Předměty

Váš prohlížeč nepodporuje JavaScript nebo je jeho podpora vypnutá. Některé funkce nemusejí být dostupné.

Historická antropologie, kulturní dějiny a historiografie - YM4A1A001

Anglický název:	Comprehensive Exam in Historical Anthropology, Cultural History and Historiography
Zajišťuje:	Program Antropologická studia (24-KOA)
Fakulta:	Fakulta humanitních studií
Platnost:	od 2018
Semestr:	oba
E-Kredity:	0
Způsob provedení zkoušky:
Rozsah, examinace:	0/0, SZ [HT]
Počet míst:	zimní:neurčen / neurčen (neurčen) letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost:	neomezen
4EU+:	ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu:	ne
Kompetence:
Stav předmětu:	vyučován
Jazyk výuky:	čeština
Způsob výuky:	prezenční
Způsob výuky:	prezenční
Úroveň:
Poznámka:	předmět lze zapsat v ZS i LS

Garant:	doc. PhDr. Lucie Storchová, Ph.D., DSc. prof. Dr. phil. Pavel Himl doc. PhDr. Jan Horský, Ph.D.
Prerekvizity :	YMA21PPZI, YMA22PSZI, YMA42PSLI

Termíny zkoušek Rozvrh ZS Rozvrh LS Nástěnka

Anotace -

Poslední úprava: Mgr. Lenka Halbichová (20.06.2012)

Státní závěrečná zkouška z historické antropologie. Studující, přistupující ke zkoušce, si předem vybere ze seznamu literatury a s předstihem zkoušejícím oznámí tři okruhy. Seznam četby, s nímž přistupuje ke zkoušce, musí obsahovat 21 různých titulů, po sedmi z každého vybraného okruhu. Aby bylo možné v seznamu literatury uvést titul, z něhož jsou uvedeny pouze vybrané části, je nutné je přečíst všechny. Různé texty, uvedené pod jedním bodem, představují jednu položku seznamu literatury.

Metody výuky

Poslední úprava: prof. Dr. phil. Pavel Himl (08.12.2008)

Okruhy ke zkoušce z historické antropologie – dějiny výtvarného umění

2008

dr. Blanka Altová, altovabl@gmail.com

Vyberte si okruh (doporučuji využít možnosti osobní nebo via mail konzultace) a zpracujte podle středověkých a raně novověkých obrazů, které si buď vyhledáte v nějaké skutečné galerii, muzeu nebo v potřebné kvalitě na webových galeriích. Doporučuji webovou galerii v anglickém jazyce: www. wga.hu , kde můžete hledat podle jmen umělců, podle názvů děl, lokalit, slohu nebo přímo vyhledávat témata a tématické okruhy.

Pokud jste již četli nějakou knihu (knihy), které se k těmto okruhům vztahují, v rámci konzultace můžeme vybrat obrazové téma, které by se s jejich pomocí dalo zpracovat.

K jednotlivým vybraným tématům mohu v rámci konzultace doporučit konkrétní literaturu nebo www. adresy.

Obecně použitelnou literaturu uvádím v závěru tohoto dokumentu.

V žádném případě však jako příprava ke zkoušce nestačí si o výtvarném umění jen číst a pak mluvit jen o knize nebo přístupu autora. Je třeba propojit: to, co vidíte – s tím, co se dozvíte – a co si pak myslíte.

Na obrazy se můžete jako diváci dívat – můžete se jim divit, ale existují i praktikující uživatelé obrazů!

Metody zkoumání obrazů (k výběru):

Ikonografická – ikonologická (viz slovníky)
Percepční
Zhuštěný popis
Zúčastněné pozorování
Komparace – kompilace s pomocí literatury

Zkušební okruhy:

Stvoření a zobrazování světa podle bible
Stvoření a zobrazování člověka podle bible – pojetí lidského těla, mužství a ženství, sexuality podle bible
Adam a Eva – Panna Maria a Kristus, teologické pouto mezi nimi
Mapy a modely světa a jejich symbolické významy
Prvky světa a jejich symbolická interpretace (vodní prameny, řeka, čtyři živly, květiny, zvířata, monstra, kameny, světlo
Obrazy světa v námětech: Zvěstování Panně Marii, Narození Krista, Klanění králů a pastýřů
Obrazy světa v námětech Maiestas Domini, Parúsie, Poslední soud
Obraz světa (krajiny) v pozadí devočních obrazů Krista, Panny Marie a svatých
Zobrazování pozemského i nebeského ráje v malbě, kresbě, reliéfu
Zobrazování pozemského i nebeského ráje v architektuře
Zobrazování nebeského Jeruzaléma v malbě, kresbě, reliéfu
Zobrazování nebeského Jeruzaléma v architektuře
Středověké město jako obraz a kulturní fenomén
Raně novověké město jako obraz a kulturní fenomén
Ideální město – ideální společnost v době renesance
Dvanáct znamení zvířetníku a cyklus dvanácti měsíčních prací – jejich souvislosti a významy
Vývoj zobrazování Hospodina, Krista, Nejsvětější Trojice
Vývoj zobrazování Panny Marie a svaté rodiny
Vývoj zobrazování svatých mužů a žen (výběr tématické řady)
Co je to příroda podle bible a vztah člověka k přírodě podle bible
Porovnejte společenské postavení umělců a umění v době gotiky – renesance – baroka (viz kapitoly „Umělec“ in: Středověký člověk a jeho svět (Le Goff, ed.) – Renesanční člověk a jeho svět (Garin, ed.) – Barokní člověk a jeho svět (Villari, ed.).

V antropologii umění se využívá obraz jako pramen poznání (obrazové prameny, ikonografické prameny, hmotné prameny) a je možné se zaměřit:

· Na příčiny a okolnosti vzniku obrazu (vztah umělce a objednavatele, patrona), příležitost, místo, kulturní kontext apod. Zvláštní kategorií jsou legendární obrazy (veraikony, svatolukášské ikony ad.) – údajně nevytvořené člověkem. Nabízejí se zajímavé možnosti interpretace. S nimi mohou souviset i legendy tzv. milostných obrazů – obraz sám o sobě má funkci signum – znamení, které způsobuje zázraky ne kvůli zobrazenému námětu, ale ze své legendární podstaty (viz. např. Schmitt, Encyklopedie středověkých gest, Royt, Obraz a kult).

· Funkci obrazu (privátní, veřejnou, profánní, sakrální – všední, sváteční, devoční, didaktickou, propagandistickou, komunikační, obraz jako dar k určité příležitosti (svatba, narození, křest, pro paměť, oběť), obraz reprezentační, hrobní, epitaf, memento apod.). Vznikaly i obrazy, které nebyly určeny člověku – neměly jím být viděny.

· Na téma (biblické, hagiografické, historické, mytologické, sváteční, ze života, vize, sny, fikce (minulost, přítomnost i budoucnost), všední, každodenní, vzpomínka – paměť, poučení) – jak se týká jedince, společnosti, dobové kultury, dobové symboliky.

· Na způsob provedení (formát, kompozice, technika, technologie, výběr materiálu a symbolická interpretace formálních složek obrazu ve vztahu k jeho obsahu.

· Na okolnosti užívání – praktikování obrazu, manipulace s obrazem, jeho percepce v proměnách času a místa. Využijte k antropologickému poznání i skutečnost, že byl třeba obraz úmyslně upraven (přemalba, přestavba, doplňky), zakryt, zničen, zcela odstraněn nebo přesunut na jiné místo. Zhodnoťte i užívání fragmentů původních obrazů nebo zapojování částí (prvků) starších obrazů do nového celku (spolia). Zhodnoťte i význam průběžného udržování, konzervování, restaurování, rekonstruování, revitalizace nebo konverze obrazů.

· Interpretujte obraz v rámci kultury, ve které vznikl – byl a je užíván. Použijte obraz jako pramen antropologického poznání.

Pojmem obraz myslím nejen:

dvojrozměrné malované či kreslené zobrazení a jejich cykly – tématicky sestavené řady,
ale i oltářní celky, ve kterých se kombinují plastika, malba, architektonické prvky,
samostatná architektonická díla (kostel, katedrála, hrad, zámek, měšťanský dům apod.
Jako obraz můžeme číst např. i celek, který tvoří architektura a její vnitřní vybavení nebo architektura v kontextu místa (město, ves, krajina, či její prvky – ostrov na řece či jezeře, mořské pobřeží, hora, údolí apod.), ale také např. liturgický kodex, jeho text, ilustrace včetně výzdoby knižní vazby.
Jako obraz lze interpretovat i významově a funkčně sjednocené architektonické areály – např. kláštery nebo katedrální okrsky, kostel s hřbitovem.
Souborný obraz a kulturní fenomén tvoří město.

V rámci širší definice kultury je třeba definovat, co je (výtvarné) umělecké dílo?

• Umělecké dílo je možné vymezit jako: zobrazení zážitku v esteticky uspořádaném tvaru. Na umělecké dílo je kladen požadavek sebevyjádření, zobrazení a estetického uspořádání. Umělecké dílo pak psychologicky i sociologicky vystupuje:

• a) jako ontologický fakt, věc;

• b) jako obraz, zobrazení;

• c) jako výraz tvůrčího, posléze i vnímajícího subjektu;

• d)jako znaková struktura;

• e)jako model světa nebo alespoň koncept určitého pojetí světa či projekt zcela nového světa.

• (Je možné připustit, že některý ze zmíněných aspektů díla bude v konkrétním případě pouze virtuální).

• Uměleckými díly mohou být architektonické objekty, areály, konstelace, urbanistické koncepty, obrazy, plastiky, obrazové a textové soubory – tedy kolektivní i individuální lidské výtvory, které kromě užitné funkce jsou i (nebo jen) vyjádřením myšlenek.

• Ve středověku a na počátku raného novověku to byly výtvory řemeslníků pracujících pro objednavatele, patrony, kteří svou zakázku koncipovali sami nebo s pomocí vzdělanců. Autor (autoři) díla nevyjadřovali své vlastní pocity, představy, ale podíleli se na zobrazení koncepce svých zadavatelů. Jde tedy o výtvory kolektivní, které jsou určeny veřejnosti, takže i jejich percepce má být kolektivní. Navíc jsou to výtvory, které mají většinou nejen funkci estetickou, symbolickou, ale i praktickou (všední i sváteční), mohou mít i funkci etickou, propagační, didaktickou a postupně nabývat i funkci historickou. Stejně tak mohou mít tyto výtvory i vícerý význam, pro jejich definování jako umělecká díla, je zapotřebí uznání společnosti (viz Brandi, Teorie restaurování).

• Umělecká díla trvají a jsou užívána v čase. V jeho průběhu se mohou dále dotvářet, úmyslně měnit co do obsahu i funkce, praktickéhovyužití, prostorového kontextu, nebo se mění přirozeně (estetika stáří, nabývají na historické hodnotě). S postupem doby se také vytváří a nabývá na významu jejich hodnota historická, takže je po určité době vnímáme jako památku. Hodnotíme a zařazujeme díla i podle toho, jak v našem současném uznání vnímáme poměr mezi hodnotou estetickou a historickou. Takže v těchto případech je možné použít na současný výzkum starých uměleckých děl i metodu zúčastněného pozorování.

Marta Filipová v úvodu ke knize: Možnosti vizuálních studií. Obrazy – texty – interpretace. .

· Obrazy kromě jejich vizuální kvality spojuje obsah politický, sociální či ideologický s technickým rozměrem svého provedení a užívání.

Postavení obrazů je závislé na historickém vývoji zobrazovací tradice. Vizuální sdělení je využíváno ke komunikaci, manipulaci, propagaci, k propagandě – kdo se podílí na vytvoření obrazu?
1. Obraz jako konkrétní hmatatelný projev výtvarného umění – předmět studia dějin umění.
2. Obraz jako projekce určitého jevu do své vizuální, pojmové kopie. Tedy obraz jako vizuální nebo mentální projev – vyžaduje interpretaci. Z jakého popudu vzniká? Tvoří se až v mysli diváka? Nebo je to konkrétní vizuální pojem s fyzickou podobou (mapa, foto ...) – předmět studia vizuální kultury.

Literatura:

Bartlová, M., Poctivé obrazy. Deskové malířství v Čechách a na Moravě 1400-1460, Praha 2001.

Baxandall, M., Stíny a světlo. Umění a vizuální zkušenost, Brno 2003

Bažant, J., Umění českého středověku a antika, Praha 2002.

Bažant, J., Pražský Belvedér a severská renesance, Praha 2006 (vztah architektury a přírody, symbolů moci a lásky, v kontextu imperiální myšlenky).

Blažíček, O. J., Kropáček, J.: Slovník pojmů z dějin umění, Odeon 1991

Brandi, C. 2000. Teorie restaurování. Kutná Hora: Tichá Byzanc [1977, Einaudi: Torino]. (Definice uměleckého díla, estetické a historické a umělecké hodnoty uměleckého díla).

Bronková-Kofroňová, J., Ideální předobrazy a sakrální architektura období baroka, , in: Barokní Praha. Barokní Čechie, Scriptorium Praha 2004, s. 295 ad.

Burke, P., Italská renesance. Kultura a společnost v Itálii, Praha 1986 (pův. vyd. 1972).

Curtius, R. E., Evropská literatura a latinský středově, 1998 (1. vyd. Praha 1993) – viz věcný rejstřík, kde si můžete najít významy metafor (čili také obrazů): ráj, zlaté časy, zahrada, locus amoenus apod.

Delumeau, J., Dějiny ráje. Zahrada rozkoše, Praha 2003 (1. vyd.1992).

Duby, G., Věk katedrál, Umění a společnosti 980-1420, Praha 2002 (1. vyd.1976).

Filipová, M., Rampley, M. (eds.), Možnosti vizuálních studií. Obrazy – texty – interpretace). Brno 2007

Francastel, P., Malířství a společnost. Výtvarný prostor od renesance ke kubismu, Brno 2003 (1. vyd.1977).

Francastel, P., Figura a místo. Vizuální řád v italském malířství 15. století, Praha 1984 (Pův. vyd.1967)

Garin, E., Renesanční člověk a jeho svět, Vyšehrad 2005 (Pův. vyd. 1992)

Goff, J., Le (ed.): Encyklopedie středověku, Vyšehrad 2002

Goff, J., Le (ed.): Středověký člověk a jeho svět, Vyšehrad 1987

Gregory T., „Příroda,“ in: J. Le Goff – J.C. Schmitt (ed.), Encyklopedie středověku, Praha 2002 (1. vyd. 1999), s. 552-562.

Gurevič, A., Kategorie středověké kultury, Praha 1978 (1. vyd.1972).

Halama, O., Otázka svatých v české reformaci, Brno 2002.

Hall, J., Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění, Praha 1991 (1. vyd.1974).

Huizinga, J., Podzim středověku, Praha 1999 (1. vyd.1941).

Chalupecký, J., Evropa a umění, Praha 2005.

Kitson, M., Barok a rokoko (The Age of Baroque, London 1966), Artia 1972

Kol. autorů: Slovník biblické kultury, Ewa 1992

Kratochvíl, P., Město jako kulturní fenomén, in: Architektura a město, Pavel Halík, Petr Kratochvíl, Otakar Nový, Acadamia 1996

Norberg-Schulz, Ch., Genius loci, Praha 1994 (1. vyd.1979).

Otis-Cour, L.: Rozkoš a láska - Dějiny partnerských vztahů ve středověku, Vyšehrad 2002 (Pův. vyd. 2000)

Pavlincová, H. a kol.: Slovník judaismu, křesťanství a islámu, MF 1994

Royt, J. – Šedinová, H., Slovník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii, Praha 1998.

Royt, J., Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století, Praha 1999.

Seiderer, U., „Das Dreiviertelporträt vor Flusslanndschaft – eine ikonographische Lücke?,“ Strategien der Macht in Italien um 1500, in: Zeitschrift für Kunstgeschichte 66 (2003), s. 145-176.

Schmitt, J. C., Svět středověkých gest, Praha 2004 (1. vyd.1990).

Sokol, J., Člověk a náboženství. Proměny vztahu člověka k posvátnému, Praha 2004.

Toman, R. (ed): Gotika, Slovart 2000

Toman, R. (ed.), Románské umění, Slovart Praha 2006 (1. vyd. 2004).

Toman, R. (ed.), Umění italské renesance, Slovart Praha 1996 (1. vyd.1994).

Toman, R., Baroko (Barock, Könemann, 1998), Slovart 1999

Ullmann, E., Svět gotické katedrály; Praha 1987 (1. vyd. 1981).

Vacková, J., Van Eyck, Praha 2005.

Villari, R. (ed.), Barokní člověk a jeho svět, Vyšehrad 2004 (Pův. vyd. 1991)

Zlatohlávek, M.; Nevěsta v uzavřené zahradě. Motivy ikonografie biblické knihy Píseň písní (katalog k výstavě Národní galerie v Praze), Praha 1995.

Sylabus

Poslední úprava: doc. PhDr. Lucie Storchová, Ph.D., DSc. (05.11.2014)

Souborná státní závěrečná zkouška z historické antropologie

Seznam literatury

1) Dějiny dějepisectví

?Peter BURKE, Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales (1929-1989), Praha 2004.

?Peter BURKE, History and Social Theory, Cambridge 1992.

?Rudolf BULTMANN, Dějiny a eschatologie, Praha 1994.

?Georg G. IGGERS, Dějepisectví ve 20. století, Praha 2002.

?Jaroslav MAREK, O historismu a dějepisectví, Praha 1992.

?Miloš HAVELKA, Dějiny a smysl, Praha 2001.

?František KUTNAR - Jaroslav MAREK, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století, Praha 1997.

?Marc BLOCH, Obrana historika aneb Historik a jeho řemeslo, Praha 1967.

?Marc BLOCH, Obrana historie aneb povoláním historik, Cahiers du CEFRES, Praha 1995, s. 35-105.

?Thomas S. KUHN, Struktura vědeckých revolucí, Praha 1997.

?Zděnek BENEŠ, Zdeněk Kalista v kontextu rozumějící historiografie, in: Zdeněk Kalista a kulturní historie. Z Českého ráje a Podkrkonoší - Suplementum, Semily 2000, s. 13-24.

?Jiří HANUŠ - Radomír VLČEK (eds.), Historik v proměnách doby a prostředí 19. století, Brno 2007.

?Peter BURKE, Strengths and Weaknesses of the History of Mentalities, in: History of European Ideas 7/1986, 5, s. 439-451.

? Martina GREČENKOVÁ, Dějiny mentalit a jejich proměny, in: Dějiny mentalit a jejich recepce v českém prostředí. Sborník Centra pro dějiny vědy při Ústavu pro soudobé dějiny AVČR, svazek 6, Praha 2003, s. 219-234; Daniela TINKOVÁ, Koncepty kolektivní mentality a problém jejich proměn v čase na příkladě symbolické interpretace dobrovolné smrti, tamtéž, s. 311-334.

2) Teorie a metodologie historických věd

?Karl R. POPPER, Bída historicismu, Praha 1994.

?Karl R. POPPER, Otevřená společnost a její nepřátelé, díl II., Praha 1994.

?Hyppolite TAINE, Dějiny literatury anglické I., Praha 1902 (úvod).

?Michal PULLMANN, Habitus a třídy. Význam kulturní sociologie Pierra Bourdieua pro sociální dějiny (z pohledu německých sociálních věd), in: Francouzská inspirace pro společenské vědy v českých zemích, Cahiers du CeFReS No 29, Praha 2003, s. 227-238.

?Ernst CASSIRER, Filosofie symbolických forem I .a II., Praha 1996 (vybrané pasáže podle konzultace se zkoušejícím).

?Friedrich NIETZSCHE, O užitku a škodlivosti historie pro život, in: týž, Nečasové úvahy I., Praha 1991, s. 83-165.

?Max WEBER, Metodologie, sociologie a politika, Praha 1998, s. 7-63.

?Max WEBER, Protestantská etika a duch kapitalismu, in: týž, Autorita, etika a společnost. Pohled sociologa do dějin, Praha 1997, s. 239-267; týž, Protestantská etika a duch kapitalismu, in: týž (usp. Miloš Havelka), Metodologie, sociologie a politika, Praha 1998, s. 185-245.

?Michel FOUCAULT, Archeologie vědění, Praha 2002.

?Michel FOUCAULT, Myšlení vnějšku, Praha 2003.

?Richard J. EVANS, In Defence of History, London 1997.

Hayden White, Historical emplotment and the problem of Truth, S. Friedlander (ed.), Probing the limits of Representation, Cambridge etc. 1992

Hayden White, Historicismus, historie a figurativní obraznost, Filosofický časopis 16, 1996, s. 1-23

Herta Nagl Docekal, Lze založit filosofii dějin tropologicky?, Filosofický časopis 16, 1996, s. 1-12

Roland Barthes, The discourse of history, Comparative Criticism, 3, 1981, s. 7-20.

Gabrielle Spiegel, History, historicism and the social logic of the text in the Middle Ages, Speculum 65, 1990, s. 59-86.

Robert Berkhofer, The challenge of poetics to (normal) historical practice

Hans Kellner, Language and the Historical Representation

Hayden WHITE, Metahistory: The Historical Imagination in the Nineteenth Century, Baltimore 1973.

?Roger CHARTIER, On the Edge of the Cliff. History, Language and Practices, Baltimore - London 1997 (případně Roger CHARTIER, Au bord de la falaise. L?histoire enter certitude et inquietude, Paris 1998).

?Zdeněk VAŠÍČEK, Obrazy minulosti. O bytí, poznání a podání minulého času, Praha 1996.

?Zdeněk VAŠÍČEK, Archeologie, historie, minulost, Praha 2006.

?Maren LORENZOVÁ, K čemu je antropologizace historie? Několik poznámek ke kontraproduktivní polarizaci poznávacích zájmů v humanitních vědách, in: Dějiny - teorie - kritika 2/2005, s. 227-246.

?Paul RICOEUR, Čas a vyprávění I. Zápletka a historické vyprávění, Praha 2000.

?Chris LORENZ, Konstruktion der Vergangenheit. Eine Einführung in die Geschichtstheorie. Mit einem Vorwort von Jörn Rüsen, Köln - Weimar - Wien 1997.

?Michel FOUCAULT, Slova a věci, Brno 2007.

?Jörn RÜSEN, Rekonstruktion der Vergangenheit. Grundzüge einer Historik II: Die Prinzipien der historischen Forschung, Göttingen 1986.

?Lucie STORCHOVÁ (ed.), Conditio humana - konstanta (č)i historická proměnná? Koncepty historické antropologie a teoretická reflexe v současné historiografii. Sborník příspěvků z workshopu "Antropologie - historie - teorie" konaného na FHS UK v Praze dne 17. 11. 2005, Praha 2007.

Lucie STORCHOVÁ - Jan HORSKÝ (a kol.), Paralely, průsečíky, mimoběžky. Teorie, koncepty a pojmy v české a světové historiografii 20. století, Albis international 2009.

Lucie STORCHOVÁ a kol., Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě, Praha 2014 (kombinace hesel v min. rozsahu 100 stran, volbu hesel prosím v předstihu konzultujte s vyučujícími)

?Roger CHARTIER, L?histoire ou le récit véridique, in: Philosophie et histoire, Paris 1987, s. 115-135 (vyšlo též jako 10. kapitola v: Roger CHARTIER, Au bord de la falaise, L?histoire entre certitude et inquiétude, Paris 1998, s. 234-254; německá verze v Roger CHARTIER, Die unvollendete Vergangenheit, Frankfurt am Main 1992, s. 24-43).

?Paul VEYNE, Comment on écrit l?histoire, Paris 1971, slovensky Paul VEYNE, Ako písať o dejinách, Bratislava 1998.

?Miloš HAVELKA, Co může znamenat "filozofie" v tzv. "filozofii dějin", Dějiny - teorie - kritika 1, 2004, č. 2, s. 191-211; v širší podobě týž, Úvod do filozofie dějin: tradice, možnosti, koncepty, in: Ivana Holzbachová a kol., Filozofie dějin: Problémy a perspektivy, Brno 2004, s. 29-69.

?Max WEBER, K problému poznání - porozumění - ospravedlnění, in: týž, Metodologie, sociologie a politika, Praha 1998, s. 64-108.

?Enzo TRAVERSO, Trhlina v dějinách. Esej o Osvětimi a intelektuálech, Praha 2006.

?Zdeněk KALISTA, Cesty historikovy, Praha 1947, případně v: týž, Cesty historikova myšlení, vyd. Zdeněk Beneš, Praha 2002.

? Miloš HAVELKA, Max Weber a počátky sociologie náboženství, in: Max Weber, Sociologie náboženství, Praha 1998, s. 15-115.

?Jiří ŠUBRT, Civilizační teorie Norberta Eliase, Praha 1996.

?Michel FOUCAULT, Dohlížet a trestat. Zrození vězení, Praha 2000.

?Michel FOUCAULT, Dějiny sexuality I-III, Praha 1999-2003.

?Michel FOUCAULT, Slová a veci: archeológia humanitných vied, Bratislava 2000.

?Norbert ELIAS, O procesu civilizace. Sociogenetické a psychogenetické studie. Proměny chování světských horních vrstev na Západě I, Praha 2006, II, Praha 2007.

?Max WEBER, Protestanstá etika a duch kapitalismu, in: týž, Metodologie, sociologie a politika, Praha 1998, s. 185-245.

?Jiří ŠUBRT (ed.), Historická sociologie. Teorie dlouhodobých historických procesů, Plzeň 2007.

?Daniela TINKOVÁ, "Represe lidové kultury" a "antropologie moci". Civilizační teorie Roberta Muchembleda v rámci diskusí o konceptu raněnovověké lidové kultury ve francouzské historiografii 60.-80. let, in: Zdeněk R. Nešpor (ed.), Mezi náboženstvím a politikou. Lidová kultura raného novověku. Sborník z konference Lidová kultura v 16.-19. století: mezi náboženstvím a politikou, konané v Praze 28. listopadu 2003, Praha 2005, s. 109-124.

?Marcel GAUCHET, Odkouzlení světa. Dějiny náboženství jako věci veřejné, Brno 2004.

?Daniela TINKOVÁ, Hřích, zločin, šílenstvi v čase odkouzlování světa, Praha 2004.

?Pavel HIML, Zrození vagabunda. Neusedlí lidé v Čechách 17. a 18. století, Praha 2007.

?Peter BURKE, Strengths and Weaknesses of the History of Mentalities, in: History of European Ideas 7/1986, 5, s. 439-451.

? Natalie Zemon DAVISOVÁ, Návrat Martina Guerra, in: Jean-Claude Carri?re - Daniel Vigne - Natalie Zemon Davisová, Návrat pravého Sommersbyho, Praha 1998, s. 111-265.

? Robert DARNTON, The Great Cat Massacre, in: týž, The Great Cat Massacre and Other Episodes in French Cultural History, New York, 1984, s.74-104; Roger CAHRTIER, Text, Symbols, and Frenchness, Journal of Modern History, 57, 1985, s.682-95; Robert DARNTON, The Symbolic Element in History, Journal of Modern History, 58, 1986, s. 218-34.

?Pierre BOURDIEU, Sociální prostor a symbolická moc, Cahiers du CEFRES, Praha 1995, s. 211-234.

? Peter Burke, Variety kulturních dějin, Brno 2006.

?Josef PETRÁŇ, Lydia PETRÁŇOVÁ, Dějepis hmotné kultury, in: Josef Petráň a kol., Dějiny hmotné kultury II/1, Praha 1995, s. 9-30; tíž, Každodennost tradiční kultury, tamtéž, s. 31-68.

3) Historická antropologie

?Clifford GEERTZ, Interpretace kultur. Vybrané eseje, Praha 2000 (kapitoly 1, 2 a 15).

?Tzvetan TODOROV, Dobytí Ameriky. Problém druhého, Praha 1996, (kapitola III).

?Stephen GREENBLATT, Podivuhodná vlastnictví. Zázraky nového světa, Praha 2004, Úvod (s.11-38), kap. 2 "Podivuhodná vlastnictví" (s. 69-105), doslov "Nový historicismus, Stephen Greenblatt a střet kutlur při dobývání Ameriky" (s. 221-233).

?Gananath OBEYESEKERE, "British Cannibals": Contemplation of an Event in the Death and Resurrection of James Cook, Explorer, Critical Inquiry 18, 1991-1992, s. 630-654.

?Peter BURKE, Historians, Anthropologists, and Symbols, in: Emiko Ohnuki-Tierney (ed.), Culture Through Time, Stanford 1990, s. 268-283.

?Hans MEDICK, "Misionare in Ruderboot"? Ethnologische Erkenntnisweisen als Herausforderung an die Sozialgeschichte, Geschichte und Gesellschaft 10, 1984, s. 295-319.

?Gert DRESSEL, Historische Anthropologie. Eine Einführung, Wien - Köln - Weimar 1996.

?Richard van DÜLMEN, Historická antropologie. Vývoj - problémy - úkoly, Praha 2002.

?Bob SCRIBNER, Historical Anthropology of Early Modern Europe, in: Ronie Po-Chia Hsia - Robert W. Scribner (edd.), Problems in the Historical Anthropology of Early Modern Europe, Wiesbaden 1997, s. 11-34; Peter Burke, The Historical Antropology of Early Modern Italy. Essays on Perception and Communiacation, Cambridge 1987, s. 3-24 (I. Introduction).

Edward Muir, Ritual in Early Modern Europe, Cambridge University Press 1997.

Stephen Wilson, The magical universe: everyday ritual and magic in pre-modern Europe, London 2000.

?Giovanni LEVI, On Microhistoriy, in: Peter Burke (ed.), New Perspectives of Historical Writing, Oxford 1991, s. 93-113.

?Martin NODL, Mikrohistorie a historická antropologie, Dějiny - teorie - kritika 2004/2, s. 237-252.

?Carlo GINZBURG, Inkvizitor jakožto antropolog, Kuděj 1-2, 2005, s. 39-48; týž, Checking the Evidence: The Judge and the Historian, Critical Inquiry, 18, autumn 1991, s. 79-92.

?Alena ŠIMŮNKOVÁ, Ke vztahu historiografie a antropologie: perspektivy aplikování antropologických přístupů na historický výzkum, Český lid 82, 1995/2, s. 99-111;

Lucette VALENSIOVÁ - Nathan WACHTEL, Historická antropologie, Český lid 85, 1998/3, s. 193-207.

?Pierre BOURDIEU, Nadvláda mužů, Praha 2000.

?Joan W. SCOTT, Gender: A Useful Category of Historical Analysis, American Historical Review 91, December 1986, s. 1053-1075; Joan HOFF, Gender as a Postmodern Category of Paralysis, in: Women?s History Review 1994, č. 2, s. 149-168.

?Lyndal ROPER, Oedipus and the Devil. Witchcraft, Sexuality & Religion in Early Modern Europe, London 2002, s. 107-144 (kap. 5 a 6).

?Londa SCHIEBINGER, Nature?s Body. Gender in the Making of Modern Science, Boston 1993.

?Jana RATAJOVÁ, Dějiny ženy a koncept genderu v české historiografii, Kuděj 2005/1-2, s. 159-173.

?Miroslav VANĚK, Orální historie ve výzkumu soudobých dějin. Praha, 2004.

? Miroslav VANĚK, Pavel MÜCKE, Hana PELIKÁNOVÁ, Naslouchaat hlasům paměti. Teoretické a praktické aspekty orální historie, Praha 2007.

?R. PERTS - A. THOMPSON (eds.), The Oral History Reader, London 1998.

?Elisabeth TONKIN, Narrating Our Past: The Social Construction of Oral History, Cambridge 1992.

? Françoise MAYEROVÁ, Zdeněk VAŠÍČEK, Minulost a současnost, paměť a dějiny, Soudobé dějiny 9, 2004, č. 4, s. 9-32; Radmila ŠVAŘÍČKOVÁ-SLABÁKOVÁ, O paměti, historii, vědomí a nevědomí. Současná bádání v paměťových studiích, Dějiny - teorie - kritika 2, 2007, s. 232-255; Miloš HAVELKA, Poznání - paměť - identita a několik obecnějších úvah, Dějiny - teorie - kritika 2, 2007, s. 256-268.

?Pierre NORA, Mezi pamětí a historií

? Natalie Zemon DAVISOVÁ, Návrat Martina Guerra, in: Jean-Claude Carri?re - Daniel Vigne - Natalie Zemon Davisová, Návrat pravého Sommersbyho, Praha 1998, s. 111-265.

?Pierre BOURDIEU, Sociální prostor a symbolická moc, Cahiers du CEFRES, Praha 1995, s. 211-234.

? Peter Burke, Variety kulturních dějin, Brno 2006.

? Edward W. SAID, Orientalismus, Praha 2008.

Christopher BROWNING, Obyčejní muži. 101. záložní policejní prapor a "konečné řešení" v Polsku, Praha 2002

Daniel GOLDHAGEN, Hitlerovi ochotní katani, Praha 1997

4) Historická antropologie náboženství

? Linda Woodheadet al. (eds.), Religions in the Modern World. Traditions and Transformations, London - New York 2000.

? Fiona Bowie,Antropologie náboženství, Praha 2008.

? Zdeněk R. NEŠPOR, Dušan LUŽNÝ, Sociologie náboženství, Praha 2007.

? Dalibor ANTALÍK, Jak srovnávat nesrovnatelné. Strategie mezináboženské komparace, Praha 2005.

? Philippe Ari?s, Dějiny smrti I.-II., Praha 2000.

? Steve BRUCE, Religion and Modernization. Sociologists and Historians Debate the Secularization Thesis, Oxford 1992.

? José CASANOVA, Public Religions in the Modern World, Chicago - London 1994.

? Jean DelumeaU,Catholicism between Luther and Voltaire. A New View of the Counter-Reformation, London - Philadelphia 1977.

? Mary DOUGLAS, Purity and Danger. An Analysis of Concepts of Polution and Taboo, London - New York 1988.

? Richard van Dülmen, Kultura a každodenní život v raném novověku (16. - 18. století), Praha 1999-2006.

? Georges Dumézil, Mýtus a epos I.-II., Praha 2001-2005.

?Émile DURKHEIM, Elementární formy náboženského života. Systém totemismu v Austrálii, Praha 2002.

?Mircea ELIADE, Dějiny náboženského myšlení I.-IV., Praha 1995-2007.

? Marcel GAUCHET, Odkouzlení světa. Dějiny náboženství jako věci veřejné, Brno 2004.

? Aron J. GUREVIČ, Kategorie středověké kultury,Praha 1978.

? Zdeněk R. NEŠPOR, Náboženství na prahu nové doby. Česká lidová zbožnost 18. a 19. století, Ústí nad Labem 2006.

? Edward SAID, Orientalism. Western Conceptions of the Orient, New York 1978.

? Ninian SMART, The Religious Experience of Mankind,New York 1969.

? Daniela TINKOVÁ, Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa, Praha 2004.

? Max WEBER, Sociologie náboženství,Praha 1998.

? Dušan ZBAVITEL (ed.), Bohové s lotosovýma očima. Hinduistické mýty v indické literatuře tří tisíciletí, Praha 1986.

5) Dějiny kultury (studujícím, kteří/které chtějí být zkoušeni/-y z tohoto okruhu, jsou určeny pokyny v samostatném souboru "metody výuky")

Bartlová, M., Poctivé obrazy. Deskové malířství v Čechách a na Moravě 1400-1460, Praha 2001.

Baxandall, M., Stíny a světlo. Umění a vizuální zkušenost, Brno 2003

Bažant, J., Umění českého středověku a antika, Praha 2002.

Bažant, J., Pražský Belvedér a severská renesance,Praha 2006 (vztah architektury a přírody, symbolů moci a lásky, v kontextu imperiální myšlenky).

Blažíček, O. J., Kropáček, J.: Slovník pojmů z dějin umění, Odeon 1991

Brandi, C. 2000. Teorie restaurování. Kutná Hora: Tichá Byzanc [1977, Einaudi: Torino].(Definice uměleckého díla, estetické a historické a umělecké hodnoty uměleckého díla).

Bronková-Kofroňová, J., Ideální předobrazy a sakrální architektura období baroka, , in: Barokní Praha. Barokní Čechie,Scriptorium Praha 2004, s. 295 ad.

Burke, P., Italská renesance. Kultura a společnost v Itálii, Praha 1986 (pův. vyd. 1972).

Curtius, R. E., Evropská literatura a latinský středově,1998 (1. vyd. Praha 1993) - viz věcný rejstřík, kde si můžete najít významy metafor (čili také obrazů): ráj, zlaté časy, zahrada, locus amoenus apod.

Delumeau, J., Dějiny ráje. Zahrada rozkoše, Praha 2003 (1. vyd.1992).

Duby, G., Věk katedrál, Umění a společnosti 980-1420, Praha 2002 (1. vyd.1976).

Filipová, M., Rampley, M. (eds.), Možnosti vizuálních studií. Obrazy - texty - interpretace).Brno 2007

Francastel, P., Malířství a společnost. Výtvarný prostor od renesance ke kubismu, Brno 2003 (1. vyd.1977).

Francastel, P., Figura a místo. Vizuální řád v italském malířství 15. století, Praha 1984 (Pův. vyd.1967)

Garin, E., Renesanční člověk a jeho svět, Vyšehrad 2005 (Pův. vyd. 1992)

Goff, J., Le (ed.): Encyklopedie středověku, Vyšehrad 2002

Goff, J., Le (ed.): Středověký člověk a jeho svět, Vyšehrad 1987

Gregory T., "Příroda," in: J. Le Goff - J.C. Schmitt (ed.), Encyklopedie středověku, Praha 2002 (1. vyd. 1999), s. 552-562.

Gurevič, A., Kategorie středověké kultury,Praha 1978 (1. vyd.1972).

Halama, O., Otázka svatých v české reformaci, Brno 2002.

Hall, J., Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění, Praha 1991 (1. vyd.1974).

Huizinga, J., Podzim středověku, Praha 1999 (1. vyd.1941).

Chalupecký, J., Evropa a umění, Praha 2005.

Kitson, M., Barok a rokoko (The Age of Baroque, London 1966), Artia 1972

Kol. autorů: Slovník biblické kultury, Ewa 1992

Kratochvíl, P., Město jako kulturní fenomén, in: Architektura a město, Pavel Halík, Petr Kratochvíl, Otakar Nový, Acadamia 1996

Norberg-Schulz, Ch., Genius loci,Praha 1994 (1. vyd.1979).

Otis-Cour, L.: Rozkoš a láska - Dějiny partnerských vztahů ve středověku, Vyšehrad 2002 (Pův. vyd. 2000)

Pavlincová, H. a kol.: Slovník judaismu, křesťanství a islámu, MF 1994

Royt, J. - Šedinová, H., Slovník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii, Praha 1998.

Royt, J., Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století, Praha 1999.

Seiderer, U., "Das Dreiviertelporträt vor Flusslanndschaft - eine ikonographische Lücke?," Strategien der Macht in Italien um 1500, in: Zeitschrift für Kunstgeschichte 66 (2003), s. 145-176.