle vlastního výběru.

3. část ústní zkoušky se týká předchozích zkušeností a jiných aktivit v oboru

Uchazeč předkládá relevantní ukázky vlastních prací vztahujících se k oboru (školní časopis, povídky, publikované články, fotografie, Youtube kanál etc.) a doklady o případné žurnalistické praxi.
Za tento blok 1. – 3. částí může uchazeč získat 0-60 bodů.

4. část ústní zkoušky je rozpravou nad aktuálními otázkami české a mezinárodní politiky, moderní historie, společenských věd, společenského a kulturního dění.
Za tuto část uchazeč může získat 0-40 bodů.

Body z obou částí se sčítají, v tomto kole lze tedy dosáhnout maximálního počtu 100.

Kromě výše zmíněných dokladů každý uchazeč s sebou přinese CV a motivační dopis.

Celkový výsledek: výsledek z 1. kola se do 2. kola nezapočítává. Uchazeč se musí zúčastnit všech částí přijímací zkoušky.

Přijati jsou uchazeči s nejvyšším počtem bodů ve druhém kole. Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkanka s přihlédnutím k počtu uchazečů skládajících přijímací zkoušku a kapacitním možnostem fakulty.

2) CŽV

Absolvování minimálně dvou navazujících semestrů programu CŽV uskutečňovaného na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy dle Opatření děkana č. 10/2017 článek 1, odstavec 1, bezprostředně předcházejících akademickému roku, do kterého si uchazeč podal přihlášku ke studiu,  v případě, že uchazeč o studium řádně do pátku 26. 6. 2020 včetně splní všechny studijní povinnosti, dosáhne minimálně šedesáti kreditů a studijního průměru do 1,50 včetně, přičemž všechny zkoušky a klasifikované zápočty splní v prvních řádných termínech s hodnocením A, B nebo C a za předpokladu, že podá přihlášku ke studiu pro akademický rok 2020/2021. Studijní průměr je počítán dle Studijního a zkušebního řádu UK. Studijní průměr se nezaokrouhluje.

A) Podmínky upuštění od přijímací zkoušky v případě dovršení maximální doby studia

V případě, že je uchazečem student, který v daném akademickém roce dovrší maximální dobu studia v daném oboru, na který se hlásí, může fakulta podle čl. 5 odstavce 3 Řádu přijímacího řízení pro uchazeče na základě žádosti upustit od přijímací zkoušky, pokud:

a) se uchazeč hlásí na týž studijní program v němž maximální dobu dovrší,

b) uchazeč podá přihlášku ke studiu v řádném termínu dle harmonogramu přijímacího řízení a žádost o upuštění od přijímací zkoušky k ní přiloží,

c) v dosavadním studiu studijního oboru, na který se hlásí, dosáhl studijního průměru do 1,50 ze všech termínů, všech zkoušek a klasifikovaných zápočtů.

B) Podmínky pro přijetí na základě předešlého přijímacího řízení

Na základě žádosti upustí děkanka od přijímací zkoušky u uchazeče, který by byl do studia tohoto studijního programu přijat na základě přijímacího řízení pro studium v akademickém roce 2019/2020, pokud by v období pro ověřování podmínek k přijetí doložil požadované ukončené středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou. V takovém případě nemohl uchazeč včas doložit středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou proto, že je absolvoval až po skončení období pro ověřování podmínek k přijetí do studia v akademickém roce 2019/2020. Listinnou žádost je možné podat do 20. 4. 2020. Výše uvedený postup je možné uplatnit pouze jednou.

Absolvent prokazuje v šíři a míře odbornosti odpovídající bakalářskému stupni studia: znalosti společenských jevů v návaznosti na část společenských věd, znalost typů médií a variability mediální komunikace v minulosti i současnosti, základní znalost výzkumných metod a mediální legislativy. Dál je seznámen s metodami analýz mediovaných společenských jevů, projevujeporozumění profesně etickým normám upravujícím výkon jednotlivých mediálních profesí a chápe poslání těchto profesí v daném sociopolitickém kontextu. Je schopen prakticky vstupovat do procesů mediální komunikace vlastními tvůrčími či výzkumnými aktivitami a je si vědom dopadů svého jednání.