Poslední úprava: RNDr. Lenka Pavlasová, Ph.D. (01.10.2019)
Hlavním úkolem předmětu forenzní biologie je představit studentům rozsáhlé pole aplikované biologie do kriminalistické praxe. Jelikož dnes je nejrychleji se rozvíjející oblastí forenzních věd především molekulární biologie a analýza lidské DNA, zaměříme se především na tato témata (forenzní genetika). Studenti se seznámí s běžně užívanými metodami zpracování biologických stop z místa činu, bavit se budeme o paternitních sporech, určení pohlaví, etnicity a dalších znaků z genetického materiálu. Části přednáškového cyklu ale budou věnovány i forenzní antropologii, a okrajově se rovněž dotkneme dalších forenzních aplikovaných věd (forenzní mikrobiologie, forenzní zoologie, forenzní botanika). Hlavní probíraná témata: <Úvod> (obecně o kriminalistice, trestním systému ČR (srovnání s USA, CSI effect), role biologů v trestním řízení), <Forenzní genetika> (vlastnosti DNA, které ji předurčují k použití pro forenzní účely; DNA fingerprinting, historie a současnost; technická stránka DNA analýzy, (nextgen) sekvenace DNA; STR polymorfizmy ve forenzní analýze DNA; Y chromosom a mitochondriální DNA a jejich použití ve forezní genetice; autozomální SNP polymorfizmy ve forenzní analýze DNA; genetická genealogie), <Forenzní antropologie> (určení věku, pohlaví a rasy dle znaků na kostře; traumatologie, vliv životního stylu na vývoj kostry, barva vlasů a očí; tělní tekutiny a jejich využití ve forenzní biologii; PMI - post mortem interval; daktyloskopie - otisky kožních papilárních linií), <Forenzní mikrobiologie> (mikroorganismus jako obžalovaný, mikroorganismus jako svědek/marker), <Forenzní zoologie> (bezobratlí, obratlovci - použití jako důkaz, použití jako marker pro časové a místní určení stopy), <Forenzní botanika> (příklady jedovatých a nebezpečných rostlin relevantních pro kriminalistiku).
Deskriptory
Poslední úprava: RNDr. Edvard Ehler, Ph.D. (28.01.2022)
V případě nepříznivé pandemické situace:
Výuka předmětu bude probíhat distančně na platformě MS Teams (odkaz dostanou studenti mailem na začátku semestru). Přednášky/semináře (bloková výuka) proběhnou online, studenti budou mít k dispozici jejich záznamy pro pozdější použití. Cvičení proběhne distanční formou zadávání samostatné práce a jejím průběžným odevzdáváním on-line.
Rozklad přímé i nepřímé studijní zátěže předmětu:
Přímá a nepřímá výuková zátěž vychází z kreditového hodnocení vyučovaného předmětu (5 kreditů) a je stanovena na 125 hodin. Přímá výuka odpovídá 90 min./týden (seminář) pro studenty prezenční formy a 450 min./semestr pro studenty kombinované formy. Zbytek tvoří nepřímá výuka. Uvedené časové dotace jsou odhady a hodnoty se mohou zásadně měnit v závislosti na individualitě studenta.
Literatura
Poslední úprava: RNDr. Lenka Pavlasová, Ph.D. (01.10.2019)
Butler JM. Fundamentals of forensic DNA typing. Academic Press, 2009. Klepinger LL. Fundamentals of Forensic Anthropology. Wiley-Liss, 2006. Christensen AM, Passalacqua NV, Bartelink EJ. Forensic Anthropology, Current Methods and Pracice. Elsevier, 2014. Dirkmaat DC (ed.). A companion to Forensic Anthropology. Wiley-Blackwell, 2012. Jobling MA, Hurles M, Tyler-Smith Ch. Human Evolutionary Genetics: Origins, Peoples and Disease (2nd ed.). Garland Publishing, 2014. Stloukal M, Dobisíková M, Kuželka V, Velemínský P, Vyhnánek L, Zvára K. Antropologie: Příručka pro studium kostry. Národní museum, 1999. Fetter V, Prokopec M, Suchý J, Titlbachová S. Antropologie. Academia, 1967. Štefan J, Hladík J a kol. Soudní lékařství a jeho moderní trendy. Grada, 2012. Vaněk D. Forenzní genetika v procesu dokazování. Nakladatelství Forensica, 2011.
Sylabus
Poslední úprava: RNDr. Edvard Ehler, Ph.D. (28.01.2022)
Úvod - obecně o kriminalistice, trestním systému ČR (srovnání s USA, CSI effect), role biologů v trestním řízení
Forenzní genetika
- vlastnosti DNA, které ji předurčují k použití pro forenzní účely
- DNA fingerprinting, historie a současnost
- technická stránka DNA analýzy, (nextgen) sekvenace
- STR polymorfizmy ve forenzní analýze DNA
- Y chromosom a mitochondriální DNA
- autozomální SNP polymorfizmy ve forenzní analýze DNA
- genetická genealogie
Forenzní antropologie
- určení věku, pohlaví a rasy dle znaků na kostře
- traumatologie, vliv životního stylu na vývoj kostry, barva vlasů a očí
- tělní tekutiny a jejich využití ve forenzní biologii
- PMI - post mortem interval
Forenzní mikrobiologie - mikroorganismus jako obžalovaný, mikroorganismus jako svědek/marker
Forenzní zoologie - bezobratlí, obratlovci - použití jako důkaz, použití jako marker pro časové a místní určení stopy
Forenzní botanika - příklady jedovatých a nebezpečných rostlin relevantních pro kriminalistiku
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: RNDr. Edvard Ehler, Ph.D. (29.02.2024)
Předmět je zakončen klasifikovaným zápočtem. Pro jeho získání musí studenti splnit (bude upřesněno na první hodině/výukovém bloku):
- docházka
- zpracování odborného tématu - vědeckého článku z odborného časopisu
- presentace zadaného tématu v hodině
- odevzdání vypracované presentace a rozšířeného abstraktu
Seznam termínů k zápočtu (umět vysvětlit, krátce popsat (princip!)):
Vědecké a expertní instituce PČR z hlediska forenzní biologie Přehled/historie vývoje forenzní biologie/genetiky od 80. let 20. stol. Role forezní biologie ve vyšetřování trestného činu CSI effekt vzorek Q a K, jejich porovnání
Biologická analýza vzorku Využití světla ve forenzní biologii Imunochromatografie - detekce biologických stop Krev ve forenzní biologii Ejakulát ve forenzní biologii (diferenciální lýze) PMI (post mortem interval) Post mortem změny na těle Určení věku a pohlaví podle znaků na kostře Daktyloskopie (základní info)
Vlastnosti DNA výhodné pro forenzní využití Faktory ovlivňující kvalitu DNA Sběr DNA Extrakce/izolace DNA Kvantifikace (absorbance 260/280 nm) Enzymy štěpící DNA (endonukleázy, exonukleázy, restriktázy) Elektroforéza PCR Sekvenace Fragmentační analýza/kapilární elektroforéza Satelitní DNA, STR polymorfismy, mikrosatelity VNTR polymorfismy SNP polymorfismus Alu repetice Amelogenin CODIS lokusy Pravděpodobnost náhodné shody (random match probability) Využití Y chromosomu ve forenzní genetice Využití mtDNA ve forenzní genetice
Studijní opory
Poslední úprava: RNDr. Edvard Ehler, Ph.D. (27.08.2019)
