Sociologie vědění - YBSB007

• Anglický název: Sociology of Knowledge - knowledgeable action in medialized world
• Zajišťuje: Program SHV - Společenskovědní modul (24-SM)
• Fakulta: Fakulta humanitních studií
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (40)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Další informace: http://podtitul kurzu Sociologie vědění: - znalé jednání v medializovaném světě
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. Ing. Karel Müller, CSc.
• Korekvizity : {Úvod do sociologie (prezenční nebo kombinovaná forma)}
• Prerekvizity : YBSA002

Anotace

Poslední úprava: doc. Ing. Karel Müller, CSc. (19.01.2023)

Kurz „Sociologie vědění – znalé (knowledgeable) jednání v medializovaném světě“ je zaměřen na diskusi aktuálních znalostních, komunikačních a informačních problémů současných společností a využívá k tomu poznatkové zdroje oboru sociologie vědění a sociálních studií vědy, techniky a inovací. Při výkladu bude využit pojmový aparát sociologie i jeho mezioborový kontext, což umožní studentovi/ studentce upřesnit si poznatky ze sociologie a získat vhled do interdisciplinárních poznávacích přístupů věd o společnosti. Sociologické zkoumání techniky, včetně současné informační a komunikační techniky, přineslo poznatky nejen o jejich pozitivních, ale i nezamýšlených důsledcích. Masivní vliv technických prostředků na sociální uspořádání společností, nevratnost mnohých jejich důsledků i jejich latentní působení vyvolávají potřebu porozumění různým formám tvorby vědění, jejich praktické úloze i způsobům institucionalizace. Tento poznávací rámec je využit při výkladu problémů medializace soukromé a veřejné sféry, funkčně specifických institucí, zejména politických institucí. Porozumění zkoumaným problémům bude podpořeno exkurzem do relevantních poznatkových segmentů, které nabízí badatelská oblatt sociologie vědění (viz harmonogram kurzu). V přednášce se počítá s diskuzí k následujícím tématům a jejich koncepčním referencím: vztah vědění a jednání (vědecká revoluce, pozitivní přístupy ke zkoumání společnosti, F Bacon, R. Descartes, E. Durkheim vídeňský kruh); formy vědění v historicko- sociologické perspektivě (M. Scheler); odborné a sdílené každodenní vědění ( A. Schütz, K.Mannheim); vědění o prostředcích a cílech (medializace funkčně specifických systémů a problémy jejich finalizace.

Cíl předmětu

Poslední úprava: doc. Ing. Karel Müller, CSc. (19.01.2023)

1.      Diskutovat a interpretovat sociální důsledky informační a komunikační techniky s využitím sociologických poznávacích prostředků - pojmů, koncepcí a otázky, jak vypadá sociální svět v medializovaném prostředí.

2.      Seznámit studenty s klíčovými poznávacími segmenty a autory oboru sociologie vědění, které / kteří napomáhají porozumění aktuálním poznávacím problémům technizace, informatizace a digitalizace mezilidské komunikace a provozu institucí.

3.      Objasnit formy vědění, které se praktikují v prostředí moderních společností a přispět k porozumnění poznávacím prostředkům zkoumání sociálního uspořádání společnstí

Metody výuky

Poslední úprava: doc. Ing. Karel Müller, CSc. (19.01.2023)

Přednášky probíhají v určených místnostech fakulty, pro konzultace lze využívat off-line i on-line formy komunikace (v modu Microsoft Teams); přednášky jsou podporovány ppt prezentacemi, které jsou uloženy v SISu (předmět - soubory); příprava komentářů je založena na komunikaci s učitelem, samostatné práci studentů a studentek a na účasti v diskusi k přednášené látce; při studiu student / studentkatka využívá doporučenou literaturu k přednášenému předmětu.

 

Sylabus

Poslední úprava: doc. Ing. Karel Müller, CSc. (19.01.2023)

Sociologie studuje socio-kulturní důsledky současné informační a komunikační techniky: úvodní přednášky poskytnou přehled aktuálních badatelských problémů, které budou diskutovány v přednáškách, současně nabídnou studentkám / studentům podklad pro rozhodnutí o formě atestace a v případě volby komentáře, pak i jeh o možnou tematickou orientaaci pro přípravu komentáře.  

Přísliby vědecké revoluce 17. století - diskuse k poznatkovým přístupům ke zkoumání přírody a k univerzalitě vědeckého poznávání (F. Bacon, R. Descartes), institucionalizace vědy v evropském kontextu; zdroje kritické reflexe „projektu modernity“ (post-pozitivismus, Popper, Kuhn); dvě přednášky

WALLERSTEIN, I. a kol., Kam směřují sociální vědy. Praha, Sociologické nakladatelství, 1998. (kap. 1 a 2)

Zkoumání kultury a společnosti vstupuje na platformu vědeckého poznávání - uplatnění pozitivních přístupů při zkoumání společností ( A.Comte, E. Durkheim, vídeňský kruh);, formování poznávacích zdrojů a institucionálních rámců univerzit v 19. století a jejich vzájemné souvislosti 

WALLERSTEIN, I. a kol., Kam směřují sociální vědy. Praha, Sociologické nakladatelství, 1998. (kap. 2 a 3)

Jaké klíčové formy vědění umožňují existenci lidských společností?  Formování národních států, komercializace, industrializace a alfabetizace západních společností zpřesňují pohled na úlohu vědy v jejich rozvoji; umožňují kritiku pozitivních přístupů ke zkoumání soociálního světa a jeho funkcionalizaci; uvedené poznatky vyjasňují také pohled na civilizační formy vědění (M. Scheler a jeho historicko-socioloogický přístup ke zkoumání civilizačně založených forem vědění) 

MÜLLER, K., Inovace – vědění – instituce: k výzvám současné doby. Praha, Karolinum, 2017 (kap. 2.3)

Jaká je souvislost mezi každodenním / praktickým a vědeckým věděním? Sociologie zkoumá povahu každodeního, komunikovaného a na rozhodování zaměřeného vědění a jednání,  interpretuje jeho charakteristiky, meze jeho funkcionalizace a problémy jeho zakotvení v hodnotových orientacích; získané poznatky o každodenním vědění zpřesňují pohled na možnosti jeho sdílení a zevšobecnění; výklad využije poznávací / fenomenologický přístup a naváže na poznatky A. Schütze

BERGER P.. LUCKMANN T., Sociální konstrukce reality, pojednání o sociologii vědění. Brno, CDK, 1999 (kap. 1, kap. 3)

MÜLLER, K., Inovace – vědění – instituce: k výzvám současné doby. Praha, Karolinum, 2017 (kap. 2.3)

Lze každodenní vědění zobecnit?  Pojem ideologie a jeho koncepční i pralktický význam přinášejí historicky a sociologicky zaměřené poznatky o utváření sdíleného vědění v masových demokraticky založených společnostech a jeho úloze v tvorbě politiky jako zdůvodněné moci / násilí; bude využit historicky orientovaný pohled na socio-kulturní úlohu idejí a na možnosti propojení každodenního vědění s obecně sdíleným a politicky orientovaným věděním a jednáním. Texty K. Mannheima vydatně podporují studium tohoto tématu a budou využity při diskusi o hodnotovém založení společností.

Cesty a míra emocionalizace forem vědění a jednání a jejich kulturní důsledky:výklad počítá s pojmovým osvojením vztahu mezi pohnutkami / emcionálním vědomím, mezi přesvědčením, mezi "zdravým rozumem" amezi zdůvodněným jednáním a rozhodováním; diskuse k problému důvěry a její  úlohy v institucionalizovaném prostředí a v prostředí de-institucionalizace.

STEHR, N., ADOLF, M., (2018): Je vědění moc? Poznatky o vědění. Praha, Sociologické nakladatelství (čtřetí část)

Význam způsobů medializace lidské interakce pro tvorbu sdílenného a hodnotově založeného vědění a jednání. Využití diskuse mezi  J. Habermasem a J. Thompsonem o kulturní úloze bezprostřední a zprostředkované komunikace / sociální interakce a jednání.

THOMPSON, J.B., Média a modernita. Praha, Karolinum, 2004 (kap.3)   

STEHR, N., ADOLF, M., (2018): Je vědění moc? Poznatky o vědění. Praha, Sociologické nakladatelství (části  )

Tvorba identity a kolektivity ve světě současných médií

MÜLLER, K., Inovace – vědění – Rinstituce: k výzvám současné doby. Praha, Karolinum, 2017 (kap.  4.3)

Harmonogram přednášek:  kapacita letního semestru obnáší 12 přednášek; každý výše uvedený tematický okruh je pokryt minimálně jednou přednáškou, obtísžnějším temarům budou v ěnovány dvě přednášky.

Studijní literatura:
* Povinná:
MÜLLER, K. Inovace - vědění - instituce: k výzvám současné doby. Praha: Karolinum, 2018 (kap.3 a 4)

WALLERSTEIN, I. a kolektiv. Kam směřují sociální vědy. Zpráva Gulbenkianovy komise o restrukturaci sociálních věd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998.)

STEHR, N., ADOLF, M., (2018): Je vědění moc? Poznatky o vědění. Praha, Sociologické nakladatelství (vybrané kapitoly, viz rozvrh)

* Doporučená:

BERGER P.. LUCKMANN T., Sociální konstrukce reality, pojednání o sociologii vědění. Brno, CDK, 1999 (kap. 1, kap. 3)

MÜLLER K. Historický vývoj poznávacích prostředků společenských věd, v Metody výzkumu ve společenských vědách, FHS UK, Praha, 2019, ss. 450-461 

THOMPSON, J.B., Média a modernita. Praha, Karolinum, 2004 (kap.3)

MANNHEIM: Ideologie a utopie, Archa, Bratislava, 1991; A

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: doc. Ing. Karel Müller, CSc. (19.01.2023)

 

Docházka

Účast na přednáškách napomůže studentům  a studentkámkám porozumět přednášeným problémům a úspěšně absolvovat kurz. Pro atestaci kurzu jsou nabídnuty dvě formy: (i) aktivně se podílet svými komentáři na výuce; (ii) zakončit kurz úspěšným zpracováním písemného testu.

1. Režim komentářů:  předpokladem atestace kurzu je zpracování komentáře k tématu či výkladového problému z přednášené látky; možná témata komentářů navrhne přednášející během úvodních přednášek; pokud se student / studentka rozhodne absolvovat atestaci ve formě komentáře, tak předdloží přednášejícímu zvolené téma s krátkým zdůvodněním; následně přednášejíící veřejně posoudí zvolené téma (za učasti autora, na platformě přednášky a s využitím dotazů studentek / studentů) a schválí ho. Autor / autorka pak smostatně zpracovává text komentáře. Po dohodě s přednášejícím může na platformě přednášky předložit k diskuzi problémy, které vznikají při stuudiu tématu komentáře.

 2. Atestaci kurzu lze také dosáhnout úspěšným zpracováním písemného testu, který je sestaven podle přednášené látky a  odle doporučené literatury.

 3. Dodatečné informace k atestu: (i) návrhy témat komentářů je nutno předložit do konce února 2023, jejich projednání a schválení proběhne do konce března 2023; (ii) finální komentář je zpracován v rozsahu 5-6 stránek a předložen učiteli do konce června 2023; (ii) pokud autorka / autor komentáře zjistí, že zpracování komentáře přesahuje jeho možnosti, tak může pro atestaci využít písemný test; 

Kreditová dotace povinně volitelného kurzu

4 ECTS (1 kredit = 25-30 hodin práce)

Hodnocení

Komentáře                      slovní hodnocení, které je zasláno autorce / autorovi, zápis známky (1, 2, 3) 

Písemný test                   8 otevřených otázek ( hodnocení otevřené otázky - 0,1,2 body) a 2 uzavřené otázky (hodnocení 0,1 bod); celkové hodnocení: dobře - 8-9 b.; velmi dobře - 10-14 b.; výborně: 15-18 b.                    

  

Poučení o plagiarismu

Dodržování pravidel správného odkazování použitých zdrojů je součástí akademické etické integrity. Jakékoliv případy plagiátorství, ať úmyslného či neúmyslného, jsou nepřípustné a budou postoupeny děkance FHS UK a etické komisi k projednání a řešení. Základní pravidla řádného odkazování a připisování autorství najdete zde http://www.hps.cam.ac.uk/students/plagiarism.html