PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Sociogeografické regionální systémy - MZ340P14
Anglický název: Sociogeographic Regional Systems
Český název: Sociogeografické regionální systémy
Zajišťuje: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje (31-340)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: letní
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/2, Z+Zk [HT]
Počet míst: 80
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: doc. RNDr. Miroslav Marada, Ph.D.
Vyučující: doc. RNDr. Pavel Chromý, Ph.D.
doc. RNDr. Miroslav Marada, Ph.D.
RNDr. Jiří-Jakub Zevl
Neslučitelnost : MZ340P14K
Je neslučitelnost pro: MZ340P14K
Soubory Komentář Kdo přidal
stáhnout Hampl 2005.doc četba - odkaz na PDF verzi monografie M. Hampla (2005) doc. RNDr. Pavel Chromý, Ph.D.
Anotace -
Poslední úprava: doc. RNDr. Miroslav Marada, Ph.D. (18.02.2024)
Kurz rozvíjí následující témata: Geografická organizace společnosti: obecná koncepce - Sociogeografická regionalizace: metody, hodnocení - Hierarchie systému osídlení - Metropolitní areály - Polohová exponovanost - Vývoj územní koncentrace obyvatelstva a ekonomiky - Měřítková diferenciace sociogeografických systémů a vývojové procesy - Typy a formy geografické difúze - Vývoj hierarchie nodálních center - Metropolizace a formování nadnodálních center - Teorie stádií a vývoj osídlení - Regionální rozvoj a regionální politika - Územní administrativa - Dosavadní a budoucí vývoj sociogeografické organizace – Evropský a globální kontext.
Cíl předmětu
Poslední úprava: doc. RNDr. Pavel Chromý, Ph.D. (21.04.2012)

Přednáška je věnována problematice celkové/komplexní geografické organizace společnosti a vývoji této organizace. V těžišti zájmu je sociální geografická regionalizace, hierarchie středisek osídlení, metropolitní areály, vývojové fáze urbanizace, resp. systémy osídlení, včetně variant vývoje perspektivního. Zmíněné otázky jsou sledovány jak na úrovni obecné tak specifické - převážně na příkladě Česka. Hlavním cílem je podání integrálního obrazu geografické struktury a vývoje společnosti a specifikace úlohy geografické organizace v celkovém vývoji společnosti.

Literatura
Poslední úprava: doc. RNDr. Miroslav Marada, Ph.D. (18.02.2024)

POVINNÁ LITERATURA:

HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KŰHNL, K. (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Univerzita Karlova, Praha.

HAMPL, M. (2005): Geografická organizace společnosti v České republice. PřF UK, Praha.

HAMPL, M., MARADA, M. (2015): Sociogeografická regionalizace Česka. Geografie, 120, č. 3, s. 397–421.

HAMPL, M., MARADA, M. (2016): Metropolizace a regionálnı́ vývoj v Česku v transformačnı́m období. Geografie, 121, č. 4, s. 566–590.

HAMPL, M. a kol. (1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. PřF UK, Praha (prvé 4 kapitoly).

ROZŠIŘUJÍCÍ LITERATURA K TÉMATŮM:

Region a regionalizace

SEMIAN, M. (2016): Region ve své komplexitě: diskuse konstruktivistických přístupů. AUC Geographica 51(2), 179–188. https://doi.org/10.14712/23361980.2016.15

CLAVAL, P. (2007): Regional geography: Past and present (a review of ideas, approaches and goals). Geographica Polonica 80(1), 25–42.

CHROMÝ, P. (2009): Region a regionalismus. Geografické rozhledy, 19(1), 2–5.

KASALA, K., ŠIFTA, M. (2017): The region as a concept: traditional and constructivist view. AUC Geographica, 52(2), 208–218. https://doi.org/10.14712/23361980.2017.17

KUČERA, Z. (2011): Rozmanité cesty regionální geografie. Geografické rozhledy, 20(5), 14–18.

MAREK, P. (2020): Region coby sociální konstrukt a kritická diskuze Paasiho konceptualizace regionální identity. Geografie, 125(1), 47–68. https://doi.org/10.37040/geografie2020125010047

 

Územní administrativa

HAMPL, M. (1996): Hierarchie systému osídlení a administrativní členění České republiky. [Hierarchy of the settlement system and administrative division of the Czech Republic]. Geografie, 101(3), 201–210. https://doi.org/10.37040/geografie1996101030201

BURDA, T. (2016): Historické hranice a proces polarizace prostoru v Česku. E-kniha. Nakladatelství P3K s. r. o., Praha, 157 s.

BURDA, T., JANOUŠEK, Z., CHROMÝ, P. (2014): Historické hranice v prostředí GIS: správní regiony v Česku 1920–2012 [Historical borders in GIS: administrative regions in Czechia, 1920–2012]. Historická geografie, 40(1), 41–72.

JELEČEK, L. (2000): Územněsprávní reformy v Česku v letech 1848–2000 [Public administration reforms in Czechia in 1848–2000]. Geografické rozhledy, 9(5), 136–137.

 

Polarizace prostoru a polohová exponovanost

MUSIL, J., MŰLLER, J. (2008): Vnitřní periferie v České republice jako mechanismus sociální exkluze [Inner peripheries of the Czech Republic as a mechanism of social exclusion]. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 44(2): 321–348. DOI: 10.13060/00380288.2008.44.2.05.

HALÁS, M. (2014): Modelovanie priestoroveho usporiadania a dichotomie centrum – periferia. Geografie, 119(4), 384–405. https://doi.org/10.37040/geografie2014119040384

HAMPL, M. (2007): Regionální diferenciace současného socioekonomického vývoje v České republice. Sociologický časopis, 43(5), 889–910. DOI: 10.13060/00380288.2007.43.5.02

HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KŰHNL, K. (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR [Regional Structure and Development of the Settlement System of CSR]. Univerzita Karlova, Praha, 255 s.

HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P. (2001): Příspěvek k teorii polarizovaného vývoje území se zaměřením na periferní oblasti [Contribution to the theory of polarized development of a territory, with a special attention paid to peripheral regions]. Geografie, 106(1), 1–11. https://doi.org/10.37040/geografie2001106010001

MUSIL, J. (1988): Nové pohledy na regeneraci našich měst a osídlení [New views on the regeneration of our cities and settlements]. Územní plánování a urbanismus, 15(2), 67–72.

NOVÁK, J., NETRDOVÁ, P. (2011): Prostorové vzorce sociálně-ekonomické diferenciace obcí v České republice [Spatial patterns of socioeconomic differentiation in the Czech Republic at the level of municipalities]. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 47(4), 717–744. DOI: 10.13060/00380288.2011.47.4.05

 

Regionalismus a institucionální prostředí

KOMÁREK, M., CHROMÝ, P. (2020): The institutional thickness of an inner periphery in the cross-border region between Central Bohemia and Eastern Bohemia. Geografie, 125(4): 423-446, https://doi.org/10.37040/geografie2020125040423

BERNARD, J. (2011): Endogenní rozvojové potenciály malých venkovských obcí – obtížné hledání a měření jejich vlivu. Sociologický časopis, 47(4), 745–775. DOI: 10.13060/00380288.2011.47.4.06

BLAŽEK, J. (2012): Regionální inovační systémy a globální produkční sítě: dvojí optika na zdroje konkurenceschopnosti v současném světě? Geografie, 117, 2, 209–233. https://doi.org/10.37040/geografie2012117020209

BLAŽEK, J., HAMPL, M. (2009): Types and systems of actors in regional development: their function and regulatory potential. European Spatial Research and Policy, 16(1), 75–92. DOI: 10.2478/v10105-009-0005-5

CHROMÝ, P., JANČÁK, V., MARADA, M., HAVLÍČEK, T. (2011): Venkov – žitý prostor: regionální diferenciace percepce venkova představiteli venkovských obcí v Česku. Geografie, 116(1): 23–45. https://doi.org/10.37040/geografie2011116010023

 

Globální systém – sociálně geografická regionalizace světového systému

HAMPL, M. (2014): Je nástup konvergenčních tendencí v diferenciaci globálního systému potvrzením obecných představ o vývoji územních a sociálních hierarchií? Geografie, 119(1), 26–49. https://doi.org/10.37040/geografie2014119010026

HAMPL, M. (2009): Globální systém: stav, současné tendence a možné perspektivy distribuce mocenského potenciálu. Geografie, 114(1), 1–20. https://doi.org/10.37040/geografie2009114010001

HOLUBEC, S. (2009): Sociologie světových systémů. Slon, Praha, 206 s. (zejm. kapitola 1-4, 7-8, 11-13).

CHROMÝ, P., ŠIFTA, M. (2018): Kdo vládne globálním systémům? Geografické rozhledy, 27(4), 4–7.

CHROMÝ, P., ŠIFTA, M. (2018): Wallerstein vs. Huntington – nejznámější koncepce globálního systému. Geografické rozhledy, 27(4), on-line příloha článku Kdo vládne globálním systémům?

  

DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA:

Region a regionalizace

AGNEW, J. (2018): Evolution of the regional concept. In: Paasi, A., Harrison, J., Jones, M. (Eds.): Handbook on the Geographies of Regions and Territories. Edward Elgar Publishing, Cheltenham, Northampton, 23–33.

CLAVAL, P. (2007): Regional geography: Past and present (a review of ideas, approaches and goals). Geographica Polonica 80(1), 25–42.

MAREK, P. (2020): Transformation of the identity of a region: Theory and the empirical case of the perceptual regions of Bohemia and Moravia, Czech Republic. Moravian Geographical Reports, 28(3), 154–169. https://doi.org/10.2478/mgr-2020-0012

PAASI, A., HARRISON, J., JONES, M. (2018): New consolided regional geographies. In: Paasi, A., Harrison, J., Jones, M. (Eds.): Handbook on the Geographies of Regions and Territories. Edward Elgar Publishing, Cheltenham, Northampton, 1–20.

PAASI, A., HARRISON, J., JONES, M., Eds. (2018): Handbook on the Geographies of Regions and Territories. Edward Elgar Publishing, Cheltenham, Northampton, 530 s.

SEMIAN, M. (2016): Region in its complexity: A discussion on constructivist approaches. AUC Geographica, 51(2), 179–188. DOI: https://doi.org/10.14712/23361980.2016.15

Další doporučená literatura uvedená v SIS u předmětů: MPGS0098 Teorie regionální geografie pro PGS a MPGS0096 Historická a kulturní geografie pro PGS

Územní administrativa

DOSTÁL, P., ILLNER, M., KÁRA, J., BARLOW, M., Eds. (1992): Changing territorial administration in Czechoslovakia. International viewpoints.Universitiet van Amsterdam, Amsterdam.

DOSTÁL, P., KÁRA, J. (1992): Territorial administration in Czechoslovakia: an overview. In: Dostál P., Illner M., Kára J., Barlow M. (Eds.): Changing territorial administration in Czechoslovakia. International viewpoints.Universitiet van Amsterdam, Amsterdam, 17–32.

HLEDÍKOVÁ, Z., JANÁK, J., DOBEŠ, J. (2007): Dějiny správy v českých zemích od počátku po současnost [History of administration in the Czech lands from the beginning to the present]. Lidové noviny, Praha, 570 s.

Polarizace prostoru a polohová exponovanost

HAMPL, M. (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext [Geographical organization of society in the Czech Republic: transformation processes and their general context]. Univerzita Karlova v Praze, Praha.

HAVLÍČEK, T., CCHROMÝ, P., JANČÁK, V., MARADA, M. (2008): Innere und äußere Peripherie am Beispiel Tschechiens. Mitteilungen der österreichischen Geographischen Gesellschaft, 150, 299–316.

JANČÁK, V., HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., MARADA, M. (2008): Regional Differentiation of Selected Conditions for the Development of Human and Social Capital in Czechia. Geografie, 113(3), 269–284. https://doi.org/10.37040/geografie2008113030269

JANČÁK, V., CHROMÝ, P., MARADA, M., HAVLÍČEK, T., VONDRÁČKOVÁ, P. (2010): Sociální kapitál jako faktor rozvoje periferních oblastí: analýza vybraných složek sociálního kapitálu v typově odlišných periferiích Česka [Social capital as a factor in the development of peripheral areas: an analysis of selected components of social capital in Czechia’s typologically different peripheries]. Geografie, 115(2), 207–222. https://doi.org/10.37040/geografie2010115020207

PILEČEK, J., CHROMÝ, P., JANČÁK, V. (2013): Social capital and local socio-economic development: The case of Czech peripheries. Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie, 104(5), 604–620. https://doi.org/10.1111/tesg.12053

PERLÍN, R., KUČEROVÁ, S., KUČERA, Z. (2010): Typologie venkovského prostoru Česka [The Typology of Rural Areas in Czechia]. Geografie, 115(2), 161–187. https://doi.org/10.37040/geografie2010115020161

SEIDL, T., CHROMÝ, P. (2010): Problémy integrace marginálního území do regionálního systému – příklad vojenského újezdu Boletice [Problems concerning the integration of marginal regions into the regional system: the case of the Boletice Military Training Area]. Geografie, 115(1): 44–63. https://doi.org/10.37040/geografie2010115010044

SEIDL, T., CHROMÝ, P., HABARTOVÁ, P. (2010): Perceptions of Marginality: The Role of Administration and Other Stakeholders in Issues of Future Development of Czech Military Training Areas. AUC Geographica, 45(2): 89–100.

VÁNĚ, P. (2012): Lidský a sociální kapitál vnitřních periferií Česka: příklad tří mikroregionů Středočeského kraje [Human and social capital in the inner peripheries of Czechia: example of microregions of the Central Bohemian Region]. Geografický časopis, 64(4), 357–381.

VAŇKOVÁ, E. (2014): Diferencovaná kvalita vybraných fenoménů sociálního kapitálu v území: příklad vnitřní periferie ve Středočeském kraji [Differentiated quality of selected phenomena of social capital in territory: The inner periphery in Central West Bohemia as an example]. Geografický časopis, 66(2), 177–196.

Regionalismus a institucionální prostředí

CHROMÝ, P. (2003): Formování regionální identity: nezbytná součást geografických výzkumů? [Forming of regional identity: necessary part of geographical researches]. In: Jančák V., Chromý P., Marada M. (eds): Geografie na cestách poznání[Geography on the ways of cognition]. UK v Praze, PřF, KSGRR, Praha, 163–178.

CHROMÝ, P., JANů, H. (2003): Regional identity, activation of territorial communities and the potential of the development of peripheral regions. AUC Geographica, 38(1), 105–117.

CHROMÝ, P., KUČEROVÁ, S., KUČERA, Z. (2009): Regional identity, contemporary and historical regions and the issue of relict borders – the case of Czechia. In: Heffner, K. (Ed.): Historical Regions Divided By the Borders: Cultural Heritage and Multicultural Cities. Regions and Regionalism, 9(2). Państwowy Instytut Naukowy – Instytut Śląski w Opolu, Opole, 9–19.

CHROMÝ, P., SEMIAN, M., KUČERA, Z. (2014): Regionální vědomí a regionální identita v Česku: případová studie Českého ráje [Regional Awareness and Regional Identity in Czechia: Case Study Bohemian Paradise]. Geografie, 119(3), 259–277. https://doi.org/10.37040/geografie2014119030259

CHROMÝ, P., SKÁLA, J. (2010): Kulturněgeografické aspekty rozvoje příraničních periferií: analýza vybraných složek územní identity obyvatelstva Sušicka [Cultural-geographical aspects in the development of borderland peripheries: an analysis of selected elements of territorial identity among residents of the Sušicko region]. Geografie, 115(2), 223–246. https://doi.org/10.37040/geografie2010115020223

KAŠKOVÁ, M., CHROMÝ, P. (2014): Regional product labelling as part of the region formation process. The case of Czechia. AUC Geographica, 49(2), 87–98. https://doi.org/10.14712/23361980.2014.18

KAŠKOVÁ, M., KUČERA, Z., CHROMÝ, P. (2016): Místo a značka: place branding a problémy jeho konceptualizace. Informace ČGS, 35(2), 1–16.

OSOBA, P. (2017): Formování symbolického tvaru regionu a odmítnutí názvu Nové Sudety [Development of symbolic shape of the region and rejection of the name Nové Sudety]. Geografie, 122(3), 310–334. https://doi.org/10.37040/geografie2017122030310

SEMIAN, M. (2012): Searching for the Territorial Shape of a Region in Regional Consciousness: The Český Ráj (Bohemian Paradise), Czech Republic. Moravian Geographical Reports, 20(2), 25–35.

SEMIAN, M., CHROMÝ, P., KUČERA, Z. (2016): Name as a regional brand: The case of Local Action Groups in Czechia. Journal of Language and Politics, 15(6), 768–789. https://doi.org/10.1075/jlp.15.6.06sem

ŠIFTA, M., CHROMÝ, P. (2014): Symboly a identita regionu: analýza vnímání přírodních symbolů oblastí s intenzivně přeměněnou krajinou v Česku [Symbols and identity of a region: analysis of perception of natural symbols in areas with profoundly changed landscape in Czechia]. Geografický časopis, 66(4), 401–415.

ŠIFTA, M., CHROMÝ, P. (2017): The importance of symbols in the region formation process. Norsk Geografisk Tidsskrift – Norwegian Journal of Geography, 71(2): 98–113. https://doi.org/10.1080/00291951.2017.1317285

Globální systém – sociálně geografická regionalizace světového systému

ANDĚL, J., BIČÍK, I. (2015): Geografické makroregiony světa. Geografické rozhledy, 24(3), 2–5.

ANDĚL, J., BIČÍK, I., BLÁHA, J. D. (2019): Makroregiony světa. Nová regionální geografie. Karolinum, Praha, 328 s.

DOSTÁL, P., HAMPL, M. (2000): Globalisation: processes of integration or multi-polarisation. AUC Geographica, 35(1), 5–20.

FUKUYAMA, F. (2002): Konec dějin a poslední člověk. Rybka Publishers, Praha, 379 s.

HOLUBEC, S. (2009): Sociologie světových systémů. Slon, Praha, 206 s.

HUNTINGTON, S. (2001): Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu. Rybka Publishers, Praha, 447 s.

KREJČÍ, A., NGUYEN, T. A., HULÍKOVÁ K. (2015): Makroregiony světa z pohledu demografa. Geografické rozhledy, 24(3), 30–32.

KREJČÍ, J. (2002): Postižitelné proudy dějin. Slon, Praha, 563 s.

KREJČÍ, J. (2004): The Paths of Civilization. Understanding the Currents of History. Palgrave Macmillan, Houndmills, Basingstoke and New York, 281 s.

ŠTĚPÁNEK, V. (2005): Svět jako globální šachovnice: kulturní oblasti a okruhy. Geografické rozhledy, 15(1), 28–29.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. RNDr. Miroslav Marada, Ph.D. (18.02.2024)

Požadavky k zápočtu:
- účast na cvičeních, vč. závěrečných prezentací (pro on-line formu: účast na závěrečných prezentacích)
- zpracování všech dílčích úkolů na jednotlivých cvičeních a prezentace provedených hodnocení (popř. prezentace on-line)
- odevzdání kolektivně zpracované studie vybraného regionu

Požadavky ke zkoušce:
- splnění podmínek k zápočtu
- zvládnutí obsahu povinné literatury a přednášek
- zkouška má písemnou formu (otázky odpovídající náplni přednášek a povinné literatuře). Na písemnou část zkoušky navazuje ústní pohovor

Sylabus -
Poslední úprava: doc. RNDr. Miroslav Marada, Ph.D. (18.02.2024)

Hlavní témata:

1. Obecné pojetí geografické organizace společnosti.

2. Region a regionalizace.

3. Sociogeografická regionalizace (obecně a v pojetí M. Hampla, příklady 1991-2021).

4. Hierarchie středisek osídlení.

5. Koncentrační areály a metropolitní areály.

6. Polarizace prostoru a polohová exponovanost.

7. Vývoj územní koncentrace obyvatelstva a ekonomických aktivit.

8. Řádovostní/měřítková a regionální diferenciace koncentračních procesů; geografické formy difúze změn.

9. Vývoj měst a formování nadnodálních center osídlení.

10. Extenzivní a intenzivní fáze vývoje osídlení.

11. Územní administrativa (vč. besed s představiteli územní správy).

12. Perspektivy vývoje systému osídlení.

13. Regionalismus a institucionální prostředí.

14. Globální systém – sociálně geografická regionalizace světového systému.



 
Univerzita Karlova | Informační systém UK