|
|
|
||
|
Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (07.05.2009)
Při akreditaci oborového magisterského studia psychologie byly zohledněny požadavky EDP (European Diploma in Psychology), jejichž naplnění a realizování umožní studentům bezproblémově absolvovat stáže nebo část studia i v zemích EU, resp. žádat v nich o uznání diplomu. Obecným cílem stáže je propojování teorie a praxe. Studenti budou seznamováni s prostředím poradenských zařízení s etikou psychologické práce a s jednotlivými oblastmi poradenského působení daného pracoviště (diagnostika, screening, intervence). V kurzu Encyklopedické poradenské stáže se studenti seznamují s jednotlivými pracovišti poradenského systému ve školství, případně s těmi, ve kterých jsou klienty děti a mladiství a kde je také řešena problematika vzdělávání. Studenti absolvují náhledy na školním poradenském pracovišti (především u školního psychologa), v pedagogicko-psychologické poradně (doporučuje se praxi ve speciálně pedagogickém centru či středisku výchovné péče absolvovat až ve formě specializovaných stáží?), poradně pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy, na které navazuje vlastní supervidovaná praxe s klienty pod vedením pověřeného pracovníka daného pracoviště. Stáže budou zaměřeny na standardní aktivity pracovišť v oblasti prevence, diagnostiky a intervence, příp. na nadstandardní činnosti poradenských zařízení, s cílem rozvoje diagnostických, intervenčních a terapeutických dovedností. K zápočtu si studenti připravují portfolio z praxí, s evaluací školitele dle pokynů garanta reflektované poradenské stáže (dr. A. Kucharská). |
|
||
|
Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (07.05.2009)
ODBORNÁ LITERATURA ZÁKLADNÍ HAJD MOUSSOVÁ, Z.; DUPLINSKÝ, J. (ed.). Pedagogicko-psychologické poradenství II. Diagnostika. Praha: UK PedF, 2002. HAJD MOUSSOVÁ, Z. (ed.). Pedagogicko-psychologické poradenství III. Intervence. Praha: UK PedF, 2003. HAWKINS, P.; SHOHET, R. Supervize v pomáhajících profesích. Praha: Portál, 2004. MATĚJČEK, Z. Praxe dětského psychologického poradenství. Praha: SPN, 1991. MATĚJČEK, Z. Dítě a rodina v psychologickém poradenství. Praha: SPN, 1992. MATĚJČEK, Z.; DYTRYCH, Z. Jak a proč nás trápí děti. Praha: Grada, 1998. ŘÍČAN, P.; KREJČÍŘOVÁ, D. a kol. Dětská klinická psychologie. Praha: Grada, 1997. SVOBODA, M.; KREJČÍŘOVÁ, D.; VÁGNEROVÁ, M. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál, 2001. ŠVANCARA, J. a kol. Diagnostika psychického vývoje. Praha: SPN, 1980. VÁGNEROVÁ, M.; HADJ MOUSSOVÁ, Z.; ŠTECH, S. Psychologie handicapu. Praha: Karolinum, 2000. VÁGNEROVÁ, M. Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha: Karolinum, 1997. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 1999. VOJTÍK, V.; MACHOVÁ, J.; BŘICHÁČEK, V. Poruchy vývoje dětí a mladistvých a jejich projevy v rodině a ve škole. Praha: SPN, 1990.
ODBORNÁ LITERATURA ROZŠIŘUJÍCÍ ČERNÁ, M. Rozvod, otcové a děti. Praha: Eurolex Bohemia, 2001. ERB Násilí ve škole a jak jej řešit. Praha: Amulet, 2000. HAJNÝ, M. O rodičích, dětech a drogách. Praha: Grada, 2001. KIRBIOVÁ, A. Nešikovné dítě. Dyspraxie a další poruchy motoriky. Praha: Portál, 2000. KOLÁŘ, M. Skrytý svět šikanování ve školách. Praha: Portál, 2001. KUCHARSKÁ, A.; ŠVANCAROVÁ, D. Kroky a krůčky předškolním věkem. Poradenství pro rodiče. Praha: Scientia, 2003. MACEK, P. Adolescence. Praha: Portál, 1999. MATOUŠEK, O.; KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998. RIEFOVÁ, S. Nesoustředěné a neklidné dítě ve škole. Praha: Portál, 1999. SOBOTKOVÁ, I. Psychologie rodiny. Praha: Portál, 2001. TŘESOHLAVÁ, Z.; ČERNÁ, M.; KŇOURKOVÁ, M. Dříve než půjde do školy. Praha: Avicenum, 1990. |
|
||
|
Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (07.05.2009)
Při realizací stáží je nutné, aby student navštívil všechna stanovená pracoviště. Kredity podle jednotlivých typů zařízení (1 kredit představuje 20 hodin přímé výuky, 7 hodin nepřímé) nemohou být navyšovány. Student získává celkem 10 kreditů v následném rozdělení: pedagogicko-psychologická poradna (4 kredity, na 2 pracovištích), školní poradenské pracoviště (3 kredity), poradna pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy (3 kredity).
1. Stáže v pedagogicko-psychologické poradně Doba realizace praxe a časová dotace praxe v PPP ? Časová dotace na stáže ve dvou poradnách měla činit 80 hodin v přímých činnostech, 28 hodin se započte za nepřímé činnosti, zpracování portfolia a podkladů pro reflexivní semináře. ? Praxi je vhodné rozložit minimálně na 2 bloky během školního roku vzhledem k tomu, že vykonávané činnosti v poradně se během školního roku mění (např. na podzim posudky k integraci, vyšetření k volbě vzdělávací dráhy, na jaře odklady školní docházky atd.) ? Praxe by měla probíhat ve dvou poradnách. I když jsou v poradnách vykonávány stejné standardní činnosti, přesto je každá poradna svým způsobem specifická. Například jedním ze specifik je samo umístění poradny. Jiná bude situace v Praze (popř. jiném velkém městě ? kde poradna zastřešuje pouze školy v daném městě ? pracovníci každou školu pravidelně navštěvují) a v regionech (kde se poradna stará i o velmi vzdálené školy, kam se poradenský pracovník často během školního roku ani nedostane). ? Není vhodné, aby student úvodní praxi v PPP směřoval do prázdninových měsíců ? poradny mají minimální případovou práci. V této době se ale může ?seznamovat? s danou poradnou, legislativou, klientelou aj.
Obsahová náplň praxe v PPP Aktivity studentů během praxe by měly odpovídat především standardním činnostem psychologa v PPP ? samozřejmě s přihlédnutím k aktuální poptávce klientů. 1. V první fázi se student seznámí s pedagogicko-psychologickou poradnou ? spádová oblast poradny, zřizovatel, klientela, provoz poradny, pracovníci, spolupráce s dalšími institucemi,? 2. V rámci psychologické diagnostiky: nerovnoměrný vývoj, posouzení školní zralosti, lateralita, adaptační, výchovné, osobnostní a sociálně-vztahové problémy, výukové problémy (včetně specifických poruch učení), poruchy chování, volba další školy nebo povolání, přestup na jinou školu atd. 3. V rámci psychologické intervence a terapie: nerovnoměrný vývoj, školní zralost, adaptační, výchovné, osobnostní a sociálně-vztahové problémy, výukové problémy (včetně specifických poruch učení), poruchy chování, volba další školy nebo povolání, přestup na jinou školu, intervence ve škole atd. 4. Další odborné činnosti dle aktuální nabídky poradny: metodické vedení výchovných poradců, pedagogických pracovníků, besedy, přednášky, kurzy atd.
Metody: pozorování, rozhovor (včetně anamnestického) s rodiči a klientem, konzultace na školách, testy rozumových schopností, dotazníkové metody, projektivní techniky, psycho-terapie, arteterapie, muzikoterapie, terapie hrou, rodinná terapie atd. Dle možností se student může seznámit i se speciálně-pedagogickou diagnostikou a reedukací specifických poruch učení.
Spolupracující poradny pro praxi studentů Pedagogicko-psychologické poradny spolupracují v oblasti realizace stáží již v současné době. Na prvním místě jsou to poradny pražské, ale některé i mimopražské. Studenti si mohou zajistit stáž i v poradně v místě bydliště. Kromě státní poradny to může být i poradna soukromá, podmínkou však je, aby byla zařazena do systému poradenských zařízení ve školství (tj. akreditace MŠMT).
2. Průběh stáží na školním poradenském pracovišti
Studenti pobývají na školním poradenském pracovišti 60 hodin s přímými aktivitami, 21 hodin se započítá za nepřímé činnosti, zpracování portfolia a podkladů pro reflektivní seminář. Cílem stáží je poznat koncepci programu poradenství na škole, školní poradenské pracoviště, standardní činnosti školního psychologa a spolupráci s ostatními odborníky tohoto poradenského systému. Dále seznámení se s legislativou, spolupráce s PPP (SPC) a dalšími institucemi mimo školu. Realizace stáže je možná pouze v případě, že na škole školní psycholog pracuje (tj. nelze realizovat stáž u výchovného poradce, metodika prevence či školního speciálního pedagoga).
Formy ? Přímá činnost Hospitace u školních psychologů, účast na diagnostických, intervenčních, metodických a vzdělávacích aktivitách školního psychologa. ? Nepřímá činnost 1) Seznámení s legislativou ŠPP a s koncepcí práce: školního psychologa, speciálního pedagoga,učitele ? výchovného poradce na 1. stupni a 2. stupni ZŠ, SŠ, učitele ? školního metodika prevence, pedagogů s propojeností výuky v předmětech občanská nauka, rodinná výchova s koncepcí práce školního poradenského pracoviště. 2) Seznámení s odbornými kompetencemi školních poradců, které jsou obsaženy ve standardních činnostech vymezených vyhláškou č. 72/2005 Sb. 3) Seznámení s celkovým programem (strategií) ŠPS na konkrétní ZŠ a SŠ. 4) Seznámení s profesními předpoklady k výkonu jednotlivých funkci. Seznámit s obsahem kurikula doporučeného vzdělání v rámci CŽV pedagogických pracovníků.
3. Realizace stáží v poradnách pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy
Stáž na tomto typu zařízení patří mezi encyklopedické poradenské stáže, tj. povinné pro všechny studenty, v rozsahu 3 kreditů za přímé činnosti (60 hodin), 21 hodin se započte za nepřímé činnost. V první fázi pobytu na pracovišti se student seznamuje s legislativou, zaměřením poradny, klientelou. Obsah stáže záleží na konkrétní nabídce té které poradny, může se týkat diagnostických, intervenčních a terapeutických ? individuálních i skupinových aktivit, a to jak v práci s dospělou, tak dětskou populací. V případě zájmu může student navázat specializovanou stáží, nejvýše však v rozsahu 2 kreditů (40 hodin přímých činností, 14 nepřímých), kdy se může specializovat na některou odbornou oblast (diagnostika, intervence, terapie, prevence).
ZAČLENĚNÍ KURZU
Organizace kurzu Všechny stáže se budou realizovat během čtyř semestrů, bez úlev ve výuce. Často se bude jednat o prázdninové aktivity studentů, ve kterých by se měli seznámit s pestrou nabídkou pracovišť, ve kterých se budou moci po absolvování magisterského studia psychologie uplatnit (a nejenom v resortu školství). Vzhledem k rozsahu praxí již nebude možné, aby všechny stáže zajišťovala (a zaplatila) katedra. Bude nutné připravit studenty na maximální samostatnost při realizaci stáží. Kromě povědomí o typech pracovišť nelze opomenout ani obsah stáží. Časové dotace zohledňují podíl přímé a nepřímé výuky, který byl schválen katedrou na odborném semináři dne 3.11.2005. Stanovený poměr 3 : 1 ve prospěch přímé výuky na jedné straně umožní pobývat na pracovištích v dostatečné míře, na druhé straně dává prostor studentům pro výstupnou reflexi stáží, na jejímž základě bude udělen zápočet. Kredity: poměr mezi encyklopedickou a specializovanou stáží: 10 : 8. Vzhledem k velké časové dotaci není možné, aby byly stáže na pracovištích školitelům honorovány. Proto byl vytvořen model tzv. spolupracujícího zařízení ? zařízení, které bude přijímat naše studenty ke stážím obdrží certifikát o této spolupráci, pracovníci zařízení budou pravidelně informováni o činnosti katedry na poli vědeckém, publikačním, vzdělávacím, ať už se jedná o mimořádné semináře a přednášky pořádané katedrou, tak o systematické kurzy v rámci celoživotního vzdělávání.
Portfolio dokumentů o praxích Každou stáž/praxi si budou studenti dokladovat. Rozdíl oproti stávajícímu systému praxí, kdy doklad o absolvování praxe vyžadujeme, je v tom, že si studenti budou vytvářet odborné portfolio, které budou moci využít nejenom při studiu pro získání kreditů, ale i po absolvování studia při ucházení se o místo. Vzhledem k velké časové dotaci nebudeme moci jako dnes přímo zasahovat do realizace praxe. Proto je nutné sladit výstupy z praxí tak, aby byla stáž kontrolovatelná, ale aby byl i adekvátním způsobem naplněn její obsah. Proto byla vypracována obecná kritéria výstupních dokumentů z praxe, které si budou studenti zakládat ve svém odborném portfoliu. Před vlastním rozběhem praxí je bude nutné konkretizovat.
Reflektující seminář Vycházíme z představy, že zápočet ? udělení kreditů ? z realizovaných praxí není vázán jen na pobyt na daném pracovišti. V každém semestru se budou vypisovat 2 semináře (poradenská ? klinická stáž, vždy s možností encyklopedické stáže i stáže specializované) a udělení kreditů bude spojeno i s účastí v tomto semináři. Pro něj budeme požadovat zpracovanou reflexi praxí ? bude to nejen doklad pro vyučujícího, že byla praxe adekvátně naplněna obsahem. Přínos tohoto semináře by mohl být i pro samotné studenty, neboť tak získají širší povědomí i o pracovištích, ve kterých neměli možnost pobývat. Očekáváme však přínos i pro pracovníky katedry - zápis kreditů by mohl probíhat v ?koncentrovanější? podobě, než kdyby studenti oslovovali jednotlivé vyučující, průběh praxí s ním konzultovali a zápočet jim byl udělován individuálně. Předpokládáme, že by mohl být seminář zajímavý i pro kolegy na pracovišti a proto zvažujeme volný vstup do něj. Navíc by při volném vstupu mohl být obsah seminářů inspirativním i pro studenty nižších ročníků. |