Detail programu/oboru

Komunikační studia jsou průnikem základních společenskovědních disciplín jako sociologie, politologie, psychologie nebo kulturologie, ale zároveň i tvůrčích disciplín z oblasti literatury, filmu, televize a nových médií. Přičemž média ve všech svých současných i minulých podobách (jako komunikační prostředek nebo nástroj) jsou středobodem těchto průsečíků. Analyzovat média (ať už vznik obsahů či jejich přenos či jejich percepci a vliv) znamená pronikat i do oblasti psychologie, veřejné i komerční sféry, politiky, soukromé sféry a intimity, proniknout mechanismy mediální logiky a působení mediálních, kulturních a kreativních průmyslů. Program díky svým třem specializacím umožňuje uchazeči/studentovi si vybrat, kterou z cest se do světa médií vydá – zda bude chtít se angažovaně podílet na objevování světa nástroji žurnalistiky, nebo na budování a konstrukce světa nástroji marketingu a PR, či na analýze světa nástroji mediálních studií.

1) Přijímací zkouška

Přijímací zkoušky jsou dvoukolové

První kolo:

O postupu do druhého kola rozhodují výsledky NSZ,  (obecné podmínky přijímacího řízení - varianta c), a v jejich rámci konkrétně (1) test Obecných studijních předpokladů a (2) test Anglický jazyk (ANG). Uchazeč může tyto testy skládat jak jedenkrát, tak vícekrát. Z hlediska přijímacího řízení na FSV se uchazeči započítává vždy nejlepší výsledek z absolvovaných testů.

NSZ zabezpečuje společnost Scio v těchto termínech:

NSZ OSP: 8.12.2018, 1.2.2019, 9.3.2019, 30.3.2019, 1.5.2019

NSZ Anglický jazyk: 30.3.2019, 1.5.2019

Informace o Národních srovnávacích zkouškách na www.scio.cz/nsz, telefonicky na čís. +420 234 705 555 nebo e-mailem na scio@scio.cz.

Pro určení pořadí uchazečů po prvním kole budou jejich výsledky ve formě percentilu z testu OSP násobeny koeficientem 0,7, výsledky testu z Anglický jazyk  0,3. Takto přepočtené výsledky budou sečteny. Uchazeči z jednotlivých specializacích budou seřazeni od nejvyššího percentilu  k nejnižšímu a do 2.kola postoupí pro specializaci :

• Žurnalistika 120 nejlepších uchazečů (a všichni, kteří dosáhnou stejného výsledku jako 120. uchazeč)

• Mediální studia 120 nejlepších uchazečů (a všichni, kteří dosáhnou stejného výsledku jako 120. uchazeč)

• Marketingová komunikace a public relations nejlepších 120 uchazečů (a všichni, kteří dosáhnou stejného výsledku jako 120. uchazeč)

Druhé kolo (Ústní část):

1. přepočtený výsledek výsledného percentilu z prvního kola je konstruován tak, že minimální percentil postačující pro postup do druhého kola odpovídá hodnotě 0 bodů a nejvyšší možný percentil 100 hodnotě 40 bodů. Přepočet mezilehlých percentilů odpovídá přímce položené mezi těmito dvěma extrémy (pro formální vzorec viz příloha) - max. 40 bodů

Přepočet percentilu z 1. kola přijímacího řízení pro 2. kolo:

Formální vzorec pro přepočet:

Body přepočtené =(Percentil(i)-Percentil(min)) / (100-Percenti(min)) *40

kde:

Percentil(i) značí – výsledný percentil jedince i v 1.kole

Percentil(min) značí – nejnižší výsledný percentil jedince i v 1.kole, který postačuje pro postup do druhého kola

2. motivace ke studiu se základní orientací v oboru, diskuse o seznamu četby (který je uchazeč povinen předložit při ústní části přijímacího řízení), eventuálně o vlastních aktivitách v oboru (při ústní části nutno doložit CV a motivační dopis) – max. 40 bodů

3. orientace v aktuálních otázkách české a mezinárodní politiky, moderní historie, společenských věd, společenského a kulturního dění - max. 20 bodů

Celkový výsledek: součet bodového přepočtu percentilu OSP z prvního kola a bodů z ústní části. Uchazeč se musí zúčastnit všech částí přijímací zkoušky.

Přijati jsou uchazeči s nejvyšším počtem bodů ve druhém kole. Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkanka pro každou specializaci samostaně s přihlédnutím k počtu uchazečů skládajících přijímací zkoušku a kapacitním možnostem fakulty.

2) CŽV

Absolvování minimálně dvou navazujících semestrů programu CŽV uskutečňovaného na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy dle Opatření děkana č. 10/2017 článek 1, odstavec 1, bezprostředně předcházejících akademickému roku, do kterého si uchazeč podal přihlášku ke studiu,  v případě, že uchazeč o studium řádně do pátku 28. 6. 2019 včetně splní všechny studijní povinnosti, dosáhne minimálně šedesáti kreditů a studijního průměru do 1,50 včetně, přičemž všechny zkoušky a klasifikované zápočty splní v prvních řádných termínech s hodnocením A, B nebo C a za předpokladu, že podá přihlášku ke studiu pro akademický rok 2019/2020. Studijní průměr je počítán dle Studijního a zkušebního řádu UK. Studijní průměr se nezaokrouhluje.

Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou.

Způsob ověření:	přijímací zkouška, SCIO test
Datum ověření (přijímací zkoušky) od:	03.06.2019	Do:	14.06.2019
Náhradní termín (přijímací zkoušky):	24.06.2019	Do:	04.07.2019

Podmínky přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky podle čl. 5 odstavce 3 Řádu přijímacího řízení pro uchazeče

A) Podmínky upuštění od přijímací zkoušky v případě dovršení maximální doby studia

V případě, že je uchazečem student, který v daném akademickém roce dovrší maximální dobu studia v daném oboru, na který se hlásí, může fakulta podle čl. 5 odstavce 3 Řádu přijímacího řízení pro uchazeče na základě žádosti upustit od přijímací zkoušky, pokud:

a) se uchazeč hlásí na týž studijní program v němž maximální dobu dovrší,

b) uchazeč podá přihlášku ke studiu v řádném termínu dle harmonogramu přijímacího řízení a žádost o upuštění od přijímací zkoušky k ní přiloží,

c) v dosavadním studiu studijního oboru, na který se hlásí, dosáhl studijního průměru do 1,50 ze všech termínů, všech zkoušek a klasifikovaných zápočtů.

Absolvent prokazuje v šíři a míře odbornosti odpovídající bakalářskému stupni studia: znalosti společenských jevů v návaznosti na část společenských věd, znalost typů médií a variability mediální komunikace v minulosti i současnosti, základní znalost výzkumných metod a mediální legislativy. Dál je seznámen s metodami analýz mediovaných společenských jevů, projevujeporozumění profesně etickým normám upravujícím výkon jednotlivých mediálních profesí a chápe poslání těchto profesí v daném sociopolitickém kontextu. Je schopen prakticky vstupovat do procesů mediální komunikace vlastními tvůrčími či výzkumnými aktivitami a je si vědom dopadů svého jednání.