Poslední úprava: PhDr. Miroslav Klusák, CSc. (07.10.2020)
Studenti si zvolí téma výzkumného zájmu (v souladu s plánovaným zaměřením diplomové práce). Provedou rešerši ve dvou či více médiích (elektronické databáze, případně relevantní encyklopedické publikace, časopisy či katalogy); sestaví výchozí bibliografii; s využitím dvou pramenů sepíší teoretickou studii prezentující výsledky rozboru odborné literatury. Cílem je praxe v analytické práci s odbornými texty jako s empirickými daty, kultivace ciltlivosti pro rozdíly mezi primární a sekundární literaturou a kultivace citlivosti pro rozdíl mezi studiem pro zkoušky z encyklopedických znalostí a pro rozvoj teoretické citlivosti ve vlastním výzkumu.
Poslední úprava: PhDr. Miroslav Klusák, CSc. (18.09.2018)
Students select their individual theme of research interest (preferably that of their diploma theses). Then they proceed with scholarly literature retrieval in two or more media (library catalogue, database of periodicals, relevant handbook or encyclopedia, relevant periodical); they assemble a preliminary bibliography; and using at least two titles write a theoretical paper presenting the results of their analytical reading. The target is practicing analytical work with texts of scholarly literature as if they were empirical data, cultivating sensitivity to the difference between primary a secondary literature in relation to the theme of research, and cultivating sensitivity to the difference between reading for examinations in encyclopedic knowledge and reading for cultivating theoretical sensitivity in one's own research.
Cíl předmětu
Poslední úprava: PhDr. Miroslav Klusák, CSc. (18.09.2018)
Studenti provedou rešerši odborné literatury k vlastnímu tématu a z vybraných alespoň dvou pramenů vypracují teoretickou studii; podstatná je práce s odbornými texty jako s empirickým materiálem, citlivost vůči rozdílu mezi primární a sekundární literaturou k tématu a odlišení práce s odbornou literaturou při výzkumu od studia učebnic a písemných příprav kanonických poznatků k ústním zkouškám.
Deskriptory
Poslední úprava: PhDr. Miroslav Klusák, CSc. (07.10.2020)
Po dobu zákazu výuky na učebně bude výuka probíhat s oporou o kurz Psychologický výzkum: teoretická citlivost v Moodlu - https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=10256
Literatura
Poslední úprava: PhDr. Miroslav Klusák, CSc. (18.09.2018)
Povinná Eco, U. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia 1997 Strauss, A., Corbinová, J. Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert 1999. Doporučená Glaser, B. Theoretical sensitivity. Mill Valley: Sociology Press 1978. Glaser, B., Strauss, A. The discovery of grounded theory. Chicago: Aldine 1968. Strauss, A. Qualitative analysis for social scientists. New York: Cambridge University Press 1987. Saldaña, J. The coding manual for qualitative researchers. Second edition. London: SAGE Publications 2013.
Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Miroslav Klusák, CSc. (07.10.2020)
PRVNÍ BLOK V prvním, úvodním bloku jsou studenti seznámeni se strukturou předmětu: jeho začleněním ve studiu - retrospektivní a prospektivní vazby; harmonogramem standardního postupu; dělbou práce vyučujících - vedení seminářů x vedení jednotlivých prací; základními parametry textu teoretické studie předkládané k zápočtu. Zvolí si téma a vypracují memorandum o své motivaci k jeho studiu; získají vedoucího jejich individuální práce; který ji také započítává.
Zápočet se uděluje za text teoretické studie povahy materiálové práce (vs. přehledová studie či esej), rozsahu 20 stran a kvality publikovatelné (vs. draft). Obsah je jednotně členěný: - titul (adekvátně zobecňující obsah; případně vyjadřující vtip studie) - kapitoly úvodní -- motivace autora ke studiu tématu (empirická zkušenost - její prezentace a problematizace) -- rešerše (popis postupu, bibliografie výchozí a volby studovaného literárního pramene) - hlavní materiálová část -- rozbor výchozího literárního pramene -- shrnutí (závěry, argumentace výběru druhého literárního pramene a otázka motivující jeho studium - emergence vlastního tématu teoretické studie studenta) -- rozbor druhého literárního pramene (vedený otázkou, která vyplynula ze studia pramene prvního) -- shrnutí (rekapitulace a odpověď na zadanou otázku stručně) - kapitoly závěrečné -- otázky ke studiu odborné literatury (diskuse závěrů formou projektu navazujícího studia odborné literatury, otázky pro něj, argumentace výběru pramenů do bibliografie upravené) -- otázky k empirickému výzkumu (diskuse závěrů formou projektu navazujícího empirického výzkumu, otázky pro něj, předpokládaný postup sběru dat a jejich interpretace) -- závěr (s reflexí rozdílu v teoretické citlivosti studenta na počátku a konci práce na teoretické studii) - seznam použité literatury - abstrakt (v rozsahu 255 znaků)
Výchozím a integrujícím pojmem teoretického poučení i kultivovanou schopností studentů je teoretická citlivost - v pojetí tzv. grounded theory od Barney G. Glasera a Anselma L. Strausse. Jako schopnost rozpoznat, co je v údajích důležité, a dát tomu smysl vystupuje vůči konkrétnímu bádání v roli toho, co si badatel přináší do výzkumné situace z předchozí profesní a osobní zkušenosti i v roli toho, co badatel získává při tvorbě teorie zakotvené v datech - ať už se jedná o teorii substantivní (daného jevu v jednom typu situace) či formální (zkoumaného jevu v různých typech situací). Metodologické průpravě v bezprostřední kultivaci teoretické citlivosti vůči psychologickým jevům jejich výzkumem je věnovaný bakalářský předmět Psychologický výzkum I a II: v terminologii B. Glasera se krokování, vzorkování, kódování, psaní memorand i výzkumné zprávy pojímá jako teoretické (theory-laden); badatel spíše než absence jakékoliv teorie zkoumaného jevu se prací s daty zbavuje svých předsudků a slepých míst. Tento předmět se věnuje metodologické průpravě v kultivaci teoretické citlivosti vůči psychologickým jevům zprostředkované prací s odbornou literaturou. Zvláštním předmětem teoretické citlivosti studentů při studiu vybraných pramenů je teoretizační práce autorů odborné literatury, na kterou se uplatňují metodologické postupy analogické s kvalitativní analýzou empirických dat o psychologických jevech. Výchozí je citlivost vůči rozlišení tzv. primární a sekundární literatury. Jako "primární vs. sekundární" vystupuje odborná literatura vůči studentem tematizovanému psychologickému jevu. Primární literaturou jsou texty autorů, kteří prezentují svou empirickou zkušenost s daným jevem a před očima čtenáře tvoří teorii substantivní či formální, nebo výsledky své rozsáhlejší práce shrnují a systematizují. Takové texty nabízí studentům-badatelům pojmy pro selektivní (logické, metaforické, dle podobnosti a rozdílu) a axiální (infralogické, metonymické, dle styčnosti) kódování dat; pojmy, které si své místo v teorii zkoumaného jevu musí zasloužit. (Je-li tématem studenta např. Morální usuzování pubescentů, mohou jako primární literatura sloužit např. texty L. Kohlberga. Pak spíše jeho disertace The development of modes of moral thinking and choice in the years 10 to 16 z roku 1958, nebo The measurement of moral judgement z roku 1987, v němž spolu s A. Colby prezentuje revizi svého Moral judgement interview, systému skórování a konceptualizace stadií vývoje morálního usuzování, k nimž došel po téměř třiceti letech empirického výzkumu a teoretických diskusí; než jeho Moral stages: A current formulation and a response to Critics z roku 1983, v němž se vyjadřuje k různým návrhům na způsob čtení jeho díla od jeho kritiků.) Sekundární literaturou jsou texty autorů, kteří píší o práci autorů literatury primární. (V případě našeho tématu např. Theories of moral development od autorské dvojice J. M. Rich a J. L. DeVitis z roku 1985, nebo Dva psychologické přístupy k morálce od I. Čermáka z roku 1990 - první knižní, druhá časopisecká přehledová studie.) Z těchto textů student-badatel třeba nezíská žádnou názornou představu o tom, jak by mohl kódovat svá empirická data. Za to nabízejí popis a výklad teoretizační práce autorů primární literatury; byť někdy neadekvátní, byť často bez zakotvení v empirických datech. Inspiraci pro vlastní studium teoretizační práce autorů primární literatury však nabízejí vždy; a mohou inspirovat i teoretizaci vlastních empirických dat.
Díky účasti na prvních seminářích se studenti seznámí s tématy na katedře vypisovaných diplomových prací; ujasňují si volbu tématu; tak aby začátkem 2/3 semestru mohli vstoupit do distribuce mezi vedoucí a těmto předložit memorandum prezentující motivaci studenta ke studiu vybraného tématu. Motivací se míní empirická zkušenost s tématem a to, v čem představuje kognitivní výzvu. Na první pohled jsou studenti, kteří tematicky navazující na své bakalářské práce nebo tematizují něco ze své praxe v profesi psychologa či pedagoga (ze zaměstnání v různých psychologických, školských či zdravotnických zařízeních), zvýhodněni vůči studentům, které oslovila jen formulace tématu diplomové práce a kteří zatím netuší, o čem to je; i ti druzí se však jsou schopni dobrat toho, jak by si mohli takovou empirickou zkušenost představit a co by se mohli chtít dozvědět.
DRUHÝ BLOK Ve druhém, vlastním výzkumném bloku studenti provedou rešerši k vybranému tématu a sepíší o ní memorandum pro svého vedoucího; po konzultaci prostudují výchozí pramen, sepíší memorandum s jeho rozborem, s argumentací výběru druhého literárního pramene a s otázkou motivující jeho studium; a s originálem textu jej předloží svému vedoucímu; a to tak, aby v polovině semestru mohli přejít ke třetímu, závěrečnému bloku práce.
Studenti se rozhodnou, ve kterém prostoru budou svou rešerši provádět: encyklopedie, handbook, encyklopedická monografie; více či méně specializovaný odborný časopis; elektronický katalog knihovny; elektronická databáze anotací a/nebo fulltextů odborných statí - přičemž žádoucí je kombinace práce alespoň se dvěma prostory. Řeší jednak případnou absenci literatury o jejich jevu, jednak zahlcení množstvím literatury. (V elektronickém katalogu knihovny Pedagogické fakulty k "morálnímu usuzování" nebyl v září 2008 žádný záznam. V knihovně amerického kongresu bylo k "moral reasoning" 157 knižních publikací; v databázi EBSCO 807 statí, z toho 568 fulltextových. V databázi EBSCO nebyl k průniku "moral reasoning" x "pubescent" / "pubescence" žádný záznam; byť tyto termíny databáze zná; k průniku "moral reasoning" x "adolescent" nabízela 51 fulltextů, k průniku "moral reasoning" x "teenager" 23; k průniku "moral development" x "adolescent" nabízela fulltextů 90.) K řešení problému prvního si studenti vypracovávají slovníček klíčových termínů/pojmů k tématu (např. moral reasoning, moral judgement, manners, mores, morality, amoral, nonmoral, ethics, moral development) a seznamují se s bibliografiemi (seznamy použité literatury) již objevených textů; k řešení druhého se v těchto bibliografiích orientují a usilují o orientaci v odborném diskursu k tématu (prostřednictvím slovníčku klíčových pojmů; srovnání bibliografií více titulů; explicitního situování se autorů v odborném diskursu v anotacích či úvodech).
V memorandu o rešerši stručně popíší prostor a postup; prezentují výchozí bibliografii 5 až 10 titulů; vždy s charakteristikou tušeného významu titulu pro téma v jedné větě; argumentují volbu jednoho z nich jako výchozího literárního pramene pro teoretickou studii. I sebevíce intuitivní či naivní "argumentace" je lepší než žádná; tak jako v případě výchozí "motivace autora ke studiu tématu" je nezbytná pro závěrečnou reflexi rozdílu v teoretické citlivosti vůči vybranému psychologickému jevu na počátku a na konci odvedené badatelské práce. Obecnými kritérii pro výběr konkrétního titulu jsou jednak důležitost, jednak situovanost v rámci odborného diskursu k tématu. Konkrétněji pak studenti rozlišují, zda jim jde především o zprostředkovanou empirickou zkušenost s daným jevem a/nebo o způsob teoretizace této zkušenosti (literatura primární); nebo o způsoby čtení předchozího (literatura sekundární).
V memorandu s výsledky studia výchozího literárního pramene studenti řeší jednak rozdíl mezi prezentací výsledků rozboru textu jeho parafrází vs. jeho výkladem; a to prostřednictvím explicitního badatelského postoje vůči textu autora. Text autora primární literatury by sloužil jako text, s jehož pomocí se hovoří, při vlastním empirickém výzkumu vybraného psychologického jevu. Zde se stává textem, o němž se hovoří, jevem, jenž je zkoumán. To, co student popisuje a vykládá, tedy není samotný psychologický jev a jeho teorie, ale teoretická práce studovaného autora, kterou ve svém textu odvádí. Obdobně je tomu v případě, že zvoleným textem je případ z literatury sekundární. Jednak řeší problém emergence vlastního tématu jimi prováděné teoretické studie; a to prostřednictvím zvážení toho, co by se nyní, po prostudování daného textu, mohli, měli a chtěli dozvědět z dalšího studia odborné literatury; výsledkem je pak i odpovídající volba druhého pramene (případně na základě doplňující rešerše), otázka zadaná k jeho studiu a možné zpřesnění či změna titulu celé teoretické studie. (V případě používaného studenta se zájmem o morální usuzování pubescentů by mohlo dojít třeba i k tomu, že by si jako výchozí literární pramen vybral stať Psychoanalytical and genetic-structuralistic approaches of moral development: incompatible views? od A. Tellingsové z roku 1999 - řekněme ze zvědavosti, co že zvažovanou volbou Kohlberga jako autora, s jehož pomocí si chce zjednávat empirickou zkušenost s morálním usuzováním pubescentů a teoretizovat ji, dělá z hlediska společné situovanosti v odborném diskursu o morálním vývoji. Mohl by pak zjistit, že text jako celek přihlašuje autorka k diskusi těch autorů, kteří nejen kritizují daná paradigmata zkoumání morálního vývoje, nýbrž se snaží též o jejich integraci. Že však její stať je možná zajímavá nakonec provedenou implicitní kritikou daných teorií; tím, co označuje jako omezení daných teorií. Zajímavé není ani tak to, že jako příspěvek psychoanalýzy do společného díla je označena teorie morálních emocí (vs. morální usuzování). Zajímavé je, že jako základní morální emoce v pojetí psychoanalýzy je prezentována jen úzkost z trestu či ztráty lásky a uznání osob pečujících. Že by se tomuto citu jako morálnímu nevěnoval Freud? Že by v jeho teorii vystupovala láska jen v roli citu, o jehož ztrátu ze strany druhého se jedinec obává (tedy jako láska k sobě a od druhého a nikoli jako láska k druhému)? A že by se Kohlberg ve svém pojetí morálního vývoje vůbec nevěnoval roli principu lásky k bližnímu? Možná, že druhým literárním pramenem by mohla být právě autorkou hojně citovaná stať Civilization and its discontents, která v českém překladu vyšla pod názvem Nespokojenost v kultuře, a že otázkou by mohlo být, zda se skutečně Freud ke známému imperativu - Miluj bližního svého jako sebe sama! - nevyjadřuje; a pokud ano - Jak? Studium toho, zda a jak je v tomto ohledu omezená teorie Kohlbergova by se odkládalo na pozdější dobu s tím, že bude efektivnější, bude-li provedeno s alespoň minimální představou o tom, jak s tímto na první pohled podstatným aspektem morálního vývoje zachází autor, který se na něj údajně specializuje. Tématem vlastní teoretické studie by tak nebylo ani Morální usuzování pubescentů, ani Morální vývoj - Kohlberg vs. Freud; nýbrž Láska k bližnímu v teorii morálního vývoje S. Freuda.)
TŘETÍ BLOK Ve třetím bloku, výzkumném a závěrečném, studenti zpracují chybějící části celé studie dle předepsané osnovy, a to tak, aby jej jako draft předložený vedoucímu i s originálem druhého textu, po konzultaci mohli dopracovat do publikovatelné podoby do konce semestru.
Studenti řeší především zhodnocení své práce při studiu odborné literatury pro svou teoretickou citlivost vůči tematizovanému psychologickému jevu. Jednak prostřednictvím úpravy bibliografie, kterou si pořídili na základě rešerše: škrty, doplňky, úpravy charakteristik tušeného významu titulu pro téma v jedné větě; a prostřednictvím projektu navazujícího studia odborné literatury. Jednak prostřednictvím projektu navazujícího empirického výzkumu (teoretické vzorkování / theoretical sampling): minimálně si lze klást otázku, zda jsem schopen si zjednat srovnatelnou empirickou zkušenost jako autor primární literatury, jako on ji interpretovat, případně v ní vidět i něco jiného; v případě, že z vybrané odborné literatury ani nelze vyčíst, o čem autoři mluví v rovině konkrétních empirických dat, je sice situace komplikovanější, ale i tehdy je nutné s pomocí představivosti úkol splnit a reflektovat důsledky pro situovanost studenta v diskursu odborné literatury o daném tématu. Jednak řeší zhodnocení své práce prostřednictvím Závěru, ve kterém na rozdílu mezi výchozí "motivací ke studiu daného jevu" a konečnými "projekty" odečítají rozdíl v teoretické citlivosti vůči tematizovanému psychologickému jevu.
Společné semináře slouží nejen k tomu, aby byli studenti seznámeni s instrukcemi a teorií zadávané práce, ke vzájemné pomoci při řešení konkrétních problémů diskusí o práci těch rychlejších, ale též ke vzájemnému inspirování v tom, jak lze základní požadavky předmětu splnit různými konkrétními způsoby dle konkrétní povahy situace v odborné literatuře ke studentem zvolenému tématu.
Např. studenti, kteří si zvolili téma diplomové práce, jehož zadání požaduje provedení nějakého druhu repliky dřívějších výzkumů, validizační studie standardizovaných metod, zapojení do již probíhajících týmových výzkumů apod., nemusí provádět výchozí orientační rešerši odborné literatury, nýbrž výchozí literární pramen volí ze zadané povinné literatury k tématu. Nebo se může jednat o to, že student, třeba i po orientační rešerši, zpracovává několik opakujících se výměn mezi autory, kteří po několik čísel spolu diskutují v odborném časopise; nebo že zpracovává dvě či více kapitol v rozsáhlejší výzkumné zprávě, aby pochopil, jak postupná volba jednotlivých experimentálních situací slouží k budování formální teorie daného jevu atd. Jednotnou osnovu teoretické studie pak lze samozřejmě přizpůsobit badatelské situaci studenta, nikoli však zcela ignorovat.
Začlenění předmětu: Vůči Bc. studiu navazuje předmět na psaní bakalářských prací; v teoretické rovině metodologického poučení a reflexe metodologické zkušenosti, v možnosti kontinuity tematické orientace studentů, v praktické rovině kultivace jejich teoretické citlivosti - a to jak u absolventů oboru Psychologie a speciální pedagogika na naší fakultě, tak u absolventů z jiných fakult či příbuzných oborů. Vůči předmětům z našeho bakalářského studijního programu navazuje předmět na "Psychologický výzkum I a II" (dříve "Psychologický výzkum - školní gramotnost"): orientovaný na empirická data z terénu; studenti píší materiálovou práci z výzkumu ve školním terénu (publikovanou v internetovém archivu katedry); a to nevyžadující práci s odbornou literaturou. Společným jmenovatelem je metodologie kvalitativní analýzy, zvláště tzv. grounded theory, zde uplatněná na odborné texty ve funkci analyzovaného materiálu. V rámci Mgr. studia je předmět přípravný a podpůrný pro diplomové práce; zvláště pro část, ve které se mají studenti vyrovnat s odbornou literaturou. Předmět podporuje odolnost studentů vůči pokleslé tradici dělení diplomových prací na tzv. teoretickou a praktickou část, zpracovaných bez vzájemné propojenosti; s teoretickou částí zpracovanou jako kompilát více či méně poctivě citovaných digestů z literatury, a to ve struktuře více či méně volných asociací se zkoumaným tématem, tedy bez vlastního analytického příběhu, bez vlastní teoretické integrace. (Teoretická část diplomové práce např. na téma Sociální dovednosti pubescentů v dětských domovech by v takové tradici obsahovala kapitoly prezentující, co zajímavého se student dočetl o současných trendech v organizaci dětských domovů, o deprivaci v rodině, o vývojově psychologické charakteristice pubescence, o členění sociálních dovedností dle jednoho či více autorů; načež praktická část by referovala o vlastním empirickém šetření heuristické povahy, při kterém by bylo vypracované členění sociálních dovedností u konkrétní skupiny pubescentů z dětských domovů, bez jeho porovnání a diskuse s tím, co se o sociálních dovednostech psalo v příslušné kapitole teoretické části.) Vůči předmětům v magisterském studiu je předmět přípravný pro povinně volitelné předměty "Diplomový seminář A (kvantitativní)", "Diplomový seminář B (kvalitativní)".
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: PhDr. Miroslav Klusák, CSc. (29.10.2019)
Účast na seminářích a text teoretické studie povahy materiálové práce (vs. přehledová studie či esej), rozsahu 20 stran a kvality publikovatelné (vs. draft) - podrobněji popsaná v sylabu.
