Prostor, jeho teoretické rámce a architektonické realizace - YBFC135

• Anglický název: Space: Its Theoretical Frameworks and Architectural Realizations
• Zajišťuje: Program SHV - Filosofický modul (24-FM)
• Fakulta: Fakulta humanitních studií
• Platnost: od 2022
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: 20 / neurčen (20)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět lze zapsat opakovaně; předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: prof. Miloš Havelka, CSc.
• Vyučující: prof. Miloš Havelka, CSc.; Mgr. Jiří Tourek, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Jiří Tourek, Ph.D. (20.09.2021)

Kurs přiblíží různé přístupy pojetí prostoru a to jak na rovině teoretické, tak na úrovni jeho reálného uskutečňování v architektonických artefaktech, v utváření města či celé krajiny. Výklad teoretických předpokladů bude postupovat historicky, s ohledem na vývoj různých pojetí u různých myslitelů, (například Ch. Montesquieu, G. Simmel, M. Weber, H. Lefèbvre či P. Bourdieu). Výklad konkrétních realizace začne kurs sledovat od doby baroka, kdy se začíná (alespoň v Čechách a okolní Evropě) utvářet také krajina, jejíž hominizace zde jako základ přetrvává dodnes. Důraz bude položen na dobu 19. a 20. století, které utváří prostor dnešního města a krajiny. Souběžně se budou sledovat různá řešení otázky prostoru v rozmanitých architektonických směrech a školách (jako například historismus, modernismus, post-modernismus). Smyslem kursu je jednak představit základní přístupy, vytvořit tedy obecný přehled, tak zároveň přitáhnout k této problematice pozornost kvůli její důležitosti v životě venku, v prostorovém světě. ♦

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Eva Beranová (03.06.2019)

Sylabus (předběžný):
1) úvod, představení kursu. Otázka prostoru v teorii architektury (J. T.)

2) M. Havelka: sociologie prostoru 1: - „Prostor v novověkém myšlení 1“ (CH. Montesquieu, osvícenství a romantika)

3) barokní prostor, prostor barokního města, zahrady, krajiny

4) francouzská zahrada (geometrizace světa), anglický krajinný park, neo-klasicismus

5) M. Havelka: sociologie prostoru 2: - „Prostor a společnost v 19. století“ (moderní společnost, vzestup měšťanstva, historismus, K. Marx: ekonomizace prostoru)

6) M. Havelka: sociologie prostoru 3: - „Klasická sociologie prostoru“ (Simmel, Weber);

7) prostor v historické a eklektické architektuře;

8) urbanizace, Paříž a haussmanizace, Vídeň a Ringstrasse.

9) velkoměsto, manhattanská mřížka, Otto Wagner a Vídeň, A. Engel a Dejvice a další

10) modernistický přístup, moderna, Le Corbusier, jeho stavby a jeho města, urbanismus

11) M. Havelka: sociologie prostoru 4: - (H. Lefèbvre či P. Bourdieu, Ch. Jencks).

12) pozdní moderna, postmoderna a alternativy druhé poloviny 20. století

pořadí teoretických vstupů se může v průběhu semestru změnit.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: Mgr. Eva Beranová (03.06.2019)

Zápočet bude formou testu.

Studijní opory

Poslední úprava: Mgr. Eva Beranová (03.06.2019)

Základní literatura:

Giddens, Anthony, Velká města a městský život, in: Sociologie. Aktualizované a rozšířené vydání revidované Philipem W. Suttonem, Praha, Argo, 1913, kap. 6. str. 195 - 233.

Havelka, Miloš, „O středoevropských konstrukcích střední Evropy“, in: Dějiny-teorie-kritika, č.2, 2005, str. 195 - 213.

Hrůza, Jiří, Svět měst, Academia, Praha 2014.

Koolhaas, Rem, Třeštící New York, Arbor Vitae, Praha 2007.

Kostof, Spiro, The City shaped, Thames and Hudson, London 1991.

Laan, Dom Hans van der, Architektonický prostor, Archa, Zlín 2012.

Musil, Jiří, Sociologický význam prostoru, in: Sociologie bydlení, Praha, Svoboda, 1971, 4. Kap., str. 293 - 291

Rasmussen, Stefen Eiler, Vnímat hmotu a prostor, in: Jak vnímat architekturu, Praha: Academia, 2016, (str. 30 - 47);

Weber, Max, Město, in: Lidé města.

Zevi, Bruno, Prostor, podstata architektury, in: Jak se dívat na architekturu, Praha, Čs. spisovatel, 1966, str. 14 - 26;