Popis ověření a kritéria hodnocení
sbalit
Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
přijímací zkouška: jednokolová, ústní
obsah, předmět přijímací zkoušky
1. odborná rozprava nad předloženým projektem disertační práce: 0–30 bodů;
Nad projektem je veden odborný rozhovor, jenž má prověřit jak znalosti obecně teoretických základů oboru, tak i orientaci v problematice vážící se k připravovanému tématu disertační práce. Projekt musí kromě jiného obsahovat souhrn stavu bádání v daném tématu, seznam dosud prostudované literatury k tématu a metodu a nástin směru bádání.
2. Posouzení dosavadní odborné činnosti uchazeče: 0–15 bodů;
Posuzována bude především diplomová práce, kterou je uchazeč povinen do 31. 5. 2019 odevzdat na sekretariát Ústavu filosofie a religionistiky FF UK (standardně obhájenou práci i s posudky, případně práci připravenou k podání či obhájenou a následně přepracovanou). Absolventi UK, jejichž práce je uložena v Repozitáři závěrečných prací, fyzický výtisk práce odevzdávat nemusejí.
3. Prokázání znalostí ze studia odborné literatury: 0–15 bodů;
Požadována je (a) hlubší znalost alespoň jednoho náboženského okruhu v rozsahu literatury předepsané pro předmět Vybraný náboženský okruh u bakalářské zkoušky z religionistiky na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK (viz níže); (b) praktická znalost alespoň jednoho pramenného jazyka tam, kde si to žádá povaha projektu. Nebude-li uchazeč s to ji doložit odpovídajícími atesty (například zápočty nebo zkouškami) z předchozího studia, budou jeho znalosti ověřeny u přijímací zkoušky. V odůvodněných případech je možné znalost pramenného jazyka nahradit jinou odborností potřebnou pro studium (psychologie, sociologie apod.).
Zvolené téma uchazeč předem konzultuje s předsedou příslušné oborové rady. Předsedou oborové rady je doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D., kontakt: radek.chlup@ff.cuni.cz.
další požadavky ke zkoušce
Uchazeč musí v rámci přijímací zkoušky dále prokázat znalost alespoň dvou světových jazyků, přičemž se musí jednat o jazyky ve vztahu k danému projektu relevantní (tj. takové, v nichž je danému tématu k dispozici zásadní akademická literatura). Nebude-li uchazeč s to tuto znalost doložit odpovídajícími atesty (například zápočty nebo zkouškami) z předchozího studia ani přečtením namátkou vybraných cizojazyčných textů přímo u přijímací zkoušky, bude studium druhého jazyka zahrnuto do jeho individuálního studijního plánu. Výjimkou jsou případy, kdy se přijímací komisi znalost dvou jazyků pro daný projekt nebude jevit jako nepostradatelná.
Vybraný náboženský okruh
Judaismus
1. Klein, Guide to Jewish Religious Practice
2. Finkelstein, Jews: Their History
3. Kugel, Bible as it Was
4. Bokser, The Talmud: Selected writing
5. Pirkej avot
Křesťanství
1. McGrath, Christian Theology, německá verze Der Weg der christlichen Theologie
2. Pokorný, Literární a teologický úvod do NZ
3. Filipi, Křesťanstvo
4. Brown, Ježíš v pohledu NZ
5. Franzen, Malé církevní dějiny
6. Nový zákon
Islám
1. Kropáček, Duchovní cesty islámu
2. Kropáček, Islámský fundamentalismus
3. Křikavová et al., Islám: ideál a skutečnost
4. Cook, Muhammad
5. Korán (Hrbkův úvod a vybrané súry)
Súry pro zkoušku z islámu - v závorce pořadové číslo (podle Vulgáty); celkem 17 súr (cca 151 stran):
(2) Kráva, (4) Ženy, (17) Noční cesta, (18) Jeskyně, (19) Marie, (20) Tá há, (22) Pouť, (24) Světlo, (30) Byzantinci, (36) Já sín, (37) Stojící v řadách, (40) Odpouštějící, (53) Hvězda, (55) Milosrdný, (76) Člověk, (84) Rozštěpení, (90) Město.
Buddhismus
1. Williams, Buddhist Thought: A Complete Introduction to the Indian Tradition
2. Williams, Mahayana Buddhism
3. Lopez, Příběh buddhismu
4. Fišer, Filosofická koncepce nejstaršího buddhismu
5. Carrithers, Buddha
Indická náboženství
1. Flood, Introduction to Hinduism
2. Fuller, Camphor Flame
3. Zbavitel et al., Bohové s lotosovýma očima
4. Fišer, Filosofická koncepce nejstaršího buddhismu
5. Carrithers, Buddha
6. Gaur-Singh, Sikhismus
Náboženství Řecka
BS: Louise Bruit-Zaidman - Pauline Schmitt-Pantel, Religion in the Ancient Greek City, Cambridge: Cambridge University Press, 1992. Nebo francouzský originál La religion grecque (Paris: Armand Colin Editeur, 1989).
WB: Walter Burkert, Greek Religion, Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 1985. Nebo německý originál Griechische Religion der archaischen und klassischen Epoche, Stuttgart: Verlag W. Kohlhammer, 1977. Hvězdičkou jsou označeny kapitoly z W. Burkerta, které daná témata probírají velmi podrobně, a u nichž se tudíž neočekává znalost obsahu do posledních detailů.
Oblasti:
1. Mínójsko-mykénské náboženství (WB I 3-4*)
2. Oběť, úlitba, modlitba (BS 27-45, WB II 1-3*)
3. Očista, hlavní typy znečištění, farmakos, rituální čistota, smrt, nemoc šílenství (WB II 4)
4. Svatyně, chrám, posvátný okrsek, kněží (BS 46-62, WB II 5-6)
5. Slavnosti, typy obřadů, základní náboženské svátky (BS 102-111, WB II 7 a V 2)
6. Věštění (BS 121-128, WB II 8)
7. Rity přechodu (BS 63-79, WB V 3.4, V 2.2 [část o Arrhéforiích])
8. Kult mrtvých, héróové, chthonická božstva (WB IV*)
9. Mystéria, orfismus (WB VI*).
10. Filosofické náboženství (WB VII*).
Náboženství Říma
1. Beard et al., Religions of Rome, 2 vols.
2. Dumézil, Archaic Roman Religion, 2 vols.
Náboženství Keltů, Germánů a Slovanů
1. Edda (přel. L. Heger)
2. Sturlusson, Edda – Sága o Ynglinzích, s. 7-133
3. Váňa, Svět slovanských bohů a démonů
i) Anglická varianta
4. Gantz, Early Irish Myths and Sagas
5. Mac Cana, Celtic Mythology
6. Green, Exploring the World of the Druids
7. Turville-Petre, Myths and Religion of the North
ii) Francouzská varianta
4. Guyonvarc’h, Textes mythologiques irlandais
5. Vries, La religion des Celtes
6. Derolez, Les dieux et la religion des Germains
iii) Německá varianta
4. Vries, Keltische Religion
5. Derolez, Götter und Mythen der Germanen
Náboženství Syropalestiny a Mezopotámie
1. Mýty staré Mezopotámie
2. Epos o Gilgamešovi
3. Ringgren, Religions of the Ancient Near East
4. Bottéro, Religion in Ancient Mesopotamia
5. Ugaritic Narrative Poetry
6. Popko, Religions of Asia Minor
- - - - -
Přijat ke studiu může být uchazeč, který u přijímací zkoušky dosáhl minimálně 30 bodů a zároveň se podle počtu dosažených bodů umístil v pořadí odpovídajícím předem stanovenému předpokládanému počtu přijímaných pro konkrétní studijní program či obor (viz požadavky ke studiu jednotlivých programů a oborů), přičemž tuto podmínku splní i všichni ti uchazeči, kteří dosáhnou stejného počtu bodů jako uchazeč, který se umístil na posledním místě v pořadí určeném k přijetí. Předpokládaný počet přijímaných je stanoven zvlášť pro prezenční a zvlášť pro kombinovanou formu studia. Přijat ke studiu může být jen ten uchazeč, který nejpozději při zápisu do studia předloží doklad o svém předchozím vzdělání (viz PPŘ, 5.4).