Detail programu/oboru

Cílem studijního oboru je v návaznosti na bakalářské vzdělání vychovat vysokoškolsky vzdělané odborníky v oblasti historické sociologie na magisterské univerzitní úrovni. Obor navazuje na bakalářské studijní programy společenskovědního a humanitního směru a zaměřuje se na problematiku dlouhodobých sociálních procesů a trendů, modernizace, globalizačních tendencí a vlivů. Studium historické sociologie je rozčleněno do tří základních bloků. Teoreticko-historický blok nabízí kurzy věnované obecným teoretickým koncepcím historické sociologie a civilizacionistiky. Metodologicko-výzkumný blok seznamuje studenty se základními přístupy kvantitativní a kvalitativní metodologie. Výběrový a specializační blok je tvořen třemi bloky předmětů (Teorie sociální změny a modernizačních procesů, Historická sociologie kultury a každodennosti a Historická sociologie politiky a mezinárodních vztahů), z nichž si studenti vybírají jeden a k němu si pak mohou podle vlastní volby doplňovat další volitelné předměty. Koncepce výuky vychází z předpokladu, že absolvent oboru by neměl být jednostranně, úzce zaměřeným odborníkem, nýbrž kvalitně vzdělaným jedincem, který disponuje relativně širší škálou znalostí a dovedností a je otevřený, flexibilní a schopný reagovat na aktuální potřeby a požadavky, které před společnost klade soudobý vývoj.

Studijní program uskutečňován bez specializace.

Přijímací zkouška spočívá v oborovém písemném testu z požadované literatury (celkem pět otázek):

1. GIDDENS, A.: Sociologie. Praha: Argo 2013
2. DISMAN, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 2002.
3. ŠUBRT, J.: „Historická sociologie.“ In: Šubrt, J. a kol., Soudobá sociologie VI. (Oblasti a specializace). Praha: Karolinum, 2014, str.: 383–401.
4. HAVELKA, M.: „Max Weber jako politolog a sociolog politiky.“ In: Havelka, M., Ideje – dějiny – společnost: Studie k historické sociologii vědění. Brno. CDK 2010, s. 362–411.
5. ŠUBRT, J.: „Norbert Elias a jeho dílo O procesu civilizace.“ In: Šubrt, J. (ed.), Historická sociologie. Plzeň: Aleš Čeněk 2007, str.: 312–337.

Na vypracování přijímací zkoušky je vymezeno 60 minut. Elektronické pomůcky nejsou povoleny. Z oborového písemného testu z požadované literatury lze získat maximálně 15 bodů. Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkan s přihlédnutím k počtu uchazečů skládajících přijímací zkoušku a kapacitním možnostem fakulty.

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Způsob ověření:	přijímací zkouška
Datum ověření (přijímací zkoušky) od:	09.09.2019	Do:	09.09.2019
Náhradní termín (přijímací zkoušky):	20.09.2019	Do:	20.09.2019

Další informace o oboru a kontakty naleznete na adrese: http://fhs.cuni.cz/FHS-1541.html

Absolventi oboru získají během studia teoretické znalosti historicko-sociologického charakteru z oblasti sociální, kulturní, náboženské, politické, ekonomické, a také odborné dovednosti založené na zvládnutí základních přístupů kvantitativní a kvalitativní výzkumné metodologie. Naučí se posuzovat nejrůznější společenské jevy, problémy a témata v širších historických i teritoriálních souvislostech, nahlížet je v časové perspektivě, sestavovat a řídit odborné projekty, shromažďovat a vyhodnocovat specializované poznatky, analyzovat data kvantitativní i kvalitativní povahy, vytvářet zprávy, expertizy, posudky a odborné studie. Tím získají předpoklady pro profesní uplatnění jak v akademické sféře, tj. na vysokoškolských pracovištích a výzkumných ústavech, tak v mimoakademické sféře, tj. ve státní správě a samosprávě, evropských institucích, nevládních organizacích, výzkumných agenturách, poradenských firmách, vzdělávacích institucích, kulturních organizacích a médiích.