Volba jazyka
  • čeština
  • english
Uživatel

    Detail oboru

    Religionistika (6101T014)

    Fakulta: Filozofická fakulta
    Studijní program: Filozofie (N6101)
    Forma studia: prezenční
    Druh studia: navazující magisterské
    Jazyk výuky: čeština
    Předpokládaný počet přijímaných: 5
    :  
    Standardní doba studia: 2 roky
    Krátká poznámka: jednooborové i dvouoborové studium; kombinovatelnost se všemi dvouoborovými obory navazujícího magisterského studia
    Paralelní v Aj:  
    Výše poplatku za studium v Aj:  
    Forma přihlášky: Elektronická
    Možnost přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky:  

    Poměr přijatých a přihlášených v minulém akad. roce

    4 / 6

    • sbalit rozbalit
      přijímací zkouška: jednokolová (ústní)

      popis přijímací zkoušky:
      ústní zkouška
      1) obhajoba bakalářské či jiné ekvivalentní práce (max. 40 bodů)
      2) metody a dějiny religionistiky (max. 20 bodů)
      3) uchazečem zvolený náboženský okruh (max. 10 bodů)
      4) pohovor nad projektem magisterského studia (max. 30 bodů)

      další požadavky ke zkoušce:
      Pro okruhy 2–3 je předepsán přesný seznam okruhů a učebních textů, jejichž znalost je u zkoušek vyžadována (viz níže).

      Při pohovoru nad projektem magisterského studia má uchazeč za úkol ústně prezentovat, na co by se chtěl v magisterském studiu odborně zaměřit, přičemž by měl předvést zejména schopnost dobrého teoreticko-metodologického uchopení svých plánovaných témat, ale stejně tak i schopnost pracovat s primárními i sekundárními prameny na úrovni potřebné pro kvalitní zpracování zvolených témat. Při hodnocení tohoto předmětu bude vzata v potaz též bakalářská práce (tj. komise bude hodnotit, nakolik již tato práce svým zpracováním potvrzuje příslib při zkoušce ústně prezentovaný uchazečem). Uchazeč má případně možnost společně s bakalářskou prací předložit jakékoli další materiály dokládající jeho akademické schopnosti (další studentské práce, anotace přednesených konferenčních příspěvků apod.).

      Uchazeč je povinen do 31. 5. 2018 odevzdat na sekretariátu Ústavu filosofie a religionistiky FF UK bakalářskou práci s posudky, popř. jinou písemnou práci jí ekvivalentní v písemné i elektronické podobě na CD. Písemné materiály budou uchazeči po přijímací zkoušce vráceny. Práce bude komisí vyhodnocena podle následujících kritérií:
      1) Struktura argumentace: Je výklad srozumitelný? Je na každém místě zřejmé, co chce autor říci a proč to říká právě nyní? Je práce přehledně členěna a splňuje cíl, který si autor vytknul?
      2) Formální úroveň: Pracuje autor koherentně se zkratkami, syntaxí bibliografických odkazů, přepisy cizích slov apod.? Užívá správně poznámek pod čarou? Nedopouští se pravopisných chyb a jazykových neobratností?
      3) Práce s prameny: Pracuje autor průhledným způsobem se sekundárními prameny? Využívá primární prameny a pracuje s pramennými jazyky všude tam, kde je to na místě?
      4) Vlastní přínos: Je práce pouze mechanickým kompilátem, nebo autor své primární i sekundární prameny přetavuje v nějaký nový, organický celek a vnáší do tématu nějaký vlastní pohled?
      5) Obecný přesah práce: Je práce způsobem zpracování tématu zajímavá i pro toho, kdo se sám danou problematikou nezabývá?
      Bodování: Každé z těchto hledisek je hodnoceno v rozsahu 0–8 bodů.

      Při zkoušce je uchazeč povinen předložit též index nebo výpis zkoušek z bakalářského studia.
    • sbalit rozbalit
      Přijat ke studiu může být uchazeč, který u jednokolové nebo dvoukolové přijímací zkoušky dosáhl minimálně 50 bodů a zároveň se podle počtu dosažených bodů umístil v pořadí odpovídajícím předem stanovenému předpokládanému počtu přijímaných pro konkrétní studijní obor (viz požadavky přijímacího řízení na jednotlivé obory), přičemž tuto podmínku splní i všichni ti uchazeči, kteří dosáhnou stejného počtu bodů jako uchazeč, který se umístil na posledním místě v pořadí určeném k přijetí. Pokud lze daný obor studovat v prezenční i kombinované formě, je předpokládaný počet přijímaných stanoven pro každou formu studia zvlášť. Ke studiu oboru výlučně dvouoborového může být přijat pouze ten uchazeč, který splní uvedené podmínky pro přijetí na minimálně dva vzájemně kombinovatelné studijní obory (více viz PPŘ, 2.1). Do předpokládaného počtu přijímaných se u výlučně dvouoborových oborů započítávají i uchazeči, kteří se umístili v příslušném pořadí, byť neuspěli u přijímací zkoušky na alespoň jeden další kombinovatelný studijní obor, a předpokládaný počet přijímaných tedy nemusí být naplněn. Přijat ke studiu může být jen ten uchazeč, který nejpozději v den zápisu do studia předloží doklad o svém předchozím vzdělání.
    • sbalit rozbalit
      nelze
    • sbalit rozbalit
      ufar.ff.cuni.cz (Ústav filosofie a religionistiky)

      seznam okruhů a učebních textů:

      Metody a dějiny religionistiky
      Prameny studia:
      Peter Berger, Vzdálená sláva: Hledání víry ve věku lehkověrnosti, Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1997
      Mary Douglas, Čistota a nebezpečí: analýza konceptu znečištění a tabu, Praha: Malvern, 2014
      Mircea Eliade (ed.), The Encyclopedia of Religion, New York: Macmillan, 1987 (= EOR)
      E. E. Evans-Pritchard, Theories of Primitive Religion, Oxford: Oxford University Press, 1965
      Břetislav Horyna – Helena Pavlincová (eds.), Dějiny religionistiky, Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2001
      Robin Horton – Ruth Finnegan, Modes of Thought, Cambridge: Cambridge University Press, 1987
      Adam Kuper, (ed.), The Social Anthropology of Radcliffe-Brown, London: Routledge & Kegan Paul, 1977
      Michael Lambek (ed.), A Reader in the Anthropology of Religion, Oxford: Blackwell Publishers, 2002
      Dušan Lužný, Náboženství a moderní společnost, Brno: Masarykova univerzita, 1999
      Brian Morris, Anthropological Studies of Religion. An Introductory Text, Cambridge: Cambridge University Press, 1987
      Rudolf Otto, Posvátno, Praha: Vyšehrad, 1998
      Daniel L. Pals, Osm teorií náboženství, přel. Lucie Valentinová, ExOriente: Praha, 2015
      Roland Robertson (ed.), Sociology of Religion, Harmondsworth: Penguin, 1969
      Eric J. Sharpe, Comparative Religion. A History, London: Duckworth, 19862
      Karel Skalický, Po stopách neznámého boha: Náboženství a bůh v novodobém religionistickém bádání, Praha: Aula – Křesťanská akademie, 1994
      Arnold van Gennep, Přechodové rituály, Praha: Nakladatelství LN, 1997
      Jacques Waardenburg (ed.), Classical Approaches to the Study of Religion, New York – Berlin: Walter de Gruyter, 19992 (19731)
      Margit Warburg, „William Robertson Smith and the Study of Religion“, Religion 19 (1989): 41–61
      David M. Wulff, Psychology of Religion, New York: John Wiley & Sons, 19972

      Zkoušení autoři (v chronologickém pořadí dle dat narození):
      F. Max Müller (1823–1900) – EOR; Waardenburg 85–95
      Edward Tylor (1832–1917) a James G. Frazer (1854–1941) – Pals 35–75
      William James (1842–1910) – Wulff 472–505
      W. Robertson Smith (1846–1894) – Warburg 41–61; Douglas 53–58; Waardenburg 150–9
      Sigmund Freud (1856–1939) – Pals 78–115
      Lucien Lévy-Bruhl (1857–1939) – Horton 250–8; Waardenburg 334–44; Evans-Pritchard 78–92
      Émile Durkheim (1858–1917) – Pals 119–158
      Max Weber (1864–1920) – Pals 200–252
      N. Söderblom (1866–1931) – Sharpe 154–61; Waardenburg 382–388; Horyna 390–396
      Rudolf Otto (1869–1937) – EOR; Posvátno 17–40; 110–113; 128–132
      Arnold van Gennep (1873–1957) – EOR; Přechodové rituály 11–31; Waardenburg 293–300
      Carl Gustav Jung (1875–1961) – Wulff 414–53
      A. R. Radcliffe-Brown (1881–1955) – EOR; Morris 123–131; Kuper 73–88, 97–102
      Bronislaw Malinowski (1884–1942) – Morris 144–51; Lambek 176–84
      Gerardus van der Leeuw (1890–1950) – Sharpe 229–35; Waardenburg 399–412; 419–425; Horyna 265–271
      Joachim Wach (1898–1955) – EOR; Horyna 436–441; Waardenburg 498–504; 509–519 (+ poznámky 519–523)
      Edward E. Evans-Pritchard (1902–1973) – Pals 301–340
      Mircea Eliade (1907–1986) – Pals 256–299
      Peter Berger (1929–) – Skalický 117–136; Berger 27–37

      Vybraný náboženský okruh

      Judaismus
      1. Klein, Guide to Jewish Religious Practice
      2. Finkelstein, Jews: Their History
      3. Kugel, Bible as it Was
      4. Bokser, The Talmud: Selected writing
      5. Pirkej avot

      Křesťanství
      1. McGrath, Christian Theology, německá verze Der Weg der christlichen Theologie
      2. Pokorný, Literární a teologický úvod do NZ
      3. Filipi, Křesťanstvo
      4. Brown, Ježíš v pohledu NZ
      5. Franzen, Malé církevní dějiny
      6. Nový zákon

      Islám
      1. Kropáček, Duchovní cesty islámu
      2. Kropáček, Islámský fundamentalismus
      3. Křikavová et al., Islám: ideál a skutečnost
      4. Cook, Muhammad
      5. Korán (Hrbkův úvod a vybrané súry)
      Súry pro zkoušku z islámu – v závorce pořadové číslo (podle Vulgáty); celkem 17 súr (cca 151 stran):
      (2) Kráva, (4) Ženy, (17) Noční cesta, (18) Jeskyně, (19) Marie, (20) Tá há, (22) Pouť, (24) Světlo, (30) Byzantinci, (36) Já sín, (37) Stojící v řadách, (40) Odpouštějící, (53) Hvězda, (55) Milosrdný, (76) Člověk, (84) Rozštěpení, (90) Město.

      Buddhismus
      1. Williams, Buddhistické myšlení: úplné uvedení do indické tradice
      2. Harvey, An Introduction to Buddhism: Teachings, History and Practices
      3. Lopez, Příběh buddhismu
      4. Fišer, Filosofická koncepce nejstaršího buddhismu
      5. Carrithers, Buddha

      Indická náboženství
      1. Flood, Introduction to Hinduism
      2. Fuller, Camphor Flame
      3. Zbavitel et al., Bohové s lotosovýma očima
      4. Fišer, Filosofická koncepce nejstaršího buddhismu
      5. Carrithers, Buddha
      6. Gaur-Singh, Sikhismus


      Náboženství Řecka
      BS: Louise Bruit-Zaidman - Pauline Schmitt-Pantel, Religion in the Ancient Greek City, Cambridge: Cambridge University Press, 1992.
      WB: Walter Burkert, Greek Religion, Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 1985

      Hvězdičkou jsou označeny kapitoly z W. Burkerta, které daná témata probírají velmi podrobně, a u nichž se tudíž neočekává znalost obsahu do posledních detailů.

      Okruhy:
      1. Mínójsko-mykénské náboženství (WB I 3-4*)
      2. Oběť, úlitba, modlitba (BS 27-45, WB II 1-3*)
      3. Očista, hlavní typy znečištění, farmakos, rituální čistota, smrt, nemoc, šílenství (WB II 4)
      4. Svatyně, chrám, posvátný okrsek, kněží (BS 46-62, WB II 5-6)
      5. Slavnosti, typy obřadů, základní náboženské svátky (BS 102-111, WB II 7 a V 2)
      6. Věštění (BS 121-128, WB II 8)
      7. Rity přechodu (BS 63-79, WB V 3.4, V 2.2 [část o Arrhéforiích])
      8. Kult mrtvých, héróové, chthonická božstva (WB IV*)
      9. Mystéria, orfismus (WB VI*).
      10. Filosofické náboženství (WB VII*).

      Náboženství Říma
      1. Beard et al., Religions of Rome, 2 vols.
      2. Dumézil, Archaic Roman Religion, 2 vols.

      Náboženství Keltů, Germánů a Slovanů
      1. Edda (přel. L. Heger)
      2. Sturlusson, Edda – Sága o Ynglinzích, s. 7-133
      3. Váňa, Svět slovanských bohů a démonů

      i) Anglická varianta
      4. Gantz, Early Irish Myths and Sagas
      5. Mac Cana, Celtic Mythology
      6. Green, Exploring the World of the Druids
      7. Turville-Petre, Myths and Religion of the North

      ii) Francouzská varianta
      4. Guyonvarc’h, Textes mythologiques irlandais
      5. Vries, La religion des Celtes
      6. Derolez, Les dieux et la religion des Germains

      iii) Německá varianta
      4. Vries, Keltische Religion
      5. Derolez, Götter und Mythen der Germanen

      Náboženství Syropalestiny a Mezopotámie
      1. Mýty staré Mezopotámie
      2. Epos o Gilgamešovi
      3. Ringgren, Religions of the Ancient Near East
      4. Bottéro, Nejstarší náboženství: Mezopotámie
      5. Ugaritic Narrative Poetry
      6. Popko, Religions of Asia Minor
    • sbalit rozbalit
      Studium je určeno pro perspektivní absolventy bakalářského studia religionistiky nebo příbuzných humanitních oborů (filologie klasických a orientálních jazyků, historie, filosofie, antropologie aj.). Absolventi se budou dobře orientovat ve dvou náboženských okruzích, budou minimálně v jednom z nich schopni pracovat s texty v pramenných jazycích a budou mít též dobrou znalost religionistické metodologie. Naučí se třídit a zpracovávat informace a přesně a srozumitelně vyjadřovat své myšlenky v ústním i písemném projevu; díky tomu pak lépe obstojí v řadě oborů. Mohou se uplatnit jako vědečtí pracovníci v oblasti společenských věd, jako kritici, komentátoři, redaktoři a po doplnění pedagogické průpravy též jako středoškolští učitelé. Znalost různých náboženských prostředí absolventy kvalifikuje k práci na pomezí odlišných kultur, např. v diplomacii, v žurnalistice, v mezinárodních organizacích.