PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Etika II - OB2312018
Anglický název: Ethics II
Zajišťuje: Katedra občanské výchovy a filosofie (41-KOVF)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2018
Semestr: letní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (72)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Kategorizace předmětu: Učitelství > Občanská výchova
Prerekvizity : OB2312117
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: doc. Mgr. David Rybák, Ph.D. (04.02.2018)
(každý z bloků předpokládán na 1-3 přednášky) 1. Etika jiným ohledem téže filosofické intence; ne-rozumění etice u nevzdělaných: etika jako soubor pravidel chování mezi lidmi – právě tento výklad znemožňuje vůbec problém etiky položit, resp. umožňuje odbýt ho jako něco samozřejmého (např. jako „profesní etiku“) – důsledkem všeobecná bezmyšlenkovitost a vláda pouhého mínění; porozumět základnímu problému etiky znamená v jeho alespoň základním položení: být schopen vykázat, proč a v jakém smyslu je dobré být spravedlivý; 2. Základní fenomény zkušenosti – kdo jsou svět a člověk?; Platónova idea výchovy a vzdělávání; problém doxa a jeskyně, do níž vždy znovu vrůstáme; kdo je dítě? Platónova idea duše – její očištění od křesťansko-latinských desinterpretací; výstup z jeskyně výstupem ze světa a korelativně ze „sebe“ k „sobě“ („poznej sebe sama“); 3. Aristotelovo pokračování Platónovy ideje filosofie a výchovy: výklad hlavního problému Etiky Nikomachovy – tó agathón, eudaimónia, ethos, paideia; 4. Problém vědy a výchovy; idea a norma – lidství, které se nechá normovat nazřenou ideou bez přinucení; co jejich konstituce znamená pro evropské lidství a jeho smysl – imperiální horizont evropské politiky v kontrastu k řeckému oikos; problém vůle; 5. Kartesiánský projekt základem samozřejmostí našeho světa a směřování našeho vcelku, rozumění světu, sobě a sobě ve světě – příroda jako objektivita; srovnání s Komenského ideou života a světa jako ideou výchovy – srovnání Komenského a Descartova navázání na platónovu intenci filosofie; 6. Problém vlastnictví – Locke jako teoretický předpoklad práva, politiky a psychologie do dnešní doby – empirismus jako teoretické zakrytí původního vyvlastnění (kolonialismus) – Rousseauova kritika – raná Marxova kritika kapitálu jako rozvinutí Kantovy kritiky praktického rozumu; 7. Marxovo odhalení problému techniky – problém rozdílu mezi strojem a nástrojem; kapitál jako subjekt a jako stroj vyššího řádu – dělba práce, směna, jsoucno jako modus-moment; Kafka – jeskyně vyššího řádu předvedená na interpretaci Procesu; Nietzscheho kritika vzdělání – neschopnost člověka reprezentace být; Arendtová – v jakém smyslu je Eichmann v každém z nás?; technické systémy vytvářející problémy, které samy nejsou technické a jako takové jsou neviditelné pro techniky – systémy jako vlastní místo subjektivity – podřízenost člověka svým vlastním konstruktům – absurdita a vláda idiotů – fachidiot jako ideál dnešního člověka ve všech oblastech života; 8. Husserlova kritika objektivismu – člověk pouze člověkem faktů; Heideggerova kritika techniky a proměny světa na planetu; Kosíkovo navázání – strana a trh jako subjekty vstupující na místo subjektu a boha; fenomén nesmyslnosti: kolonizace času – objednatenost-směna (manažer) – aktualita-instantnost jako sebevýklad moderního smrtelníka; informace; výkon; 9. Foucault – biomoc a společnosti kontroly; problém subjektivace; problém moci – vztah idealizace a moci; škola nástrojem disciplinace – ideologické státní aparáty; Husserl – problém znaku a vědění – problém smyslu – za hranice subjektu a představování – časovost; „sebe“ a transcendentální subjektivita; problémy výchovy a vzdělávání – jaký je smysl vzdělání a co znamená rovnost ve vzdělávání? proměna školy na součást trhu – škola produkční sekcí údržbářů všech řádů (člověk jako zdroj a moment procesu produkce a konzumpce); vědění a informace, pravda a metoda.
Literatura
Poslední úprava: doc. Mgr. David Rybák, Ph.D. (04.02.2018)

Literatura:

Platón. Menón; Gorgiás; Ústava (jakékoliv vydání)

Patočka, Jan. Platónova péče o duši a spravedlivý stát. Přednáškový cyklus ze školního roku 1971/72. 1. vyd. Praha: Oikúmené, 2012. 313 s. ISBN 978-80-7298-476-3

ARISTOTELÉS. Etika Níkomachova. 2. rozš. vyd. Praha: P. Rezek, 1996, 493 s. ISBN 80-901796-7-3

AUGUSTIN, Václav VENTURA a Lenka KARFÍKOVÁ. Vyznání [online]. V Kalichu 4. vyd. Praha: Kalich, 1999, 565 s. ISBN 80-7017-301-7

DESCARTES, René. Rozprava o metodě. 3. vyd., ve Svobodě 1. vyd. Praha: Svoboda, 1992, 67 s. ISBN 80-205-0216-5

LOCKE, John. Druhé pojednání o vládě. Vyd. 2. Praha: Svoboda, 1992, 184 s. ISBN 80-205-0222-x.

ROUSSEAU, Jean-Jacques. Rozpravy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1978, 282 s.

KANT, Immanuel. Kritika praktického rozumu. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1996, 306 s. ISBN 80-205-0507-5

MARX, Karl. Ekonomicko-filozofické rukopisy z roku 1844. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1978, 195 s.

KAFKA, Franz a Václav MAIDL. Proces. 5. vyd. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 1997, 287 s. ISBN 80-85844-29-x

ARENDT, Hannah. Eichmann v Jeruzalémě: zpráva o banalitě zla [online]. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 1995, 428 s. ISBN 80-204-0549-6

HUSSERL, Edmund. Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie: úvod do fenomenologické filosofie. Vydání 2., reprint 1. vydání, Academia 1972. Praha: Academia, 1996, 568, 1 strana. ISBN 80-200-0561-7

HEIDEGGER, Martin. Věda, technika a zamyšlení. Vyd. 1. Praha: Oikoymenh, 2004, 62 s. ISBN 80-7298-083-1.

Heidegger, Martin. Einführung in die Metaphysik. 2. Aufl. Tübingen: Max Niemeyer Verlag, 1957. 157 s.

Kosík, Karel. Předpotopní úvahy. 1. vyd. Praha: Torst, 1997. 259 s. ISBN 80-7215-036-7

Kosík, Karel. Poslední eseje. 1. vyd. Praha: Filosofia, 2004. 192 s. ISBN 80-7007-206-7

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. Mgr. David Rybák, Ph.D. (04.02.2018)

Písemné zamyšlení nad otázkou: v čem spočívá spravedlnost spravedlnosti? (2-3 s.)

Ústní zkouška bude spočívat v dialogu nad otázkou v souvislosti s probranými tématy.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK