Pedagogicko-psychologické poradenství - OKNZ0Q116B
|
|
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Hana Sotáková, Ph.D. (29.10.2019)
|
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Hana Sotáková, Ph.D. (29.10.2019)
BALCAR,K. In LANGMEIER,J.; BALCAR,K.; ŠPITZ,J. Dětská psychoterapie. Praha: Avicenum, 1989. BROWN D.-LENT.W: Handbook of counseling psychology. New York 2000. DRAPELA,J.V.;HRABAL, VL.:Vybrané poradenské směry: Teorie a strategie.Praha: UK, 1995. DRYDEN,W.: Poradenství. Portál, Praha 2008. ELLIOT, J.; PLACE, M. Dítě v nesnázích. Praha: Grada, 2002. GABURA J.; PRUZJNSKA, J. Poradenský proces. Praha: Slon, 1995. HADJ MOUSSOVÁ, Z.; VALENTOVÁ, L. Poradenské teorie a strategie. Praha: UK, 2002. HRABAL, VL.st. Přehled poradenských teorií a strategií. In HADJ MOUSSOVÁ, Z.; VALENTOVÁ, L. Poradenské teorie a strategie. Praha : PF UK, 2002. HUTCHBY, Ian: The discourse of child Counselling. Amsterodam 2007. K0ŠČO,J. Poradenská psychológia. Bratislava: SPN, 1987. KOHOUTEK,R.: Historie pedagogicko - psychologického poradenství. CERM, Brno 1999. KOPRIVA, K. Lidský vztah,jako součást profese. Praha: Portál, 1997. LANGMEIER,J.; BALCAR,K.; ŠPITZ,J. Dětská psychoterapie. Praha: Avicenum, 1989. LANGOVÁ,M.:Psychologické aspekty školního poradenství. UJEP, Ústí n.L.2005. LUDEWIG,K.: Systemická terapie. Základy klinické teorie a praxe.PALLATA, Praha 1994. MATĚJČEK,Z. Dítě a rodina v psychologickém poradenství. Praha: SPN, 1992. MATĚJČEK,Z. Praxe dětského psychologického poradenství. Praha: SPN, 1991. NOVÁK,T.: Manželské a rodinné poradenství. Grada, Praha 2006. OAKLANDER,V. Třinácté komnaty dětské duše. Dobříš: Drvoštěp, 2003. PEŠOVÁ,I.-ŠAMALÍK,M.: Poradenská psychologie pro děti a mládež. Grada, Praha 2006. PROCHASKA, J.O.; NORCROSS, J.C. Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi. Praha: Grada, 1999. PROUT, H.T.; BROWN, D.T. ed.: Counseling and Psychotherapy with Children and Adolescents: Theory and Practice for School and Clinical Settings. USA, New Jersey, 2007. RUDOLPH,L.B.; THOMPSON, CH.L. Counseling children: 3.edition. USA, California, 1992. VAGNEROVA, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2004. VÁGNEROVÁ,M. Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha: UK, 1997. |
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Mgr. Veronika Pavlas Martanová, Ph.D. (14.05.2019)
Předmět bude zakončen seminární prací - vytvoření sítě poradenských služeb a krátká kazuistika žáka s navržením následné poradenské trajektorie. |
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Mgr. Veronika Pavlas Martanová, Ph.D. (20.05.2019)
Pedagogicko – psychologické poradenství (struktura, cíle, profese, zpráva,ivp, historie, etika, role, proces)
Seminární úkol Poradenství II.
¢Najděte žáka s obtížemi ve výuce
¢Naplánujte plán pedagogické podpory na úrovni PO1 – to, co je v kompetenci učitele
¢Využijte zaslanou metodiku PO
¢Použijte formulář PLPP
¢Anonymizujte
¢Pojmenujte SEM_POR2_Novakova.doc
¢Pošlete na Veronika.pavlas.martanova@gmail.com
¢Zápočty/ známky budou po posledním setkání
Poradenství jako specifický druh psychologické pomoci
Poradenství je aplikovaná teoretická i praktická disciplína
Zaměřený řízený proces, ve kterém poradce provází duševně zdravé jedince při řešení aktuálního problému, hledání a dosahování osobních cílů či efektivnějšího využívání vlastních možností
Poradenství jako specifický typ psychologické pomoci vyžaduje od poradenských pracovníků kvalifikaci v magisterském studiu i stálý profesionální růst
Odborná kvalifikace vyžaduje znalost psychologie, zejména teorií osobnosti a znalost poradenských metod, někdy i znalost speciální pedagogiky
Cíle poradenství
1.Usnadnit změny chování – které umožní klientovi produktivnější a uspokojivější život
2.Zvýšit adaptivní dovednosti – vyrovnávání se s novými situacemi a novými požadavky v etapách životní cesty
3.Zvýšit kvalitu rozhodování – vedení klienta k samo-statnému rozhodování a přijetí osobní odpovědnosti
4.Zlepšit vztahy – obtíže z defenzivního chování, či nedostatečně rozvinutých sociálních dovedností
5.Pomoci rozvinout klientův osobní potenciál – klient získává příležitost učit se novým způsobům využívání vlastních schopností a zájmů
Poradenské služby ve školství - struktura
Školy – školní poradenské pracoviště
učitel - výchovný poradce
učitel - školní metodik prevence
specialista na reedukaci SPU , školní nebo poradenský psycholog z PPP
učitel - metodik pro práci s nadanými žáky
Regionální úroveň
PPP - Pedagogicko psychologické poradny
SPC - Speciální pedagogická centra pro zdravotně znevýhodněné děti a mládež/
SVP - Střediska výchovné péče/
Národní ústav pro vzdělávání (NÚV)
Vývoj poradenství v Evropě a USA
Počátek 20. století -s rozvojem průmyslu potřeba poradenství pro volbu povolání
-Psychotechnický ústav Masarykovy akademie práce
-odborné poradenství pro děti a mládež ve vazbě na školy
-Alfred Adler – psychologické kliniky při školách ve 20. letech ve Vídni
60. léta
pedagogicko-psychologické poradny
výchovný poradce na školách
70. léta -diagnostické ústavy
-linky důvěry
80. / 90. léta -Střediska výchovné péče
--Speciálně pedagogická centra
-Etický kodex
-ŠMP, OMP
-
Hlavní cíle školního poradenského pracoviště ( 1/2 )
¢Zkvalitnit sociální klima školy,
¢připravit podmínky a rozšířit možnosti inkluze žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných a talentovaných,
¢vybudovat příznivé sociální klima pro inkluzi kulturních odlišností na škole,
¢posílit průběžnou a dlouhodobou péči o žáky s neprospěchem a vytvořit předpoklady pro jeho snižování,
¢sledovat účinnost preventivních programů aplikovaných školou a vytvořit metodické zázemí pro jejich vytváření a realizaci,
¢prohloubit a zlepšit spolupráci a komunikaci mezi školou a rodiči
¢zlepšit koordinaci poradenských služeb poskytovaných školou se službami specializovaných poradenských zařízení, zejm. PPP, SPC, SVP a IPS úřadů práce
¢Inkluze = vytvoření rovných podmínek ve šk. Prostředí (v realitě už mnohde funguje)
Legislativní rámec
Školský zákon 561/2005
Novelizace č.82/2015 § 16 (žáci se SVP = potřebuje podpůrné opatření)
Vyhláška 72/ 2005 - 116/2011 – 197/2016 (o poskytování poradenských služeb)
Vyhláška 73/ 2005 - 147/2011 – 27/2016 (žáci se speciálními vzdělávacími potřebami)
197/2016 (o poskytování poradenských služeb)
¢PPP
¢SPC
¢Škola (školní poradenské pracoviště)
¢27/2016 (žáci se speciálními vzdělávacími potřebami)
¢PO nejen pro žáky „s diagnózami“
¢Problémy ve vzdělávání a v chování a jednání
¢Od jednoduchých intervencí bez finančních nároků po složitější
¢Ihned, když nefunguje, jít „výše“
¢Novinky 2016 - Inkluze
¢Hlavní vzdělávací proud jako první volba
¢Nemožnost obrácené integrace
¢Podpůrná opatření 1 – 5
¢Zvýšení kompetence učitelů – PLPP
¢Ivp (kontrola 1 x ročně)
¢Asistence
¢Doučování
¢Informovaný souhlas a revizní pracoviště
¢Poradenské služby jako servisní organizace pro školy
¢Administrativa (platnost, souhlasy)
¢Podpůrná opatření
Novela školského zákona s platností od 1. září 2016 zavádí nový pojem PO určená dětem, žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), která definuje jako „nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáků“
Žák se SVP má podle novely školského zákona právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření, která by mu měla pomoci naplnit jeho vzdělávací potenciál. Učiteli by podpůrná opatření měla přinést více možností v individualizaci výuky podle potřeb žáků.
Jaká jsou PO v zákoně?
¢Úprav. organizace,obsahu,hodnocení, forem,metod
¢předměty speciálně pedagogické péče.
¢prodloužení délky SŠ nebo VOŠ až o dva roky
¢ přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání
¢ kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a komunikačních systémů
¢Úpravu očekávaných výstupů vzdělávání v mezích stanovených RVP
¢Vzdělávání podle IVP
¢Využití asistenta pedagoga.
¢Využití dalšího pedagogického pracovníka, tlumočníka , přepisovatele
¢Nové pojetí
Zákon se správně vyhýbá označování žáků tzv. zdravotními diagnózami:
Žáci, kteří mají zdravotní postižení: mentální, tělesné, zrakové, sluchové, narušení komunikační schopnosti, poruchu autistického sp. nebo kombinaci
Žáci dlouhodobě nemocní, žáci s psychickým onemocněním, žáci s poruchami učení, PCh.
Žáci z velmi nepodnětného sociálního prostředí, žijící v tzv. vyloučených lokalitách, žáci v rodinách, které se dětem nevěnují
Cizinci a azylanti
PO a termíny
¢PO 1 škola
¢PO 2-3-4 PPP
¢PO 2-5 SPC
¢Do 3 M termín vyšetření
¢Do 1M zprávu, do 4M realizace PO
PO 1- Škola:
¢• Identifikuje speciální vzdělávací potřeby žáka.
¢• Navrhuje podpůrná opatření v 1. stupni podpory.
¢• Realizuje podpůrná opatření v 1. stupni podpory.
¢• Vyhodnocuje podpůrná opatření v 1. stupni podpory.
¢3M či až trvale
¢Bez nároku na finance
¢Kompetence učitele
¢PO 1 příklady
¢Organizace práce, metody, vytvoření PLPP (ukázat)
¢Individualizovaná pomoc učitele
¢Spolupráce s rodiči
¢Příklady: přesazení žáka na jiné místo, diferenciace výuky ve skupinách, poskytnutí delšího času na vypracování úkolu, volba typu písemné nebo ústní zkoušky
Stanovení:
1.pedagogickou diagnostiku žáka samotného nebo žáka v interakci s třídním kolektivem (učitelem), 2. analýzu domácí přípravy žáka, 3. identifikaci zjevných rizikových faktorů na straně žáka i rodiny, 4. analýzu vlastního pedagogického přístupu. Příklady individualizace výuky:
¢Krokování a individualizace dílčích vzdělávacích cílů.
¢Diferenciace důležitosti učiva (určení priorit, dílčích kroků).
¢Využití odlišné formy výkladu.
¢Individualizace času potřebného ke zvládnutí úkolu/dílčího cíle.
¢Posílení názorně demonstračních a praktických metod výuky.
¢Individualizované propracování obsahu učební látky ( „na míru“).
¢Opakované vracení se. Prodloužený výklad a procvičování.
¢Častější individuální kontrola během výuky, plnění zadaného úk.
¢Tolerance odlišného pracovního tempa, úrovně pozornosti a motorického neklidu, s následným zapojením do společné práce.
¢Nastavení dílčích cílů vzdělávání tak, aby žák mohl prožívat dílčí úspěchy.
¢Podpora zaměření žáka na úkol, nikoliv na riziko neúspěchu.
¢Podpora pozitivních strategií při práci se žákem.
¢Využití vhodných pomůcek a vhodné formy komunikace se žákem.
¢Podpora kompetence, samostatnosti a odpovědnosti žáka (práce s chybou, vytvoření podpůrného systému pro plnění/zaznamenávání povinností)
Hodnocení:
¢Nelze měnit výstupy, ale ….
¢Příklady forem hodnocení
§ Formativní neboli průběžné hodnocení. § Finální hodnocení (periodické posuzování prospěchu). § Hodnocení znalostí versus hodnocení úrovně spolupráce, zájmu. § Modifikace ověřování znalostí, (možnost odložení, krácení hodnoceného, preference určitého typu ověřování znalostí, možnost ověření). PO 2 - 2. STUPEŇ PODPORY: Selhávání žáka z důvodu:
¢• oslabení kognitivního výkonu (žáci s „hraniční“ inteligencí)
¢ • oslabení sluchových a zrakových funkcí
¢• onemocnění (včetně psychického), které nemá závažnější dopady do vzdělávání
¢• nedostatečné znalosti vyučovacího jazyka
¢•oslabení dorozumívacích dovedností
¢SPU (hl.na 1.st. + těžké poruchy výše, nebo komorbidní s jinými poruchami př. ADHD, ADD)
PO 3- Selhávání žáka z důvodu:
¢• lehkého mentálního postižení
¢• zrakového či sluchového postižení (slabozrakost, nedoslýchavost), NKS (dysfázie)
¢• tělesného postižení či onemocnění (včetně psychického) se závažnějšími dopady do vzdělávání
¢ • neznalosti vyučovacího jazyka (podobě více než 2 roky, cizinci jinak dle §20)
¢• syndromu CAN
¢Těžké ADHD, PAS (AS)
PO 4 - 4. STUPEŇ PODPORY: Selhávání žáka z důvodu:
¢ • středně těžkého či těžkého mentálního postižení
¢• těžkého zrakového či těžkého sluchového postižení (nevidomost, hluchota)
¢• závažného tělesného postižení či onemocnění
¢• poruchy autistického spektra
¢• neschopnosti komunikovat
¢Výrazné nadání až v rozsahu PO4
PO 5
¢Těžké mentální postižení
¢Kombinované vady
Změny:
¢V organizaci výuky
¢Metody a formy
¢Intervence
¢Pomůcky
¢Úpravy obsahu
¢Úpravy výstupů, hodnocení – jen LMP
¢Příprava na výuku
¢Sociální a zdravotní podpora
¢Práce s kolektivem
¢Úprava prostředí (př.bezbariérovost)
¢Zpráva a dokumentace
¢Informovaný souhlas …
¢Porozumění zprávě z psychologického a speciálně pedagogického vyšetření
Zpráva zpravidla obsahuje: ¢- osobní údaje žáka (jméno, příjmení, dat.nar., bydliště, škola)
¢- okolnosti vyšetření (důvod vyšetření: kdo vyšetření inicioval a proč)
¢- průběh vývoje problému, příp. výsledky již realizovaných vyšetření
¢- výsledky vyšetření
¢- závěr vyšetření, prognózu dalšího vývoje
¢- navržené intervence, náprava, terapie (v domácím prostředí, škole, poradně)
¢- v případě doporučení integrace (SVP) podrobné rozpracování doporučení, mělo by sloužit škole pro vypracování IVP
¢- dobu platnosti posudku
¢- návrh kontroly
Individuální vzdělávací plán
¢Podle zákona č. 561/2004 (školského zákona), § 16 a podle vyhlášky 73/ 2005 a její novely 2011, 2016
¢- vytváří se především pro individuálně či skupinově integrovaného žáka
¢- závazný dokument pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka
¢- součást dokumentace žáka
¢- vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů speciálně pedagogického a psychologického vyšetření školským poradenským pracovištěm, příp. podle doporučení registrujícího praktického lékaře či odborného lékaře a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka.
¢IVP – od PO 2
¢Nehledáme úlevy, ale úroveň,na které může žák pracovat
¢Umožňuje žákovi pracovat dle jeho schopností, rozvíjet se
¢Individuální tempo
¢Bez ohledu na osnovy
¢Bez stresu srovnávání se spolužáky
¢Motivace= péče a zájem učitele
¢Žák je aktivním, přebírá zodpovědnost
¢Postup je plánovitý
¢Individuální hodnocení
¢Dítě + učitel + rodič + vedení školy + porad.prac.
¢Tvorba IVP
¢Kolektivní, týmová
¢Navazuje na komplexní diagnostiku
¢Je v souladu se ŠVP
¢Administrativně zodpovídá VP
¢Do měsíce od doporučení
¢Pro jednotlivé předměty
Co obsahuje IVP:
¢Údaje
¢Osoby
¢Upravený učební plán – kolik hodin kde a jak
¢Organizace výuky
¢Cíl za každý předmět na určité období
¢Formy výuky a metody
¢Úkoly reedukace
¢Materiální podporu
¢Způsob zkoušení a hodnocení
¢Komunikace s rodiči
¢Podíl žáka
¢Pomůcky, finance
¢evaluace
¢Historie poradenství - detailně
Od začátku psychologie Y jako vědy, aplikovaná disciplína Etika v poradenství ¢Psychologové a speciální pedagogové ve školství např. při rozhodování o svých možnostech, o postupech péče o žáky, kterým poskytují poradenskou či preventivně výchovnou péči,
¢ při vymezování míry vlastní zodpovědnosti a povinností vůči nim,
¢při diskusích s učiteli a s řediteli škol, při podávání zpráv o žácích, které mají v péči různým institucím (např. OPD, policie, soudy apod.)
¢Osobním východiskem profesně etického přístupu každého odborníka v pomáhající profesi je vědomí zodpovědnosti za jeho vlastní zásahy a doporučení (zodpovědnosti za důsledky vlastních odborných rozhodnutí).
¢Etika: 1. prospěch klienta
¢pracuje-li s nějakým klientem nebo skupinou klientů, resp. s jeho (jejich) rodiči, nadřazuje tím jeho (jejich) zájem či prospěch, nad zájmy a prospěch školy či instituce, ve které je zaměstnán.
¢nadřazen nad prospěch, který může poradce jako soukromá osoba či jako odborník z této práce či ze vztahu s žákem a jeho rodiči mít.
¢uvědomit si své limity a v případě, že nemohu pomoc poskytnout adekvátně sám, nabídnout pomoc při nalezení jiných odborníků.
¢Etika: 2. kompetence a vědomí jejich hranic
¢nepouštěj se sám do ničeho, co nemůžeš nebo neumíš dělat
¢povinnost pracovat na sobě a učit se.
¢s otázkami motivace k práci v pomáhající profesi, s důvody, proč chceme někomu pomáhat, co nás k tomu vede, co nás na této práci přitahuje.
¢Jejich poznání = vyšší kompetentce a tím lépe také rozeznáváme hranice svých kompetencí.
¢Péče o sebe (self interest) se někdy se v některých kodexech uvádí jako samostatný princip, v jiných jako součást zásady týkající se kompetencí. K péči o sebe patří sebevzdělávání, a to jak ve smyslu učení se nějakým novým znalostem a dovednostem, tak i ve smyslu lidského zdokonalování sebe.
¢Etika : 3.důvěrnost informací
¢informace získané o klientech a jejich rodinných poměrech (včetně informací získaných prostřednictvím speciálních metod) může být poskytnuta druhé osobě pouze se souhlasem žáka, resp. jeho zákonného zástupce
¢je třeba dbát na ochranu osobních a zejména citlivých údajů v evidenci a v dokumentaci, kterou si o žácích vede
¢informace, které psycholog získá při preventivních a poradenských činnostech rozebírá pouze z odborných důvodů a pouze s osobami, které se daným případem zabývají
¢chce-li poradenský pracovník použít tyto informace v publikacích, přednáškách apod. získá k tomu buď předem potřebný souhlas nebo dostatečně skryje všechny informace, které by mohly naznačit totožnost klienta/žáka a jeho rodičů
¢Etika: 4. Speciální metody
¢vyplývají ze zásad o kompetencích a o důvěrnosti informací.
¢Každý odborník pracuje jen s takovými metodami a postupy, které umí správně používat a spolehlivě interpretovat;
¢nenapomáhá také prosazovat jejich používání nedostatečně vyškolenými nebo jinak nekvalifikovanými osobami.
¢O zjištěních, která pomocí speciálních metod učinil, vede poradenský pracovník záznamy, které je povinen chránit před zneužitím.
¢Etika: 4. Informovaný nebo poučený souhlas
¢se rozumí povinnost respektovat právo klientů na to, aby jim byl vysvětlen charakter a účel postupů, které při práci s nimi chceme použít, a to takovým jazykem, kterému jsou schopni porozumět.
¢Při práci s nezletilými mají právo na vysvětlení charakteru a účelu zvolených postupů také jejich zákonní zástupci.
¢Pokud chce poradenský pracovník použít při své práci se žáky speciálních metod, se kterými nelze pracovat anonymně (např. sociometrických), je třeba, aby získal předem informovaný souhlas v písemné formě.
¢Další povinností poradenského pracovníka je sdělit žákům, resp. též jejich zákonným zástupcům, přiměřenou formou veškeré své závěry, ke kterým na základě vyhodnocení všech získaných informací došel, případně i vysvětlit, jak k nim došel.
¢Teprve na tomto základě pak již informovaným klientům, žákům a rodičům předkládá ve formě návrhů možná řešení a diskutuje o nich s nimi. Z těchto diskusí by pak měla vzejít dohoda o dalším postupu.
¢Etika: 5. profesionální vztahy
¢Etické profesionální vztahy zahrnují takové jednání poradenského pracovníka, které bere náležitý ohled na potřeby, odbornou způsobilost a povinnosti svých kolegů a
¢respektuje obsah činnosti ostatních odborníků, kteří se jakýmkoli způsobem podílejí na péči o žáky, s nimiž poradce pracuje.
Role pracovníka v poradenství
¢Poradenský pracovník zastává při své práci řadu rolí, je expertem, diagnostikem, rádcem, terapeutem a průvodcem.
¢Reaguje na zakázku klienta a musí být schopen zvolit přístup adekvátní situaci.
¢Na všechny tyto své role by měl být jako profesionál připravován.
¢Volně dle Ludewig,K.: Systemická terapie. Základy klinické teorie a praxe.PALLATA, Praha 1994.
1.diagnostik
¢V případě, že je zakázkou testování, diagnostika či posouzení stavu,
¢je expertem, diagnostikem, drží se předem předepsaných postupů.
¢Součástí jeho expertní role je též předávání informací, návodů, které klientovi chybí, určitý druh vzdělávání (vysvětlí diagnózu, popíše vhodné postupy).
¢Na tuto roli musí být terapeut předem i teoreticky vzděláván, pracuje podle určitých návodů.
2.poradce
¢Zároveň může být psycholog poradcem, pokud se na něj obrací klient či klientská rodina o radu, která ve své podstatě znamená využití možností systému ( „jak to v naší situaci dělat jinak?“),
¢ podporuje to, co je dosažitelné, co je k dispozici.
¢Poradce je k této pozici též školen, ale reaguje tvořivě, teď a tady, bez předem daných návodů.
¢Poradenství v tomto úzkém slova smyslu v sobě nezahrnuje radikální změnu.
3.psychoterapeut
¢Pokud je zakázkou změna, ukončení trápení, vyřešení problémové situace, pak se poradenský pracovník stává terapeutem, psychoterapeutem.
¢Psychoterapie je dlouhodobou spoluprácí na změně, přijímajícím vztahem, který má vymezený cíl a vlastní zákonitosti.
¢Psychoterapie se také odehrává aktuálně tady a teď, vyžaduje však speciální psychoterapeutický výcvik.
4.průvodce
¢V případě, že zakázkou není změna situace, například situace je neměnitelná, týká se i členů rodiny, kteří odmítají spolupracovat a podobně, pak se poradenský pracovník stává průvodcem klienta.
¢ Nepokouší se situaci měnit, ale pomáhá ji klientovi lépe snášet, provází jej.
5. Výzkumný model rolí školního psychologa
¢Školního psychologa nazývá Štech intelektuálním kutilem, mediátorem/vyjednávačem a badatelem školy.
Poradenský proces a jeho fáze
¢odborná práce poradenského psychologa, „který se zabývá celkovou osobností převážně zdravého klienta, který dočasně trpí psychickými potížemi. Prostřednictvím poradenských rozhovorů mu pomáhá překonat tyto potíže a tím posiluje jeho duševní zdraví.“ (Drapela 1997)
¢Poradenství není jednostranným dáváním rad, informací, předepisováním určitého jednání ani organizovanou manipulací.
¢Naopak je mnohostrannou intervencí, kde klient i jeho okolí jsou aktivními účastníky procesu a nesou za své jednání plnou odpovědnost.
Specifika dětské psychoterapie
¢Vždy zahrnutí okolí – adekvátně věku klienta
¢Podpora ukotvování změny v prostředí
¢Práce s motivací – dítě často neiniciuje terapii
¢Důvěra a nevyrovanost rolí, osamostatňování
¢Náhled na sebe pohledem druhých cca od 3.třídy
¢Práce se zodpovědností
¢Spec.nároky na vedení (otevřenost, direktivita, strukturovanost, srozumitelnost - flexibilní)
¢Rozmanitost působení – větší autenticita, hra, více otevřené agrese, méně verbalizace, adekvátně …
¢Mění se na 2. st. Směrem k rozhovorové terapii
¢Skupinové poradenství / psychoterapie
¢Specifický přístup
¢Vhodné pro klienty s problémy ve vztazích / kolektivu
¢Skupinová dynamika
¢Autenticita prožitku, autenticita reakce
¢Týmové vedení
¢Podpůrné rodičovské skupiny
¢Strukturace, dlouhodobost, cílenost
¢Využití speciálních metod v poradenství
¢Práce s pravidly
¢Hry: E-U-R
¢Výtvarné metody
¢Práce s hlínou
¢Práce s pískem
¢Hry s loutkami
¢Relaxace a imaginace
¢Pracovní listy
¢…. |
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Mgr. Veronika Pavlas Martanová, Ph.D. (14.05.2019)
Předmět bude zakončen seminární prací - vytvoření sítě poradenských služeb a krátká kazuistika žáka s navržením následné poradenské trajektorie. |