Volba jazyka
  • čeština
  • english
Uživatel
  • Anonym

    Detail programu/oboru

    Politologie (0312TA200011)

    Fakulta: Fakulta sociálních věd
    Studijní program: Politologie (N0312A200011)
    Forma studia: prezenční
    Druh studia: navazující magisterské
    Jazyk výuky: čeština
    Minimální předpokládaný počet přijímaných: 35
    Standardní doba studia: 2 roky
    Krátká poznámka: Den otevřených dveří na Institutu politologických studií (IPS, U Kříže 8/661, Praha 5 – Jinonice), http://bit.ly/FSVDOD
    Forma přihlášky: Elektronická, Listinná
    Možnost upuštění od přijímací zkoušky: ano

    Poměr přijatých a přihlášených v minulém akad. roce

    53 / 88

    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Termín podání přihlášky: 31.03.2019
      Poznámka k termínu: Studijní program bez specializace.
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Studium je určeno absolventům bakalářského studia oboru politologie, případně jiných společenskovědních oborů, kteří mají zájem rozšířit si své znalosti z oboru politologie, a to zejména v oblasti politické teorie, metodologie a srovnávací politologie. Program umožňuje specializaci na problematiku českého politického systému a demokratie v zemích EU (analýzu politických stran, stranických systémů a teorii koalic), otázky související s tématem decentralizace a víceúrovňového vládnutí (komunální problematiku). Ve studijním plánu jsou také předměty vyučované v angličtině, a proto je nutné, aby měl student odpovídající znalost tohoto jazyka.
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)

      1) Přijímací zkouška

      Přijímací zkouška je jednokolová, založená na ústním pohovoru.

      U přijímací zkoušky je třeba komisi předložit vlastní seznam prostudované literatury obsahující především okruh problémů, na něž se uchazeč hodlá v rámci magisterského studia oboru specializovat. Tento seznam literatury bude předmětem diskuse v průběhu přijímacího řízení (viz bod 3 ústního přijímacího řízení).

      Ústní pohovor je hodnocen max. 100 body a je tvořen třemi tematickými okruhy:

      1) V první části ústního přijímacího řízení má uchazeč prokázat své znalosti oboru politologie na úrovni znalostí bakalářského stupně studia včetně teoretických základů oboru. (max. 15 bodů)

      2) Druhá část pohovoru se zaměří na motivaci uchazeče ke studiu programu politologie na FSV UK. K této prezentaci vlastního zájmu může uchazeč využít svých dosavadních odborných prací (včetně bakalářské práce, pokud se tato tematicky vyjadřuje k budoucí studijní orientaci uchazeče). (max. 15 bodů)

      3) Analýza zahrnující dvě publikace ze seznamu odborné politologické literatury vypracovaného uchazečem a předloženého komisi. Předložený seznam literatury by měl vyjadřovat a doložit specifický zájem uchazeče o obor. Nejedná se tedy o seznam veškeré literatury, s níž se uchazeč v předchozích letech studia seznámil, ale pouze o výběr textů, který umožní komisi učinit si konkrétní představu o profesních, oborově zaměřených zájmech uchazeče. (max. 70 bodů)

      Bližší informace na Institutu politologických studií, U Kříže 8/661, Praha 5 – Jinonice,http://ips.fsv.cuni.cz .

      Přijati jsou uchazeči s nejvyšším dosaženým počtem bodů. Bodovou hranici pro přijetí určí děkanka podle předpokládaného počtu přijímaných uchazečů.

      2) CŽV

      Absolvování minimálně dvou navazujících semestrů programu CŽV uskutečňovaného na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy dle Opatření děkana č. 10/2017 článek 1, odstavec 1, bezprostředně předcházejících akademickému roku, do kterého si uchazeč podal přihlášku ke studiu,  v případě, že uchazeč o studium řádně do pátku 28. 6. 2019 včetně splní všechny studijní povinnosti, dosáhne minimálně šedesáti kreditů a studijního průměru do 1,50 včetně, přičemž všechny zkoušky a klasifikované zápočty splní v prvních řádných termínech s hodnocením A, B nebo C a za předpokladu, že podá přihlášku ke studiu pro akademický rok 2019/2020. Studijní průměr je počítán dle Studijního a zkušebního řádu UK. Studijní průměr se nezaokrouhluje.

    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

      Způsob ověření: přijímací zkouška
      Datum ověření (přijímací zkoušky) od: 03.06.2019 Do: 14.06.2019
      Náhradní termín (přijímací zkoušky): 25.06.2019Do: 04.07.2019
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)

      Podmínky přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky podle čl. 5 odstavce 3 Řádu přijímacího řízení pro uchazeče

      A) Podmínky upuštění od přijímací zkoušky v případě dovršení maximální doby studia

      V případě, že je uchazečem student, který v daném akademickém roce dovrší maximální dobu studia v daném programu, na který se hlásí, může fakulta podle čl. 5 odstavce 3 Řádu přijímacího řízení pro uchazeče na základě žádosti upustit od přijímací zkoušky, pokud:

      a) se uchazeč hlásí na týž studijní obor, v němž maximální dobu dovrší

      b) uchazeč podá přihlášku ke studiu v řádném termínu dle harmonogramu přijímacího řízení a žádost o upuštění od přijímací zkoušky k ní přiloží

      c) v dosavadním studiu studijního oboru, na který se hlásí, dosáhl studijního průměru do 1,50 ze všech termínů, všech zkoušek a klasifikovaných zápočtů.

      B) Podmínky pro přijetí do navazujícího magisterského studia pro akademický rok 2019/2020 s upuštěním od přijímací zkoušky

      U absolventů bakalářského studia, kteří ukončili bakalářské studium v roce 2018/2019 na FSV UK a hlásí se ke studiu na rok 2019/2020 na navazující magisterské studium v rámci studijního programu, v němž absolvovali bakalářské studium, upustí děkanka UK FSV na základě jejich žádosti od přijímací zkoušky, pokud splnili následující podmínky:

      U absolventů bakalářského studijního programu Politologie a mezinárodní vztahy (6701R011), kteří ve studiu studijního programu Politologie a mezinárodní vztahy (6701R011) dosáhli studijního průměru 2,0 a lepšího a hlásí se ke studiu na rok 2019/2020, upustí děkanka FSV na základě jejich žádosti od přijímací zkoušky. Studijní průměr je počítán dle Studijního a zkušebního řádu UK. Dosažený průměr je nutné doložit transkriptem s datem po 18.3.2019.

      C) Podmínky pro přijetí na základě předešlého přijímacího řízení

      Na základě žádosti, která musí být součástí přihlášky ke studiu, upustí děkanka od přijímací zkoušky u uchazeče, který by byl do studia tohoto studijního programu přijat na základě přijímacího řízení pro studium v akademickém roce 2018/2019, pokud by v období pro ověřování podmínek k přijetí doložil požadované ukončené bakalářské nebo vyšší vzdělání. V takovém případě nemohl uchazeč včas doložit ukončené bakalářské nebo vyšší vzdělání proto, že je absolvoval až po skončení období pro ověřování podmínek k přijetí do studia v akademickém roce 2018/2019. Výše uvedený postup je možné uplatnit pouze jednou.

    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)

      Doporučený přehled základní literatury k přijímacímu řízení do magisterského studia programu POLITOLOGIE (viz bod 1 ústního přijímacího řízení).

      Uvedený stručný přehled je pouze orientační. Má nabídnout uchazečům o studium magisterského programu POLITOLOGIE na IPS FSV UK základní souhrn tematicky zaměřených monografií vhodných k přípravě na přijímací řízení.

      • ARON, R. (1993). Demokracie a totalitarismus. Vyd. 2. Brno: Atlantis. 218 s.

      • BAAR, V. (2002). Národy na prahu 21. století: emancipace nebo nacionalismus? Vyd. 2. Ostrava: Tilia. 415 s.

      • BALÍK, S.; HLOUŠEK, V.; HOLZER, J.; ŠEDO, J. (2003). Politický systém českých zemí 1848-1989. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav. 180 s.

      • CABADA, L.; DVOŘÁKOVÁ, V. a kol. (2004). Komparace politických systémů III. Vyd. 2., přeprac. Praha: Oeconomica. 330 s.

      • DVOŘÁKOVÁ, V. a kol. (2003). Komparace politických systémů I. Vyd. 1. Praha: Oeconomica. 265 s.

      • KLOKOČKA, V. (2006). Ústavní systémy evropských států. Vyd. 2. (aktualizované a doplněné). Praha: Linde. 423 s.

      • KYSELA, J. (2004). Dvoukomorové systémy. Praha: Eurolex Bohemia.

      • MLEJNEK, J. a kol. (2010). Smíšené volební systémy a většinotvorné modifikace systémů poměrných. Vyd. 1. Praha: Karolinum. 190 s.

      • NOVÁK, M. (1997). Systémy politických stran: úvod do jejich srovnávacího studia. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství. 275 s.

      • NOVÁK, M.; LEBEDA, T. a kol. (2004). Volební a stranické systémy: ČR v mezinárodním srovnání. Dobrá Voda: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 488 s.

      • ŘÍCHOVÁ, B. (2000). Přehled moderních politologických teorií. 1. vydání, resp. další vydání. Praha: Portál. 304 s.

      • ŘÍCHOVÁ, B. a kol. (2004). Komparace politických systémů II. 3. přepracované vydání Praha: Oeconomica. 230 s.

      • SARTORI, G. (1993). Teória demokracie. Vyd. 1. Bratislava: Archa. 512 s.

      • SARTORI, G. (2001). Srovnávací ústavní inženýrství: zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství. 238 s.

      • SARTORI, G. (2005). Strany a stranické systémy. Vyd. 1. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). 468 s.

      • SHAPIRO, I.; HABERMAS, J. (2002). Teorie demokracie dnes. Vyd. 1. Praha: Filosofia. 95 s.

    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Výrazně teoreticky zaměření studenti se mohou uplatnit jako vědečtí pracovníci a vysokoškolští pedagogové. Další možnosti uplatnění jsou ve státní správě, ve veřejných organizacích, mezinárodních institucích, v zahraniční a diplomatické službě, případně jako političtí komentátoři a publicisté.