PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Vývojová psychologie I - OBPS13009
Anglický název: Developmental Psychology I
Zajišťuje: Katedra psychologie (41-KPSY)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2013
Semestr: zimní
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Je zajišťováno předmětem: OBPS13509
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: doc. PhDr. Dobromila Trpišovská, CSc.
PhDr. Hana Sotáková, Ph.D.
Kategorizace předmětu: Psychologie > Základy psychologie
Záměnnost : OBPS13509, O06313009
Je prerekvizitou pro: OBPS13104, OBPS18250, OBPS13093, OBPS13103, OBPS13010
Je záměnnost pro: OBPS13509, O06313009, OPBP1Q103A
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: PhDr. Hana Sotáková, Ph.D. (31.10.2019)
Předmět je zaměřen na jeden ze základích oborů psychologie. Je postaven na periodizaci vývoje a hlavních vývojových teoriích.
Cíl předmětu
Poslední úprava: TRPISO/PEDF.CUNI.CZ (07.10.2012)

Poskytnout pohled na podstatu psychického vývoje jedince jako důsledku interakce vrozeného potenciálu a vlivu prostředí s důrazem na význam interpersonálních vztahů pro strukturaci lidské psychiky. Zdůraznění významu subjektivity a jejího vývoje v životě člověka.

Literatura
Poslední úprava: TRPISO/PEDF.CUNI.CZ (07.10.2012)

Dittrichová, J., Papoušek, M., Paul, K.: Chování dítěte raného věku a rodičovská péče. Grada, Praha, 2004
Langmeier, J., Krejčířová, D.: Vývojová psychologie, Grada, 1998
Fonagy. P., Gergely. G., Jurist, E.L., Target, M.: Affect regulation, mentalisation and the development of the self, Teh Other Press, 2002
Heidbrink, H.: Psychologie morálního vývoje. Praha, Portál 1997
Pedagogika, 51,4, 2001 (celé číslo)
Pouthas, V., Jouen, F.: Psychologie novorozence. Chování nejmenšího dítěte a jeho poznávání. Grada, 2000
Siegel, D.: The developing mind, The Guilford Press, 1999
Stern, D.: Interpersonal world of human infant, Basic Books, 1985
Vavrda,V.: Ontogeneze úzkosti a strachu In: Vymětal J. a kol.: Speciální psychoterapie (úzkost a strach), Praha, Psychoanalytické nakladatelství, 2000, s. 44-77
Vavrda,V.: Otázky soudobé psychoanalýzy, LN, 2005

Sylabus
Poslední úprava: TRPISO/PEDF.CUNI.CZ (07.10.2012)

1) Stručný úvod do historie vývojové psychologie, její začlenění do vývoje poznatků o povaze lidské psychiky. Vymezení předmětu vývojové psychologie. Deskriptivní a explanativní vývojová psychologie. Práce Darwina, Preyera, S. Halla, Freuda a Bineta.
2) Obory, ze kterých čerpá vývojová psychologie při konstrukci hypotéz. Vliv psychopatologie, psychiatrie a psychoterapie na vývojovou psychologii. Vliv Freuda, Bowlbyho, Spitze, behaviorálně genetických studií u pacientů s duševními poruchami etc. na teorie duševního vývoje. Význam etologie ve vývojové psychologii a její vliv na formování teorie attachmentu. Neurovědy a jejich poznatky ve vztahu k vývojové psychologii, význam studií za použití zobrazovacích technik; neurovědy a zkoumání důsledků dlouhodobé deprivace a dalších nepříznivých okolností vývoje. Pokusyna zvířatech a jejich význam pro porozumění vývoji psychiky. Pokusy H. Harlowa a S. Suomiho. Adopční studie u zvířat: Meaney, Maestripieri. Poznatky ze studií dětí vystavených nepříznivým podmínkám vývoje ? Spitz, ERA, Perry. Pozorování dětí v přirozené situaci ? studie M. Mahler. Experimenty s dětmi.
3) Úzkost jako integrální součást lidské existence a její vztah k psychickému vývoji. Vztah mezi koncepty úzkosti a strachu. Gaddini ? úzkost z progresu a z psychické desintegrace. Způsoby nakládání z úzkostí ? vyhnutí se úzkosti a modifikace úzkosti. Význam rané péče a její vztah k bazální úrovni stresových hormonů. Raná zkušenost a vývoj mozkových struktur ve vztahu k úzkosti, Meaneyho studie. Hyperemoční jedinci a jejich vývoj. Ontogeneze úzkosti, emoční a kognitivní komponenta, vývoj kognitivní komponenty. Období nediferencované tenze, rozlišování vnitřních a vnějších zdrojů úzkostných prožitků, význam přechodových objektů pro zvládání úzkosti v raném věku. Koncepty úzkosti z cizích a separační úzkosti, význam těchto reakcí, faktory modifikující výskyt a intenzitu úzkosti z cizích a separační úzkosti. Vliv attachmentu na vývoj úzkosti. Význam hry a pohádek při nakládání s úzkostí u předškoláků a dětí v mladším školním věku. Poznatky J.Kagana.
Některé specifické úzkostné reakce, úzkost související s narozením sourozence, vznik a vývoj strachu ze smrti, nástup úzkostí souvisejících se srovnáváním se s vrstevníky. Úzkosti v období dospívání, úzkosti související s pohlavním dospíváním, změny v oblasti motoriky, vývoj sekundárních pohlavních znaků, počátky erotických vztahů, zahájení sexuálního života, adolescentní separační krize. Úzkosti v období dospělosti, obavy být rodičem, úzkosti související s transformací vztahů v rodině s dítětem. Specifické krize v období mladé dospělosti. Krize středního věku. Úzkosti související s involucí, úzkosti v klimakteriu, krize padesátníků, omezení pracovní výkonnosti, odchod do důchodu, strach z bezmocnosti, strach ze smrti a umírání.
4) Základní principy psychického vývoje. Teoretické přístupy k trajektorii vývoje psychiky, jejich příklady a představitelé. Lineární pojetí, stádiové pojetí, koncepce logistických modelů.
5) Základní teoretické školy,které ovlivnily vývojovou psychologii, jejich základní pojetí, představitelé. Psychoanalýza, kognitivní psychologie a behaviorismus, současný stav a integrace koncepcí.
6) Problematika determinace vývoje lidské psychiky. Historické uvedení do problematiky. Nastínění hlavních ideových linií v přístupu k otázce determinace psychického vývoje. Vymezení nativismu, seznámení se základními představami, hlavní představitelé. Vymezení experiencialismu, seznámení se základními představiteli, hlavní představitelé. Filosofické a psychologické faktory ovlivňující profilaci těchto směrů. Interakcionismus jako řešení dilematu nature-nurture. Různá pojetí povahy interakce vlivů prostředí a genetické výbavy.
7) Základy behaviorální genetiky. Postupy behaviorální genetiky, postupy kvantitativní genetiky. Rozvojem molekulární genetiky, možnost bezprostředněji zkoumat vliv konkrétních genů a konkrétních vlivů prostředí, Caspi. Zkoumání behaviorálních rysů zvířat, historický "experiment" behaviorální genetiky - šlechtění psích plemen pro behaviorální rysy, klasifikace ras podle behaviorálních rysů. Selektivní křížení (výběrové studie), práce s "téměř klony" (inbrední kmeny), "nucené adopce" a "vypínání" genů. Zkoumání genetiky lidského chování, omezení především na studium přirozeně se vyskytujících genetických odchylek a zvláštností prostředí. Adopční studie, rodiče genetičtí a enviromentální, výzkumy dvojčat, monozygotní dvojčata, dizygotní dvojčata (stejného pohlaví) a sourozenci-nedvojčata. Otázka reprezentativnosti studií na dvojčatech. Kombinované projekty spojující studium rodin, adopční studie a studie na dvojčatech. Studie rodových linií.
Heritabilita jako podíl variace fenotypu který lze připsat genetickým rozdílům mezi
jedinci. Odhad heritability, lability-treshold model. Interpretování heritability vs.
genetický determinismus.
Klasické single-gene pojetí genetické podmíněnosti behaviorálních rysů, kritické posouzení.
Interakční pojetí vlivu prostředí a genetické výbavy, souhra genetických vlivů a prostředí v determinaci psychického vývoje. Geny jako přispívající k ovlivňování individuálních variací k náchylnosti k určitému rysu.
Čtyři podoby souhry mezi genetickými vlivy a vlivy prostředí. Epigenetické mechanismy, korelace geny-prostředí a interakce geny-prostředí. Koncept genové exprese a epigeneze.
Vliv normálních alelických variací a pravděpodobnostní charakter vlivu.
Dimenzionální vs. kategoriální náchylnost vůči vývoji behaviorálního rysu. Vliv
prostředí na geny, význam odchylek v transkripci genů, Meaneyho pokusy, vliv
prostředí na genovou expresi.
Korelace geny-prostředí (rGE), genetická výbavy jako zvyšující riziko vystavení
určitému typu zkušeností. Pasivní, aktivní a evokativní korelace geny-prostředí. Studie
O´Connora a jejich význam pro teorii výchovy, evokativní projektivní identifikace a
vztah k psychoanalytické teorii
Interakce geny-prostředí (GxE), slepá skvrna kvantitativní genetiky. Nutnost dokladu
existence důležitého a podstatného enviromentálně zprostředkovaného rizika a
zároveň heterogenity ve vulnerabilitě lidí vůči takovému riziku ve vztahu k
pravděpodobnosti, že se u nich vyvine příslušný rys. Geneticky ovlivněná vnímavost
vůči specifickým vlivům prostředí nachází zpravidla u menšinových podskupin
celkové populace. Caspiho studie. Vliv genů spíšena fyziologické funkce (např.
prefront kortexu) než na konkrétní rysy.
8) Vlivy prostředí na vývoj psychiky, sdílené a nesdílené prostředí. Koncept bazálního očekávaného prostředí. Vymezení sdíleného prostředí, problematika definice, rozsah sdíleného prostředí, doklady existence a významu sdíleného prostředí. Fantasie o dítěti jako forma prostředí, fantazie o rodičích adoptovaného dítěte, sebesplňující proroctví jako rizikový faktor vývoje. Fáze vývoje rodiny a aktuální situace rodiny jako faktory omezující sdílenost prostředí. Prostředí specifické pro dvojčata.
Význam deprivace v raném věku, studie skupiny ERA, problematika kritické fáze vývoje.
9) Psychologie paměti ve vývojové psychologii. Význam paměti pro vývoj, obecná definice paměti, vývoj mozku jako závislý na zkušenostech, mechanismy diferenciace mezkových drah, význam interpersonálních zkušeností pro vývoj mozku. Pověry ve vztahu k paměti, pravděpodobnostní charakter paměti, Hebbovo pravidlo. Paměť jako aktivní soubor procesů. Implicitní a explicitní paměť, základní rozlišení. Historické koncepty zachycující problematiku implicitní paměti, mozkové struktury podílející se na implicitní paměti, charakter vzpomínání. Mentální modely jako základní složka implicitní paměti, jejich vznik. Význam implicitní paměti v interpersonálních vztazích, vazby na teorii attachmentu a další teorie. Mozek jako ?stroj na anticipaci?.
Explicitní paměť, mozkové struktury podílející se na explicitní paměti, vztah mezi vývojem hippocampu a vývojem explicitní paměti, charakter vzpomínání. Autobiografická a sémantická paměť. Schopnost vytváření 4D pocitu self. Interaktivní vzpomíná dítěte s pečujícím, tvorba osobního narativu. Distorze explicitní paměti, provázanost implicitní a explicitní paměti-
Pracovní paměť, dlouhodobá paměť a permanentní paměť, otázka retrográdní a
anterográdní amnesie, kortikální konsolidace.
Subjektivní prožitek implicitní a explicitní paměti; mental time travel.Explicitní
paměť jako závislá na kontextu, otázka subjektivní věrnosti vzpomínky.
Dětská amnesie, historické pojetí, současné koncepce ? vývoj hippocampu,
nekonsolidovaná episodická paměť, pevnost self, význam interaktivního vzpomínání
s pečujícím pro paměť.
Vliv emocí na ukládání do paměti, vliv stresu a traumatu na paměť, explicitní
vzpomínky na traumatické zážitky, důvody jejich případné absence, vliv chronického
stresu. Význam nevyřešeného traumatu, intergenerační transmise traumatu, povaha
řešení traumatu, vztah k teorii attachmentu.
Věrnost paměti
10) Teorie attachmentu. Historický kontext teorie attachmentu, Bowlbyho východiska, práce s juvenilními delikventy, zpráva WHO, vliv etologie. Bowlbyho pojetí významu attachmentu, attachment jako biologický program. Attachmentové chování jako behaviorální systém. Attachmentová figura a vnitřní pracovní modelattachmentu. Vliv akademické psychologie na teorii attachmentu, práce M.Ainsworth, zkouška Infant Strange Situation a její význam pro klasifikaci attachmentu, baltimorské studie. Současné pojetí attachmentu a jeho významu jako matrice pro vývoj mentálních struktur, rodič jako prostředí a rodič jako objekt, funkce pomocného ega.
Podstata attachmentu, základní charakteristiky attachmentu podle M.Main. Blízké vztahy jako nutná podmínka vývoje nervové soustavy ? výzkumy skupiny ERA a B. Perryho. Význam vyladění se pečujícího, senzitivita pečujícího jako rozhodující faktor pro podobu attachmentového vzorce u jedince. Self regulující význam attachmentové figury, vzájemná ovlivnitelnost v dyádě. Potřeba nevyladění.
Typy attachmentu, základní a sekundární klasifikace. Bezpečný, úzkostně vzdorující a úzkostně vyhýbavý attachment ? povaha, původ a prevalence v nerizikové populaci; sekundární klasifikace, desorientovaný/desorganizovaný attachment ? povaha, původ a prevalence ?psychopatologické implikace.
Attachment v dospělosti, jeho výzkum, Adult Attachment Interview. Podstata AAI, forma administrace, charakteristické otázky, způsob hodnocení, Grieceho maximy kvality, kvantity, relevance a způsobu. Stavy mysli ve vztahu k vazbě ? bezpečný, zaujatý, opomíjející a nevyřešený/desorganizovaný stav mysli; jejich povaha, projevy a význam pro vývoj dítěte. Vztah mezi klasifikací attachmentového vzorce dítěte a stavem mysli rodiče, prediktivní síla klasifikace na základě AAI.
Poruchy attachmentu, jejich klasifikace.
11) Mentalizace ? koncept mentalizace, význam attachmentu pro vývoj mentalizace, vztah k dalším konceptům, reflektivní funkce. Vývoj reprezentací stavů self, teorie sociálního biofeedbacku, Gergely, Watson. Koncept biofeedbacku, sociální biofeedback, jeho povaha a význam, primální cirkulární identifikace.
Od úplné k vysoké, ne však stoprocentní (sociální) kontingenci ? vymezení self vs. ne-self, vztah k Piagetově teorii, teorií, M. Mahler a S. Freuda, práce Papouškových.
Kontrola situace jako příležitost k identifikaci stavů self.Význam zrcadlení pro regulaci afektivních stavů; selhání schopnosti zrcadlit a jeho důsledky, deviantní způsoby zrcadlení, neoznačkované a nepřiléhavé zrcadlení.
12) Porozumění self jako zdroji aktivity; raný vývoj self jako fyzikálního činitele, jako sociálního činitele, porozumění self a druhému jako teleologickému činiteli, jako intencionálnímu duševnímu činiteli, porozumění self a druhému jako reprezentujícím činitelům (false-belief-tasks).
13) Potenciální prostor a reflektivní funkce, koncept potenciálního prostoru a přechodových objektů, první ne-já vlastnictví, vznik potenciálního prostoru a význam kvality péče.
Vývoj reflektivní funkce,podstata a význam reflektivní funkce. Povaha dětského myšlení v raném věku, modus psychické ekvivalence, jeho podstata a slabiny, vznik a vývoj pretend modu. Podstata a vývoj pretend modu, jeho význam, pretend modus a dětská hra : Dětská hra jako forma myšlení. Neschopnost si hrát a neschopnost přemýšlet. Význam okolí pro vývoj pretend modu. Hravost a symbolická hra. Integrace modu psychické ekvivalence a pretend modu do reflektivního modu. Selhání integrace a jeho důsledky.
Deficit mentalizace a jeho důsledky, násilí v kontextu attachmentu a selhání mentalizace.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK