PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Geobotanika - ON2302046
Anglický název: Vegetation Ecology
Zajišťuje: Katedra biologie a environmentálních studií (41-KBES)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2017
Semestr: letní
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/2, KZ [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (5)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: doc. RNDr. Lubomír Hrouda, CSc.
Je záměnnost pro: OPNB2B126B
Anotace -
Poslední úprava: doc. RNDr. Lubomír Hrouda, CSc. (27.01.2017)
Přednáška se zabývá hlavními vegetačními typy ve středoevropském prostoru. Zohledněna je i metodologie výzkumu vegetace a fytocenologie. Přednáška navazuje na přednášku Ekologie rostlin ze zimního semestru. Předpokladem je absolvování kursu Systematika cévnatých rostlin a znalost základních druhů naší květeny. Výhodou je absolvování předmětu Ekologie rostlin.
Literatura
Poslední úprava: doc. RNDr. Lubomír Hrouda, CSc. (27.01.2017)

Viz Syllabus

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. RNDr. Lubomír Hrouda, CSc. (03.02.2019)

Zkouška probíhá ústně

Sylabus
Poslední úprava: doc. RNDr. Lubomír Hrouda, CSc. (27.01.2017)

Základní pojmy, vymezení přednášky, hlavní literatura

Květena ČR a okolí: regionální fytogeografie; základní fytogeografické oblasti, vegetační stupňovitost; migrace rostlin do prostoru českého masivu

Fytocenologie, nauka o rosltinných společenstvech; principy a její význam pro snadný přehled vegetačních typů využitelných ve výuce i ochraně přírody

Vegetace: způsoby studia vegetace; formace, biotopy, společenstva; hlavní vegetační typy Evropy od Středozemí po tundru; vegetace zonální, extrazonální, azonální

Vegetace střední Evropy I: lesy

Vegetace střední Evropy II: suché bezlesí: skály, sutě, stepi, výslunné stráně, písčiny, vřesoviště, slaniska

Vegetace střední Evropy III: střední a vlhké bezlesí: louky, pastviny, rašeliny a slatiny; slaniska jako specifický případ

Vegetace střední Evropy IV: vodní biotopy: tekoucí a stojaté vody, pobřežní porosty, litorál

Vegetace střední Evropy V: hory jako fenomén; Šumava, Sudety, Karpaty, srovnání s Alpami

Vegetace střední Evropy VI: synantropní biotopy: pole, zahrady, rumiště, skládky; starosídelní a novosídelní vegetace

Doporučená literatura

Chytrý M. et al. (2010): Katalog biotopů České republiky. 2. vydání. - AOPK Praha
Chytrý M. /ed./ : /2007-2015) Vegetace české republiky. Díl 1.4 - Academia Praha (podrobný vegetační přehled podle fytocenologického systému)

Sádlo J., Štorch D. (2000): Biologie krajiny. Biotopy České republiky. - Vesmír, Praha

Frey W., Lösch R. (2004): Lehrbuch der Geobotanik, 2. vydání. - Elsevier München (kvalitní učebnice pro mocné německého jazyka)

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK