Vývoj jazyka - OB2307030

• Anglický název: Historical Linguistics
• Zajišťuje: Katedra germanistiky (41-KG)
• Fakulta: Pedagogická fakulta
• Platnost: od 2015
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 2
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:0/1, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: němčina
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Je zajišťováno předmětem: OB2307A30
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: prof. Dr. Anja Lobenstein-Reichmann
• Kategorizace předmětu: Učitelství > Němčina
• Záměnnost : OB2307A30
• Je záměnnost pro: OEBGG1860Y, OB2307A30

Anotace

čeština

Poslední úprava: MIKESOVA/PEDF.CUNI.CZ (13.01.2014)

Seminář se orientuje na nástin historického vývoje němčiny od 16. století. Zvláštní pozornost bude věnována vývoji německé ortografie, lexika a syntaxe, dále vývoji německých variet, resp. varianční sociolingvistiky, zejména spisovného a odborného jazyka, vývoji dialektů, dále půjde o dichotomii spisovnosti a nespisovnosti. Tyto jevy týkající se vývoje němčiny od 16. století budou představeny z hlediska pragmatického a strukturálního.

němčina

Poslední úprava: MIKESOVA/PEDF.CUNI.CZ (13.01.2014)

Gegenstand der Lehrveranstaltung ist die Geschichte der deutschen Sprache seit dem 16. Jahrhundert. Besondere Aufmerksamkeit wird folgenden Erscheinungen gewidmet: Geschichte der Orthographie, des Wortschatzes und der Syntax, Geschichte der Varietäten des Deutschen, insbesondere der Hochsprache, der Fachsprache und der Dialekte, außerdem geht es um Fragen zur Medialität der Sprache, also zu Schriftlichkeit und Mündlichkeit. Die zuerst genannten Gegenstände werden vorwiegend unter strukturellen, die zuletzt genannten unter pragmatischen Gesichtspunkten behandelt.

Literatura

Poslední úprava: MIKESOVA/PEDF.CUNI.CZ (13.01.2014)

Literatura

 

1.      BESCH, Werner / BETTEN, Anne / REICHMANN, Oskar / SONDEREGGER, Stefan (2002): Sprachgeschichte. Ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Sprache und ihrer Erforschung. 2., vollst. neu bearb. und erw. Auflage 1998ff. (Handbücher zur Sprach und Kommunikationswissenschaft 1). Berlin / New York: de Gruyter.

 

2.      CHERUBIM, Dieter / JACOB, Karlheinz / LINKE, Angelika (2002): Neuere deutsche Sprachgeschichte. Berlin / New York: de Gruyter.

 

3.      COSERIU, Eugenio (1974): Synchronie, Diachronie und Geschichte. Das Problem des Sprachwandels. Übersetzt v. Helga Sohre. (Internationale Bibliothek für Allgemeine Linguistik 3). München: Wilhelm Fink Verlag.

 

4.      Deutsche Sprache. Kleine Enzyklopädie. Hrsg. von W. Fleischer / G. Helbig / G. Lerchner (2001). Frankfurt a. M.: Lang.

 

5.      GARDT, Andreas / MATTHEIER, Klaus J. / REICHMANN, Oskar (1995.): Sprachgeschichte des Neuhochdeutschen. Gegenstände, Methoden, Theorien. Tübingen: Niemeyer.

6.      GARDT, Andreas (1999): Geschichte der Sprachwissenschaft in Deutschland. Vom Mittelalter bis ins 20. Jahrhundert. Berlin, New York: de Gruyter.

 

7.      GARDT, Andreas / HAß-ZUMKEHR, Ulrike / ROELCKE, Thorsten (1999): Sprachgeschichte als Kulturgeschichte. Berlin / New York: de Gruyter.

 

8.      von POLENZ, Peter (1972): Geschichte der deutschen Sprache. Berlin / New York: de Gruyter.

 

9.      von POLENZ, Peter (1988): Deutsche Satzsemantik. Grundbegriffe des Zwischen-den-Zeilen-Lesens. 2., durchges. Aufl. Berlin / New York: de Gruyter.

 

10.   von POLENZ, Peter (1991ff.): Deutsche Sprachgeschichte vom Spätmittelalter bis zur Gegenwart. 3. Bände Berlin / New York: de Gruyter.

 

11.   REICHMANN, Oskar: unter Mitwirkung v. Christiane Burgi [u. a.] (1988): Zur Vertikalisierung des Varietätenspektrums in der jüngeren Sprachgeschichte des Deutschen. In: Deutscher Wortschatz. Lexikologische Studien. Ludwig Erich Schmitt zum 80. Geburtstag von seinen Marburger Schülern. Hrsg. v. Horst Haider Munske [u. a.].Berlin / New York: de Gruyter, 150-180.

 

12.   REICHMANN, Oskar (1990): Sprache ohne Leitvarietät vs. Sprache mit Leitvarietät: ein Schlüssel für die nachmittelalterliche Geschichte des Deutschen? In: Deutsche Sprachgeschichte. Grundlagen, Methoden, Perspektiven. Festschrift für Johannes Erben zum 65. Geburtstag. Hrsg. v. Werner Besch. Frankfurt a. M. [etc.]: Lang, 141-158.

 

13.   SCHLIEBEN-LANGE, Brigitte (1983): Traditionen des Sprechens. Elemente einer pragmatischen Sprachgeschichtsschreibung. Stuttgart [etc.]: Kohlhammer.

 

14.   SONDEREGGER, Stefan (1979): Grundzüge der deutschen Sprachgeschichte. Diachronie des Sprachsystems. Band I: Einführung - Genealogie - Konstanten. Berlin / New York: de Gruyter.

 

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: MIKESOVA/PEDF.CUNI.CZ (08.10.2007)

Požadavky: aktivní práce v seminářích na základě domácí přípravy