|
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Mgr. Catherine Ébert-Zeminová, Ph.D. (22.09.2023)
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Mgr. Catherine Ébert-Zeminová, Ph.D. (25.09.2023)
Plnění předmětu Seminární práce: 8 hodin tj. Příprava na Z+Záp: 16 hodin Zkouška: znalost látky v celém rozsahu přednášek a seminářů; znalost primárních i sekundárních textů uvedených v rubrice Literatura; schopnost rozboru a výkladu úryvku i celku díla na odpovídající odborné úrovni (cf. 3. oddíl rubriky Literatura, tj. Méthode). V nejbližší době dostanou studenti k dispozici podpůrné komplementy a odkazy coby pomůcku pro individuální práci: pro zlepšení analytického a interpretačního přístupu k literárních textům. |
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Mgr. Catherine Ébert-Zeminová, Ph.D. (18.10.2023)
Corpus literárních (primárních) textů
Linie presymbolismu a symbolismu BAUDELAIRE, Charles. Les fleurs du mal, 1857. VERLAINE, Paul. Les poèmes saturniens, 1864. RIMBAUD, Arthur. Le bateau ivre, 1871, 1883, 1884 (napsáno, uveřejněno časopisecky, uveřejněno knižně). VALÉRY, Paul. Narcisse parle, 1890. GIDE, André. Le traité du Narcisse. Théorie du symbole, 1890.
Linie predekadence a dekadence FLAUBERT, Gustave. Salambo, 1862. VERLAINE, Paul. Les poèmes saturniens, 1864. HUYSMANS, Joris-Karl. A rebours, 1884.
Linie avantgardy a utvrzování modernismu RIMBAUD, Arthur. La lettre du Voyant, květen 1871; Une saison en enfer, 1873. APOLLINAIRE, Guillaume. Alcools, 1913. PROUST, Marcel. Du côté de chez Swann, 1913. GIDE, André. Les Faux-monnayeurs, 1925/1926.
Existencialismus SARTRE, Jean-Paul. La nausée, 1938; jedna z novel souboru Le Mur, 1939.
Vous êtes supposés avoir lu toutes les oeuvres de ce corpus en version intégrale, et donc les connaître bien. Au besoin, vous lisez la traduction d'abord et l'oeuvre dans le texte ensuite, ou vous pratiquez une lecture bilingue simultanée - juxtalinéaire. U děl tohoto souboru se předpokládá důkladná četba-znalost plného znění textu. V případě potřeby vstřebat nejprve překlad a poté originál, případně číst oba současně (lecture juxtalinéaire). Histoire de littérature BEAUMARCHAIS, Jean-Pierre ; COUTY, Daniel. Dictionnaire des œuvres littéraires de langue française 1, 2, 3. Paris : Bordas, 1994. Entrées en relation avec auteurs, thèmes et problèmes travaillés dans le cours. BOUTY, Michel. Dictionnaire des œuvres et des thèmes de la littérature française. Paris : Hachette, 1990. Entrées en relation avec auteurs, thèmes et problèmes travaillés dans le cours. BRUNEL, Pierre. Dictionnaire des mythes littéraires. Monaco : Rocher, 1994. Les chapitres relatifs aux thèmes abordés dans le cours. BERTHIER, Patrick ; JARRETY, Michel. Modernités : XIXe et XXe siècles. Paris : PUF, 2006. PECHAR, Jiří. Dvacáté století v zrcadle literatury. Praha : Filosofia, 1999. KOL. Slovník světových literárních děl. Praha : Odeon, 1988. - - - - - - - - - - - - - - Au besoin : LAGARDE, André ; MICHARD, Laurent : Le XIXe siècle ; Le XXe siècle. Paris : Bordas – n’importe quelle édition. COLL. Manuel d’analyse des textes : histoire littéraire et poétique des genres. Paris : Armand Colin, 2018. Au besoin et avec recul nécessaire par rapport à la perspective idéologique : FISCHER, Jan O. (dir.). Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století. Praha : Academia, 1983.
Méthode ARON, Paul ; SAINT-JACQUES, Denis ; VIALA, Alain. Le Dictionnaire du littéraire. Paris : PUF, 2002. DÉSALMAND, Paul ; TORT, Patrick. Vers le commentaire composé. Paris : Hatier, 1996. Disponible sur Gallica. PECHAR J. Interpretace a analýza literárního díla. Praha : Filosofia, 2002. |
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Mgr. Catherine Ébert-Zeminová, Ph.D. (24.10.2023)
CONDITIONS DE VALIDATION
Validation Travail rédigé en temps libre, portant sur l’une des œuvres au programme, de 6-7 pages normées. Ce travail se répartit en : 1) Analyse et interprétation de l’œuvre choisie, conformes à la méthode du commentaire composé (c’-à-d à travers l’extrait) 2) Résumé d’un texte académique (article ; chapitre ou section d’un livre) en rapport avec l’œuvre choisie et les problématiques principales qu’elle véhicule. Vecteur de cette partie : Comment cette référence m’a permis de mieux comprendre le sens, la portée de l’œuvre littéraire analysée et interprétée dans la partie précédente
Examen Épreuve orale qui comprend : les contenus du travail commun dans toute leur étendue ; connaissance en profondeur des œuvres du corpus (cf. la liste) ; orientation quant aux œuvres des contextes approchés ou adjacents, lignes historiques, horizons synchroniques et diachroniques plus vastes (culture, philosophie, idées, littérature générale – canon des grandes littératures européennes sinon mondiales)
Thèmes de l’oral 1) Modernité – repères, enjeux, paradoxes ; Charles Baudelaire. Tournant du XIXe et du XXe s. – transitivité de l’époque ; sentiment de charnière en tant que constante anthropologique et donc fait périodique de l’histoire ; remise en cause du rapport à la tradition – dilemme entre continuité et discontinuité. Réseau conceptuel : crise, déclin versus recherche du renouveau, « style tardif », syncrétisme. 2) Tournant épistémologique (en relation avec « révolution épistémologique » ou « changement de paradigme » selon T. S. Kuhn) : autre temps, autre espace, autre homme, ou bien la crise des notions de « réalité », « temps », « espace » et « sujet » ; recherche des nouveaux modes de représentation de la réalité (concept de base – la mimèsis d’Aristote. Au besoin, dépoussiérer les rudiments de la théorie littéraire). 3) Mythopoïétique et intertextualité – mythe en tant que foyer des poétiques d’auteur ou de groupe, outil de la construction et de l’affirmation de soi et de la quête d’une nouvelle relation avec la tradition. Mythes tutélaires de l’époque : Narcisse (cf. thème 7), Salomé (Salammbô de Flaubert), Ophélie, androgyne. Référence incontournable : Brunel, Pierre. Dictionnaire des mythes littéraires, Monaco : Rocher 1996. 4. Émergence des techniques nouvelles – vers libéré, vers libre ; frontière diffuse entre prose et poésie, entre genres fictionnels et réflexifs (poème en prose, traités de Gide, expérimentations typographiques de Mallarmé) ; monologue intérieur – manière d’explorer, de mettre en question la subjectivité et sa nature (cf. enjeux philosophiques du thème 2) et préfiguration du courant de conscience de Joyce (ligne Dujardin-Schwob-Huysmans-Proust). 5. Émancipation de la fonction esthétique de l’art : ligne Baudelaire-Gide-Proust versus poésie/poétisation du quotidien et fusion extatique avec un ensemble supra-individuel : unanimisme ; Apollinaire. 6. Polyphonie, stéréoscopie/multi-perspectivisme, dialogie ; cubisme en poésie et prose : qu’est-ce la vérité ?, ou bien tension entre conceptions différentes de la vérité. Autorité en question : la postmodernité dans l’œuf ? 7. Miroir, spécularité, reflet, dédoublement voire multiplication – prédilection pour les méta-structures et structures en boucle (autogenèse, autoréflexion, autognosis, autoréférence [création de soi par soi, connaissance de soi, rapport de soi à soi… et du sujet et de l’œuvre] en tant que symptôme du temps : monsieur Teste de Valéry, Narcisse-poète de Gide ; mise-en-abyme dans les Faux-Monnayeurs de Gide et dans À la recherche du temps perdu de Proust (cf. également thèmes 8 et 9). 8. Jalon de la modernité : À la recherche du temps perdu de Proust I 9. Jalon de la modernité : À la recherche du temps perdu de Proust II 10. Introduction à l’existentialisme : Dasein, ek-sistence, conscience ; conception de la subjectivité ; Jean-Paul Sartre, l’être-en-soi, l’être-pour-soi ; la mauvaise foi versus l’authenticité : Le Mur, La nausée.
POŽADAVKY K ZAKONČENÍ Zápočet: seminární práce ve francouzském jazyce o jednom z témat, podložená odkazy na doporučenou sekundární literaturu; 1. část: rozbor a výklad jednotlivého díla; 2. část: resumé odborného textu (článku, kapitoly z knihy) vztahujícího se k primárnímu (literárnímu) textu. 6-7 normostran. Zkouška: ústní; celý rozsah látky ze společné práce, hloubková znalost děl z užšího souboru (cf. corpus); orientační znalost kontextových děl, vývojových linií, širších diachronních i synchronních kontextů (kultura, související kánon velkých světovýách literatur) Témata k ústní zkoušce 1. Přechodovost přelomu 19. a 20. století – pocit zlomu coby antropologická konstanta, a tedy periodický historický jev? Problematizace vztahu k tradici – rozkolísání mezi kontinuitou a diskontinuitou. Pojmová síť: krize, úpadek x obroda, „pozdní styl“, synkretismus 2. Epistemologický zlom sklonku 19. a úsvitu 20. století: jiný čas, jiný prostor, jiný člověk, aneb krize pojmů „skutečnost“, „čas“, „prostor“, „subjekt“; hledání nových způsobů znázornění skutečnosti (výchozí koncept: Aristotelova mimesis) 3. Mytopoetika a intertextovost – mýtus coby epicentrum autorských i skupinových poetik a prostředek sebevymezení a hledání vztahu k tradici (emblematické dobové mýty: Narcis [cf. též okruh 7], Salomé, Ofelie, androgyn) 4. Zrod a radikalizace nových technik – uvolněný a volný verš, rozšíření přechodového pásma mezi prózou a poezií i mezi fikčními a reflexivními žánry (báseň v próze, Gidovy „traktáty“, Mallarméovy typografické experimenty); vnitřní monolog – nástroj problematizace subjektivity a předstupeň joyceovského proudu vědomí (linie Dujardin-Schwob-Huysmans-Proust) 5. Emancipace a absolutizace estetické funkce umění – linie Baudelaire – Gide – Proust versus poezie každodennosti a exaltované splynutí s nadosobním celkem: unanimisté, Apollinaire 6. Polytematičnost, polyfonie, multiperspektivismus aneb kubismus v poezii a próze – souboj různých pojetí pravdy a zavržení principu totality: zárodek postmoderny? 7. Zrcadlo, zrcadlení, odraz, zmnožení – prosazování zdvojených struktur, hledání meta-rovin (autogeneze, autoreflexe, autognosis, autoreference… [sebestvoření, sebezpyt, sebepoznání…]) coby příznak doby: Valéryho pan Teste, Gidův Narcis-básník, formy mise-en-abyme v Gidových Penězokazech a v Proustově Hledání ztraceného času (cf. též okruh 9) 8. Milník modernosti: Hledání ztraceného času Marcela Prousta I 9. Milník modernosti: Hledání ztraceného času Marcela Prousta II 10. Úvod do existencialismu: Dasein, ek-sistence, vědomí; pojetí subjektivity; Jean-Paul Sartre: bytí o sobě, bytí pro sebe; la „mauvaise fois“ versus autenticita. Le Mur, La nausée |
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Mgr. Catherine Ébert-Zeminová, Ph.D. (25.09.2023)
Sylabus (po týdnech): 1. Přechodovost přelomu 19. a 20. století – pocit zlomu coby antropologická konstanta, a tedy periodický historický jev? Problematizace vztahu k tradici – rozkolísání mezi kontinuitou a diskontinuitou. Pojmová síť: krize, úpadek x obroda, „pozdní styl“, synkretismus 2. Epistemologický zlom sklonku 19. a úsvitu 20. století: jiný čas, jiný prostor, jiný člověk, aneb krize pojmů „skutečnost“, „čas“, „prostor“, „subjekt“; hledání nových způsobů znázornění skutečnosti (výchozí koncept: Aristotelova mimesis) 3. Mytopoetika a intertextovost – mýtus coby epicentrum autorských i skupinových poetik a prostředek sebevymezení a hledání vztahu k tradici (emblematické dobové mýty: Narcis [cf. též okruh 8], Salomé, Ofelie, androgyn). Joris-Karl Huysmans, Naruby. 4. Zrod a radikalizace nových technik – uvolněný a volný verš, rozšíření přechodového pásma mezi prózou a poezií i mezi fikčními a reflexivními žánry (Verlaine, Rimbaud; báseň v próze, Gidovy „traktáty“, Mallarméovy typografické experimenty); vnitřní monolog – nástroj problematizace subjektivity a předstupeň joyceovského proudu vědomí (linie Dujardin-Schwob-Huysmans-Proust) 5. Emancipace a absolutizace estetické funkce umění – linie Baudelaire – Gide – Proust versus poezie každodennosti a exaltované splynutí s nadosobním celkem: unanimisté, Apollinaire 6. Polytematičnost, polyfonie, multiperspektivismus aneb kubismus v poezii a próze – souboj různých pojetí pravdy a zavržení principu totality: zárodek postmoderny? 7. Zrcadlo, zrcadlení, odraz, zmnožení – prosazování zdvojených struktur, hledání meta-rovin (autogeneze, autoreflexe, autognosis, autoreference… [sebestvoření, sebezpyt, sebepoznání…]) coby příznak doby: Valéryho pan Teste, Gidův Narcis-básník, formy mise-en-abyme v Gidových Penězokazech a v Proustově Hledání ztraceného času (cf. též okruh 8, 9 a 10) 8. Milník modernosti: Hledání ztraceného času Marcela Prousta (cf. též okruh 7 a 9) I 9. Milník modernosti: Hledání ztraceného času Marcela Prousta (cf. též okruh 7 a 8) II 10. Experimentální román: Penězokazi Andrého Gida 11. Úvod do existencialismu: Dasein, ek-sistence, vědomí; pojetí subjektivity; Jean-Paul Sartre: bytí o sobě, bytí pro sebe; la „mauvaise fois“ versus autenticita. Le Mur, La nausée 12. Syntéza a závěr; debata na základě dotazů a reflexí studentů |