Detail programu/oboru

Posláním doktorského studia v oboru Praktická a ekumenická teologie a teologická etika je způsobem obvyklým v pokročilých studiích kultivovat u studentů jejich schopnost teologického myšlení a na expertní úroveň prohloubit jejich poznání teologické tradice v jejím ekumenickém, praktickém a eticko teologickém rozměru. Poznatky i postupy svého oboru se studenti učí kriticky analyzovat, reflektovat a vykládat je jak v jejich vlastních specifických kontextech, tak v interdisciplinárních souvislostech současného vědního poznání. Podle zaměření disertačního projektu je studium soustředěno na příslušnou specializaci v oblasti ekumenické či praktické teologie (např. homiletiku, katechetiku, liturgiku, poimeniku, praktickou eklesiologii, hymnologii či misiologii), nebo teologickou etiku či křesťanskou sociální praxi (diakoniku). Současně ovšem toto studium zachovává příslušnou šíři záběru a interdisciplinární orientaci, jež je vlastní všem dílčím teologickým oborům.


Das Ziel einer Promotion im Fach Praktische und Ökumenische Theologie und theologische Ethik ist es, im Rahmen eines fortgeschrittenen Studiums, Fähigkeiten zum theologischen Denken zu kultivieren und Kenntnisse theologischer Traditionen in ihrem ökumenischen, praktischen und theologisch-ethischen Umfang auf Expertenebene zu vertiefen. Die StudentInnen sollen lernen, die Erkenntnisse und Verfahrensweisen ihrer Disziplin sowohl in ihrem spezifischen Kontext als auch im Zusammenhang heutiger wissenschaftlicher Erkenntnisse kritisch zu reflektieren und auszulegen. Je nach Schwerpunkt des Dissertationsprojekts zielt das Promotionsstudium jeweils auf eine Spezialisierung im Fach Ökumenische Theologie oder Praktische Theologie (z.B. Homiletik, Katechetik, Liturgik, Poimenik, praktische Ekklesiologie, Hymnologie oder Missiologie), theologische Ethik oder christliche soziale Praxis (Diakonik) ab. Gleichzeitig soll aber eine entsprechend breite Perspektive und eine interdisziplinäre Orientierung bewahrt werden, die allen Teildisziplinen der Theologie zueigen ist.

Přijímací zkouška je jednokolová, ústní.

Součásti, obsah a hodnocení přijímací zkoušky:

1. Odborná rozprava nad předloženým projektem disertační práce, při níž se hodnotí věcná a metodologická kvalita projektu, jeho inovativní potenciál a schopnost uchazeče vyložit a obhájit badatelský záměr. Část rozpravy se koná v cizím jazyce (angličtině, němčině či francouzštině, jazyk volí uchazeč). Pokud to povaha projektu vyžaduje, ověřují se také znalosti relevantních starověkých a světových jazyků (např. latina, řečtina, hebrejština, angličtina, němčina, francouzština). Komise uděluje 0–60 bodů.

2. Ústní zkouška, při níž se posuzují znalosti a orientace v daném oboru v rozsahu státních závěrečných zkoušek magisterského studia (uchazeč předkládá seznam nejméně pěti titulů nastudované literatury). Komise uděluje 0–40 bodů.

Bonifikace: Pokud student předem konzultoval návrh svého disertačního projektu s potenciálním školitelem, získal jeho doporučení projektu a jeho písemný souhlas s možným budoucím vedením, získává bonifikaci 10 bodů.

Minimální bodová hranice pro přijetí: 75 bodů.

Zvolené téma a výběr zamýšleného školitele uchazeč předem konzultuje s předsedou příslušné oborové rady.

Podmínky přijetí
Přijat ke studiu může být uchazeč, který u přijímací zkoušky celkem získal minimálně 75 bodů a zároveň se podle počtu dosažených bodů umístil v pořadí odpovídajícím předem stanovenému předpokládanému počtu přijímaných pro konkrétní studijní obor (viz požadavky přijímacího řízení na jednotlivé obory), přičemž tuto podmínku splní i všichni ti uchazeči, kteří dosáhnou stejného počtu bodů jako uchazeč, který se umístil na posledním místě v pořadí určeném k přijetí. Předpokládaný počet přijímaných je stanoven zvlášť pro prezenční a zvlášť pro kombinovanou formu studia.


Die Aufnahmeprüfung erfolgt in einer Runde, mündlich

Bestandteile, Inhalt und Bewertung der Aufnahmeprüfung:

1. Ein fachliches Gespräch über dem vorgelegten Projekt der Dissertation, bei dem die sachliche und methodologische Qualität des Projektes, sein innovatives Potential und die Fähigkeit des Bewerbers bewertet werden, sein Forschungszweck zu klären und verteidigen. Ein Teil des Gesprächs wird in einer Fremdsprache geführt (Englisch, Deutsch oder Französisch; die Sprache wählt der Bewerber aus). Wenn es von der Natur des Projektes gefordert wird, werden auch Kenntnisse von relevanten altertümlichen Sprachen und Weltsprachen überprüft (z. B. Latein, Griechisch, Hebräisch, Englisch, Deutsch, Französisch). Die Kommission erteilt 0–60 Punkte.

2. Eine mündliche Prüfung, bei der Kenntnisse und Orientierung im Fach in Umfang der Staatsexamen in Magisterstudium bewertet werden (der Bewerber legt eine Liste von mindestens fünf Titeln der studierten Literatur vor). Die Kommission erteilt 0–40 Punkte.

Die Vergütung: Wenn der Student den Entwurf seines Dissertationsprojekts mit einem potentiellen Betreuer im Voraus besprochen hat, seine Befürwortung des Projekts und seine schriftliche Zustimmung mit einer möglichen zukünftigen Leitung bekommen hat, gewinnt er die Vergütung von 10 Punkten.

Die unterste Schranke für die Aufnahme: 75 Punkte.

Das ausgewählte Thema und die Auswahl von einem beabsichtigten Betreuer soll der Bewerber mit dem Vorsitzenden des Fachrates im Voraus besprechen.

Bedingungen für die Aufnahme
Zum Studium kann nur der Kandidat/ die Kandidatin zugelassen werden, der/ die bei der Aufnahmeprüfung insgesamt mindestens 75 Punkte erzielt hat und gleichzeitig sich je nach der Anzahl von erreichten Punkten an der Stelle platziert hat, die der früher festgestellten vorausgesehenen Zahl der zu Aufnehmenden für das konkrete Studienfach entspricht. Diese Bedingung erfüllen auch alle KandidatInnen, die dieselbe Anzahl von Punkten wie ein Kandidat/ eine Kandidatin erreichen, der/ die sich an der letzten Stelle in der für die Aufnahme bestimmten Reihe platziert hat.
Eine vorausgesehene Zahl der zu Aufnehmenden wird einzeln für die Präsenz- und für die kombinierte Form von Studium fest gestellt.

Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu.

Zulassung zum Doktorstudium ist bedingt durch einen erfolgreichen Abschluss im Masterstudium.

Způsob ověření:	přijímací zkouška
Datum ověření (přijímací zkoušky) od:	03.06.2019	Do:	21.06.2019
Náhradní termín (přijímací zkoušky):	24.06.2019	Do:	28.06.2019

Individuálně, dle konkrétního projektu.

Individuell, von jedem einzelnen Projekt abhängig.

Neotevírá se.

Wird nicht geöffnet.

Absolvent má komplexní znalosti teologie, které jsou založeny na současném stavu poznání. Podle zaměření svého disertačního projektu má expertní znalosti, dovednosti a kompetence v oblasti praktické teologie, ekumenické teologie či teologické etiky. Rozumí ekumenickému rozměru křesťanské tradice a orientuje se v jejích pluralitních projevech. Zná dějiny svého oboru, reflektuje jeho metodologickou problematiku a rozumí jeho současným trendům.
Je schopen přesného teologického myšlení, dokáže pojednat i vysoce komplexní a kontroverzní otázky. Umí zpracovat fundovaný rozbor teologické problematiky a svůj nález srozumitelně vyložit v interdisciplinárních souvislostech. Je schopen prezentovat výsledky své vědecké práce na mezinárodní úrovni.

Der/die Absolvent/in verfügt über weitereichende, auf dem heutigen Forschungsstand basierende Kenntnisse der Theologie. Je nach Schwerpunkt des Dissertationsprojekts, verfügt er/sie Expertenkenntnisse, -fertigkeiten und -kompetenzen im Fach Praktische Theologie, Ökumenische Theologie oder Theologische Ethik. Er/sie weiß um die ökumenische Dimension der christlichen Tradition und weiß sich in deren mannigfaltigen Ausdrucksformen zurechtzufinden. Er/sie kennt die Geschichte seiner/ihrer Disziplin, er/sie ist dazu in der Lage, methodologische Problemstellungen dieser Disziplin zu reflektieren und ist mit den heutigen Forschungsschwerpunkten vertraut. Er/sie ist eines präzisen theologischen Denkens fähig und schafft es, sich auch mit komplexen und kontroversen Fragen auseinanderzusetzen. Er/sie ist imstande religiöse Texte zu analysieren, sie fachlich auszulegen, sie im gegebenen Kontext zu interpretieren, eine fundierte theologische Problemanalyse auszufertigen und die daraus folgenden Erkenntnisse im interdisziplinären Kontext verständlich auszulegen. Er/sie ist in der Lage die Ergebnisse seiner/ihrer wissenschaftlichen Arbeit einer Gruppe internationaler Spezialisten vorzustellen und sie zu verteidigen.