Volba jazyka
  • čeština
  • english
Uživatel
  • Anonym

    Detail programu/oboru

    Mediální studia (7202V012)

    Fakulta: Fakulta sociálních věd
    Studijní program: Mediální a komunikační studia (P7202)
    Forma studia: kombinovaná
    Druh studia: doktorské
    Jazyk výuky: čeština
    Standardní doba studia: 4 roky
    Forma přihlášky: Elektronická, Listinná
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Termín podání přihlášky: 30.04.2019
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)

      Studium v doktorském studijním oboru Mediální studia je určeno uchazečům, kteří se hlouběji odborně zajímají o

      •     studium masových médií jako svébytného typu sociální, resp. veřejné a masové komunikace,

      •     historický a současný vývoj médií,

      •     média jako součást kultury a mediální problematiku obecně,

      •     metodologii studia komunikace a médií a

      •     základní i aplikovaný výzkum médií a mediální komunikace.

      Studium je zaměřeno na přípravu k samostatné vědecké a pedagogické práci v oblasti komunikačních a mediálních studií a teorie mediální komunikace na vysokých školách. 

    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)

      Přihláška se podává buď elektronicky prostřednictvím studijního informačního systému, nebo poštou na adresu Fakulta sociálních věd UK, Smetanovo nábřeží 6, 110 01  Praha 1, a to nejpozději do 30. dubna 2019.

      Přijímací řízení probíhá formou ústní zkoušky (rozpravy). Cílem rozpravy je ověřit, zda je uchazeč schopen plnit nároky specializačního studia v doktorském studijním oboru Mediální studia. Řízení probíhá na základě písemně zpracovaného projektu, jehož charakteristika je podána dále. Ke studiu je přijat pouze ten uchazeč, který úspěšně projde přijímacím řízením. Je doporučeno, aby uchazeč konzultoval svůj projekt s potenciálním vedoucím již v přípravné fázi, tj. před odevzdáním chystaného projektu.  

      Projekty předkládané k přijímacímu řízení se vztahují k oblasti zkoumání médií, mohou tematicky souviset se zaměřením vědeckovýzkumné práce IKSŽ, popř. mohou uchazeči předkládat projekty s tématy vlastními, která byla konzultována a schválena konkrétními potenciálními školiteli. Vědeckovýzkumná činnost na IKSŽ se soustředí na následující oblasti:

      •     vývoj masových médií a jejich postavení ve společnosti v období 1918-1989 a jejich vztah k dalším sociálním institucím

      •     vývoj masových a síťových médií a jejich postavení ve společnosti po roce 1989 (včetně vývoje technologií, obsahů a funkcí) a jejich vztah k dalším sociálním institucím

      •     proměny veřejné komunikace po roce 1989 s důrazem na stav žurnalistiky, strategické komunikace, politické komunikace. 

      Přijímací zkouška se skládá ze dvou částí:

      1.   Zkouška z cizího jazyka (výhradně z angličtiny nebo němčiny) prověřuje uchazečovu schopnost porozumět odbornému cizojazyčnému textu. Zkoušku z cizího jazyka organizuje centrum jazykové přípravy FSV UK. Uchazeč je povinen si tuto zkoušku zajistit před konáním vlastní oborové zkoušky a při ní předložit potvrzení o jejím úspěšném absolvování. Za zkoušku z cizího jazyka nezískává uchazeč bodové ohodnocení.

      2.   Oborová zkouška se odehrává před přijímací komisí. Pohovor prověřuje uchazečovu orientaci v problematice studia dějin a současnosti masových médií a sociální teorie médií. Ústní zkouška se skládá z rozpravy vázané na předložený projekt disertační práce.

      Uchazeč musí do 30. dubna 2019 zaslat projekt tezí disertační práce, strukturovaný životopis a seznam odborné literatury, kterou k oboru prostudoval, jako přílohu elektronické, případně papírové přihlášky. Uchazeč, který disertační projekt neodevzdá v uvedeném termínu, nebude pozván k ústní zkoušce. Přijímací komise s uchazečem vede pohovor nad seznamem literatury, v němž uchazeč musí zařadit vybraný titul do kontextu dějin a současnosti masových médií a jejich studia. 

      Kritéria pro vyhodnocení přijímacích zkoušek:

      kvalita a úplnost odpovědí, orientace v oboru a v odborné literatuře, kvalita projektu a jeho vztah k vypsaným zaměřením, předpoklady pro zapojení do výzkumných a pedagogických aktivit oboru.

      Uchazeči budou bodově hodnoceni dle:

       Hodnocení uchazečů:

      1. Kvalita projektu disertační práce max. 20 bodů

      2. Rozprava o předloženém projektu max. 20 bodů

      CELKEM                                           max. 40 bodů

      Členové komise hodnotí jednotlivé kategorie hodnocení, bodový součet je pak průměrován pro jednotlivé kategorie a sečten pro získání výsledného počtu bodů. Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkanka s přihlédnutím k počtu uchazečů skládajících přijímací zkoušku a kapacitním možnostem fakulty.

      Dále vizte Obecné podmínky přijímacího řízení

    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu.
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Orientační pomůckou pro uchazeče z hlediska požadavků na znalosti k přijímacímu řízení je přehled tematických okruhů ke státní závěrečné zkoušce magisterského studia studijního oboru Mediální studia, obsahující rovněž seznam základní literatury.
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)

      Absolvent ovládá metody analýzy mediální produkce, mediálních produktů a obsahů, publika a uživatelů. Je odborníkem na problematiku dějin a současnosti médií a jejich postavení v proměnách společenského, politického a kulturního kontextu, který je schopen provádět syntézu poznatků z oblasti sociálních a humanitních věd a vykládat současné trendy ve vývoji médií a mediální a strategické komunikace. 
      Absolventi doktorského studia jsou připraveni na pedagogickou a vědeckou kariéru v rámci vysokých škol v České republice i v zahraničí a na uplatnění jako analytici médií v oblastech aplikovaného výzkumu. Jako sociální vědci mohou pracovat v ústavech Akademie věd ČR či na jiných vědeckých pracovištích. Mohou působit také jako analytici komunikačních procesů v politické sféře.