Volba jazyka
  • čeština
  • english
Uživatel

    Detail oboru

    Politologie (6701T008)

    Fakulta: Fakulta sociálních věd
    Studijní program: Politologie (N6701)
    Forma studia: prezenční
    Druh studia: navazující magisterské
    Jazyk výuky: čeština
    Předpokládaný počet přijímaných: 60
    Maximální počet přijímaných:  
    Standardní doba studia: 2 roky
    Krátká poznámka: Den otevřených dveří na Institutu politologických studií (IPS, U Kříže 8/661, Praha 5 – Jinonice), http://bit.ly/DODFSV
    Paralelní v Aj:  
    Výše poplatku za studium v Aj:  
    Forma přihlášky: Elektronická, Listinná
    Možnost přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky: ano

    Poměr přijatých a přihlášených v minulém akad. roce

    60 / 89

    • sbalit Rozbalit (další informace)
      Studium je určeno absolventům bakalářského studia oboru politologie, případně jiných společenskovědních oborů, kteří mají zájem rozšířit si své znalosti z oboru politologie, a to zejména v oblasti politické teorie, metodologie a srovnávací politologie. Obor umožňuje specializaci na problematiku analýzy politických stran, stranických systémů, teorii koalic, otázky související s tématem decentralizace a víceúrovňového vládnutí včetně analýzy komunální úrovně v kontextu současného vývoje zemí EU.
    • sbalit Rozbalit (další informace)

      Přijímací zkouška je jednokolová, založená na ústním pohovoru.

      U přijímací zkoušky je třeba komisi předložit vlastní seznam prostudované literatury obsahující především okruh problémů, na něž se uchazeč hodlá v rámci magisterského studia oboru specializovat. Tento seznam literatury bude předmětem diskuse v průběhu přijímacího řízení (viz bod 3 ústního přijímacího řízení).

      Ústní pohovor je hodnocen max. 100 body a je tvořen třemi tematickými okruhy:

      1) V první části ústního přijímacího řízení má uchazeč prokázat své znalosti oboru politologie na úrovni znalostí bakalářského stupně studia včetně teoretických základů oboru. (max. 15 bodů)

      2) Druhá část pohovoru se zaměří na motivaci uchazeče ke studiu oboru politologie na FSV UK. K této prezentaci vlastního zájmu může uchazeč využít svých dosavadních odborných prací (včetně bakalářské práce, pokud se tato tematicky vyjadřuje k budoucí studijní orientaci uchazeče). (max. 15 bodů)

      3) Analýza zahrnující dvě publikace ze seznamu odborné politologické literatury vypracovaného uchazečem a předloženého komisi. Předložený seznam literatury by měl vyjadřovat a doložit specifický zájem uchazeče o obor. Nejedná se tedy o seznam veškeré literatury, s níž se uchazeč v předchozích letech studia seznámil, ale pouze o výběr textů, který umožní komisi učinit si konkrétní představu o profesních, oborově zaměřených zájmech uchazeče. (max. 70 bodů)

      Bližší informace na Institutu politologických studií, U Kříže 8/661, Praha 5 – Jinonice,http://ips.fsv.cuni.cz .

    • sbalit Rozbalit (další informace)
      Ukončené vysokoškolské vzdělání. Přijati jsou uchazeči s nejvyšším dosaženým celkovým počtem bodů. Bodovou hranici pro přijetí určí děkan.
    • sbalit Rozbalit (další informace)

      Podmínky přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky podle čl. 5 odstavce 3 Řádu přijímacího řízení pro uchazeče

      A) Podmínky upuštění od přijímací zkoušky v případě účastníků a absolventů Programu CŽV - zájmový na UK FSV

      Účastníci a absolventi Programu CŽV - zájmový na UK FSV budou přijati do řádného bakalářského nebo magisterského studia upuštěním od  přijímací zkoušky. K přijetí do bakalářského studia je nutné ukončené středoškolské vzdělání a k přijetí do navazujícího magisterského programu ukončené vysokoškolské vzdělání.

      Podmínkou je:

      a) absolvování minimálně dvou navazujících semestrů Programu CŽV - zájmový bezprostředně předcházejících akademickému roku, do kterého si uchazeč podal přihlášku ke studiu,

      b) získání minimálně 60 kreditů obdržených ve dvou navazujících semestrech Programu CŽV - zájmový bezprostředně předcházejících akademickému roku, od kterého uchazeč hodlá započít řádné studium na FSV UK,

      c) studijní průměr do 1,5 včetně, přičemž všechny zkoušky a klasifikované zápočty musí být splněny v prvních řádných termínech a jejich hodnocení musí být výborně nebo velmi dobře. Do průměru se počítají jen zkoušky a klasifikované zápočty absolvované ve dvou navazujících semestrech Programu CŽV - zájmový bezprostředně předcházejících akademickému roku, od kterého uchazeč hodlá započít řádné studium na FSV UK. O upuštění od přijímací zkoušky rozhoduje děkan fakulty.

       

      B) Podmínky upuštění od přijímací zkoušky v případě dovršení maximální doby studia

      V případě, že je uchazečem student, který v daném akademickém roce dovrší maximální dobu studia v daném oboru, na který se hlásí, může fakulta podle čl. 5 odstavce 3 Řádu přijímacího řízení pro uchazeče na základě žádosti upustit od přijímací zkoušky, pokud:

      a) se uchazeč hlásí na týž studijní obor, v němž maximální dobu dovrší

      b) uchazeč podá přihlášku ke studiu v řádném termínu dle harmonogramu přijímacího řízení a žádost o upuštění od přijímací zkoušky k ní přiloží

      c) v dosavadním studiu studijního oboru, na který se hlásí, dosáhl studijního průměru do 1,50 ze všech termínů, všech zkoušek a klasifikovaných zápočtů.

      C) Podmínky pro přijetí do navazujícího magisterského studia pro akademický rok 2018/2019 s upuštěním od přijímací zkoušky

      U absolventů bakalářského studia, kteří ukončili bakalářské studium v roce 2017/2018 na FSV UK a hlásí se ke studiu na rok 2018/2019 na navazující magisterské studium v rámci studijního programu, v němž absolvovali bakalářské studium, může děkan UK FSV na základě jejich žádosti upustit od přijímací zkoušky, pokud splnili následující podmínky:

      U absolventů bakalářského studijního oboru 6701R011 Politologie a mezinárodní vztahy,  kteří absolvovali v aka­de­mic­kém roce 2017/2018 a hlásí se ke studiu na rok 2018/2019, může děkan na základě jejich žádosti upustit od přijímací zkoušky, jestliže bakalářskou zkoušku složili v prvním termínu, na který se přihlásili, a dosáhli při ní prospěchu do 2,0 včetně. Na základě žádosti, která musí být součástí přihlášky ke studiu, upustí děkan od  přijímací zkoušky u uchazeče, který by byl v akademickém roce 2017/2018 přijat, pokud by v období pro ověřování podmínek k přijetí doložil požadované vysokoškolské vzdělání. V takovém případě nemohl uchazeč včas doložit vysokoškolské vzdělání proto, že je absolvoval až po skončení období pro ověřování podmínek k přijetí. Výše uvedený postup je možné uplatnit pouze jednou.

    • sbalit Rozbalit (další informace)

      Doporučený přehled základní literatury k přijímacímu řízení do magisterského studia oboru POLITOLOGIE (viz bod 1 ústního přijímacího řízení).

      Uvedený stručný přehled je pouze orientační. Má nabídnout uchazečům o studium magisterského oboru POLITOLOGIE na IPS FSV UK základní souhrn tematicky zaměřených monografií vhodných k přípravě na přijímací řízení.

      • ARON, R. (1993). Demokracie a totalitarismus. Vyd. 2. Brno: Atlantis. 218 s.

      • BAAR, V. (2002). Národy na prahu 21. století: emancipace nebo nacionalismus? Vyd. 2. Ostrava: Tilia. 415 s.

      • BALÍK, S.; HLOUŠEK, V.; HOLZER, J.; ŠEDO, J. (2003). Politický systém českých zemí 1848-1989. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav. 180 s.

      • CABADA, L.; DVOŘÁKOVÁ, V. a kol. (2004). Komparace politických systémů III. Vyd. 2., přeprac. Praha: Oeconomica. 330 s.

      • DVOŘÁKOVÁ, V. a kol. (2003). Komparace politických systémů I. Vyd. 1. Praha: Oeconomica. 265 s.

      • KLOKOČKA, V. (2006). Ústavní systémy evropských států. Vyd. 2. (aktualizované a doplněné). Praha: Linde. 423 s.

      • KYSELA, J. (2004). Dvoukomorové systémy. Praha: Eurolex Bohemia.

      • MLEJNEK, J. a kol. (2010). Smíšené volební systémy a většinotvorné modifikace systémů poměrných. Vyd. 1. Praha: Karolinum. 190 s.

      • NOVÁK, M. (1997). Systémy politických stran: úvod do jejich srovnávacího studia. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství. 275 s.

      • NOVÁK, M.; LEBEDA, T. a kol. (2004). Volební a stranické systémy: ČR v mezinárodním srovnání. Dobrá Voda: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 488 s.

      • ŘÍCHOVÁ, B. (2000). Přehled moderních politologických teorií. 1. vydání, resp. další vydání. Praha: Portál. 304 s.

      • ŘÍCHOVÁ, B. a kol. (2004). Komparace politických systémů II. 3. přepracované vydání Praha: Oeconomica. 230 s.

      • SARTORI, G. (1993). Teória demokracie. Vyd. 1. Bratislava: Archa. 512 s.

      • SARTORI, G. (2001). Srovnávací ústavní inženýrství: zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství. 238 s.

      • SARTORI, G. (2005). Strany a stranické systémy. Vyd. 1. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). 468 s.

      • SHAPIRO, I.; HABERMAS, J. (2002). Teorie demokracie dnes. Vyd. 1. Praha: Filosofia. 95 s.

    • sbalit Rozbalit (další informace)
      Výrazně teoreticky zaměření studenti se mohou uplatnit jako vědečtí pracovníci a vysokoškolští pedagogové. Další možnosti uplatnění jsou ve státní správě, ve veřejných organizacích, mezinárodních institucích, v zahraniční a diplomatické službě, případně jako političtí komentátoři a publicisté.