Volba jazyka
  • čeština
  • english
Uživatel

    Detail oboru

    Dějiny evropské kultury (7105T074)

    Fakulta: Katolická teologická fakulta
    Studijní program: Historické vědy (N7105)
    Forma studia: prezenční
    Druh studia: navazující magisterské
    Jazyk výuky: čeština
    Minimální předpokládaný počet přijímaných:  
    Maximální počet přijímaných: 40
    Standardní doba studia: 2 roky
    Krátká poznámka:  
    Paralelní v Aj:  
    Výše poplatku za studium v Aj:  
    Forma přihlášky: Elektronická, Listinná
    Možnost přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky: ano

    Poměr přijatých a přihlášených v minulém akad. roce

    18 / 34

    • sbalit rozbalit
      Navazující magisterský studijní obor Dějiny evropské kultury je ve své podstatě mezioborový, integruje v sobě možnosti několika vědních oborů. Multidisciplinarita prostupuje jednotlivými moduly (modul historický společně se segmentem filozoficko-teologickým; uměleckohistorický a literární). Studium v jednotlivých modulech je konstruováno tak, aby se studijní zaměření modulů navzájem co nejvíce doplňovalo a prolínalo. Magisterský studijní obor obsahově navazuje na stávající bakalářský studijní obor Dějiny evropské kultury a zároveň nabízí možnosti specializace a prohlubování znalostí v jednotlivých modulech. Záměrem je podat celistvý obraz kulturní historie evropské společnosti, usilovat o „duchovní“ vidění evropských dějin v širším kontextu. Přednášky a odborné semináře jsou zaměřeny i na prezentaci a osvojení si aktuálních metodických postupů v jednotlivých vědních oborech (modulech). Cílem historického modulu je prohloubit znalosti studenta o vývoji politicko-hospodářských, sociálních, církevních a kulturních dějin Evropy a evropeizovaného prostoru v širším kontextu. Pozornost je zaměřena na kulturní a sociální antropologii a taktéž na „problémy“ současné Evropy. Vybrané kapitoly a témata z historie a filozofie jsou propojeny s modulem uměleckohistorickým, který seznamuje posluchače se specifickými otázkami dějin výtvarného umění. Také v tomto případě jsou v rámci přednášek v povinně volitelných předmětech rozvíjeny a analyzovány speciální problémy dějin umění prezentované v širším historicko-společenském kontextu. Stejně tak je tomu i v případě modulu literárního, který je orientován mimo jiné na vztah literatury k historickým událostem a vazbám k výtvarnému umění.

      Studijní obor podává souhrnný přehled kulturně-historického vývoje, současně umožňuje specializovat se na určitou epochu, a to napříč širokým spektrem jednotlivých modulů. Přínos studijního oboru spočívá v jeho komplexnosti a zároveň flexibilitě. Cílem studia je studenty kvalitně připravit k výkonu povolání, pro které je předpokladem dobrá znalost historie, dějin výtvarného umění a literatury, ale i oborů příbuzných (viz uplatnění studenta). Studijní program je sestaven tak, aby pro studenty v případě jejich zájmu otevíral možnost ke studiu vyšší odbornosti v jednotlivých studijních disciplinách (dějiny umění, historie, literární věda, duchovní vědy).


    • sbalit rozbalit
      Přijímací zkouška je jednokolová – ústní forma

      Obsah přijímací zkoušky:
      Zkouškou je prověřována schopnost uchazeče k magisterskému studiu, orientace v oboru především z hlediska metodologického a znalosti literatury na základě vlastního studia uchazeče a dále:

      a) znalost odborné literatury týkající se historie, dějin umění a dějin literatury, kterou uchazeč přečetl - seznam literatury se předkládá u přijímací zkoušky (max. 10 bodů)

      - publikace (nejméně 10 položek) ke zvolenému studijnímu zaměření (0 - 5 bodů)

      - prokázání orientace ve zvolených publikacích (0 - 5 bodů)

      b) celkový kulturní přehled, znalost památek a významných historických osobností regionu, v němž uchazeč žije (max. 10 bodů)

      c) dobrá orientace v obecné historii, historii literatury a znalost vývoje evropského a světového umění (max. 10 bodů)

      d) předpoklady ke studiu – představa uchazeče o specializaci v rámci magisterského studia, eventuálně o tématu diplomové práce (max. 10 bodů)


      Maximální počet bodů za přijímací zkušku: 40

      Minimální počet bodů nutný pro přijetí: 25


    • sbalit rozbalit
      Uchazeč musí prokázat ukončení vysokoškolského vzdělání alespoň v bakalářském studijním programu a úspěšně vykonat přijímací zkoušku.


    • sbalit rozbalit
      Uchazeč musí splnit všechny podmínky přijímacího řízení pro uvedený studijní program a studijní obor a absolvovat studijní obor Dějiny evropské kultury v bakalářském studijním programu na KTF UK nebo na jiné vysoké škole tak, že v žádné části státní závěrečné zkoušky nebyl hodnocen stupněm „dobře“.

      Uchazeč, který žádá o přijetí ke studiu bez přijímací zkoušky, musí podat na samostatném listu papíru žádost o přijetí ke studiu bez přijímací zkoušky. Žádost musí být podána v listinné formě, musí být zdůvodněná, řádně doložená a vlastnoručně podepsaná. Žádost se podává do 1.4.2017. Žádost zaslaná prostřednictvím e-mailu musí být do 5 dnů doplněna v listinné formě.

      Pokud je uchazeč absolventem KTF UK – nemusí k přihlášce přikládat úředně ověřenou kopii VŠ diplomu. Splňuje-li podmínky pro přijetí bez přijímací zkoušky, musí podávat žádost o přijetí bez přijímací zkoušky.


    • sbalit rozbalit
      1) historie

      CARBONELL, Ch.-O. a kol.: Evropské dějiny Evropy. Praha 2003
      DAVIES, N.: Evropa. Praha 2000
      DVOŘÁK, L./ ŠVANKMAJER, M./ MOULIS, V./ VEBER, V./ SLÁDEK, Z.: Dějiny
      Ruska. Praha 2004
      FERRO, M.: Dějiny Francie. Praha 2011
      GELLNER, A.: Národy a nacionalismus. Praha 1993
      HOBSBAWM, E.: Věk extrémů. Krátké 20. století 1914-1918. Praha 1997
      Kronika světových dějin. Praha 2004
      KÜNG, H.: Po stopách světových náboženství. Brno 2006
      LE GOFF, J.: Kultura středověké Evropy. Praha 1991
      MORGAN, K. O.: Dějiny Anglie. Praha 2011
      PÁNEK, J. / TŮMA, O.: Dějiny českých zemí. Praha 2008
      PETRÁŇ, J. a kol.: Dějiny hmotné kultury, I. 1-2. Praha 1985
      STEVENSON, J.: Dějiny Evropy. Od nejstarších civilizací do počátku třetího tisíciletí. Praha 2004
      VOLLRATHOVÁ, H./ MÜLLER, H./ KRIEGER, K. F.: Dějiny Německa. Praha 2004


      2) dějiny umění

      BLAŽÍČEK, O. J./ KROPÁČEK, J.: Slovník pojmů z dějin umění. Praha 1991
      Dějiny českého výtvarného umění I, II, III, IV (vždy 1,2). Praha
      HALL, J.: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha 1991
      HEROUT, J.: Prahou deseti staletí. Přehled stavebních slohů. Praha 1972
      HEROUT, J.: Slabikář návštěvníků památek. Praha 1994
      MATĚJČEK, A.: Dějiny umění v obrysech. Praha 1951
      MERELL, J.: Malý bohovědný slovník. Praha 1963
      Nová encyklopedie českého výtvarného umění, I, II. Praha 1995
      PIJOAN, J.: Dějiny umění 1-10. Praha 1977nn
      RYNEŠ, V.: Atributy světců. Roztoky 1969
      STUDENÝ, J.: Křesťanské symboly. Olomouc 1992
      SYROVÝ, B.: Architektura. Naučný slovník. Praha 1961
      ROYT J.: Slovník biblické ikonografie. Praha 2010


      3) dějiny literatury

      AUERBACH, E.: Mimesis. Praha 1998
      Česká literatura na předělu století (sborník). Jinočany 2001
      ČERNÝ, V.: Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti, I.-IV. Praha 1996-2009
      MED, J.: Spisovatelé ve stínu. Praha 1995
      MUKAŘOVSKÝ, J.: Studie z estetiky. Praha 1971
      PECHAR, J.: Dvacáté století v zrcadle literatury. Praha 1999
      ŠALDA, F. X.: Boje o zítřek. Praha 2000
      ŠALDA, F. X.: Umění a náboženství. Praha 1914
      VAŠICA, J.: České literární baroko. Brno 1995
    • sbalit rozbalit
      Absolvent magisterského studijního oboru Dějiny evropské kultury, na základě absolvování povinných a povinně volitelných předmětů, získal dobré znalosti z evropských dějin, přičemž je schopen kriticky rozvíjet a analyzovat specifická témata z oblasti historie. Je obeznámen s problematikou kulturní a sociální antropologie; dokáže kriticky nahlížet na „problémy“ současné Evropy a rovněž je schopen zaujmout stanovisko k aktuálním filozofickým otázkám. Současně je seznámen se specifickými otázkami dějin výtvarného umění. Absolvent umí rozvíjet a analyzovat speciální problémy dějin umění. Znalosti o formálních aspektech a slohových proměnách umění je schopen vnímat v širším kontextu všeobecné kulturní historie, politicko-sociálního a duchovního života. Dokáže se orientovat rovněž v aktuálních otázkách literární vědy, je schopen kriticky zhodnotit a interpretovat díla autorů v širším historicko-společenském kontextu. Absolvováním diplomní práce prokázal dovednost napsat odborný vědecký text. Prostřednictvím specializovaných seminářů se naučil prezentovat výsledky vědecké práce i v podobě ústního projevu.

      Prostřednictvím výběrových přednášek absolvent rozvinul své poznání o základní teoretické znalosti z oblasti ochrany kulturního dědictví v Evropě a v České republice a prostřednictvím teoretické přípravy je tak připraven na širší adaptabilitu ve výběru teoretických i praktických činností se zaměřením na péči o kulturní dědictví v rámci správy památkově chráněných objektů v majetku státu, samosprávy a soukromých subjektů, v aktivitách nestátních organizací, občanských sdruženích a iniciativ apod., při ochraně památek v terénu, při jejich prezentaci a popularizaci u veřejnosti v muzejní a galerijní praxi a v médiích. Z teoretického hlediska je absolvent připraven pro práci v úřadech a kulturně-historických institucích. Může se uplatnit v různých médiích (knižní trh, tisk, televize, rozhlas, film, internet ap.), jako asistent redaktora či editora odborných periodik a vydavatelství odborné literatury, v literárních muzeích, nebo všude tam, kde se vyžaduje dobrá práce s textem. Může se uplatnit jako kritik nebo komentátor, podílet se na osvětové činnosti. Dokáže se orientovat v bohaté evropské kulturní tradici, a proto nalezne uplatnění rovněž v cestovním ruchu jako odborný průvodce a organizátor v cestovních kancelářích. Nalezne uplatnění v celém spektru institucí podílejících se na managementu, financování a animaci kultury, v kulturních a výchovně vzdělávacích zařízeních, v útvarech vzdělávání, zájmových, společenských, církevních i politických organizací. Své znalosti a vědomosti může rovněž dále rovíjet v prostředí vědeckých institucí, zabývajících se výzkumem historie, dějin umění, literatury či duchovních a společenských věd.