Poslední úprava: SKALOVA/PEDF.CUNI.CZ (03.04.2015)
Každý student absolvuje dvě konzultace týkající se vybraných problémů zpracování diplomové práce - jednu ve skupině kolegů na semináři. Podpora studentů cílově směřuje k tomu, aby u obhajoby byli schopni prezentovat svůj badatelský příběh a jeho výsledky.
Poslední úprava: SKALOVA/PEDF.CUNI.CZ (03.04.2015)
Each student undergoes two consultations concerned with selected problems of their work on diploma theses (preferably one of them on the seminar of the whole group). The course work is aimed towards supporting students' ability to present the essentials of their research findings.
First all students get acquainted with the official Criteria for the evaluation of diploma theses. Later the tackled issues are articulated ad hoc, according to individual needs of particular students. Anyhow, in particular cases the students cope with two general basic issues. They have to elucidate (for themselves) their initial motivation in studying the selected theme and the basic genre of their research design (verifying x heuristic). The course work is at the same time a suitable means of stimulating students to pass from preparative activities to analytical work with relevant material (literature, empirical data).
Literatura
Poslední úprava: SKALOVA/PEDF.CUNI.CZ (03.04.2015)
Devereux, G. From anxiety to method in behavioral sciences. The Hague: Mouton and Co. 1967.
Sylabus
Poslední úprava: SKALOVA/PEDF.CUNI.CZ (03.04.2015)
Klíčovým a častým problémem studentů je prezentovat v příslušných kapitolách diplomové práce (zvláště - Závěr, Resumé) a u obhajoby to podstatné, co se ve svém výzkumu dozvěděli; jako rozdíl mezi tím, co o svém tématu věděli na počátku své badatelské práce a co o něm vědí v jejím závěru. Místo toho pak nabízejí popisy kapitol, líčení organizačních potíží se získáváním odborné literatury a/nebo empirických dat, propagaci svého tématu (jako propagaci: mravního imperativu pro určitou oblast života společnosti; tématu opomíjeného "naší" odbornou literaturou; diagnostické, poradenské či terapeutické metody "u nás" dosud nepoužívané). Problém je v daném kurzu koncipován jako problém nepřekonaných bariér a slepých míst v kvalitativní (pojmové) práci, tj. jako problém jejího nedostatečně propracovaného příběhu (analytického - týkajícího se analýzy a interpretace vlastního materiálu; a badatelského - týkajícího se celého designu výzkumu). Na tento problém odpovídající výuka je pojata jako preventivní, maximálně individualizovaná, motivační až terapeutická. O existenci tzv. badatelské neurózy (dle teorie G. Devereuxe - viz Literatura - doporučená) jsou studenti jen informováni; není předmětem analýzy. Předmětem analýzy a intervence jsou zmíněné bariéry a slepá místa v badatelské práci studentů; pojaté věcně - jako kognitivní a behaviorální (vs. emocionální). Vůči individuální péči ze strany vedoucího diplomové práce je metodologická konzultace nabízená v daném kurzu jemu subordinovaná. Společnou platformou jsou Kritéria hodnocení diplomových prací (projednaná a schválená na poradě katedry 25. 3. 2004). To navíc nabízené spočívá: v čase pro reflexi vlastní badatelské práce studenta, v mobilizovaném brain trustu skupiny jeho studentů-kolegů a v různorodosti jejich uvažování; nezbytně se studentům odhaluje to, co je pro ně v implicitním porozumění s jejich vedoucím diplomové práce dosud jen provizorní a vágní; případně, pokud instrukce svých vedoucích interpretují omezeně či desinterpretují, nabízí se jim korektivní alternativy v jejich chápání.
Organizačně je práce v kurzu podřízena tomu, aby student získal zápočet na základě prezence na seminářích a dvou konzultací se svým konzultantem z řad vyučujících (případně s jiným členem katedry, nikoli s vedoucím diplomové práce; pokud to problematika řešená studentem či jejich počet vyžadují a pokud jej student pro tuto spolupráci získá). Konzultace se týkají dílčích problémů v postupu při zpracování diplomové práce; přičemž druhý nějakým způsobem navazuje na první - v průběhu semestru student v určité oblasti postupu při zpracování diplomové práce nějak pokročí. Ke konzultacím předkládá student svému konzultantovi písemné memorandum (prezentace materiálu, formulace problému, návrh řešení). Je žádoucí, aby alespoň jedna konzultace proběhla na semináři s celou skupinou studentů (pro tuto si student připravuje krom ústní prezentace svého memoranda též případný handout pro ostatní studenty). Ústní prezentaci svého memoranda (na semináři či individuální konzultaci se svým školitelem) pak student provádí s pomocí pojmové mapy. Rozvrh práce v průběhu semestru se člení na první blok úvodních dvou seminářů a druhý blok seminářů následujících, postupně věnovaných jednotlivým studentům ve skupině.
PRVNÍ BLOK Na prvním semináři se studenti seznámí s koncepcí kurzu, požadavky k zápočtu a s Kritérii hodnocení diplomových prací (viz dále). Na druhém semináři získají studenti své konzultanty z řad vyučujících v kurzu a jsou seznámeni s příklady diplomových prací příkladných (které byly obhájené jako výborné, případně navíc získaly cenu) a diplomových prací problematických (sice obhájené, avšak jako dobré a typické pro nenaplnění Kritérií v některém ze základních požadavků).
"Kritéria hodnocení diplomových prací - ve studijním oboru Psy-SpPg na katedře pedagogické a školní psychologie"
Na katedře pedagogické a školní psychologie jsou diplomové práce vypisované, zadávané a obhajované dle Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy - Pedagogické fakulty (viz http: //www.pedf.cuni.cz/studium/zkus_rad.php). Podle § 11 - odstavec 2 určuje vedoucí katedry následující kritéria hodnocení diplomových prací.
I. K obhajobě studenti/ky předkládají materiálovou práci (text) - zprávu o svém bádání ve vybraném tématu. Diplomové práce se mohou lišit podle toho, jaký druh materiálu student/ka analyzuje (ve kterém druhu analyzovaného materiálu spočívá těžiště badatelského zájmu): a) odborná literatura; b) empirická data; c) vlastní pedagogická/ preventivní/ diagnostická/ intervenční/ terapeutickou akce.
II. Za nepřípustné se považuje: a) Aby práce, jejíž těžiště je v analýze odborné literatury, měla povahu kompilátu; aby postrádala vlastní badatelskou otázku a analytický příběh (např. ve výkladu sporu mezi dvěma autory, školami; nebo ve výkladu podmíněnosti pojmů (používaných zkoumaným autorem/školou) širším kulturním či užším oborovým kontextem). b) Aby práce - ba) jejíž těžiště je v analýze statistických souborů dat - spočívala jen na prvním třídění (bez hledání, analýzy a interpretace kontingence/korelace sledovaných proměnných); a v případě myšlenkového experimentu s formulací hypotéz, aby tyto hypotézy nebyly heuristicky a teoreticky zdůvodněné; bb) jejíž těžiště je v analýze dat z terénu - pouze data prezentovala, bez jejich kvalitativní analýzy a interpretace (souhrnné přepisy záznamů z pozorování/rozhovorů patří do příloh). c) Aby práce, jejíž těžiště je v analýze vlastní pedagogické/ preventivní/ diagnostické/ intervenční/ terapeutické akce, pouze prezentovala metodiku/písemnou přípravu a/nebo záznam o průběhu akce (lze publikovat v přílohách) - bez jejich analýzy a interpretace.
III. Pro práce, jejichž těžištěm je empirický či akční výzkum (ad I b/c), je požadována diskuse vlastních zjištění a závěrů s odbornou literaturou. Pro práci s literaturou u všech typů práce jsou nepřípustné neodůvodněné citace "z druhé ruky"; z citací používaných jako názor "autorit" mají nižší hodnotu citace slovníků, encyklopedií, přehledových prací či učebnic pro SŠ či popularizační texty - než citace vědeckých monografií a článků v recenzovaných periodikách.
IV. Práce nejsou hodnoceny (pozitivně/negativně) za volbu vědeckých metodologických či teoretických přístupů ("škol").
V. Formální úprava: a) Doporučený rozsah cca 80 stran bez příloh (písmo Times New Roman, velikost 12, řádkování 1,5, okraje 2 cm). b) Text (úvod, hlavní část - v kapitolách strukturovaný text, závěr, diskuse) je vybaven: prohlášením studenta/ky (autorství), obsahem, seznamem použité literatury, přílohami (případně) - a povinně 1 stránkovým resumé v angličtině (!). c) Text by měl splňovat formální náležitosti nezbytné pro publikaci textu. Doporučuje se využít aktuální pravidla bibliografického záznamu (Pedagogika, 2002, roč. 52, č.1, s. 105-109). d) Text se odevzdává ve dvou exemplářích; svázaný v pevné vazbě.
Projednáno a schváleno na poradě KPŠP - 25. 3. 2004.
V Praze 25. 3. 2004 - Doc. PhDr. Stanislav Štech, CSc. - vedoucí katedry.
DRUHÝ BLOK Jak vyplývá z maximálně individualizovaného pojetí výuky v kurzu, nelze provést jeho standardní tematické členění v časovém rozvrhu. Lze však provést členění na typická témata, typické problémy v postupu při zpracování diplomových prací - jak je tomu v textu výše uvedených Kritérií; resp. lze výše uvedená Kritéria konkretizovat, doplnit - a to dle konkrétní situace jednotlivých diplomantů v průběhu kurzu, dle situace potenciálně platné pro všechny studenty zde.
V Kritériích je obecným rámcem pro konkretizaci typických problémů zpracování diplomových prací jejich rozlišení dle toho, ve kterém druhu analyzovaného materiálu spočívá těžiště badatelského zájmu (odborná literatura; empirická data; vlastní pedagogická/ preventivní/ diagnostická/ intervenční/ terapeutickou akce). Tento obecný rámec je jednak sám o sobě typickým problémem, nemá-li diplomant ujasněné své priority (celek diplomové práce pak může sklouznout např. ke kombinaci přehledové studie odborné literatury a nezávazné ilustrace tématu empirickým šetřením; nebo k podobě konkrétního empirického výzkumu tematizovaného jevu, který je uvedený souborem encyklopedických výkladů několika s jevem asociovatelných pojmů). Jednak je doplnitelný o dva typické problémy, které přesahují tento obecný rámec (vytyčený diplomantem zpracovávaným materiálem a jeho druhy). Jde o reflexi diplomantovy motivace ke studiu daného tématu a o ujasnění si základního žánru výzkumného designu - heuristický vs. verifikační. Motivací ke studiu daného tématu se míní výchozí a osobní empirická zkušenost diplomanta s tématem a to, v čem představuje kognitivní, badatelskou výzvu, a to nosnou pro diplomovou práci. Na první pohled jsou zvýhodněni diplomanti, kteří při volbě tématu diplomové práce vycházejí z rozsáhlejší osobní zkušenosti s tematizovaným jevem, oproti těm, které oslovila jen formulace tématu diplomové práce a kteří zatím netuší, o čem to je.
(Např. když diplomantka volí téma Profesní uplatnění sluchově postižených, když se týká i jejího bratra; když volí téma Vliv učitelského povolání na ženu - matku, když má za sebou sama zkušenost matky vyučující na prvním stupni ZŠ; když volí téma Sebepojetí chronicky nemocných dětí, když sama takovou chorobou trpí; když volí téma Využití příběhu při práci s dětmi s SPÚ, když sama hraje ochotnické divadlo; když volí téma Začlenění žáka z menšiny ve škole, když sama pracuje jako dobrovolnice v romské komunitě; když volí téma Mediace významu ve hrách na hrdiny, když sama jako gamemaster několik měsíců vede skupinu vrstevníků svého bratra, kteří s ní její RPG hru hrají; když student volí téma Možnosti využití koučování v profesi školního psychologa, když sám je jako školní psycholog zaměstnán na částečný úvazek a danou metodu využívá; když studentka volí téma Systemický přístup v poradenském vedení a terapii drogově závislých matek, když 5 let pracovala s cílovou skupinou v organizaci Drop-in, kde stála u zrodu projektu "Resocializace matek užívajících psychotropní návykové látky a monitoring jejich dětí v dětských domovech a kojeneckých ústavech", a když absolvovala sebezkušenostní výcvik v systemické psychoterapii v Institutu systemické zkušenosti a daný přístup pod supervizí používá; když student volí téma Podpůrná vývojová muzikoterapie u dětí od tří měsíců do tří let, když sám takový program vypracoval a praktikuje v Dětském centru jedné z pražských nemocnic.)
Hrozí jim však riziko, že svou diplomovou práci provedou jako nekontrolovanou verifikaci svých názorů prostřednictvím citované odborné literatury a empirických dat, jako propagaci svých názorů, teorií, metod - a nikoli jako bádání, díky kterému získali novou teoretickou-pojmovou-kvalitativní citlivost vůči tematizovanému jevu. Reflexe výchozí motivace ke studiu tematizovaného jevu je tak klíčovým prostředkem ke zdárné konstrukci badatelského příběhu v zakončené diplomové práci. Studenti jsou k ní vedeni v kurzu Psychologický výzkum: teoretická citlivost; téma (k němuž tam provádějí rešerši odborné literatury a vypracovávají teoretickou studii alespoň ze dvou pramenů) se však nemusí krýt s tématem diplomové práce; nemusí docházet ke spontánnímu přenosu v kurzu nacvičované dovednosti do situace zpracovávání diplomové práce. I studenti, které oslovila jen formulace tématu diplomové práce a kteří zatím netuší, o čem to je, jsou schopni dobrat se toho, jak by si mohli takovou empirickou zkušenost představit a co by se mohli chtít dozvědět - na základě své tzv. experiential knowledge a zadání diplomové práce. Na první pohled jsou pak zvýhodněni ti, kterým se dostalo elaborovaných zadání diplomové práce, oproti těm, kteří dostali jen nejobecnější její rámec.
(Např. pro téma Determinanty profesní orientace v posledním ročníku ZŠ a při nástupu na SŠ či SOU mohou být v zadání determinanty již specifikované: vzdělání rodičů; socioprofesní status rodičů; prospěch žáka; jeho inteligence měřená Váňovým inteligenčním testem; jeho motivace měřená Hrabalovým Preferenčním motivačním dotazníkem; dostupnost škol v regionu; jejich prestiž. Pro téma Přípravný ročník jako předpoklad úspěšného počátku vzdělávání dětí ze sociokulturně handicapovaného prostředí může být v zadání připraveno teoretické vzorkování oblastí relevantní empirické zkušenosti: přípravné ročníky v Praze; stimulační programy - plány; vlastní stimulační program - absolvovaný; sledování začlenění absolventů přípravného ročníku/stimulačního programu v 1. třídě; připraveny v něm mohou být i okruhy relevantní literatury nabízející pojmy k teoretizaci empirických dat: kategorie handicapu; vývoj a problematika školní zralosti; výchova a vzdělávání handicapovaných dětí; legislativa. Nebo může být např. téma Sub-kultury a odraz jejich oděvních trendů ve vyšších ročnících ZŠ specifikované jen cílem práce: zhodnocení vlivu subkultur na skupinovou dynamiku ve vyšších ročnících ZŠ; a metodami: kvalitativní výzkum, pozorování, rozhovory, kvalitativní analýza atd. Případně může být téma Porovnání způsobů vedení smíšených, dívčích a chlapeckých skupin specifikované jen cílem práce: zmapovat obvyklé styly vedení dětských volnočasových skupin v závislosti na jejich složení; a metodologií a metodami výzkumu: kvalitativní metodologie, pozorování tří dětských volnočasových skupin s odlišným zastoupením dívek a chlapců, rozhovory s vedoucími pozorovaných skupin a s vybranými dětmi.)
Hrozí jim však riziko, že zadání diplomové práce nebudou chápat jako nabízející výchozí mapování možností, z nichž si musí vybrat to, na co se mohou soustředit, co mohou zvládnout; a budou vedoucímu vnucovat provedení nezvládnutelného projektu, který rozsahem oblastí empirie a odborné literatury odpovídá minimálně doktorské disertační práci. Nebo, že zvolí neadekvátní žánr výzkumného designu (heuristický vs. verifikační). Heuristickým vs. verifikačním žánrem výzkumného designu se nakonec míní explicitní volba slohového ztvárnění badatelského příběhu v textu diplomové práce. Formálně, zda autor pracuje s testováním jedné či několika hypotéz, nebo s výzkumnou otázkou. To hlavní, co diplomantům hrozí, je necitlivost vůči nezbytné jednotě obou druhů práce v konkrétním badatelském projektu. Formulace hypotéz musí vycházet z heuristické práce.
(Např. diplomová práce na zmíněné téma Determinanty profesní orientace v posledním ročníku ZŠ a při nástupu na SŠ či SOU by autorovi neumožnila prezentovat žádný zisk v teoretické citlivosti vůči zkoumanému jevu, pokud by v ní jen potvrdil intuitivně zformulované hypotézy: že SŠ (vs. SOU) volí žáci s vyšším vzděláním rodičů, s vyšším socioprofesním statusem rodičů, s lepším prospěchem, s vyšší inteligencí měřenou Váňovým inteligenčním testem, s výkonovou motivací měřenou Hrabalovým Preferenčním motivačním dotazníkem; a že žáci volí školy dostupnější a prestižnější.)
A naopak, heuristická práce spočívá v tom, že v analytickém příběhu badatel konkretizuje svou výchozí výzkumnou otázku s pomocí domýšlení hypotetických možností, na něž se ptá empirických dat či odborné literatury, že se svou postupně budovanou teorií daného jevu zachází jako s hypotetickou v rámci tzv. analytické indukce (když svou teorii propracovává, dokud nevysvětluje všechen materiál) a úsilí o saturaci výzkumu (když shromažďuje nový materiál, dokud jej nutí k analytické indukci), že v celku badatelského příběhu jako s hypotetickou zachází se svou výchozí teorií zkoumaného jevu.
(Např. pro výše zmíněné Determinanty profesní orientace v posledním ročníku ZŠ a při nástupu na SŠ či SOU by takovým shrnujícím vyjádřením výchozí teorie zkoumaného jevu mohly být výše zformulované hypotézy. Pokud by se však závěry diplomové práce omezily jen na případné zjištění, že některá z hypotéz neplatí, případně pro jaký percentuální podíl ze sledovaného vzorku žáků, bylo by to pro heuristicky pojatý design výzkumu málo. Viz požadavek na hledání, analýzu a interpretaci kontingence/korelace sledovaných proměnných v Kritériích.)
Reflexe diplomantovy motivace ke studiu daného tématu je pak též vhodnou agendou k motivaci studentů v počátečním období zpracovávání diplomové práce, k urychlení jejich přechodu k vlastní analytické práci s materiálem.
(Např. když koncem února, minimálně dva měsíce po oficiálním termínu zadání diplomových prací, na otázku, co dosud řešili na své diplomové práci, odpoví: 33% studentů, že nic; 42% studentů, že organizovali kontakty s vedoucím diplomové práce (Zjistila jsem si konzultační hodiny svého vedoucího. Domluvila jsem si první konzultaci na pátek.); a 50% studentů, že pracovali s literaturou (Začala jsem si číst text od vedoucího DP. Sháním literaturu a jednu knihu už jsem přečetla. Přečetla jsem: - výčet tří titulů.) - tedy, když ani v jednom případě nešlo o studium konkrétního pojmu, konkrétní věcný zájem, konkrétní otázku k zodpovězení.)
Začlenění kurzu: V rámci Mgr. studia kurz bezprostředně podporuje studenty při zpracovávání jejich diplomových prací. Poměr k individuální péči ze strany vedoucího diplomové práce je výše definován jako metodologická konzultace. Zprostředkovaně kurz podporuje studenty, kteří v kurzu "Stáž badatelská" (Lukavský) svou průpravu v psychologickém výzkumu chtějí profesionalizovat. Volitelnou alternativou je kurz ke kurzu "Diplomový seminář A (kvantitativní)" (Škaloudová); který je definičně specializovaný na podporu studentů, jejichž diplomová práce má těžiště v analýze statistických souborů dat, resp. sofistikovanější analýzu statistického souboru dat využívá; doplňkově poskytující podporu v otázkách zpracování prezentace dat a textu vůbec prostřednictvím počítačového softwaru. Bezprostředně kurz navazuje na povinný kurz "Psychologický výzkum: teoretická citlivost" (Klusák, Kučera, Viktorová); specializovaný na práci s odbornou literaturou. Zprostředkovaně kurz navazuje na badatelskou zkušenost studentů z Bc. studia - a to ze zpracování bakalářské práce; v případě našeho bakalářského studijního programu též na kurz "Psychologický výzkum I a II" (Kučera, Klusák, Viktorová); specializovaný na práci s empirickými daty z terénu. Specializací daného kurzu je tedy podpora studentů, kterým badatelská úzkost brání ve spontánním přenosu dovedností, které nacvičovali v předchozím studiu, do situace zpracovávání diplomové práce; případně, které svádí k tomu, že do situace zpracovávání diplomové práce přenášejí své zlozvyky.
