Dějiny moderního dějepisectví 19.-21.století - YMKDE036

• Anglický název: Modern Historiography of 19th-21st Century
• Zajišťuje: Program Dějiny moderní evropské kultury (24-EKDD)
• Fakulta: Fakulta humanitních studií
• Platnost: od 2021 do 2021
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, Z [HT]; letní s.:1/1, Zk [HT]
• Počet míst: zimní:30 / 30 (30); letní:neomezen / neomezen (30)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. Mgr. Martin Nodl, Ph.D.
• Vyučující: doc. Mgr. Martin Nodl, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Karolína Šedivcová (18.05.2021)

Dvousemestrální kurz je věnován dějinám moderního dějepisectví od formování se historiografie jako vědy až po současné trendy v historiografickém bádání. Kurz je pojat komplexně: chronologický výklad dějin dějepisectví se prolíná s problémovými okruhy (politické dějiny, sociální a hospodářské dějiny, kulturní dějiny, dějiny každodenního života, dějiny mentalit, prosopografie, mikrohistorie apod.) Kurz je zaměřen na dějiny dějepisectví v evropském rozměru, přičemž evropský vývoj je vždy konfrontován s vývojem českého a moravského dějepisectví. Důraz je přitom kladen na komparaci, na vzájemné ovlivňování, zaostávání a dobíhání moderních historiografických trendů a přístupů. Kurz bude realizován formou přednášky. Jeho součástí ale zároveň bude četba dobových historiografických textů, na jejichž podkladě si studenti budou moci uvědomit proměny historiografických interpretačních přístupů od 19. do 21. století.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Karolína Šedivcová (18.05.2021)

Struktura přednášek
1. Zrod moderního dějepisectví I

2. Zrod moderního dějepisectví II

3. Profesionalizace dějepisectví I

4. Profesionalizace dějepisectví II

5. Národní koncept dějepisectví I

6. Národní koncept dějepisectví II

7. Počátky studia sociálních dějin I

8. Počátky studia sociálních dějin II

9. Počátky studia kulturních dějin I

10. Počátky studia kulturních dějin II

11. Proměny historiografie po první světové válce I

12. Proměny historiografie po první světové válce II

13. Nacionalizace dějepisectví a zotročené dějepisectví I

14. Nacionalizace dějepisectví a zotročené dějepisectví II

15. Sociální dějiny a histoire totale I

16. Sociální dějiny a histoire totale II

17. Nástup školy Annales a proměny kulturního dějepisu I

18. Nástup školy Annales a proměny kulturního dějepisu II

19. Dějepisectví východní Evropy v konfrontaci se západní Evropou I.

20. Dějepisectví východní Evropy v konfrontaci se západní Evropou II.

21. Antropologizace dějepisectví I.

22. Antropologizace dějepisectví II.

23. Krize dějepisectví na přelomu 20.-21. století a jeho limity I.

24. Krize dějepisectví na přelomu 20.-21. století a jeho limity II.

25. Má historiografie budoucnost? I.

26. Má historiografie budoucnost? II.

Literatura:
BURKE PETER, Francouzská revoluce v dějepisectví: Škola Annales (1929-1989), Praha 2004.

BURKE PETER (ed.), New Perspectives of Historical Writing, Oxford 1991.

ČINÁTL KAMIL, Dějiny a vyprávění. Palackého dějiny jako zdroj historické obraznosti národa, Praha 2011.

ČORNEJ PETR, Historie, historiografie a dějepis, Praha 2016.

EVANS RICHARD J., Na obranu historie, Praha 2019.

GÓRNY MACIEJ, Mezi Marxem a Palackým. Historiografie v komunistickém Československu, Praha 2018.

IGGERS GEORG G., Dějepisectví ve 20. století. Od vědecké objektivity k postmoderní výzvě, Praha 2002.

JIROUŠEK BOHUSLAV, Josef Macek. Mezi historií a politikou, Praha 2004.

KALISTA ZDENĚK, Josef Pekař, Praha 1941; Praha 19942.

KOSTLÁN ANTONÍN, Druhý sjezd československých historiků (5.-11. října 1947) a jeho místo ve vývoji českého dějepisectví v letech 1935-1948, Praha 1993.

KUTNAR FRANTIŠEK, MAREK JAROSLAV, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: Od počátku národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století, Praha 1997.

LACH JIŘÍ, Josef Šusta a Dějiny lidstva, Olomouc 2001.

LERNER ROBERT E., Ernst Kantorowicz. A Life, Princeton-Oxford 2017,

MAREK JAROSLAV, Jaroslav Goll, Praha 1992.

NODL MARTIN, Dějepisectví mezi vědou a politikou: úvahy o historiografii 19. a 20. století, Brno 2007.

NODL MARTIN, Na vlnách dějin, Praha 2020.

RAPHAEL LUTZ, Die Erben von Bloch und Febvre: „Annales“ - Geschichtsschreibung und „nouvelle histoire“ in Frankreich 1945-1980, Stuttgart 1994.

RAULFF ULRICH, Ein historiker im 20. Jahrhundert: Marc Bloch, Frankfurt am Main 1995.

SABROW MARTIN, Das Diktat des Konsenses. Geschichtswissenschaft in der DDR 1949-1969, München 2001.

SCHÖNWALDER KAREN, Historiker und Politik. Geschichtswissenschaft im Nationalsozialismus, Frankfurt am Main-New York 1992.

SOMMER VÍTĚZSLAV, Angažované dějepisectví. Stranická historiografie mezi stalinismem a reformním komunismem (1950-1970), Praha 2011.

ŠTAIF JIŘÍ, František Palacký. Život, dílo, mýtus, Praha 2009.

ŠTAIF JIŘÍ, Historici, dějiny a společnost: Historiografie v českých zemích od Palackého a jeho předchůdců po Gollovu školu, Praha 1997.

WITTKAU-HORGBY ANNETTE, Historismus: Zur Geschichte des Begriffs und des Problems, Göttingen 1994.