Poslední úprava: PhDr. Veronika Laufková, Ph.D. (11.02.2018)
Výrazně se proměňující společenský kontext, civilizační a kulturní faktory kladou nové požadavky na pojetí a kvalitu vzdělávání. Jsou formulována nová očekávání směrem ke škole, jejím rolím a funkcím, cílům, obsahu i strategiím výuky, a k práci klíčových aktérů školního vzdělávání. Tyto změny si vyžádaly nové přístupy rovněž ve způsobech hodnocení. Začalo být preferováno kvalitativní, formativní, zpětnovazební, individualizované a diagnostic¬ké hodnocení a pozitivní přístup k chybě žáka. Na tyto změny bude reagovat také náplň kurzu.
Předmět zorientuje studenty v aktuálních zahraničních i domácích trendech hodnocení žáků, ve srovnávacím kontextu poukáže na hlavní cesty rozvoje školního hodnocení, zejména v oblasti formativního hodnocení, a na možnosti jejich využití při zvyšování kvality vlastní výuky.
Teoretický rámec bude doplněn o konkrétní náměty, jak teoretické poznatky převést do každodenní praxe. Propojení teorie s praxí pomocí příkladů získaných rámci výzkumu na českých školách má za cíl inspirovat studenty v jejich každodenní pedagogické činnosti, podnítit jejich zájem o učitelskou profesi a přispět ke zkvalitnění výuky.
Cíl předmětu
Poslední úprava: PhDr. Veronika Laufková, Ph.D. (11.02.2018)
Cílem předmětu je zvýšit informovanost studentů o způsobech hodnocenív současné české škole a motivovat je k používání široké škály metod hodnocení podporujících kvalitu výuky, zejména k zavádění formativního hodnocení, které motivuje žáky k učení a zlepšuje jejich výsledky.
Literatura
Poslední úprava: PhDr. Veronika Laufková, Ph.D. (11.02.2018)
Základní studijní literatura (v českém jazyce):
Andrášová, H. (Ed.) (2006) Slovní hodnocení na 2. stupni ZŠ. Praha: Raabe.
Dwecková, C. S. (2017). Nastavení mysli: nová psychologie úspěchu, aneb, naučte se využít svůj potenciál. V Brně: Jan Melvil Publishing.
Hansen Čechová, B. (2009). Nápady pro rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí žáků. Praha: Portál.
Kasíková, H. (2016). Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál.
Kolář, Z., & Šikulová, R. (2009). Hodnocení žáků. Praha: Grada.
Košťálová, H., Miková, Š., Stang, J. (2012). Školní hodnocení žáků a studentů se zaměřením na slovní hodnocení. Praha: Portál.
Kratochvílová, J. (2011). Systém hodnocení a sebehodnocení žáků. Brno: MSD.
Slavík, J. (1999). Hodnocení v současné škole. Praha: Portál. Stará, J. (Ed.) (2006) Slovní hodnocení na 1. stupni ZŠ. Praha: Raabe.
Starý, K., Laufková, V. a kol. (2016). Formativní hodnocení ve výuce. Praha: Portál.
Šeďová, K., Švaříček, R. a Šalamounová, Z. (2012). Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál.
William, D., Leahyová, S. (2016). Zavádění formativního hodnocení. Praktické techniky pro základní a střední školy. EDUkační LABoratoř
Doporučená studijní literatura
Andrade, H. L., & Cizek, G. J. (2010). Handbook of formative assessment. New York: Routledge.
Články Blacka, Wiliama a kol: 1998, 2004, 2005, 2010.
Earl, L. M. (2003). Assessment as learning: using classroom assessment to maximize student learning. Thousand Oaks: Corwin, Press.
Hattie, J., & Timperley, H. (2007). The power of feedback. Review Of Educational Research, 77(1), 81–112.
Heritage, M. (2007). Formative Assessment: What Do Teachers Need to Know and Do? Phi Delta Kappan, 89(2), 140–145.
Heritage, M. (2010). Formative assessment and next-generation assessment systems: Are we losing an opportunity? Washington, D.C.: Council of Chief State School Officers.
Chappuis, J. (2009). Seven strategies of assessment for learning. Boston: Allyn & Bacon.
Lukášová, H. (Ed.). (2012). Proměny pojetí vzdělávání a školního hodnocení.. Praha: Asociace waldorfských škol.
Wiliam, D. (2011). Embedded formative assessment. Bloomington, IN: Solution Tree Press.
Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Veronika Laufková, Ph.D. (11.02.2018)
Témata:
1. Školní hodnocení žáků a koncepce vzdělávání
2. Funkce školního hodnocení
3. Sumativní a formativní hodnocení
4. Tři pohledy na školní hodnocení: assessment of learning, assesment for learning, assessment as learning
5. Co je a co není formativní hodnocení; Proč formativní hodnocení využívat – jaké to přináší výsledky (mezinárodní a české výzkumy)
6. Metody/klíčové strategie formativního hodnocení ve výuce: stanovování výukových cílů, stanovování kritérií hodnocení (úspěchu), zpětná vazba ve formativní funkci
7. Povzbuzování žáků k většímu úsilí (reinforcement) – projevování vysokých očekávání,pochvala a její dopady na učení žáků, práce s chybou, žákovské portfolio jako nástroj učení žáků, hodnocení ve výchovách, třídní schůzky učitel – žák – rodič, sebereflexe učitele
8. Sebehodnocení žáků, vrstevnické hodnocení žáků (žáci jako vlastníci svého učení a hodnocení)
9. Příklady dobré praxe – konkrétní ukázky a náměty z praxe zahraničních i českých základních škol
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: PhDr. Veronika Laufková, Ph.D. (11.02.2018)
Průběžný úkol 1
Reflexe dosud používaných praktických postupů školního hodnocení v kontextu aktuálních trendů a potřeb žáků (silné a slabé stránky)
Průběžný úkol 2
Akční plán zavádění formativního hodnocení do výuky (jak budete zavádět formativní hodnocení do své výuky):
1. Metoda, kterou chystám vyzkoušet:
2. Proč jsem se pro ni rozhodl/a:
3. V jakém ročníku a předmětu/předmětech ji budu realizovat:
4. Jaké techniky se chystám využít a proč:
5. Jak poznám, že se mi daří tuto metodu/strategii/techniku rozvíjet:
Průběžný úkol 3
Realizace akčního plánu zavádění formativního hodnocení do výuky, tj. zavedení jedné z metod či technik do výuky,
Závěrečná práce
Prezentace (před vyučujícím a studenty, kteří poskytují prezentujícímu konstruktivní zpětnou vazbu) akčního plánu, tj. zavedení jedné z metod či technik do výuky a její reflexe.
