Lexikologie českého jazyka - OB2303404

• Anglický název: Lexicology of Czech Language
• Zajišťuje: Katedra českého jazyka (41-KCJ)
• Fakulta: Pedagogická fakulta
• Platnost: od 2021
• Semestr: letní
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Z+Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: PhDr. Blanka Nedvědová, Ph.D.
• Prerekvizity : OB2303400
• Záměnnost : OB2303203, OB2303223
• Je záměnnost pro: OB2303223, OB2303203

Anotace

čeština

Poslední úprava: PhDr. Blanka Nedvědová, Ph.D. (15.02.2021)

Základní pojmy: slovo, lexém, morfém, lexikální sémantika, slovotvorná analýza slov, motivace, slovotvorba a onomaziologické kategorie, lexikografie, typy slovníků, frazeologie a idiomatika´, kolokabilita, expresivita, metafora, metonymie, neologie, sociolekt

angličtina

Poslední úprava: PhDr. Blanka Nedvědová, Ph.D. (15.02.2021)

Basic terms: word and lexeme (as "dictionary entry"). Word: an orthographic, phonological, lexical, grammatical unit. Lexical semantics. Grammatical words; clitics: neither words nor affixes. Morphs and morphemes: choice among allomorphs. Formal typology of word-formation (derivology) as a part of lexicology. Basic notion of word formation: foundation and motivation. Concept of onomasiological category (OC) and classifiaction of OCs. Formation of new naming units and its means. Concepts of word-formative type, the word-formative type, the word-formative category, and of productiveness. Morphological and word-formative structure of the word, and morphological and word-formative analysis. Lexicography: field of applied linguistics. Types of dictionaries. Scope of idiomatics. Functions of idioms: structural and nominative.

Deskriptory

Poslední úprava: PhDr. Blanka Nedvědová, Ph.D. (15.02.2021)

Výuka bude probíhat distančně na univerzitní platformě MS Teams.

Kód týmu přednáška je: afipu1c, kód týmu seminář je: 8co4w2s.

Literatura

Poslední úprava: PhDr. Blanka Nedvědová, Ph.D. (15.02.2021)

Slovotvorba

Povinná literatura:

Čechová, M. a kol.: Čeština – řeč a jazyk. 2. vyd., Praha 2000, kap. III 4 (M. Dokulil: Tvoření slov), s. 92–147.

Machová, S. - Mališ, O.: Současný český jazyk. Praha 1992, část I.

Doporučená literatura:

Daneš, F. - Dokulil, M. - Kuchař, J.: Tvoření slov v češtině 2. Odvozování podstatných jmen. Praha 1967.

Dokulil, M.: Tvoření slov v češtině l. Teorie odvozování slov. Praha 1962.  

 

Otázky lexikologie

Povinná literatura

Filipec, J. - Čermák, F.: Česká lexikologie. Praha 1985.

Hauser, P.: Nauka o slovní zásobě. Praha 1981.

Machová, S. - Mališ, O.: Současný český jazyk. Praha 1992, část II a III.

 

 

Povinná literatura k dílčím tématům (je součástí zkoušky):

1. Bozděchová, I.: Tvoření slov skládáním. Praha 1994.

2. Čermák, F. a kol.: Manuál lexikografie. Praha 1999, kapitoly 1 a 2.

3. Hubáček, J.: O českých slanzích. Ostrava 1981.

4. Jaklová, A. Budeme argot nově definovat? Slovo a slovesnost, 1999, roč. 60, č. 4, s. 293–300.

5. Janovec, L. Neologie. In Dynamika českého lexika a lexikologie. Studie k moderní mluvnici češtiny. Olomouc, 2013.

6. Machová, S. – Švehlová, M.: Sémantika a pragmatická lingvistika. Praha 2000, kapitola Sémantika

7. Martincová, O. a kol.: Neologizmy v dnešní češtině. Praha 2005.

8. Martincová, O. – Savický, N.: Hybridní slova a některé obecné otázky neologie. Slovo a slovesnost, 48, 1987, s. 124–138.

9.Martinková, M.: O víceznačnosti. In Dynamika českého lexika a lexikologie. Studie k moderní mluvnici češtiny. Olomouc, 2013.

10. Rangelova, A. – Tichá, Z.: Internacionalizmy v nové slovní zásobě. Praha 2003, studie v českém jazyce.

 

 

Doporučená literatura:

Čechová, M. a kol.: Čeština – řeč a jazyk. 2. vyd., Praha 2000, kap. III 1 a 2 (M. Čechová: Pojmenování. Slovo), s. 55–85.

Slovníky:

Filipec, J. – Daneš, F. – Machač, J. – Mejstřík, J.: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 2. vyd. Praha 1994.

Čermák, F. a kol.: Slovník české frazeologie a idiomatiky. Praha 2009.

 

Literatura je dostupná v Digitální knihovně Národní knihovny (https://ndk.cz/podminky-zpristupneni?target=https://ndk.cz/). Zvolte variantu Přihlásit knihovním účtem eduID.

 

 

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Blanka Nedvědová, Ph.D. (15.02.2021)

Lexikologie českého jazyka

Vyučující: PhDr. Blanka Nedvědová, Ph.D.

Cíl kursu: teoretická i praktická orientace v problematice lexikologie, lexikografie a slovotvorby

Obsah kurzu: jednotky lexikálního subsystému; význam lexikálních

jednotek; významové vztahy; slovní zásoba češtiny;

slovotvorba; lexikografie; Český národní korpus.

 

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: PhDr. Blanka Nedvědová, Ph.D. (15.02.2021)

Požadavky k zápočtu:

Písemná práce

V písemné práci student prokazuje praktickou i teoretickou znalost slovotvorby. Student prokazuje pochopení slovotvorného rozboru a znalost, pochopení a schopnost vysvětlení základní terminologie ze slovotvorby. Termín bude stanoven po dohodě se studentkou. Písemná práce má 2 opravné termíny.

Udělení zápočtu je podmínkou ke zkoušce.

Potadavky ke zkoušce:

Úspěšně složená zkouška je klasifikována výborně – velmi dobře – dobře, do systému bude známka zapsána bezprostředně po zkoušce. Nelze požadovat zkoušení mimo vypsané termíny a po skončení zkouškového období.

Student dostane u ústní části zkoušky dvě otázky, které vychází z okruhů studijní literatury v oddíle Literatura. První otázka bude zaměřena na obecné otázky lexikologie, druhá na literaturu vztaženou k vybraným lexikologickým otázkám. První otázku si student vylosuje, druhou mu zadá zkoušející. Student zkoušku úspěšně složí, pokud zodpoví dostatečně obě otázky.

Okruhy ke zkoušce

1.     Lexikální subsystém, lexikologické disciplíny.

2.     Základní jednotka lexikálního systému (slovo, pojmenování, lexém, víceslovné lexikální jednotky, motivovanost slova). Slovo jako znak.

3.     Frazeologie.

4.     Význam pojmenovávacích jednotek (struktura významu, jeho konstituování, synsémantická a autosémantická slova, apelativa a propria). Mnohoznačnost a jednoznačnost.

5.     Systém ve slovní zásobě, kritéria třídění.

6.     Paradigmatické významové vztahy – synonymie, hyperonymie, hyponymie, opozitnost; syntagmatické významové vztahy – kolokabilita.

7.     Formální vztahy – homonymie, paronymie.

8.     Změny slovní zásoby.

9.     Formálně-významové vztahy. Tvoření slov (derivace, kompozice, konverze, abreviace), onomaziologické kategorie.

10.  Lexikografie, typy slovníků. Korpusová lingvistika.