Cíl předmětu: Podat přehled základních pojmů teorie kurikula i přístupů k výběru a uspořádání cílů a učiva. Umožnit studentům prakticky vyzkoušet důležité kroky při plánování obsahu vzdělávání.
Pedagogická autonomie a decentralizace přinesly školám a učitelům řadu možností k rozhodování o cílech a obsahu výuky. Avšak poskytnutí autonomie samo ještě nevytváří potřebnou kapacitu, zejména u nás chybí s takovou činností zkušenosti. Dosud nebyly analýza a tvorba kurikula ani významnou součástí přípravy učitelů. Přednáška s navazujícím cvičením (zaměřeným na analýzu a tvorbu segmentů kurikulárních dokumentů) tuto mezeru částečně zaplňuje. Vysvětluje základní pojmy a přístupy a především poskytuje řízenou zkušenost s analýzou žákovských pojetí a potřeb a navazujícím návrhem kurikulárního celku.
Témata: 1. Kurikulum a jeho formy. Definice kurikula. Různé způsoby vymezování obsahu vzdělávání (učební plán a osnovy, výstupy, standardy). Projektované, realizované, osvojené kurikulum. 2. Výběr a strukturování učiva z pohledu filozofie výchovy. Minulé, přítomné a budoucí jako tři zdroje učiva. Zprostředkující a vstřícný model tvorby kurikula. 3. Sociologický pohled na kurikulum. Skryté kurikulum, neutrální a kritické pojetí. Problematika genderu, multikulturality v oblasti kurikula. 4. Příspěvky pedagogické psychologie k výběru a strukturování učiva. Rozdíly mezi behaviorálně a kognitivně orientovanými kurikuly. Žákovská pojetí učiva, jejich zjišťování a zohledňování při tvorbě kurikula. Teorie konceptuální změny. 5. Kurikulum školního vzdělávání v perspektivě srovnávací pedagogiky. Vývoj přístupu k obsahu vzdělávání v rozvinutých zemích. Kurikulární hnutí šedesátých let 20. století a jeho krize, další vlny reforem. Vývoj kurikula v českém školství. 6. Obsah vzdělávání v informační společnosti. Příklady současných kurikul v zahraničí. 7. Kurikulární dokumenty regulující výuku v České republice. Současný stav – struktura rámcových vzdělávacích programů a způsob jejich implementace ve školní praxi. Výhody a rizika decentralizovaného kurikula. Struktura školních vzdělávacích programů, jejich tvorba, implementace, evaluace a úpravy. Extra-kurikulární aktivity. 7. Učebnice a multimédia jako forma existence kurikula. Hodnocení a výběr učebnic. 8. Přizpůsobení obsahu vzdělávání individuálním potřebám žáků.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Petr Svoboda (02.08.2020)
Dvořák, D. (2012). Od osnov ke standardům. Praha: PedF UK.
Dvořák, D., Holec, J., & Dvořáková, D. (2018). Kurikulum školního vzdělávání: zahraniční reformy v 21. století. Praha: PedF UK.
Maňák, J., Janík, T., & Švec, V. (2008). Kurikulum v současné škole. Brno: Paido.
Pasch, M., Gardner, T. G., Langerová, G. M., Starková, A. J., & Moodyová, C. D. (1998). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál.
Rámcové vzdělávací programy pro předškolní výchovu, základní vzdělávání, různé střední školy.
Štech, S. (2009). Zřetel k učivu a problém dvou modelů kurikula. Pedagogika, 59(2), 105–115.
Walterová, E. (1994). Kurikulum: Proměny a trendy v mezinárodní perspektivě. Brno: CDVU.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Mgr. Petr Svoboda (02.08.2020)
Průběžný úkol 1: Pojmová analýzu tématu dle vlastního výběru, které odpovídá vzdělávací oblasti, kterou posluchač studuje/vyučuje a které v jejím rámci je důležité pro děti/žáky. Přesná formulace, co by měly děti o tomto tématu znát/pochopit (zejména pojmy a generalizace). Formulujte cílové znalosti fakt, pojmů a vybrané generalizace.
Průběžný úkol 2: Získání informovaného souhlasu (příp. žáků), pro individuální rozhovor o daném tématu s 2-3 žáky. Zjištění jejich pojetí tématu (prekoncepty, miskoncepty) – transkript rozhovoru.
Závěrečná práce: Návrh krátkého úseku kurikula (např. lekce, dvoustrana učebnice) pro dané téma vycházející z průběžných úkolů 1 a 2.
Elektronická studijní opora „Projektování vzdělávacích programů“ uvádí stručný přehled základní pojmů a přístupů z oblasti teorie a praxe kurikula. Cílem je, aby v kontaktní výuce nemusely být transmisivně předávány základní deklarativní znalosti a práce v semináři se mohla soustředit především na praktické činnosti zaměřené na rozbory a návrhy tematických celků i učebních materiálů. Součástí publikace jsou dva typy úkolů pro čtenáře. Uzavřené testové úlohy různého charakteru (přiřazovací cviční, úlohy s volbou odpovědi) umožňují čtenáři ověřit a upevnit pochopení základních pojmů a kategorií. Publikace umožňuje automatické vyhodnocení správnosti testu, případně opakování testu. Doporučujeme, aby čtenář tato časově nepříliš náročná cvičení aktivně řešil všechna. Druhý typ úkolů za jednotlivými kapitolami představují otevřené otázky, které slouží k prohloubení poznatků a hlavně k jejich samostatné aplikaci na problémy blízké oborovému zaměření studenta. Neočekává se, že je student všechny vypracuje v plném rozsahu písemně, ale doporučujeme, aby si je všechny alespoň prošel, protože zde může také najít náměty pro seminární práci. Ukazují také, jak může vypadat praktická zkušební otázka. Studijní text obsahuje následující kapitoly: 1. Proč je třeba zabývat se kurikulem. 2. Kurikulum a jeho formy. 3. Vývoj přístupu k obsahu vzdělávání v rozvinutých zemích. 4. Tvorba kurikula v České republice. Student v opoře najde také odkazy na rozšiřující zahraniční i domácí literaturu a na webové zdroje.
