|
|
|
||
|
Poslední úprava: GAJDOS (22.05.2002)
- Seminář je zaměřen na uvedení do Husserlova myšlení se zvláštním zřetelem k problematice týkající se krize moderní vědy a člověka. S uvedeným souvisí otázky po vzniku a smyslu filosofie a vědy v Řecku; proměna smyslu vědeckosti věd v novověkém myšlení; Galileo a problematika matematizace přírody a experimentu; rozštěpení světa na tzv. svět vědecký a svět života; důsledky vědeckého myšlení; meze Husserlova pokusu o překonání krize a další. Seminář bude vycházet z Husserlova posledního díla Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie a řady kritických interpretací. Doporučená literatura: Husserl, E., Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie, Úvod do fenomenologické filosofie, Academia, Praha 1996 (Pouze 1. a 2. část díla do strany 81). Petříček, M., Úvod do současné filosofie, Hermann a synové, Praha 1992 (Pouze kapitoly: Fenomenologie E. Husserla: problém smyslu a Věda a "přirozený svět" ). |
|
||
|
Poslední úprava: SRBA (19.08.2002)
Doporučená literatura: Husserl, E., Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie, Úvod do fenomenologické filosofie, Academia, Praha 1996 (Pouze 1. a 2. část díla do strany 81). Petříček, M., Úvod do současné filosofie, Hermann a synové, Praha 1992 (Pouze kapitoly: Fenomenologie E. Husserla: problém smyslu a Věda a "přirozený svět" ).
Abstract Filip Grygar: Husserl's conception on the crisis of the European sciences and modern man The seminar surveys the presentation of Husserl's thinking with his own regard to the problem of the crisis of modern science and modern man. With the aforementioned lie the questions of creation and the meaning of Greek philosophy and science; the transformation of the meaning of science in modern thought; Galileo and the problems of mathematization of nature and experiment; the division of the world, namely the scientific world and the lifeworld; the effects of scientific thinking, the extent of Husserl's experiments on suppression the crises; and other questions. The seminar will stem from Husserl's final work: The crisis of European Sciences and transcendental philosophy, as well as a series of critical interpretations.
|
|
||
|
Poslední úprava: GAJDOS (22.05.2002)
1. Několik úvodních poznámek k Husserlovi a jeho rozsáhlému dílu. 2. Lze hovořit o krizi věd? (Husserl: "Vědy o pouhých faktech vytvářejí lidi vidoucí jen fakta". Novověká moderní věda "?vylučuje otázky o smyslu nebo nesmyslnosti celé lidské existence."?). 3. Prvotní smysl filosofie a vědy v Řecku. Vznik dějin, původ geometrie. (Ideál řeckého myšlení: hledání Pravdy). 4. Proměny antického smyslu filosofie a vědy v novověku v čele s Galileem. (Ideál novověkého myšlení: hledání objektivity prostřednictvím matematiky, měření v experimentu a tvorba vědeckých faktů, tzv. matematizace přírody). 5. Galileův postup při realizaci ideje matematizace přírody. Volný pád. 6. Důsledky vědeckosti věd. (Rozštěpení světa na tzv. svět vědecký a přirozený či svět života. Věda jako pouhá technika. Příroda i člověk jako měřitelný mechanismus...). 7. Husserlův pokus o překonání krize. Fenomenologie jako základ věd? 8. Kritická hlediska k Husserlově ´Krizi´ a jeho fenomenologické metodě (Heelan, Heidegger, Kvasz, Patočka, Sofferová?). 9. Možnosti paralel s myšlením T.G. Masaryka a E. Rádla.
|