PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Psychopatologie dětí - ON913011
Anglický název: Psychopathology of children
Zajišťuje: Katedra psychologie (41-KPSY)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2017
Semestr: letní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:1/2, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: PhDr. Tereza Soukupová, Ph.D.
Prerekvizity : ON913002
Je prerekvizitou pro: ON913012
Je záměnnost pro: OPNP1Q111A
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Cíl předmětu
Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (11.05.2009)

Základním východiskem výuky proponovaného kurzu je zdůrazňování značné vývojovou variability psychického vývoje dítěte a v tomto kontextu nepokládat každý nestandardní projev v chování dítěte za psychopatologický. Často se jedná spíše o hraniční projev ještě přiměřeného duševního vývoje ? to platí především pro složitější ontogenetická období. Bohužel jisté patologické "nálepkování" se nevyhýbá ani dětem školního věku, dokonce možná se s ním u dětí setkáváme nejčastěji.

Literatura
Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (11.05.2009)

Fischer,J. a kol.: Dětská psychiatrie. SZdN, Praha 1963.

Hort,Vl.a kol.:Dětská a adolescentní psychiatrie.Portál,Praha,2000.

Koluchová,J. a kol.: Přehled patopsychologie dítěte. UP, Olomouc 1989.

Langmeier,J., Matějček,Zd.: Psychická deprivace v dětství. Avicenum, Praha 1974.

Langmeier,J., Balcar,K. Špitz,J.: Dětská psychoterapie. Avicenum, Praha 1991.

Matějček,Zd.: Praxe dětského psychologického poradenství. SPN, Praha 1991.

Matějček,Zd.: Dítě a rodina v psychologickém poradenství. SPN, Praha 1992.

Mezinárodní klasifikace nemocí.10.revize.Duševní poruchy a poruchy chování.Popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka (přel. z angl.originálu).Praha,Psychiatrické centrum,1992.

Nešpor,K.: Návykové chování a závislost.Praha,Praha,2000.

Richterová,J. a kol.: Patopsychologie. SPN, Praha 1969.

Švancara,J.: Poruchy psychického vývoje. UJEP, Brno 1979.

Vágnerová,M.: Variabilita a patologie psychického vývoje. Karolinum, Praha 1993.

Vágnerová,M.: Psychologie problémového dítěte školního věku. Portál, Praha 1994.

Vágnerová,M. : Psychopatologie pro pomáhající profese. Portál, Praha, 2005

Vaníčková,E.,Provazník,K.,Hadj-Moussová,Z.,Spilková,J.: Sexuální násilí na dětech.Portál,Praha,1999.

Sylabus
Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (11.05.2009)

Vlastní výuka psychopatologie je realizována formou přednášek a seminářů. Jednotlivé téma je prezentováno formou úvodní přednášky s odkazem na literaturu specifickou pro dané téma. Na úvodní přednášku navazuje ilustrativní kazuistika z odborné poradenské praxe přednášejícího. Obsah prezentované kazuistiky sleduje sice psychopatologickou diagnostiku tématu, ale stejně silný důraz je kladen na poradenské souvislosti tj. - možnosti edukační v daném případě, práce v pedagogicko-psychologické poradně, případně spolupráce dětským lékařem a psychiatrem. Důraz je kladen na spolupráci s rodiči, orientaci na okolí poruchou postiženého dítěte; jeho pozici ve třídě. Nezanedbatelná je spolupráce a informovanost ze strany třídního učitele a dalších vyučujících pracujících ve třídě s žákem vyžadujícím specielní odbornou a poradenskou pomoc.

Celý kurz dětské psychopatologie je koncipován způsobem usilujícím o vzájemnou propojenost a návaznost jednotlivých přednášených disciplin - konkrétně pro předmět psychopatologie jde o tematické okruhy poruch učení a chování a problematiky sexuálního vývoje.

Podstatnou část přípravy studentů v předmětu psychopatologie představují seminární konzultace realizované v podstatě dvěmi způsoby:

  • přímo v seminární výuce jsou konzultovány z výše uváděných hledisek konkrétní případy eventuelně uváděné posluchači z jejich případné odborné praxe,

  • seminární práce, jsou koncipovány tak, že vedle teoretického zpracování zadaného tématu je součástí práce i kazuistika konkrétního případu s důrazem na jeho prognózu

Koncepce výuky vychází z tradičnějšího pojetí třídění psychopatologických jevů a v současné době v psychiatrii zavedená tzv. Mezinárodní klasifikace nemocí (10. revize) je podrobně vysvětlena a komentována v historickém kontextu, především z evropského pohledu a učení významných osobností psychiatrie a psychopatologie.

Upřesnění obsahu jednotlivých studijních témat:

Pojmy duševního zdraví a normality

Duševní zdraví ? u dítěte chápáno jako vývojový fenomén reflektující dané prostředí a z něho se odvíjející i vyvíjející.Vedle biologických faktorů, především rodinné prostředí, škola a často, především v období dospívání, vlivy spoluvrstevníků. Z tohoto pohledu je potom nutno pojímat i koncepty normality.

Příčiny duševních poruch a chorob v dětském věku, základní pojmy

Endogenní činitelé, přímé vlivy dědičnosti, vlivy v období prenatálním, natální fáze, vlivy postnatální, multifaktoriálnost etiologie i patogeneze. Pojem symptonu, syndromu a nosologické jednotky. Teorie normality - statistická, subjektivní, ideální, sociokulturní, vlivy dynamických teorií, etická hlediska v přístupu k duševně nemocným.

Náročné životní situace

Vysvětlení pojmů stres, frustrace, jejich specifikace a rozdíly; psychická deprivace - základní definice, příčiny, členění a následky. Konflikty - definice, členění, řešení konfliktových situací - vývojové hledisko, formy adaptace a vlivy individuální tolerance.

Mentální retardace

Uvedení do "specifikace" pojmu mentální retardace. Definice, etiologie (chromozomální a metabolické poruchy, infekce, intoxikace, porodní komplikace, vlivy deprivace, dědičnost); členění. Mentální charakteristika dětí s podprůměrným intelektem. Demence - etiologie, definice. Osobnostní a typologická charakteristika.

Psychické projevy při organických a dalších nervových poruchách

Organické psychické poruchy - různorodost etiologie; mozková komoce, kontuze, dětská mozková obrna, epilepsie v dětském věku. Onemocnění dítěte encefalitidou, meningitidou.

Dětské neurózy ? psychogenní a emoční poruchy

Základní charakteristika a etiologie neuróz. Specifické projevy neurotických onemocnění v dětském věku a dospělosti. Věková variabilita a podmíněnost, osobnostní faktory. Neurotické dítě a školní prostředí.

Specifické vývojové poruchy, LMD ? tradiční koncept a současné pojetí

Lehká mozková dysfunkce - základní definice, zdroje a příčiny, komplexnost obrazu a základní příznaky (vývojová nerovnoměrnost, poruchy aktivity, pozornosti, emocionální projevy, poruchy motoriky). Souvislost LMD se specifickými poruchami učení - členění, výskyt, nejčastější projevy, náprava, přístup učitele.

Poruchy chování, dětská delikvence.

Definice, diagnostické členění a diferenciace, příčiny a projevy, zdroje v osobnosti, v sociálním prostředí, dětská delikvence, její nejčastější projevy, možnosti prevence, suicidiální chování.

Disharmonický vývoj osobnosti

Zdroje a příčiny, definice a blízká diagnostická terminologie, charakteristika vývoje v dětské ontogenezi, nejčastější a nejzávažnější projevy. Etická hlediska.

Týrané a sexuálně zneužívané dítě

Kulturní a sociální vlivy a determinanty ? historické změny v přístupu.Typy sociálního prostředí ? charakteristika rodiny týraného a zneužívaného dítěte, osobnost matky a jejího partnera.. ?Specifika? ohroženého dítěte. Znaky a projevy chování dítěte signalizující syndrom. Následky syndromu pro další vývoj.

Návykové chování dětí a v době v době dospívání

Příčiny drogové závislosti. Vedle tzv.nových drog stále největším problémem konzumace alkoholu a tabáku; problematická tolerance vůči drogám u určitých společenských skupin (bagatelizace marihuany). Závažnost účinku drog na nezralý organizmus. Gamblérství ? dosud u dětí přehlížený fenomén. Typické znaky závislého chování. Možnosti intervence.

Dítě v nemoci

Prožívání dítěte nemoci z vývojového hlediska, reakce na nemoc, simulace, agravace, disimulace. Dítě pod vlivem léků a dalších omezení vyvolaných nemocí, přístup rodičů, školní situace. Přístup k dětem chronicky nemocným a handicapovaným, autoplastický obraz nemoci.

Dětská psychoformní ( psychosomatická ) onemocnění

Definice, vývoj poznatků o psychogenních faktorech somatických onemocnění, specifická a nespecifická teorie vzniku. Vlivy prostředí a osobnostní podmíněnost vzniku choroby. Nejčastější choroby tohoto typu v dětském věku, sociální kontexty.

Pervazivní vývojové poruchy

Pronikavé výrazné a komplexní postižení duševního vývoje dítěte, počínající v raném dětství.Kannerův časný infantilní autismus ? narušená sociabilita, komunikace a herní aktivity, stereotypie,rituály. Atypický autismus. Aspergerův syndrom ? "autistická psychopatie". Rettův syndrom ? genetický zdroj poškození, výskyt pouze v dívčí populaci. Dezintegrační psychóza a Hellerův syndrom.Vzácné typy psychického poškození ? přesto v souvislosti s integračními koncepty nutná alespoň minimální znalost výchovného poradce.

Psychózy v dětském věku a dospívání

Schizofrenie ? základní projevy, aspekty věku.Hebefrenní, oneroidní, katatonní a simplexní forma. Diferenční hlediska, prognóza. Infekční psychózy a psychické poruchy při intoxikacích.

Klasifikace psychických poruch ? MKN-10

Podstata moderní současné klasifikace ? východiska a koncepty.Pojmové a obsahové rozdíly ve vztahu k dětské psychopatologii. Komparace tradičních nosologických jednotek a MKN.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK