Charakteristika programu/oboru
sbalit
Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
Aplikovaná geologie se zaměřením na ložiskovou geologii, inženýrskou geologii, hydrogeologii, užitou geofyziku, geologii a geochemii životního prostředí se zabývá problematikou studia a využití horninového prostředí a ochranou životního prostředí.
LOŽISKOVÁ GEOLOGIE
Ložisková geologie je obor, jenž využívá poznatků všech základních i aplikovaných geovědních disciplín při vyhledávání, průzkumu, oceňování a využití ložisek nerostných surovin. Dále se zabývá ekonomikou nerostných surovin a technologií jejich zpracování. Ložisková geologie se podílí na řešení problémů životního prostředí spojených s vyhledáváním a využíváním ložisek nerostných surovin. Aspekt průmyslového využití je zkoumán nejen z pohledu současných aplikací, ale rovněž s výhledem do budoucnosti a s ohledem na využívání netradičních surovin. Hraničním disciplínou je výzkum složení, původu, technologie zpracování a způsobu degradace anorganických materiálů (přírodního kamene, malt, stavební keramiky) architektonických a sochařských výtvarných děl.
INŽENÝRSKÁ GEOLOGIE
Inženýrská geologie aplikuje poznatky získané geologickými metodami pro řešení praktických technických problémů. Jedná se například o ražbu tunelů, zakládání budov a dopravních staveb, stavbu zemních konstrukcí (hrází a násypů), řešení technických problémů spojených s těžbou nerostných surovin, rekultivací a revitalizací krajiny, problémů spojených s ukládáním odpadu a jeho dopadem na okolní prostředí apod. Úkolem inženýrské geologie je jak interpretace geologických údajů a identifikace mechanických a hydraulických vlastností geologického prostředí, tak analýza geotechnického problému (např. stability horninového masivu), při níž jsou využívány matematické metody.
HYDROGEOLOGIE
Hydrogeologie je obor, zabývající se podzemními vodami, jejich původem, podmínkami výskytu, zákony pohybu, jejich režimem, fyzikálními a chemickými vlastnostmi, jejich interakcí s horninami, povrchovými vodami a atmosférou. Moderní hydrogeologie má charakter hraničního vědního oboru na pomezí geologie, hydrauliky, hydrologie, chemie, ale i některých technických disciplín (vodárenství, stavební inženýrství, chemické technologie úpravy vod apod.). Nezbytnou metodou dnešní hydrogeologie je vytváření a užívání matematických modelů, simulujících přírodní procesy i umělé zásahy do režimu vod v saturované i nesaturované zóně. Nezastupitelnou roli má hydrogeologie v oblasti zajišťování vodních zdrojů, v ochraně životního prostředí, při průzkumu a sanaci kontaminovaných půd, hornin a podzemní vody. Stupňující se globální nedostatek kvalitní pitné vody zvyšuje v celém světě význam výzkumu podzemních vod.
UŽITÁ GEOFYZIKA
Studijní obor užitá geofyzika je mezní disciplínou - na pomezí geologie a aplikované fyziky. Zabývá se studiem fyzikálních polí Země (přirozených nebo uměle vybuzených) a jejich využitím při řešení geologických problémů. Předmětem jejího zájmu jsou svrchní partie zemské kůry v hloubkách od prvních metrů do prvních kilometrů. Je to část zemské kůry, kde jsou uloženy dostupné zásoby nerostných surovin a vody, kde se odehrávají stavební, zemědělské a jiné aktivity, které souvisí s tvorbou a ochranou životního prostředí. Mezi základní metody užité geofyziky patří gravimetrie, magnetometrie, seismika, geoelektrika, radiometrie, geotermika a karotáž. Tyto metody se opírají o terénní měření fyzikálních veličin nebo polí, jejich následné zpracování a geologickou interpretaci. Jedním ze základních přístupů je i matematické modelování fyzikálních polí nebo odezvy geologického prostředí na uměle buzená pole. Součástí užité geofyziky je i laboratorní studium fyzikálních vlastností hornin.
GEOLOGIE A GEOCHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Interdisciplinární komplex oborů zabývajících se projevy vlivů člověka na geologické prostředí, na jejich podstatu, příčiny a zákonitosti, zejména však na jejich prevenci a minimalizaci, popř. na jejich sanaci. Jde zejména o hydrogeologické a inženýrskogeologické problémy optimálního a racionálního využívání přírodních zdrojů včetně podzemních vod ve vztahu k ostatním složkám životního prostředí, studium geneze geodynamických procesů přirozených i antropogenních ve vztahu k technologické činnosti člověka (sesuvy, poddolování, sedání, podmáčení apod.). Studium geochemie je soustředěno zejména na sledování vlivů člověka na narušení biogeochemických cyklů mezi atmosférou, hydrosférou a litosférou. Jsou řešeny geochemické problémy spjaté s nejaktuálnějšími ekologickými otázkami, tj. znečištěním atmosféry, podzemních a povrchových vod, kontaminací půd, odlesněním atd. Je sledován vliv těchto antropogenních faktorů na stav ekosystémů.