Problémové oblasti světa - MZ340P822

• Anglický název: Conflict Regions
• Český název: Problémové oblasti světa
• Zajišťuje: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje (31-340)
• Fakulta: Přírodovědecká fakulta
• Platnost: od 2020
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 2
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/2, Z [HT]
• Počet míst: 20
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: zrušen
• Jazyk výuky: čeština
• Poznámka: povolen pro zápis po webu
• Garant: RNDr. Libor Jelen, Ph.D.
• Neslučitelnost : MZ340P82
• Je neslučitelnost pro: MZ340P82
• Je záměnnost pro: MZ340S263

Anotace

Poslední úprava: RNDr. Libor Jelen, Ph.D. (24.09.2019)

Předmět "Problémové oblasti světa" je zaměřen na analýzu a diskusi aktuálních nebo relativně nedávných témat týkajících se politických problémů ve vybraných regionech světa. Důraz je kladen na témata politické a bezpečnostní nestability, napětí a ozbrojených konfliktů; věnujeme se ale také problémům ekonomickým, sociálním či environmentálním. Hledáme podmíněnosti zkoumaných problémů a jejich hlubší kontext. Struktura předmětu se rok od roku mírně mění v závislosti na aktuálním dění, vždy jsou ale zkoumaná témata zarámována v teoretickém, historickém a geografickém kontextu. V aktuálním akademickém roce se v jednotlivých lekcích objeví následující témata a problémové regiony: typologie a distribuce konfliktů ve světě; Blízký východ a Severní Afrika, Rusko a region bývalého SSSR; Jižní Asie a jihovýchodní Asie; Čína a východní Asie; Latinská Amerika; Subsaharská Afrika; bývalá Jugoslávie a vybrané regiony západní Evropy (blíže viz sylabus). Každá lekce je složena ze tří částí: (1) přednáška jednoho z vyučujících uvozující problémy v daném regionu a teoretický kontext; (2) prezentace referátů studentů a diskuse na vybrané aktuální téma; (3) diskuze zadaných odborných článků k tématu lekce.

Cílem předmětu je, aby student po jeho absolvování:
- uměl pojmenovat klíčové politické problémy současného světa a vysvětlit jejich příčiny
- se orientoval v aktuálních konfliktních regionech, dokázal určit jejich hlavní politické aktéry
- znal základní místopisné pojmy konfliktních regionů
- rozuměl teoretickým, historickým a geografickým souvislostem vybraných konfliktů
- se orientoval v základní literatuře studia konfliktů, zejména v odborných časopisech
- byl schopen samostatně referovat a diskutovat o vybraném konfliktním regionu na základě prezentace a posteru

Literatura

Poslední úprava: RNDr. Libor Jelen, Ph.D. (24.09.2019)

Povinná četba - odborné články:

1. ARIELI, T. (2012): Borders of Peace in Policy and Practice: National and Local Perspectives of Israel-Jordan Border Management. Geopolitics 17, 658–680.

2. BERÁNEK, O. (2014): Islamismus a arabská povstání – transformace, či kontinuita?. Nový Orient 69/2, 2-12.

3. KOLESNIKOV, A. (2016): Do Russians Want War? Carnegie Moscow Center. https://carnegie.ru/2016/06/14/do-russians-want-war-pub-63743

4. DOSTÁL, P., JELEN, L. (2015): De-Russianisation of the Western Post-Soviet Space: Between the Thick and Thin Nationalising Processes. Geopolitics, 20, 757–792.

5. TRINKUNAS, H. (2013): Reordering Regional Security in Latin America. Journal of International Affairs, 66, 2, 83–99.

6. FJELDE, H.,  von UEXKULL, N. (2012): Climate triggers: Rainfall anomalies, vulnerability and communal conflict in Sub-Saharan Africa, Political Geography, 31, 444–453.

7. LEPIČ, M. (2017): Limits to territorial nationalization in election support for anindependence-aimed regional nationalism in Catalonia, Political Geography, 60, 190–202.

 

Základní studijní prameny:

Ciment, J. (ed.) (2007): Encyklopedia of Conflicts Since World War II. M.E. Sharpe, Armonk, 1245 s.

Šlachta, M. (2007): Ohniska napětí ve světě. Kartografie, Nakladatelství ČGS Praha, 185 s.

Tomeš, J., Festa, D., Novotný, J. a kol. (2007): Konflikt světů a svět konfliktů. P3k Praha, 349 s.

Záhořík, J. (2012): Ohniska napětí v postkoloniální Africe. Karolinum, Praha, 274 s.

 

Literatura na dlouhé zimní večery:

Anděl, J., Bičík, I., Bláha, J. (2019): Makroregiony světa. Nová regionální geografie. Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum.

Cabada, L., Šanc, D. a kol. (2011): Panregiony ve 21. století. Vývoj a perspektivy mezinárodních makroregionů. Aleš Čeněk, s.r.o., 432 s.

Collier, P., Sambians, N. (eds.) (2005): Understanding Civil Wars I., II. The World Bank.

Černý, K. (2012): Svět politického islámu. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 591 s.

Gellner, A. (1993): Národy a nacionalismus. Hříbal Praha, 158 s.

Grigas, A. (2016): Beyond Crimea. The New Russian Empire. Yale University Press. 332 s.

Horálek, A., Ptáček, P. (2013): Vybraná témata z geografie současné Číny. Geoinovace, Masarykova univerzita, Brno, 195 s.

Kepel, J. (2006): Válka v srdci islámu. Karolinum, 296 s.

Khidayer, E. (2011): Arabský svět – jiná planeta? Mladá fronta, 244 s.

Kovář, J. (1999): Asie - dynamický kontinent. Karolinum, Praha, 343 s.

Lucas, E. (2008): Nová studená válka. Mladá fronta, Praha, 302 s.

Petráš, R. (2012): Cizinci ve vlastní zemi - Dějiny a současnost národnostního napětí v Evropě. Auditorium, Praha, 256 s.

Politkovska, A. (2007): Ruský deník. Jota Brno, 488 s.

Snyder, T. (2018): Cesta k nesvobodě. Paseka/Prostor, Praha, 355 s.

Tully,M. (2012): Indie, cesta do budoucnosti. Beletris Praha, 318 s.

Záhořík, J. (2010): Subsaharská Afrika a světové mocnosti v éře globalizace. Nakladatelství Lidové noviny. 197 s.

Zakaria, F. (2010): Postamerický svět. Academia, Praha, 249 s.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: RNDr. Libor Jelen, Ph.D. (24.09.2019)

POVINNOSTI STUDENTŮ

 

1. Účast na hodinách (max. 2 neomluvené neúčasti)

(1 týdenní jednotka = 4 vyučovací hodiny = 1 bod)

2. Aktivita při hodinách (1 aktivní týdenní jednotka = 1 bod)

3. Referát

Téma: kurzívou označená témata vítána přednostně, příp. jiné vlastní navržené téma po konzultaci s vyučujícími. Obsah: potlačit jednotlivosti a obecně-geografický, historický a chronologický přehled; důraz na aktuální události, politické problémy, napětí a konflikty; jejich ekonomické, sociální, kulturní a environmentální příčiny, následky a souvislosti; vysvětlení, interpretace a zobecnění. Referát musí vycházet z minimálně šesti zdrojů, z nichž alespoň dva musí mít vědecký charakter knihy či odborného článku. Tyto dva zdroje musí být cizojazyčné, vydané po roce 2008, a musí být v referátu dostatečně široce využity a diskutovány. Referát bude zpracován jako prezentace a poster.

3.A Prezentace referátu (1 až 6 bodů)

Forma: prezentace PowerPoint (10 min. – 5-7 slidů + seznam zdrojů dle citační normy). Prezentaci zaslat elektronicky (PDF) na e-mail zadavatele tématu nejpozději 7 dní před samotným vystoupením (dle harmonogramu).

3.B Poster (1 až 4 body)

Forma: poster, v barvě, o formátu A3, obsah a úprava jako u posteru na konferenci. Obsah: text by měl tvořit cca 1/3 rozsahu, spíše jednotlivé body než souvislý text; mělo by být zahrnuto cca 5 grafických prvků min. 3 typů (mapy, grafy, tabulky, fotografie, schémata, apod.); musí zahrnovat i seznam použité literatury; měly by být zapracovány připomínky z prezentace. Poster zaslat elektronicky (PDF) do 15. 12. 2019 na [e-mail] a odevzdat vytištěný nejpozději 6. 1. 2020

4. Diskuze k odbornému článku (až 1 bod ke každému tématu)

Nabídka odborného článku k většině témat (budou zavěšeny v SIS). Všichni studenti si na plánovanou hodinu článek přečtou a budou schopni k němu diskutovat.

Obsah článků se navíc objeví v otázkách u zkoušky.

Pro zápočet: min. 22 bodů  

Pro zkoušku: splnění povinností pro zápočet + písemná zkouška

Do prvního zkouškového testu studenta se přidávají body, které dosáhl nad povinných 22 bodů pro zápočet.  Bonusové body se mohou uplatnit pouze pokud student v testu překročí 50% bodovou hranici.

Sylabus

Poslední úprava: RNDr. Libor Jelen, Ph.D. (24.09.2019)

Harmonogram a přehled témat

 

7. 10. Úvod, přehled témat, literatura, povinnosti studentů, výběr referátů. (L. Jelen)

Teoretický rámec; typologie a distribuce konfliktů ve světě; ozbrojené konflikty v globálním kontextu. (J. Tomeš)

14. 10. Izraelsko-palestinský konflikt (J. Vágner)

Článek:  Arieli (2012)

21.10. Střední Východ I: radikální islamismus a „Arabské jaro“ (L. Jelen) 

Článek: Beránek (2014)

4. 11. Střední Východ II: Sýrie, Irák a Jemen: příklady „komplexní války“ (L. Jelen) 

11. 11. Ruská federace a Východní Evropa – politické systémy a geopolitika (L. Jelen)

Článek: Kolesnikov (2016)

18. 11.  Postsovětský region – nacionalismus, etnické konflikty a de facto státy (L. Jelen)

Článek: Dostál, Jelen (2015)

25. 11.  Jižní Asie: Indický subkontinent a JV Asie. (J. Tomeš)  

2. 12.  Čína a východní Asie. (I. Bičík)   

9. 12. Latinská Amerika. (J. Vágner)

Článek: Trinkunas, H. (2013)

16. 12. Subsaharská Afrika (M. Lepič)

Článek: Fjelde a von Uexkull (2012)

6.1. Regionální nacionalismus a separatismus v západní a jižní Evropě (M. Lepič)

Článek: Lepič (2017)

Vstupní požadavky

Poslední úprava: RNDr. Libor Jelen, Ph.D. (24.09.2019)

Před přihlášením do kurzu se doporučuje mít absolvovaný kurz Regionální a politická geografie (MZ340P05) pro bakalářský stupeň studia.