Detail programu/oboru

Bakalářský studijní program Judaistika (program je bez specializace) je zaměřen na získání základních znalostí v oboru judaistika, tedy bádání o judaismu jako náboženském systému, jehož hodnoty jsou vedle křesťanských jedním z duchovních základů Evropy. Bakalářské studium vybaví absolventy znalostmi pramenných jazyků (biblická hebrejština, biblická aramejština) a moderní hebrejštiny (ivrit), základními informacemi o judaismu a jeho pramenech a o dějinách Židů. Tematicky je studijní program zaměřen na židovské tradice a zvyky a synagogální liturgii, tyto znalosti jsou ověřovány státní závěrečnou zkouškou. Cílem bakalářského studia je připravit absolventy pro uplatnění získaných znalostí v praxi, případně pro další studium judaistiky a dalších oborů v navazujících magisterských studijních programech, v nichž je možno zhodnotit získané znalosti o judaismu a znalost jazyků.
Bakalářský studijní program Husitská teologie (program je bez specializace) připravuje zejména k profesi jáhna, kazatele a pastoračního asistenta. Poskytuje základní znalosti dějin teologie a koncepce teologie CČSH, rozvíjí analytické a interpretační dovednosti. Studijní program Husitská teologie reaguje na poptávku po duchovních vzdělaných v oboru husitská teologie a po pracovnících, kteří rozumějí problematice teologie a náboženství a jeho místu ve společnosti. Sdružený program rozšiřuje tradiční teologické vzdělání o další humanitní disciplíny. Absolventi se uplatňují primárně jako jáhni, kazatelé a pastorační asistenti církve. Pracují ve státních, soukromých a neziskových organizacích s náboženským zaměřením.

Přijímací zkouška je jednokolová a proběhne formou písemného testu. Písemný test je zaměřen na znalost českého jazyka a na schopnost porozumění textu v českém jazyce a přemýšlení o něm. Písemný test se skládá ze dvou částí:
1) První část je zaměřena na porozumění textu a přemýšlení o něm a obsahuje tři otázky ano-ne. Za každou správně zodpovězenou otázku lze získat 3 body. Maximální počet bodů, které lze získat za první část je 9 bodů.
2) Druhá část je zaměřena na gramatiku českého jazyka. Uvedený text obsahuje deset gramatických chyb. Za každou správně opravenou chybu lze získat 1 bod. Maximální počet bodů, které lze získat za druhou část je 10 bodů.

Celkem lze získat maximálně 19 bodů.
Ke studiu bude přijat každý uchazeč, který v přijímací zkoušce získá alespoň 9 bodů.
Pozvánka na přijímací zkoušku bude uchazeči doručena prostřednictvím systému Uchazeč, ke kterému obdrží heslo po podání přihlášky ke studiu.

Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou.

Způsob ověření:	přijímací zkouška
Datum ověření (přijímací zkoušky) od:	02.06.2025	Do:	06.06.2025
Náhradní termín (přijímací zkoušky):	12.06.2025	Do:	12.06.2025

Husitská teologická fakulta řídí podmínky pro uchazeče z Ukrajiny, které jsou stanoveny podle § 8 zákona č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a Opatřením rektora č. 5 / 2024. Přijímací zkoušky pro akademický rok 2025/26 se budou konat tak, jak je popsáno v informacích o přijímacím řízení.

Od přijímací zkoušky fakulta upustí na základě písemné žádosti uchazeče nebo uchazečky a doložení splnění stanoveného kritéria. Všichni uchazeči a uchazečky, kterým bude vystaveno rozhodnutí o upuštění od přijímací zkoušky, budou přijati.
Žádost spolu s dokladem o splnění kritéria doručí uchazeč nebo uchazečka v listinné podobě na poštovní adresu fakulty do 30. dubna 2025. Fakulta rozhodne o žádosti do 30 dnů od jejího doručení a rozhodnutí odešle prostřednictvím Studijního informačního systému.

Kritérium pro upuštění od přijímací zkoušky:
Kritérium pro upuštění od přijímací zkoušky ověřuje schopnost studovat a komunikovat v češtině jakožto jazyce studijního programu, popřípadě ve slovenském jazyce. Kritérium splňují uchazeči a uchazečky, kteří absolvovali na české nebo slovenské střední škole výuku předmětu Český jazyk nebo Slovenský jazyk a v 1., 2. a 3. ročníku čtyřletých oborů nebo ve 3., 4. a 5. ročníku šestiletého gymnázia nebo v 5., 6. a 7. ročníku osmiletého gymnázia dosáhli průměrného prospěchu do 2,5 včetně. Do průměru se započítávají pololetní a konečné známky každého z ročníků, tedy 6 známek.

!!!Uchazeč se k testu nepřipravuje z doporučené literatury. Předmětem hodnocení jsou jeho aktuální schopnosti porozumění textu a základním gramatickým jevům. Pro přípravu k přijímací zkoušce doporučujeme uchazečům vyzkoušet své schopnosti na modelovém testu!!!

MODELOVÝ TEST:
1. Pozorně si přečtěte následující text a u tří otázek typu "ano – ne" označte správné řešení vztahující se k textu:
Franz Rosenzweig: Nové myšlení (1925)
(úryvek z knihy)
Na místo metody myšlení, jak ji tvořila každá dřívější filosofie, nastupuje metoda mluvení. Myšlení je nečasové, a chce takové být; chce jednou ranou navázat tisíc spojení; cíl, to poslední, je mu tím prvním. Mluvení je časově vázané, živí se časem; nemůže a nechce tuto svoji živnou půdu opustit, neví předem, kam je to dovede, navazuje na to, co mu přihrál ten druhý. Žije vůbec ze života druhého, ať je to posluchač vyprávění, ten, kdo odpovídá v rozhovoru anebo účastník chóru. Kdežto myšlení je vždycky osamělé, i když se děje společně mezi několika „spolufilosofujícími“: i tam mi ten druhý namítá jen to, co bych si vlastně musel namítnout sám. Odtud ostatně nudnost většiny filosofických dialogů, včetně převážné části platónských. Ve skutečném rozhovoru se totiž něco děje. Nevím předem, co mi ten druhý řekne, protože ještě ani nevím, co řeknu já sám; dokonce možná ani nevím, zda vůbec něco řeknu.
1) Otázka: Potřebuje „mluvení“ druhého člověka, žije z života druhého a živí se časem?
Ano – Ne
2) Otázka: Jsou podle Rosenzweiga platónské dialogy nudné?
Ano – Ne
3) Otázka: Vím jako partner běžného dialogu, co mi druhý řekne a jak na to zareaguji?
Ano – Ne

2. Opravte gramatické chyby v textu:
Moree, D. Než začneme s multikulturní výchovou: od skupinových konceptů k osobnostnímu přístupu. Program Varianty. Člověk v tísni: Praha, 2008.
Pro pochopení a práci s multykulturní výchovou ve školách je důležité si nejprve položit otázku, co vlastně multikulturní výchova je, z čeho vychází, proč by jsme se jí měly vůbec vjenovat a co by měla škole, žákům či nám přinést. Teprve poté je vhodné hledat způsoby, jak toho dosáhnout. V této kapitole se proto nejprve zaměříme na teoretická východiska multikulturní výchovy a jejich spojitost s dalšími teoriemi, které multikulturní výchovu a její cíle výrazným způsobem ovlivňují a spoluvytváří. Termín multikulturní výchova je v literatuře obvykle používán jako zastřešující koncept pro interkulturní vzdělávání, vzdělávání k lidským právům, transkulturní pedagogiku, interkulturní komunikaci a další oblasti. V českém vzdělávacím prostředí se jedna o koncept stále ještě poměrně noví, který se často zamněřuje více na realizaci multikulturních aktivit než na jejich význam či důležitost cílů, ke kterým tyto aktivity slouží. Přitom právě uvědomění si cílú, kterých má být prostřednictvím multikulturní výchovy dosaženo je důležitým vodítkem ke správné a účiné práci s konkrétními aktivitami.

Absolvent studijního programu Judaistika nalézá uplatnění primárně na pracovištích zabývajících se problematikou judaismu nebo příbuznými tématy. Může se uplatnit v následujících oblastech: (1) v kulturních institucích, (2) ve vzdělávacích institucích, (3) v diplomatické sféře, a (4) v oblasti médií a sdělovacích prostředků zabývajících se příbuznou problematikou.
Absolvent studijního programu Husitská teologie nalézá uplatnění primárně na pracovištích zabývajících se problematikou teologie,náboženství nebo příbuznými tématy. Může se uplatnit v následujících oblastech: (1) v rámci duchovní, kazatelské a pastorační služby CČSH, (2) v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, (3) v kulturních institucích a médiích, a (4) ve státní správě a diplomatické sféře.